Poradna

Vážený pane,
ve věci opětovného vstupu do insolvenčního řízení, jehož způsobem řešení je oddlužení, lze uvést, že v rámci insolvenčního zákona (dále jen „InsZ“) lze zvažovat v zásadě 3 roviny řešení věci.
 

1. oddlužením fyzická osoba již prošla a soudem jí bylo přiznáno osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž nebyly uspokojeny a to podle ust. § 395 odst. 3 InsZ, v takovém případě lze insolvenční návrh podat znovu po 10 letech od přiznání osvobození
2. pokud jste v minulosti již podal návrh na povolení oddlužení, nicméně byl zamítnut, případně nebylo oddlužení schváleno či bylo zrušeno, je třeba čekat 5 let před podáním nového návrhu na povolení oddlužení (ust. § 395 odst. 4 InsZ)
3.  v případě, že jste návrh na povolení oddlužení podal a vzal zpět před jakýmkoli rozhodnutím ve věci, je třeba s opětovným návrhem počkat alespoň 3 měsíce.

V případech hodných zvláštního zřetele se výše uvedená pravidla nemusejí aplikovat  a to zejména v případě, že se dlužník zavázal z ospravedlnitelného důvodu nebo existuje-li výrazný nepoměr mezi výší dluhu a poskytnutého plnění (ust. § 395 odst. 6 InsZ).
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den, 
jak správně předpokládáte, tento postup dlužníka je v rozporu se zákonem. Sankcí za takovéto chování může být zrušení schváleného oddlužení, přesněji dle §418 odst. 1, písm. b) IZ, pokud dlužníkovi po schválení oddlužení vznikne další dluh, který nebyl splacen ani po 30 dnech, pak insolvenční soud toto oddlužení zruší. Pokud tedy o takovémto jednání dlužníka víte, doporučuji Vám napsat sdělení na příslušný insolvenční soud, kde vylíčíte skutečnosti, které by měli vést k zrušení oddlužení.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den, k Vašemu dotazu sděluji, že již schválení řešení úpadku oddlužením je významný krok k tomu, abyste se v budoucnu ocitl bez dluhů. Insolvenční zákon stanoví, že oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je splněno jestliže: a) dlužník splatil nezajištěným  věřitelům jejich pohledávky v plné výši, anebo b) v době 3 let od schválení oddlužení dlužník splatil nezajištěným věřitelům alespoň 60 % jejich pohledávek (ust. § 412a odst. 1 písm. a) a b) insolvenčního zákona). Pokud tedy jak píšete byly uhrazeny Vaše dluhy v rozsahu 100 %, stejně jako odměna insolvenčního správce, pak by soud měl rozhodnout o splnění oddlužení a osvobodit Vás od placení jakýchkoli dalších pohledávek (vzniklých DO rozhodnutí o úpadku). Ještě je zde možnost, že zaměstnavatel strhávanou mzdu chybně nezasílá insolvenčnímu správci, případně došlo k nějaké administrativní chybě právě na ose dlužník – insolvenční správce – soud. Vaším právem je zaslat insolvenčnímu soudu přípis a dotázat se na stav oddlužení, případně můžete navrhnout, aby soud rozhodl o splnění oddlužení. Informace o tom, jak insolvenční správce ve Vaší věci postupoval lze také nalézt v insolvenčním rejstříku, do něhož můžete nahlédnout na internetu. Ve výsledku může sdělení paní asistentky být pravdivé, neboť administrace výtěžku z prodeje nemovitosti nezřídka zabere určitý čas.
 
S pozdravem
 
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den, pokud penzijní připojištění založíte po schválení oddlužení a budete ho financovat z nezabavitelného minima, potom by mělo být vše v pořádku a peníze zde uložené by dle mého názoru měly náležet výlučně Vám. Je však nezbytné, abyste plnil své zákonné povinnosti (srov. § 412 odst. 1 IZ).
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce 
 

