Poradna

Dobrý den,
podle mého názoru je možné popsaným způsobem postupovat. Pokud je (resp. bude) Vaše sestra v insolvenci, pak by její majetek byl pravděpodobně jako budoucí součást majetkové podstaty zpeněžen v rámci uspokojení věřitelů. Naproti tomu Vámi popsaného věcného břemene se insolvenční řízení v tomto případě nijak nedotkne.
Syn Vaší sestry, není dluhy/insolvencí své matky nijak omezen v nabývání majetku, a tudíž je možné na něj nemovitost bezpečně převést. Pozor jen na situaci, kdy by syn Vaší sestry byl nezletilý, pak by k tomuto postupu byl potřeba souhlas zákonného zástupce a opatrovnického soudu.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den,
podle mého názoru finanční příspěvek na údržbu pracovního oblečení nebude započítáván do příjmů dlužníka, když nemůže být předmětem srážek ze mzdy. Srážkám ze mzdy podléhá pouze mzda a také příjmy, které nahrazují mzdu jako odměnu za práci nebo které jsou poskytovány vedle mzdy a jsou zároveň vyjmenovány v § 299 o.s.ř. Náhrada za údržbu pracovního oblečení do tohoto výčtu nepatří.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den, pokud Vám bylo schváleno oddlužení, tak i nadále platí účinky, které IZ spojuje se zahájením insolvenčního řízení dle § 109 odst. 1 IZ. Konkrétně v ust. § 109 odst. 1, písm. c) IZ je upraveno, že výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. 
V praxi to znamená, že exekuční příkazy, které postihují Váš majetek se budou rušit až po řádném ukončení Vašeho oddlužení, tedy bude-li Vám přiznáno osvobození od placení pohledávek dle ust. § 414 IZ. To znamená, že Váš účet bude odblokován až po ukončení oddlužení. Můžete si ale zřídit jiný, nový běžný účet, který již zablokován nebude.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den, podle mého názoru není firmou zvolený způsob zcela v souladu s platnou právní úpravou. Pokud Vám bude schváleno oddlužení, tak tato firma má možnost přihlásit svou pohledávku do insolvenčního řízení a tím svůj nárok uplatnit.
Nic na tom nemění ani zakliknutí tlačítka, že „nepůjdete do insolvence“. V § 1812 v druhém odstavci Občanského zákoníku je totiž zakotveno, že :„K ujednáním odchylujícím se v neprospěch spotřebitele od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží.“ Tedy firma nemá žádné právo Vám odnímat možnost požádat o oddlužení.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den,
v tomto případě by bylo vhodné kontaktovat s Vaším dotazem přímo insolvenčního správce. Pokud Vám však mzdu i přes dotaz nevyplatí či Vám na dotaz neodpoví, pak je tu ještě druhá možnost.
Tou je nárok na výplatu mzdy dle zákona č. 118/2000 Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele  a to krajskou pobočkou Úřadu práce ČR. Dle tohoto zákona máte nárok na výplatu neuhrazené mzdy v případě, že je Váš  zaměstnavatel v platební neschopnosti a neuhradil Vám mzdu.
Podrobnosti o tom jak žádost podat a co je k ní třeba naleznete např. zde - https://www.aperio.cz/clanky/zamestnavatel-v-platebni-neschopnosti
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Vážená paní,
ve této věci uvádím, že nejprve je třeba se zaměřit na to, zda oddlužení Vašeho bývalého manžela skončilo opravdu úhradou 100 % dluhů, neboť oddlužení může po pěti letech skončit i při úhradě cca 30 % přihlášených pohledávek (ust. §  412a insolvenčního zákona). V takovém případě by ve zbytku neuhrazených pohledávek bylo zcela v souladu se zákonem, aby k úhradě byla povolána druhá strana, tedy Vy jako solidární dlužník za dluh vzniklý v době trvání SJM (ust. § 710 občanského zákoníku). Pokud by byl dluh uhrazen zcela, pak samozřejmě nelze požadovat, abyste jej hradila podruhé. V takovém případě se lze obrátit na insolvenčního správce s potvrzením o úhradě dluhu jako celku, neboť pohledávka zaniká a do oddlužení nemůže být dále započítávána, zbytek zprocesuje insolvenční správce poté, co je mu úhrada dluhu oznámena (Vámi nebo věřitelem). Již uhrazenou částku lze také případně vymáhat z důvodu bezdůvodného obohacení podle ust. § 2991 a násl. OZ na věřiteli.
 
