„V období od ledna do konce července počet bankrotů podnikatelů oproti stejnému období loňského roku mírně klesl, bylo jich o zhruba 60 méně. V přechozích dvou letech naopak v tomto období počet bankrotů meziročně rostl,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. „Počet podnikatelů roste v tomto období v posledních třech letech desetiprocentním tempem. Platební morálka podnikatelů je v rámci posledních několika let nejlepší,“ doplnila.

Od ledna do konce července zbankrotovalo nejvíce podnikatelů v Praze, a to 481. Následoval Moravskoslezský kraj s 459 bankroty a Středočeský kraj s 425. Nejméně jich bylo naopak v kraji Vysočina, kde zbankrotovalo 121 podnikatelů.

Proti stejnému období loňského roku se za prvních sedm měsíců roku 2026 počet bankrotů zvedl pouze ve třech krajích. Nejvýraznější růst zaznamenal Plzeňský kraj – o 21 procent. Počet bankrotů se zvýšil rovněž v Praze a Libereckém kraji. V Jihomoravském kraji počet bankrotů stagnoval. Ve všech ostatních regionech se jejich počet v období od ledna do konce července meziročně snížil. Největší pokles byl v Ústeckém kraji, a to o 18 procent. O desetinu méně bankrotů bylo v Karlovarském kraji a shodně o devět procent méně podnikatelů zbankrotovalo ve Zlínském kraji a kraji Vysočina.

Za posledních 12 měsíců připadlo v Česku v průměru 58 bankrotů na každých 10.000 aktivních podnikatelů. Nejvyšší míru bankrotů vykázal Liberecký kraj s 93 bankroty na 10.000 subjektů. Následoval Karlovarský kraj s 91 bankroty a Moravskoslezský kraj s 82 bankroty. Nejnižší míru vykázala Praha, kde na 10.000 aktivních podnikatelů připadlo 41 bankrotů, a po 45 bankrotech to bylo v kraji Vysočina a ve Zlínském kraji.

Za prvních sedm měsíců letošního roku soudy vyhlásily nejvíce bankrotů podnikatelů ve stavebnictví, kde jich bylo 868. V obchodu bylo 579 bankrotů a ve zpracovatelském průmyslu 510. Na tato odvětví připadla více než polovina bankrotů podnikatelů za celou zemi. Proti srovnatelnému období loni se jejich počet nejvíce zvýšil v informačních a komunikačních činnostech – o 29 procent. O pětinu vzrostl v dopravě a skladování. O 12 procent meziročně více bankrotů soudy vyhlásily v kulturních a rekreačních činnostech. V odvětví, které se věnuje nakládání s nemovitostmi, počet bankrotů klesl o pětinu.

Za posledních 12 měsíců vykázalo nejvyšší míru bankrotů odvětví doprava a skladování, kde připadlo 79 bankrotů na 10.000 podnikatelů na trhu. V zásobování vodou to bylo 62 bankrotů a ve stavebnictví 55. V odvětví, které se věnuje výrobě a rozvodům elektřiny, plynu a tepla, připadly pouze dva bankroty na 10.000 aktivních podnikatelů.

fd ver

Počet registrací podniků se snížil v pěti z osmi sektorů. Největší pokles zaznamenal průmysl (-3,6 procenta), následovaný ubytovacími a stravovacími službami (-3,4 procenta) a vzděláváním a sociálními službami (-3,2 procenta).

Počet registrací podniků naopak výrazně vzrostl v sektoru informačních a komunikačních technologií (+8,8 procenta). Nárůst je vidět i ve stavebnictví (+1,0 procenta), zatímco finanční služby zůstaly stabilní (+0,0 procenta).

Počet bankrotů pak vzrostl v pěti z osmi sektorů. Největší nárůst je ve vzdělávání a sociálních činnostech (+21,1 procenta), dopravě (+11,4 procenta) a finančních službách (+6,8 procenta). Naopak počet bankrotů klesl v ubytovacích a stravovacích službách (-2,6 procenta), stavebnictví (-1,7 procenta) a obchodu (-1,2 procenta).