Dobrý den, pokud jste na neschopence, pak je velmi pravděpodobné, že Vaše příjmy nedosáhnou tzv. nezabavitelného minima (výpočet lze provést zde), a tudíž Vám insolvenční správce žádnou částku nestrhne. O skutečnosti, že jste v pracovní neschopnosti musíte informovat IS. Jestliže chcete odeslat minimální částku, tak doporučuji se na tom dohodnout s Vaším IS.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den, u Vámi zmiňovaného případu velmi záleží jakým způsobem bylo pojistné sjednáno. Součástí úrazových pojištění bývá velmi často tzv. bolestné, které je právě náhradou nemajetkové újmy, a tudíž není mimořádným příjmem a není třeba jej odvést insolvenčnímu správci. Vše ostatní ovšem je součástí majetkové podstaty.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den,
podle Vámi popsaných skutečností Vám zaměstnavatel opravdu neměl strhnout tuto částku. Zaměstnavatel Vám totiž ze mzdy může strhnout pouze částku, která přesahuje Vaše nezabavitelné minimum. To si můžete vypočítat v této kalkulačce (https://www.kurzy.cz/kalkulacka/nezabavitelna-castka/). Pokud Vám zaměstnavatel strhl částku v rámci tohoto minima, doporučuji Vám, obrátit se na Vašeho insolvenčního správce. Nezapomeňte mu v žádosti doložit podklady k tomuto problému, tedy zejména důvod Vaší absence v práci (např. neschopenku od lékaře) a Vaši výplatní pásku za předmětný měsíc. Bylo by také vhodné upozornit na problém zaměstnavatele, aby se tento problém již dále neopakoval.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Vážený pane,
k Vašemu dotazu musím uvést, že ust. § 425 odst. 1 insolvenčního zákona stanoví, že insolvenční soud z úřední povinnosti vyškrtne osobu ze seznamu dlužníků až po uplynutí 5 let od nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo insolvenční řízení skončeno a údaje o dlužníkovi soud až po uplynutí těchto 5 let znepřístupní. S realitní kanceláří by bylo možné například uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí, která stanoví podmínky budoucí kupní smlouvy k nemovitosti s tím, že kupní smlouva samotná bude uzavřena až po uplynutí 5 let od právní moci rozhodnutí o splnění oddlužení a tedy po výmazu dlužníka z registru.
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Vážený pane,
pokud bylo rozhodnuto o Vašem úpadku, pak soudem přidělený insolvenční správce je identifikován právě v tomto rozhodnutí a to v souladu s § 136 odst. 2 InsZ. Na základě této identifikace by měl být insolvenční správce k zastižení. Pokud by tomu tak dlouhodobě nebylo (nereaguje na telefon, emaily, datovou schránku apod.) pak se lze – ovšem až po několikerém pokusu o kontaktování správce, obrátit s žádostí na soud, který rozhodnutí o úpadku vydal – například s žádostí o sdělení kontaktních informací insolvenčního správce. Pokud se v úpadku nenacházíte a ins. správce Vám soudem přidělen nebyl, je velmi snadné obrátit se na insolvenčního správce jiného, jejich registr je veřejný a k dispozici na stránkách justice.cz. Nicméně Vámi označená osoba se podle mých zjištění v seznamu insolvenčních správců nevyskytuje. 
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Vážená paní,
v případě který popisujete, se dlužník zjevně dopustil neuvedení všech příjmů, které by v rámci oddlužení mohlo mít za  následek jeho zrušení. Jelikož již bylo řízení skončeno, můžete se u soudu dožadovat pouze odejmutí a zánik osvobození dlužníka od placení pohledávek a a to pouze pokud jste v insolvenčním řízení dlužníka byla věřitelem (srov. § 417 IZ). Toto je možné pouze do 3 let od přiznání tohoto osvobození dlužníka.
Pro úplnost ještě uvádím, že přiznané osvobození zaniká, byl-li dlužník do 3 let od právní moci rozhodnutí o něm pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, kterým podstatně ovlivnil schválení nebo provedení oddlužení anebo přiznání osvobození, případně kterým jinak poškodil věřitele (srov. § 417 odst. 2 IZ).
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Vážený pane,
K Vašemu dotazu lze uvést tolik, že podle ust. § 412a odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona (dále jen „InsZ“) je klíčovou podmínkou splnění oddlužení takové konání dlužníka, které vyhovuje zákonnému požadavku, totiž, aby dlužník v průběhu oddlužení vynaložil veškeré úsilí, které je po něm možné spravedlivě požadovat k plnému uspokojení pohledávek věřitelů. Zákon v této souvislosti stanoví domněnku, že dlužník vynaložil veškeré toto úsilí, pokud během 5 let splatí alespoň 30 % pohledávek svých věřitelů.  Ust. § 412a odst. 1 písm. b) InsZ výše uvedené upravuje a stanoví, že  oddlužení je splněno také tehdy, pokud dlužník v době 3 let od schválení oddlužení splatil nezajištěným věřitelům alespoň 60 % jejich pohledávek.
K otázce: ano, pokud budete i nadále splácet ve stejné výši a 3 roky od schválení oddlužení bude splněno 90 % pohledávek, lze s nejvyšší pravděpodobností očekávat, že insolvenční soud rozhodne o splnění oddlužení a osvobodí dlužníka od placení dalších pohledávek (vzniklých DO rozhodnutí o úpadku) – ust. § 413 ve spojení s § 414 odst. 1 InsZ. K druhé otázce: Velmi pravděpodobně – vzhledem k míře uspokojení věřitelů – nebude nutné otázku vydání peněz z účtu penzijního spoření vůbec řešit a peníze Vám tedy zůstanou, ačkoliv pohledávky splatíte v úrovni 90 % a nikoliv zcela.
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Vážený pane,
pokud máte s maminkou uzavřenou darovací smlouvu, jsou podmínky smlouvy upravující výpověď určující faktor. Dalším faktorem je pak ust. § 412a insolvenčního zákona, které upravuje splnění oddlužení. Podle tohoto zákonného ustanovení musí dlužník pro splnění oddlužení:

1. splatit nezajištěným věřitelům jejich pohledávky v plné výši,
2. v době 3 let od schválení oddlužení splatit nezajištěným věřitelům alespoň 60 % jejich pohledávek,
3. po dobu 5 let od schválení oddlužení dlužník neporuší svou povinnost vynaložit veškeré úsilí, které po něm je možno spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů; má se za to, že tuto povinnost neporušil, jestliže v této době splatil nezajištěným věřitelům alespoň 30 % jejich pohledávek.

Jinými slovy jde o to, abyste v 5 letech od schválení oddlužení splatil nezajištěným věřitelům alespoň 30 % svých dluhů. Pokud se tak nestane, může se stát, že nedojde k osvobození od placení pohledávek. Jestliže byste vypověděl darovací smlouvu (nebo ji nahradil jiným ujednáním – tzv. novací podle ust. § 1902 občanského zákoníku), je nutné disponovat jiným dostatečným příjmem, který umožní naplnění podmínky uspokojení věřitelů alespoň ze 30 % během oněch 5 let a tyto informace je také třeba sdělit Vašemu insolvenčnímu správci.
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Vážení,
k velmi abstraktně formulovanému  dotazu na půjčky před a v průběhu insolvence lze uvést následující. Je třeba připomenout, že hovoříme-li o úpadku fyzických osob, bude jeho řešením nejčastěji tzv. oddlužení – ust. § 389 a násl. insolvenčního zákona (dále jen „InsZ“). Poté, co insolvenční soud dlužníkovi oddlužení schválí – tj. dlužníkovi je mu umožněno splácet dluhy svým věřitelům (tak, aby v  5 letech následujících po schválení oddlužení splatil alespoň 30 % svých dluhů – ust. § 412 odst. 1 písm. c) InsZ) je jednou z povinností dlužníka v průběhu oddlužení - krom povinnosti vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost - rovněž povinnost nepřijímat na sebe nové závazky, které by nemohl v době jejich splatnosti splnit – jak stanoví § 412 odst. 1 písm. a) a g) InsZ. Pokud by dlužník jednal v rozporu s právě uvedeným, pak riskuje, že soud schválené oddlužení zruší a dlužník znovu bude muset čelit exekucím (i těm, které dosud provedeny nebyly), jak stanoví § 418 odst. 1 písm. c) InsZ – ten výslovně uvádí, že  důvodem pro zrušení schváleného oddlužení ze strany ins. soudu je také to, že dlužníkovi v důsledku zaviněného jednání vznikl peněžitý závazek, který je déle než 30 dnů po splatnosti a dlužník není schopen jej splnit. Jinými slovy, pokud si půjčíte finance od 3. osoby a nebudete déle než 30 dnů po splatnosti dluhu schopen/na je splnit, pak je to důvod pro zrušení oddlužení ins. soudem. Obecně tedy lze doporučit se novým půjčkám, minimálně v době schváleného oddlužení, vyhnout.
Pokud byste někomu finanční prostředky chtěl/a poskytnout, lze uvést podobný závěr, neboť  povinností dlužníka je podle § 412 odst. 1 písm. b) poskytnout ins. správci dary, dědictví či jiné hodnoty tak, aby z nich primárně mohli být uspokojeni dlužníkovi věřitelé.
Závěrem je možno dodat, že splněním oddlužení a osvobozením od placení pohledávek, což je hlavní cíl insolvence fyzických osob, je dlužník osvobozen pouze od dluhů, které vznikly do rozhodnutí o úpadku a to v souladu s ust. § 414 odst. 1 poslední věta InsZ.
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den, jak jste správně na internetu vyčetl, názory na Vámi popsaný problém jsou i v odborných kruzích různé. Bohužel zatím nebylo vydáno rozhodnutí vyššího soudu, které by udalo směr a sjednotilo tuto rozdílnost názorů. Níže se Vám tedy pokusím nastínit, jak Vaši záležitost vyřešit co nejvýhodněji, ale přesto bohužel nemohu zaručit, že by v řešení této otázky před příslušným soudem bylo rozhodnuto ve Váš prospěch.