S pozdravem
JUDr. Pavel Berger, advokát a insolvenční správce

Vážený pane,
ve věci platby výživného v době insolvence lze uvést, že jde o tzv. pohledávku postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou podle ust. § 169 odst. 1 písm. e) insolvenčního zákona („InsZ“). Zákon pak v ust. § 169 odst. 3 stanoví, že tyto pohledávky se upokojují v plné výši a to kdykoliv po rozhodnutí o úpadku. V tomto případě je třeba vykládat rozhodnutí civilního soudu v kontextu rozhodnutí soudu insolvenčního (které rovněž, jak píšete „nelze jen tak ignorovat“). Z důvodu toho, že jednotlivé pohledávky v souladu s rozhodnutím insolvenčního osudu podle ust. § 397 InsZ, tedy rozhodnutím o povolení oddlužení, uspokojuje ze mzdy dlužníka insolvenční správce, může nastat situace, kdy zaměstnavatel dlužníka zašle na účet insolvenčního správce mzdu až 15. či 18. dne v měsíci, následně ins. správce srazí ze mzdy příslušné částky, které rozešle věřitelům. Nelze po něm však rozumně požadovat, aby tak učinil dříve, než-li mzdu od zaměstnavatele obdrží. Insolvenční správce však nemá pravomoc, tedy žádný právní prostředek pro to, aby nutil zaměstnavatele zaslat mzdu dříve. Z toho důvodu není možné po něm  požadovat, aby výživné bylo na Váš účet zasíláno dříve, než bude mzda na účtu insolvenčního správce. Zbylou část mzdy navíc následně IS vyplatí dlužníkovi a žádnou potenciální rezervu, z níž by výživné následující měsíc hradil, tak nemá (opět by při opačném postupu překročil meze své pravomoci). Samozřejmě je možné se na insolvenčního správce obrátit písemně a požádat jej o zasílání výživného dříve, má-li k dispozici dlužníkovu mzdu již k dřívějšímu dni v měsíci.
S pozdravem
JUDr. Pavel Berger, insolvenční správce a advokát

Dobrý den,
ano, po novele Insolvenčního zákona, účinné od 1. 10. 2024, je možné, aby byl dlužník vymazán ze seznamu dlužníků již po 3 letech. To je možné za podmínky, že byl dlužník osvobozen od placení pohledávek (§ 414 IZ) a zároveň muselo rozhodnutí o splnění oddlužení dle § 413 IZ již nabýt právní moci. 
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den,
v tomto případě je třeba postupovat v souladu s rozhodnutím insolvenčního soudu, které navazuje na ust. § 136 odst. 3 insolvenčního zákona. Insolvenční soud tak může zaměstnavateli dlužníka uložit, aby „prováděl srážky za účelem uhrazení zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce náležící za období  do schválení oddlužení.“  Co se případných dalších srážek týče, není možné v tuto chvíli určit, jaká část příjmu dlužníka bude užita na úhradu pohledávek věřitelů a zda způsob řešení úpadku dlužníka oddlužením bude soudem povolen ve smyslu ust. § 397 insolvenčního zákona.  Ust. § 406 odst. 3 písm. d) zákona stanoví, že až v rozhodnutí o schválení oddlužení přikáže soud plátci mzdy dlužníka, aby prováděl srážky ze mzdy, na které se dotazujete. Jinými slovy tedy jakékoli další srážky budete provádět až podle následných rozhodnutí soudu, které Vám budou zaslány.
S pozdravem
JUDr. Pavel Berger, advokát a insolvenční správce

Vážený pane,
v této věci uvádím ust. § 406 odst. 3 písm. a) insolvenčního zákona, podle kterého dlužník platí nezajištěným věřitelům prostřednictvím insolvenčního správce vždy k určenému dni měsíce část z jeho příjmů, které získá po schválení oddlužení. Je tedy třeba uvést, že zákon nestanoví žádný časový úsek, v němž je insolvenční správce povinen srážku provést a zbytek mzdy vyplatit dlužníkovi. Lze doporučit obrátit se na insolvenčního správce (dále jen IS) se žádostí, zda by Vaši věc nemohl urychlit a vyplácet Vám zbylou část mzdy dříve. Je třeba brát v potaz i to, že zaměstnavatel může mzdu na účet správce převést až k 15. či 18. dni měsíce a IS předmětné úkony podle rozhodnutí o schválení oddlužení procesně zpracuje až v rámci několika dalších dnů.
V případě, že Vám mzdu insolvenční správce nevyplácí vůbec, jde samozřejmě o postup, který v zákoně oporu nemá a opět lze doporučit obrátit se nejprve na insolvenčního správce se žádostí o provedení kontroly výplaty mzdy (mohlo dojít např. k softwarové chybě a mzda zůstala deponována u IS), až pokud by v přiměřené době nereagoval, lze se obrátit na insolvenční soud, který insolvenčního správce vyzve k nápravě.
S pozdravem
JUDr. Pavel Berger, advokát a insolvenční správce