V České republice soudy v prvním pololetí vyhlásily 418 bankrotů firem. Meziročně je to nárůst o devět procent a zároveň je to nejvíce od roku 2017. Soudy zároveň do konce června přijaly 678 insolvenčních návrhů, což bylo o 22 procent více než ve stejném období loni, vyplývá z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau.

spr

„Soudy od začátku letošního roku do konce července zatím vyhlásily o 41 více firemních bankrotů než ve stejném období loňského roku. Výrazněji však rostl počet insolvenčních návrhů, kterých bylo o 108 více. Počet bankrotů společností roste v tomto období již třetím rokem. Ve stejném období se přitom počet osobních bankrotů a bankrotů podnikatelů snížil,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Od ledna do konce července letos zbankrotovalo nejvíce obchodních společností v Praze, 219. Následovaly kraje Jihomoravský s 58 a Moravskoslezský kraj s 51 bankroty. Nejméně jich bylo v kraji Vysočina, kde zbankrotovalo pět firem.

V období za prvních sedm měsíců roku se počet firemních bankrotů nejvýrazněji zvýšil v Pardubickém kraji. Meziročně se tam počet firemních bankrotů ztrojnásobil. Je to však kraj s velmi nízkým počtem bankrotů. O 64 procent více firem meziročně zbankrotovalo v Královéhradeckém kraji a o polovinu se jejich počet zvýšil v Moravskoslezském kraji. Ve Středočeském a Plzeňském kraji se situace proti srovnatelnému období prakticky nezměnila. Nejrychleji se počet bankrotů snížil v kraji Vysočina a v Libereckém kraji, a to o 38 procent. V Jihomoravském kraji to bylo o 18 procent a v Karlovarském kraji o 14 procent.

Za posledních 12 měsíců připadlo v ČR 17 bankrotů na 10.000 aktivních společností na trhu. Nejvyšší míru bankrotů vykázal již tradičně Ústecký kraj, a to 26 bankrotů na 10.000 subjektů. Následoval Moravskoslezský kraj s 23 bankroty. V Olomouckém a Jihomoravském kraji to bylo shodně 20 bankrotů. Nejnižší míra byla v kraji Vysočina, kde připadlo na 10.000 aktivních společností osm firemních bankrotů, ve Zlínském kraji to bylo devět bankrotů.

Od ledna do konce července letošního roku soudy vyhlásily nejvíce firemních bankrotů v obchodu, a to 113. Ve zpracovatelském průmyslu jich bylo 76 a ve stavebnictví 63. Proti stejnému období loňského roku se počet bankrotů nejvýrazněji zvýšil v dopravě a skladování, o 65 procent. Shodně o 24 procent více firem zbankrotovalo v odvětví ubytování a stravování a v zemědělství, lesnictví a rybářství. Ve stavebnictví zbankrotovalo o 21 procent společností více.

Za posledních 12 měsíců vykázalo nejvyšší míru bankrotů odvětví doprava a skladování, kde připadlo téměř 26 bankrotů na 10.000 registrovaných obchodních společností. Následovalo stavebnictví s 18 bankroty a zásobování vodou se 13 bankroty na 10.000 společností. Nejnižší míra bankrotů byla v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech, a to pět bankrotů na 10.000 společností.

fd mha

V exekuci bylo na konci června 6,4 procenta obyvatel Česka nad 15 let. Před rokem to bylo 6,6 procenta lidí a před třemi lety 7,3 procenta. Nejvyšší byl podle údajů podíl v roce 2017, kdy exekuční řízení měla téměř desetina obyvatel republiky.

V prvním pololetí mělo 589.709 dlužníků přes 2,98 milionu řízení. Na zadluženého tak připadalo v průměru zhruba pět exekucí. Tři čtvrtiny osob měly víc než dvě řízení. Průměrná vymáhaná částka na osobu činila 918.866 korun. Nejvyšší byla v Praze, a to téměř 1,84 milionu korun. Nejméně se vymáhalo v Ústeckém kraji, a to v průměru 576.308 korun. Byl tam ale nejvyšší podíl lidí s exekucemi. Řízení mělo přes 12 procent tamních obyvatel. Před třemi lety to bylo ale skoro 14 procent.

Na konci prvního pololetí činila celková vymáhaná částka 542 miliard korun. Meziročně se snížila o 11 miliard korun. Před třemi lety na konci června byla vyšší o 71 miliard korun, když dosahovala 613 miliard korun.

Ke snížení počtu řízení i zadlužených přispělo v minulých letech několik oddlužovacích kol takzvaného milostivého léta a také zastavování bagatelních exekucí kvůli malým částkám. Běžné oddlužení se pak předloni také zkrátilo z pěti let na tři roky.

V prvním pololetí se letos oddlužovalo 89.233 osob. Z nich zhruba tři pětiny byli muži. Celkem 14 procent oddlužovaných tvořili manželé. Před rokem se oddlužovalo 92.043 lidí. Manželé představovali 16 procent oddlužovaných.

Experti dlouhodobě mluví o epidemii exekucí a vyzývají k řešení. Poukazují na to, že předlužení představuje zásadní překážku v zaměstnávání. Lidé kvůli srážkám ze mzdy na nezabavitelné minimum raději pracují načerno, ekonomika tak ztrácí. Omezuje to rozvoj regionů s nejvyšším množstvím zadlužených. Rozdíly mezi nimi a ostatními částmi republiky se prohlubují. Vliv to má i na výsledky voleb a příklon k extremismu, podotýkají odborníci.

Zpřístupnění oddlužení jako jedno z opatření na podporu ekonomického růstu navrhovala v minulém volebním období tehdejší Národní ekonomická rada vlády (NERV). Odborníci na sociální začleňování a zástupci organizací na pomoc lidem v nouzi doporučují oddlužení zohlednit při vyplácení superdávky. Podle nich by to dlužníky motivovalo k řešení exekucí. Opoziční poslanci změnu navrhovali teď při úpravě pravidel superdávky ve Sněmovně, koalice to ale nepodpořila.

ktk mha

Letos bylo povoleno 15 reorganizací, v samotném druhém čtvrtletí jich bylo osm. Šlo například na o společnosti TOS – MET slévárna, EM Brno, KetoDiet Europe SE a Katring. Reorganizace společnosti Variel Trade již byla přeměněna na konkurz.

„Počty konkurzů obchodních společností se již několik let pohybují na relativně nízké úrovni. Nyní nastává drobný nárůst. Česká ekonomika tak zatím odolává negativním dopadům geopolitického vývoje i zpomalování evropského hospodářství,“ uvedla jednatelka InsolCentra Jarmila Veselá.

Současně však podle ní narůstá počet společností, jejichž zadlužení se dlouhodobě zvyšuje, aniž by se zahájilo insolvenční řízení. Soukromí věřitelé často nemají dostatek informací, aby mohli podat kvalifikovaný insolvenční návrh, zatímco státní instituce tuto možnost využívají jen výjimečně. Výsledkem je existence značného počtu ekonomicky nefunkčních společností, označovaných jako ‚zombie firmy‘, které setrvávají v právním i ekonomickém prostoru navzdory své faktické platební neschopnosti, dodala.

Takový stav deformuje podnikatelské prostředí, zhoršuje postavení věřitelů a snižuje důvěru v efektivitu insolvenčního systému, upozornila. Ani úspěšné zahájení konkurzu podle ní často nevede k uspokojení věřitelů. Ve více než třetině konkurzů obchodních společností, které byly ukončené v roce 2025, nedostali věřitelé žádné plnění. Podíl konkurzů s nulovým uspokojením dosáhl 36 procent, podotkla Veselá.

Řešení úpadku je možné dvěma způsoby, buď konkurzem, nebo reorganizací. Konkurz je způsob řešení úpadku spočívající v tom, že na základě rozhodnutí o prohlášení konkurzu jsou zjištěné pohledávky věřitelů poměrně uspokojeny. U reorganizace dochází k postupnému uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku.

InsolCentrum je analytická společnost, která se dlouhodobě věnuje zpracování a analýze insolvenčních a souvisejících ekonomických, demografických a sociologických dat.

fd mha

„Počet bankrotů podnikatelů se během prvního pololetí 2026 drží prakticky na stejné úrovni jako v roce 2025. Pozitivní je, že počet insolvenčních návrhů v prvním pololetí meziročně mírně klesl. To může naznačovat, že by se počet bankrotů podnikatelů, který od roku 2023 rostl, mohl v následujících měsících začít snižovat. Příznivý je také letošní trend, kdy na trh vstupuje výrazně více podnikatelů, než jich činnost ukončuje. Platební morálka podnikatelů při splácení úvěrů se navíc zlepšuje,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Od začátku roku do konce června nejvíce fyzických osob podnikatelů zbankrotovalo v Praze, a to 430. Se 401 bankrotem následoval Moravskoslezský a s 328 bankroty Jihomoravský kraj. Nejnižší počet bankrotů vykázaly kraj Vysočina se 109, Karlovarský se 110 a Zlínský kraj se 131 bankroty.

Za první pololetí letošního roku se počet bankrotů podnikatelů meziročně zvýšil v šesti krajích. Nejvíce vzrostl v Praze, o 19 procent. V Libereckém a Plzeňském kraji se jejich počet zvýšil shodně o 18 procent. V Ústeckém kraji se počet bankrotů podnikatelů meziročně snížil o pětinu a v Karlovarském kraji jejich počet klesl o 11 procent.

V ČR připadlo za posledních 12 měsíců 62 bankrotů na 10.000 aktivních podnikatelů. Nejvyšší míru bankrotů vykázal Liberecký kraj se 101 bankroty na 10.000 aktivních podnikatelů. V Karlovarském kraji připadlo 96 bankrotů na 10.000 podnikatelů, v Moravskoslezském kraji jich bylo 87. Nejnižší míra bankrotů byla za posledních 12 měsíců v Praze, kde připadlo 44 bankrotů na 10.000 subjektů. Ve Středočeském kraji a v kraji Vysočina to bylo shodně 48 bankrotů.

Od ledna do konce června soudy vyhlásily nejvíce bankrotů fyzických osob podnikatelů ve stavebnictví, dále pak v obchodu a zpracovatelském průmyslu. Ve srovnání s prvním pololetím 2025 se nejvíce zvýšil počet bankrotů v informačních a komunikačních činnostech, a to o 44 procent. V zásobování vodou počet bankrotů vzrostl o 42 procent. V nakládání s nemovitostmi klesl počet bankrotů o 15 procent a o 12 procent se jejich počet snížil v ostatních činnostech. Patří mezi ně služby jako kadeřnictví, kosmetika nebo opravy výrobků pro osobní spotřebu.

Nejvyšší míru bankrotů za posledních 12 měsíců vykázalo odvětví doprava a skladování. Připadlo v něm 90 bankrotů na 10.000 aktivních podnikatelů na trhu. Následovalo stavebnictví s 59 bankroty a odvětví zásobování vodou s 57 bankroty na 10.000 subjektů. Nejnižší míru bankrotů vykázalo odvětví, které se věnuje výrobě a rozvodům elektřiny, plynu a tepla, kde připadly dva bankroty na 10.000 aktivních podnikatelů.

fd sdv

„Za prvních pět měsíců letošního roku soudy sice vyhlásily pouze o 21 firemních bankrotů více než ve stejném období v roce 2025, byl to však nejvyšší počet v tomto období od roku 2017. Počet návrhů na bankrot se oproti loňsku v prvních pěti měsících letošního roku zvýšil o více než 100. Ve srovnání s růstem počtu bankrotů byla meziroční dynamika téměř čtyřnásobná. Lze tak očekávat, že počet bankrotů i nadále poroste,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Nejvíc firemních bankrotů letos vyhlásily soudy v Praze. Týkaly se 149 podniků, hlavní město tak pokrylo 44 procent celkového počtu bankrotů. Následoval jihomoravský kraj, kde zbankrotovalo 47 firem. Naopak nejméně bankrotů bylo v Ústeckém kraji, na který připadly od začátku roku tři, následoval Zlínský kraj se čtyřmi firemními bankroty.

Největší nárůst bankrotů zaznamenal Pardubický kraj, kde jich meziročně přibylo 450 procent. Následoval Plzeňský kraj s přírůstkem 150 procent. Podle analýzy je důvodem prudkého zvýšení zejména nízký počet bankrotů v těchto krajích v loňském roce. Naopak Ústecký kraj zaznamenal pokles firemních bankrotů o 79 procent.