Jak jste si již načetl, české právo určuje, že mimořádný příjem je nutné přiznat a odevzdat insolvenčnímu správci. V ust. § 412 odst. 1, písm. b) IZ však najdeme výjimku z tohoto pravidla, kdy se za tento příjem nepovažuje plnění z pojistné smlouvy o škodovém pojištění. Škodové pojištění je pojištění, ve kterém je plněna částka, odpovídající skutečně vzniklé škodě (zejména se jedná o havarijní pojištění či povinné ručení). Naproti tomu stojí pojištění obnosové, které je pojištěním, kdy si strany sjednají fixní částky, které budou v případě pojistné události vyplaceny (sem většinou spadá právě pojištění úrazové či životní). Problémem je, že na obnosové pojištění se nevztahuje zákonná výjimka (dle §412 IZ), a tudíž by mohlo být uznáno mimořádným příjmem a rozděleno věřitelům v rámci insolvence. Ale jak jsem již zmiňoval shora, na tomto není shoda a soud by tak nemusel věc posoudit ve Váš prospěch.
Pokud by se Vám podařilo sjednat úrazové pojištění jako škodové, což však není obvyklé, ale není to vyloučené a je to právně možné, tak by se záležitost s Vaším pojištěním vyřešila.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den, v rámci konkursu má dispoziční právo k majetkové podstatě, tedy i právo nakládat s Vaším bankovním účtem, insolvenční správce. Toto právo je samozřejmě limitováno zákonem, a Vám tedy náleží tzv. nepostižitelný příjem, který si můžete vypočítat např. v této kalkulačce: https://www.penize.cz/kalkulacky/nezabavitelne-minimum . Tuto část Vašeho příjmu je Vám insolvenční správce povinen vydat, a proto byste se na něj měl s Vaší žádostí obrátit.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den,
v této věci uvádím, že ust. §394a odst. 3 InsZ stanoví, že manželé, kteří podali návrh na povolení oddlužení společně, mají po dobu trvání ins. řízení postavení nerozlučných společníků a považují se za jednoho dlužníka. Insolvenční řízení trvá až do právní moci rozhodnutí soudu o splnění oddlužení v souladu s ust. § 413 odst. 1 InsZ. Jinými slovy jsou manželé, kteří společně podali návrh na povolení oddlužení, považováni z pohledu ins. práva za jednoho dlužníka a to až do skončení ins. řízení. Zákon k tomuto konstruuje právní fikci.
Co se žádosti o osvobození od placení dalších dluhů týče, je třeba vynaložit veškeré úsilí, které je možné po dlužníkovi požadovat, ten musí vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost a další povinnosti stanovené mj. v § 412 InsZ. Osvobození od placení dluhů pak lze přiznat a) při splacení  všech dluhů nezajištěným věřitelům nebo b) při splacení 60 % dluhů nezajištěným věřitelům do 3 let od schválení oddlužení nebo c) po 5 letech od schválení oddlužení při splacení 30 % dluhů nezajištěným věřitelům (srov. § 412a odst. 1 InsZ).
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den,
k Vašemu dotazu uvádím, že insolvenční zákon v § 412a odst. 1 výslovně stanoví, že oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je splněno, jestliže dlužník v době 3 let od schválení oddlužení splatil nezajištěným věřitelům alespoň 60 % jejich pohledávek. Pokud tedy nemáte zajištěného věřitele (jehož pohledávka by byla zajištěna zástavním právem apod.) je možné insolvenční soud o rozhodnutí o splnění oddlužení a osvobození od placení pohledávek úspěšně žádat. Takovýto postup lze označit ve vašem případě za žádoucí vzhledem k míře uspokojení věřitelů, kterou jste uvedl. Tedy pokud jste v době 3 let po schválení oddlužení splatil 60 % pohledávek (a více), pak soud bez ohledu na to, zda jste v některých měsících uhradil více a jiných méně, s největší pravděpodobností vydá rozhodnutí o splnění oddlužení.
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den,
k vyškrtnutí z Insolvenčního rejstříku dochází automaticky, a to po 5 letech od nabytí právní moci usnesení o skončení oddlužení. Právní moc toto usnesení nabývá ve většině případů po 14 dnech od jeho vydání, tzn. pakliže by Soud vydal usnesení 1.4., pak nabyde právní moci 15.4. (v případě, že není podáno odvolání). Pokud by poslední den lhůty připadl na víkend či na státní svátek, právní moc se počítá od nejbližšího pracovního dne.
Pokud, i přestože opravdu uplynulo od právní moci usnesení 5 let, nebyly Vaše údaje vyškrtnuty, tak Vám doporučuji obrátit se s žádostí o vyškrtnutí na příslušný Soud (Krajský soud u kterého byla insolvence vedena).
 