Dobrý den, pokud Vaše oddlužení bylo řádně splněno a insolvenční soud Vám přiznal osvobození od placení zbylých dluhům, tak byste odměnu notáři platit neměl. To však pouze za předpokladu, že nárok na odměnu nevznikl po rozhodnutí o úpadku, na které se osvobození  nevztahuje. V tom případě byste odměnu notáři zaplatit měl.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den, pokud již nadále nestudujete (nepřipravujete se soustavně na výkon svého budoucího povolání), tak Vám ke dni ukončení studia zanikl nárok na výživné. Lze uvést, že dochází k Vašemu bezdůvodnému obohacení. Peníze, které Vám jsou zasílány, tak náleží nikoliv Vám, ale k rozdělení věřitelům. Pro úplnost ještě uvádím, že bezdůvodné obohacení se promlčuje ve lhůtě 3 let.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Vážený pane,
insolvenční správce postupuje v souladu s rozhodnutím insolvenčního soudu – ten v rozhodnutí o schválení oddlužení vymezil, zda bude Vaše oddlužení probíhat formou zpeněžení majetkové podstaty (prodejem movitých a nemovitých věcí) nebo plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty podle ust. § 398 odst. 1 insolvenčního zákona („InsZ“), jakož i další podrobnosti, které se v příslušném rozhodnutí lze dočíst.
Ve chvíli, kdy je částka Vašeho důchodu zaslána ins. správci, který ji tzv. deponuje a učiní příslušnou srážku na úhradu pohledávek Vašich věřitelů, se jedná o zcela běžný postup nikoliv pouze pro insolvenční, ale také pro exekuční řízení. Z příjmů ve formě odměny za práci by srážku na pokyn ins. správce provedla účetní společnosti, u níž byste byl zaměstnán, což v případě příjmu ve formě důchodu není možné. Proto, že ČSSZ není oprávněna takovouto činnost vykonávat (už proto, že dluhy za Vašimi věřiteli jsou svou povahou závazkem soukromoprávním, kdežto ČSSZ vykonává činnost veřejné správy jako správní orgán), zasílá ins. správci příslušné plnění a ten z něj v souladu s rozhodnutím insolvenčního soudu provede příslušnou srážku. V opačném případě by docházelo k situacím, kdy by dlužníci obdrželi plnění ve formě odměny za práci či důchod a sami by odesílali srážky, přičemž někteří z nich by toto nedodrželi a vznikaly by jim tak další dluhy, což by bylo v rozporu se smyslem a účelem oddlužení jako právního institutu (viz příslušná ustanovení důvodové zprávy k insolvenčnímu zákonu). Rovněž je zde častá situace, kdy ins. správce strhává a rozpočítává splátky desítkám či stovkám dlužníkových věřitelů, což je bezpochyby proces, který musí proběhnout zcela v souladu s příslušným rozhodnutím ins. soudu (jinak, pokud by toto nečinil profesionál, byste se mohl – byť neúmyslně - dopustit protiprávního jednání třeba ve formě zvýhodňování některých věřitelů a to by úspěšné oddlužení mohlo ohrozit, dále ust. §235 ins. zákona, § 241 ins. zákona).
 
Pokud ins. správce nepřevede zbylou částku na Váš účet ihned, může to být dáno i tím, že jeden insolvenční správce administruje stovky až tisíce fyzických osob v oddlužení a za účelem zajištění bezchybných srážek je třeba postupovat obezřetně. Současně se jistě můžete pokusit s ins. správcem domluvit na urychlení procesu, anebo naopak posunout dobu splatnosti vašich závazků (jako je nájemné – lze si dodatkem ke smlouvě ujednat, že splatnost bude namísto 8. dne měsíce až dne 15. apod.)
S pozdravem
JUDr. Pavel Berger, advokát a insolvenční správce

Dobrý den,
předně uvádím, že tato Poradna ASIS je určena pro fyzické osoby v oddlužení, které nemají prostředky na to, aby si právní pomoc zajistili sami. Rozsah poradny je přitom limitován na způsob řešení úpadku právě oddlužením.
K odpovědi na Váš dotaz: vykonatelné rozhodnutí, v tomto případě výkaz nedoplatků zdravotní pojišťovny, je exekučním titulem podle ust. § 40 odst. 1 písm. e) exekučního řádu ve spojení s ust. § 53 odst. 2 a odst. 7 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Obranou proti němu jsou námitky ve smyslu § 53 odst. 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění, ty je nutné podat do 8 dnů od doručení výkazu nedoplatků. Po uplynutí této lhůty by snad v úvahu přicházel podnět k zahájení přezkumného řízení ve smyslu § 94 a násl. správního řádu a to z důvodu nesouladu rozhodnutí s právními předpisy. Do 2 měsíců od doručení lze rovněž podat žalobu ve správním soudnictví, tzv. žalobu proti rozhodnutí ve smyslu § 65 soudního řádu správního, dále jen „SŘS“ . Toto je však až úplně poslední možnost – ust. § 68 SŘS.
Odvolání, které zmiňujete, ani obnova řízení však proti výkazu nedoplatků přípustné nejsou a to podle ust. § 53 odst. 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění.
Pokud probíhá neoprávněný výkon exekuce, můžete podat návrh na její zastavení podle § 55 exekučního řádu. Je-li zde však přítomen titul, u něhož pochybujete o jeho důvodnosti, není toto samo o sobě důvodem pro zastavení exekuce, tedy alespoň do doby zrušení titulu správním orgánem v přezkumném řízení podle ust. § 97 odst. 3 správního řádu. V tento moment, pokud by o titulu bylo vedeno řízení,  jehož výsledkem by mohlo být zrušení titulu, je možné navrhnou odklad provedení exekuce podle ust. § 54 exekučního řádu.
V insolvenčním řízení by nebylo možné exekuce provést, nenarůstají úroky z prodlení, penále, náklady exekučního řízení apod. a to podle ust. § 109 insolvenčního zákona (dále jen („InsZ“), přičemž přihlášená pohledávka by mohla být popřena ve smyslu § 192 odst. 1 InsZ. Zde by mohlo jít o popření pohledávky co do pravosti podle ust. § 193 InsZ. Dlužník podá žalobu u insolvenčního soudu a ten  povede incidenční spor ve smyslu ust. § 159 InsZ a násl.
Výsledkem pak může být úspěch v řízení o žalobě a to ve formě nezjištění pohledávky v ins. řízení, kterou tak nebude muset dlužník uspokojovat a to podle ust. § 201 InsZ a contrario. Není tak zcela pravdou Vaše tvrzení, že by insolvenční řízení dlužníka stavělo do nevýhodnější pozice a to proto, že jakékoli další pohledávky už vůči němu budou uplatňovány ve formě přihlášek pohledávek do ins. řízení a nikoliv ve formě žalob či provádění výkonu exekuce, jak plyne z výše uvedeného.
Výše jsem tedy shrnul možnosti dlužníka při (ne)zahájení ins. řízení. K Vašim posledním dotazům – zastavení exekuce vůbec nepřichází v úvahu, dokud titul nebude zrušen, exekutor však titul zrušit nemůže, k tomu nemá žádný právní nástroj a otázku souběhu ins. řízení a řízení o zastavení exekuce tak není na tomto místě potřeba zvažovat. Exekuce může být zastavena až při zrušení titulu soudem či jiným relevantním orgánem veřejné moci. Vymožené plnění by se dlužníkovi v takovém případě vrátilo a to buď dobrovolně, anebo po zrušení titulu jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 a násl. občanského zákoníku.
 
S pozdravem
JUDr. Pavel Berger, advokát a insolvenční správce
 

Dobrý den,
na začátek mi Vás dovolte upozornit, že insolvenční správce není Váš právní zástupce či advokát a přednostně  je třeba vycházet z veřejně dostupných informací, které najdete např. v Insolvenčním rejstříku. Pokud tímto způsobem informaci získat nelze a obrátíte se s dotazem na insolvenčního správce, pak by Vám měl tuto informaci v přiměřené lhůtě sdělit, není však jeho povinností s Vámi komunikovat na denní bázi.
Pokud se i nadále domníváte, že insolvenční správce nekomunikuje nepřiměřeně dlouho a porušuje své povinnosti dané insolvenčním zákonem, tak lze doporučit, abyste Váš dotaz na insolvenčního správce zaslal v kopii i insolvenčnímu soudu.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Vážený pane,
ve věci účelovosti a odporovatelnosti právního jednání uvádím následující:
Novela insolvenčního zákona nyní umožňuje, aby oddlužení bylo označeno soudem za splněné a povinnost hradit další pohledávky do oddlužení přihlášené zanikla, a to i po splacení méně než 30 % přihlášených pohledávek, bude-li dlužník plnit podstatné povinnosti a to podle ust. § 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona („InsZ“).  Podle ust. § 235 InsZ jsou neúčinnými právní úkony, kterými  dlužník zkracuje možnost upokojení věřitelů nebo zvýhodňuje některé věřitele na úkor jiných. Neúčinnost znamená, že právní jednání, kterým byla například převedena nemovitost, nebude právně relevantní, nebude mít právní účinky. Podle ust. § 237 ins. zákona pak mají takové osoby, v jejichž prospěch byl úkon učiněn, povinnost vydat předmět plnění do majetkové podstaty (která pak bude zpeněžena a výtěžek použit na uspokojení věřitelů). Je to právě ins. správce, který v ins. řízení může podat tzv. odpůrčí žalobu a odporovat tak plněním poskytnutým dlužníkem z neúčinných právních úkonů, kteréžto plnění nebylo do majetkové podstaty dobrovolně vydáno (ust. § 235 odst. 2 ve spojení s ust. § 239 odst. 1 InsZ). Insolvenční správce je přitom limitován pouze lhůtou 1 roku od rozhodnutí o úpadku, v níž žalobu musí stihnout podat (ust. § 239 odst. 3 InsZ).
Typicky se jedná rovněž o neúčinnost právních úkonů bez přiměřeného protiplnění podle ust. § 240 InsZ, kterým dlužník převedl plnění bezúplatně či za cenu podstatně nižší, než-li je cena obvyklá. Podle tohoto ustanovení pak ins. správce může takovému plnění odporovat a to, pokud byl úkon učiněn v předchozích až 3 letech před zahájením ins. řízení (ust. § 240 odst. 3 InsZ).
Pokud jste peněžní prostředky (850.000,- Kč) uložil na účet, je možné je (ze zbylé části) použít na úhradu dluhů věřitelům a ins. správce by neměl důvod takové jednání rozporovat (pokud byste byt neprodal, při řešení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty by stejně mohlo dojít k jeho prodeji a následnému uspokojení věřitelů z výtěžku zpeněžení (prodeje)– ust. § 398 odst, 1 a 2 InsZ). Co se darování domu týče, tam je situace komplikovanější, jak plyne z výše uvedeného, skutečně by ins. správce mohl ¼ nemovité věci pro účely zpeněžení žádat. Na straně druhé se takový závěr nedá učinit jednoznačně, každý případ je specifický a pokud je Váš dluh okolo 550.000,- Kč a budete schopen jej celý uhradit ve 3 letech, nebylo by nutné maminčinu nemovitost v ins. řízení postihnout.
Pro Vás by ins. řízení přineslo řadu výhod – nezvyšovaly by se dále úroky z prodlení, penále a další poplatky, náklady případných exekucí, po jeho úspěšném absolvování byste s manželkou mohli být osvobozeni od placení peněžitých pohledávek  podle ust. § 414 odst. 1 InsZ, přičemž lze doporučit, abyste žádali o společné oddlužení manželů (ust. § 394a InsZ), neboť Vaše dluhy jsou součástí SJM (není-li nějak modifikované – ust. § 710 občanského zákoníku).
S pozdravem
JUDr. Pavel Berger, advokát a insolvenční správce

Dobrý den, popsané jednání má znaky porušení povinností dlužníka po schválení oddlužení a to konkrétně ust. § 412 odst. 1, písm. g) IZ. Určitě bych nespoléhal na benevolenci insolvenčního soudu, neboť riskujete, že Vám nebude přiznáno osvobození od placení pohledávek dle ust. § 414 IZ.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Vážená paní,
v této věci musím připomenou klíčovou podmínku pro vstup do oddlužení, respektive pro existenci úpadku jako takového, kterým podle § 3 insolvenčního zákona („InsZ“) je a) pluralita – mnohost věřitelů a b) peněžité závazky, které jsou po dobu delší než 30 dnů po splatnosti a tyto závazky dlužník není schopen plnit. Jinými slovy jde o to, že o úpadku můžeme hovořit v případě, že dlužník dluží alespoň 2 věřitelům a jeho dluhy jsou alespoň 30 dní po datu splatnosti a současně je není schopen uhradit. Z tohoto důvodu, pokud více dluhů nemáte, ale přejete si řešit Vaši situaci oddlužením, je třeba tyto uvedené podmínky splnit. Uhrazením dluhu z cizího účtu by pak mohlo být oddlužení ohroženo, pokud by počet Vašich dluhů klesl pod 2.
 
Je otázkou, zda je ve vašich možnostech půjčku zaplatit a současně hradit dluh vymáhaný v exekuci – tedy úroky z prodlení, penále a náklady exekuce, které každým dnem narůstají. Pokud je odpověď záporná, pak lze insolvenční řízení doporučit, v něm dále nenarůstají žádné zmíněné úroky či penále, exekuci nelze provést apod. (ust. § 109 InsZ). Pokud budete mít závazků vícero i po splacení půjčky, lze určitě doporučit její řádné uhrazení (aby Vám nenarůstaly úroky z prodlení apod.) a podání insolvenčního návrhu co nejdříve.
S pozdravem
JUDr. Pavel Berger, advokát a insolvenční správce

Vážená paní,
ručitelské prohlášení je zajišťovacím institutem a podle ust. § 2018 a násl. občanského zákoníku zaniká  se zánikem dluhu, ale nikoliv pro nemožnost plnění dlužníka, pokud dluh ručitel splnit může a to podle ust. § 2026 odst. 1 a 2 občanského zákoníku.
V případě, že dlužník splní všechny povinnosti uložené mu insolvenčním zákonem („InsZ“) a rozhodnutími insolvenčního soudu, zejména podle ust. § 412 a 412a InsZ, pak bude dlužník soudem osvobozen od placení pohledávek nepřihlášených do insolvenčního řízení, které vznikly DO rozhodnutí o úpadku, podle ust. § 414 InsZ.
Věřitel se na základě právě uvedeného může na ručitele obrátit a plnění pohledávky požadovat po něm. Pro Vás je tedy nutné přihlásit do insolvenčního řízení dlužníka svou pohledávku jako pohledávku tzv. podmíněnou, tedy jako pohledávku, kterou zajištují práva pohledávky či jiné majetkové hodnoty třetích osob, čímž však není dotčeno právo věřitele domáhat se uspokojení pohledávky z tohoto zajištění (ust. § 183 InsZ). Podmínkou se zde myslí případné nesplnění dluhu dlužníkem, kdy se věřitel obrátí na Vás, vy dluh splníte a díky přihlášené pohledávce bude šance, že alespoň část (nebo vše) z tohoto plnění získáte zpět. Žádoucí je v případě výzvy věřitele splnit dluh co nejdříve, aby se v ins. řízení zvýšila šance na maximální uspokojení Vaší pohledávky vzniklé plněním z ručitelského prohlášení.
Druhou možností je rovněž čekat, zda pohledávku přihlásí do isn. řízení věřitel a pokud by se poté obrátil na Vás, vy dluh splníte a vstoupíte namísto této přihlášené pohledávky (na návrh!) podle ust. § 183 odst. 3 ve spojení s § 18 InsZ. Je zde však riziko, že věřitel pohledávku nepřihlásí, Vy také ne a budete vyzvána k plnění. Poté však nebudete oprávněna po dlužníkovi (v případě jeho úspěšného oddlužení) cokoliv požadovat.
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Vážený pane,
zrušení schváleného oddlužení podle ust. § 418 insolvenčního zákona (dále jen „InsZ“) staví překážku tomu, aby Váš návrh na povolení oddlužení byl soudem schválen a to po dobu 5 let od zrušení schváleného oddlužení podle ust. § 395 odst. 4 InsZ, které stanoví: "Insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení také tehdy, jestliže v posledních 5 letech před podáním insolvenčního návrhu byl návrh dlužníka na povolení oddlužení pravomocně zamítnut z důvodu, že je jím sledován nepoctivý záměr, nebo jestliže z téhož důvodu nebylo oddlužení schváleno nebo bylo schválené oddlužení zrušeno."
S pozdravem
JUDr. Pavel Berger, advokát a insolvenční správce