Nejčastěji letos krachovaly podniky působící v obchodu. V tomto sektoru vyhlásily soudy 75 firemních bankrotů. Následovaly zpracovatelský průmysl s 55 bankroty a stavebnictví se 43 bankroty. Největší meziroční nárůst bankrotů byl v dopravě, kde zkrachovalo o 130 procent více podniků než před rokem.

str opm

Poradny upozorňují na výrazný nárůst zájmu o oddlužení po říjnové novele insolvenčního zákona. V prvních třech měsících letošního roku kvůli dluhům sociální pracovníci řešili s klienty přes 13.000 problémů. Občané podle asociace v praxi často naráží na nízké příjmy a složitost procesu. „Opakují se také problémy s nepřiměřenými podmínkami nebankovních úvěrů, exekučními srážkami prováděnými v nesprávné výši či exekučním postihem složených kaucí, což může klienty snadno dostat do bezprostřední bytové nouze,“ upozornila asociace.

V oblasti bydlení jsou často řešeným problémem zejména nájemní vztahy. V prvním čtvrtletí kvůli tomu poradny řešily 2256 dotazů. „Nedostatek dostupného nájemního bydlení a vysoké náklady na bydlení zůstávají zásadním systémovým problémem, který se negativně promítá do životní situace klientů napříč všemi regiony,“ informovaly poradny.

Opakovaně se podle asociace objevují potíže spojené s digitalizací sociálních dávek, zejména s fungováním aplikace Jenda a omezenou dostupností osobního kontaktu na úřadech práce. Klienti často potřebují pomoc s orientací v nových pravidlech takzvané superdávky, s dokládáním dokumentů či s pochopením dopadů těchto změn na jejich rodinný rozpočet. V oblasti sociálního zabezpečení poradny zaznamenaly výrazný nárůst dotazů týkajících se invalidních důchodů. Klienti se potýkají s nesrozumitelnými posudky a nejednotnou posudkovou praxí.

Lidé stále častěji vyhledávají pomoc při řešení rozvodů, úpravy péče o děti a výživného. Poradny v této souvislosti upozorňují na nejednotnou rozhodovací praxi soudů, nízkou vymahatelnost stanoveného výživného a zvýšenou zátěž rodičů v důsledku legislativních změn. Významnou roli hraje také problematika domácího násilí.

AOP vznikla v roce 1997 jako sdružení pro vybudování sítě poraden, o rok později se přejmenovala. V roce 2025 poradny zodpověděly klientům více než 105.000 dotazů. Vedle osobní návštěvy v občanské poradně mohou klienti zadávat dotazy také prostřednictvím webové stránky, která vznikla v rámci projektu HELP. Poskytované odborné poradenství je bezplatné, řídí se zákonem o sociálních službách. Stát na jeho zajištění poskytuje dotace. Asociace se pokouší přispívat také ke změnám legislativy.

jhr mtj

„Počet osobních bankrotů v dubnu meziměsíčně klesl o 257. Za první čtyři měsíce roku bylo vyhlášeno 5139 osobních bankrotů, což je o osm procent méně než za stejné období loňského roku. Počet návrhů na osobní bankrot klesl o desetinu. Ke snížení počtu osobních bankrotů a návrhů na ně došlo od ledna do konce dubna letošního roku po dvou letech, kdy se jejich počet zvyšoval,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Meziročně se počet osobních bankrotů v tomto období zvýšil pouze ve třech krajích, a to ve Středočeském, Pardubickém a Jihočeském kraji. Úvěry na spotřebu proti vkladům rostly dvojnásobným tempem, podíl nevýkonných úvěrů se však mírně snížil. Platební morálka domácností se tak zlepšuje, dodala.

Do konce letošního dubna soudy nejvíce osobních bankrotů vyhlásily v Moravskoslezském kraji, a to 861. Na druhém místě byl Ústecký kraj se 669 bankroty, po kterém následovaly Středočeský kraj se 630 a Jihomoravský kraj se 442. Na tyto čtyři regiony ČR připadla více než polovina letos vyhlášených osobních bankrotů.

Za posledních 12 měsíců, tedy od loňského května do konce dubna, bylo vyhlášeno 14.987 osobních bankrotů. Proti předchozímu období jich bylo o čtyři procenta více. Insolvenčních návrhů bylo podáno 15.491, což je zhruba stejně jako v předchozím období.

Nejvíce osobních bankrotů za posledních 12 měsíců soudy vyhlásily v Moravskoslezském, Ústeckém a ve Středočeském kraji. Nejnižší počet vykázaly kraje Vysočina, Zlínský a Karlovarský.

Počet bankrotů se proti předchozímu období nejvýrazněji zvýšil v Jihomoravském kraji, a to o 15 procent. Ve Středočeském kraji to bylo o 14 procent a v Libereckém kraji o 11 procent. Naopak o osm procent méně bylo osobních bankrotů v Olomouckém kraji. V Královéhradeckém a Karlovarském kraji jejich počet klesl shodně o procento.

Rozdíly v riziku osobního bankrotu v jednotlivých krajích jsou značné. Osobní bankrot nejvíce hrozí obyvatelům Ústeckého kraje. Za posledních 12 měsíců v něm na 10.000 obyvatel starších 15 let připadlo 47 osobních bankrotů. Ve Středočeském kraji to bylo 25 a v Moravskoslezském kraji 23 osobních bankrotů.

Nejméně ohrožení osobním bankrotem byli ve stejném období obyvatelé Plzeňského kraje, kde na 10.000 obyvatel připadlo sem bankrotů. Deset osobních bankrotů na 10.000 obyvatel bylo jak v kraji Vysočina, tak v Praze. Za posledních 12 měsíců byl průměr za celou ČR 16 bankrotů na 10.000 obyvatel ve věku nad 15 let. Z dat také vyplývá, že v Ústeckém kraji lidem s úvěrem na spotřebu hrozí šestkrát vyšší riziko osobního bankrotu než obyvatelům Plzeňského kraje.

fd sdv

„Za posledních 12 měsíců, tedy od loňského května do konce dubna, se počet firemních bankrotů oproti předchozímu období zvýšil o osm procent, počet insolvenčních návrhů však vzrostl o desetinu. Počet návrhů na bankrot roste rychleji než počet vyhlášených bankrotů, takže lze očekávat, že počet firemních bankrotů letos překročí hodnoty vykazované v posledních letech,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

V dubnu soudy v ČR vyhlásily bankrot 62 společností, o 17 procent více než ve stejném měsíci loňského roku. Insolvenčních návrhů soudy v dubnu přijaly 114, meziročně o 16 procent více.

Nejvíce firemních bankrotů soudy letos vyhlásily v Praze, a to 117. Praha si vysoký podíl na firemních bankrotech udržuje dlouhodobě. Se značným odstupem následoval Jihomoravský kraj s 37 bankroty, Moravskoslezský kraj s 23 bankroty a Středočeský kraj s 16 bankroty. Nejméně bankrotů bylo v tomto období tradičně vyhlášeno v kraji Vysočina a v Karlovarském a v Libereckém kraji.

Za posledních 12 měsíců připadlo 17 bankrotů na 10.000 aktivních společností. Nejvíce hrozil bankrot firmám v Ústeckém kraji, kde na 10.000 podniků připadlo 25 bankrotů. V Jihomoravském kraji to bylo 24 bankrotů, v Moravskoslezském kraji 20 bankrotů a v Praze 19 bankrotů. Nejnižší riziko bankrotu vykázal kraj Vysočina s devíti bankroty na 10.000 aktivních subjektů. Ve Středočeském, Zlínském, Jihočeském, Pardubickém a Plzeňském kraji to bylo shodně deset bankrotů.

Z jednotlivých odvětví soudy za posledních 12 měsíců vyhlásily nejvíce bankrotů stejně jako v předchozích obdobích v obchodu, ve kterém také působí nejvíce registrovaných subjektů. Druhý nejvyšší počet byl ve zpracovatelském průmyslu.

Proti předchozímu období se počet firemních bankrotů nejvýrazněji zvýšil ve stavebnictví, o 25 procent. Ve zpracovatelském průmyslu to bylo o 14 procent a v dopravě o 12 procent. V administrativních a podpůrných činnostech počet firemních bankrotů klesl o 31 procent, v profesních, vědeckých a technických činnostech o 12 procent a v zemědělství o čtyři procenta.

Nejvyšší míru bankrotů vykázalo odvětví doprava a skladování, kde za posledních 12 měsíců připadlo 26 bankrotů na 10.000 subjektů. Ve zpracovatelském průmyslu to bylo 20 bankrotů a ve stavebnictví 19 bankrotů. Nejnižší míru bankrotů vykázalo odvětví kulturní, zábavní a rekreační činnosti se třemi bankroty. Jen o něco vyšší byla míra bankrotů v odvětvích zdravotní a sociální péče a informační a komunikační činnosti.

fd mha