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Vážená paní Adamcová,
zákon stanoví, že údaje o dlužnících v insolvenci se v Insolvenčním rejstříku uchovávají do 5 let od skončení insolvence. Pokud tedy Vaše insolvence skončila před méně než 5 lety, pak můžete informace o ní dohledat ve výše zmíněném rejstříku, který je dostupný na webové adrese https://isir.justice.cz/isir/common/index.do Zde zadáte svoje jméno, a systém Vám vygeneruje data o Vaší insolvenci.
Pokud však Vaše insolvence byla skončena před více než 5 lety, pak bude postup výrazně složitější a budete se muset obrátit s žádostí na soud, který Vaši insolvenci vedl. 
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Vážená paní,
podle ust. § 414 a násl. insolvenčního zákona je pro Vás klíčové, že insolvenční soud vydal tzv. rozhodnutí o splnění oddlužení a rozhodnutí, kterým jste byla osvobozena od placení pohledávek (Vašich dluhů). Jinými slovy to znamená, že nejste povinna hradit ty dluhy, které Vám vznikly do rozhodnutí o úpadku. Toto osvobození od placení Vašich dluhů se vztahuje i na ty věřitele, kteří své pohledávky za Vámi do insolvenčního řízení nepřihlásili. Pokud byl platební rozkaz vydán ještě před zahájením insolvenčního řízení, měl věřitel do tohoto insolvenčního řízení svou pohledávku, na jejímž základě byl platební rozkaz vydán, přihlásit. V opačném případě nemáte povinnost částku v něm uvedenou zaplatit, ačkoliv dobrovolně tak učinit můžete. Výjimku z právě uvedeného tvoří: plnění ve formě peněžitého trestu nebo jiné majetkové sankce původem uložené v trestním řízení, dále se osvobození nedotýká pohledávek na výživném, pohledávek na náhradu škody způsobené úmyslným porušením povinnosti a náhrad škody na zdraví. Pohledávka v souvislosti s pojistnou událostí by tedy s největší pravděpodobností do těchto výjimek neměla spadat, nevznikla-li pojišťovně z některého z právě zmíněných důvodů.
 
S pozdravem
 
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce