Dobrý den,
mám takový dotaz uvažuji o podání návrhu na insolvenci z důvodu toho, že jsem se dostal do nepříjemností z dluhy, které nejsem momentálně schopen splácet.
Důvod předlužení.
Jsem pracující muž od roku 2010 vždy na HPP+DPP příjem 40000 až 45000 Kč
Manželka od roku 2014 na rodičovské dovolené nyní pracuje na DPP příjem 8000 Kč
Dluhy momentálně celková výše 540 000Kč.
V roce 2014 když jsem kupoval byt v hodnotě 330 000Kč jsem si vzal půjčku a zbytek mi doplatila matka jako vyrovnání za 1/4 domu, kterou jsem měl jako dědictví po otci. V roce 2022 jsem se s manželkou rozhodl že se přestěhujeme do většího.
1/4 domu jsem daroval matce. Prodal stávající byt za cenu 850000Kč a přestěhoval do podnájmu. A chtěl koupit byt který jsme měli 1,5 roku v pronájmu, jelikož majitele tvrdili že ho po 2 letech prodají. Vzhledem k tomu že bylo vše domluveno pouze ústně samozřejmě k ničemu nedošlo. Cena bytu byla nakonec požadována 2x větší než původně bylo dohodnuto.
Jelikož jsem si půjčil znovu na ten byt. Zůstali mi dluhy které se mi dlouhou dobu dařilo platit ale momentálně jsem se dostal do situace kdy pravděpodobně za měsíc už nebudu mít na splátky těchto dluhů a uvažuji, že by jsme se ženou vstoupili do insolvence. Momentálně bydlíme v pronájmu.
Můj dotaz je hlavně ten jestli některé mé rozhodnutí jde považovat za účelové, a hlavně jestli je nějaká možnost, že se bude rozporovat darování 1/4 domu maminky. Jsem připraven platit z mého příjmu klidně 25000Kč měsíčně, jelikož bohužel dluhy nejsou od banky a úroky jsou větší než tato částka. A momentálně nám na život zbývá, dost málo. Takže s uspokojením všech věřitelů v plné výši dříve než za 3roky by problém být neměl.
Proto se ptám jestli dává vůbec smysl podávat žádost jelikož nechci aby matka v invalidním důchodu musela řešit, peníze na odkup části svého domu kvůli mé blbosti.
Děkuji za odpověď
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 1 měsíc
Vážený pane,
ve věci účelovosti a odporovatelnosti právního jednání uvádím následující:
Novela insolvenčního zákona nyní umožňuje, aby oddlužení bylo označeno soudem za splněné a povinnost hradit další pohledávky do oddlužení přihlášené zanikla, a to i po splacení méně než 30 % přihlášených pohledávek, bude-li dlužník plnit podstatné povinnosti a to podle ust. § 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona („InsZ“). Podle ust. § 235 InsZ jsou neúčinnými právní úkony, kterými dlužník zkracuje možnost upokojení věřitelů nebo zvýhodňuje některé věřitele na úkor jiných. Neúčinnost znamená, že právní jednání, kterým byla například převedena nemovitost, nebude právně relevantní, nebude mít právní účinky. Podle ust. § 237 ins. zákona pak mají takové osoby, v jejichž prospěch byl úkon učiněn, povinnost vydat předmět plnění do majetkové podstaty (která pak bude zpeněžena a výtěžek použit na uspokojení věřitelů). Je to právě ins. správce, který v ins. řízení může podat tzv. odpůrčí žalobu a odporovat tak plněním poskytnutým dlužníkem z neúčinných právních úkonů, kteréžto plnění nebylo do majetkové podstaty dobrovolně vydáno (ust. § 235 odst. 2 ve spojení s ust. § 239 odst. 1 InsZ). Insolvenční správce je přitom limitován pouze lhůtou 1 roku od rozhodnutí o úpadku, v níž žalobu musí stihnout podat (ust. § 239 odst. 3 InsZ).
Typicky se jedná rovněž o neúčinnost právních úkonů bez přiměřeného protiplnění podle ust. § 240 InsZ, kterým dlužník převedl plnění bezúplatně či za cenu podstatně nižší, než-li je cena obvyklá. Podle tohoto ustanovení pak ins. správce může takovému plnění odporovat a to, pokud byl úkon učiněn v předchozích až 3 letech před zahájením ins. řízení (ust. § 240 odst. 3 InsZ).
Pokud jste peněžní prostředky (850.000,- Kč) uložil na účet, je možné je (ze zbylé části) použít na úhradu dluhů věřitelům a ins. správce by neměl důvod takové jednání rozporovat (pokud byste byt neprodal, při řešení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty by stejně mohlo dojít k jeho prodeji a následnému uspokojení věřitelů z výtěžku zpeněžení (prodeje)– ust. § 398 odst, 1 a 2 InsZ). Co se darování domu týče, tam je situace komplikovanější, jak plyne z výše uvedeného, skutečně by ins. správce mohl ¼ nemovité věci pro účely zpeněžení žádat. Na straně druhé se takový závěr nedá učinit jednoznačně, každý případ je specifický a pokud je Váš dluh okolo 550.000,- Kč a budete schopen jej celý uhradit ve 3 letech, nebylo by nutné maminčinu nemovitost v ins. řízení postihnout.
Pro Vás by ins. řízení přineslo řadu výhod – nezvyšovaly by se dále úroky z prodlení, penále a další poplatky, náklady případných exekucí, po jeho úspěšném absolvování byste s manželkou mohli být osvobozeni od placení peněžitých pohledávek podle ust. § 414 odst. 1 InsZ, přičemž lze doporučit, abyste žádali o společné oddlužení manželů (ust. § 394a InsZ), neboť Vaše dluhy jsou součástí SJM (není-li nějak modifikované – ust. § 710 občanského zákoníku).
S pozdravem
JUDr. Pavel Berger, advokát a insolvenční správce