Poradna

Vážený pane,
pokud bylo rozhodnuto o Vašem úpadku, pak soudem přidělený insolvenční správce je identifikován právě v tomto rozhodnutí a to v souladu s § 136 odst. 2 InsZ. Na základě této identifikace by měl být insolvenční správce k zastižení. Pokud by tomu tak dlouhodobě nebylo (nereaguje na telefon, emaily, datovou schránku apod.) pak se lze – ovšem až po několikerém pokusu o kontaktování správce, obrátit s žádostí na soud, který rozhodnutí o úpadku vydal – například s žádostí o sdělení kontaktních informací insolvenčního správce. Pokud se v úpadku nenacházíte a ins. správce Vám soudem přidělen nebyl, je velmi snadné obrátit se na insolvenčního správce jiného, jejich registr je veřejný a k dispozici na stránkách justice.cz. Nicméně Vámi označená osoba se podle mých zjištění v seznamu insolvenčních správců nevyskytuje. 
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Vážená paní,
v případě který popisujete, se dlužník zjevně dopustil neuvedení všech příjmů, které by v rámci oddlužení mohlo mít za  následek jeho zrušení. Jelikož již bylo řízení skončeno, můžete se u soudu dožadovat pouze odejmutí a zánik osvobození dlužníka od placení pohledávek a a to pouze pokud jste v insolvenčním řízení dlužníka byla věřitelem (srov. § 417 IZ). Toto je možné pouze do 3 let od přiznání tohoto osvobození dlužníka.
Pro úplnost ještě uvádím, že přiznané osvobození zaniká, byl-li dlužník do 3 let od právní moci rozhodnutí o něm pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, kterým podstatně ovlivnil schválení nebo provedení oddlužení anebo přiznání osvobození, případně kterým jinak poškodil věřitele (srov. § 417 odst. 2 IZ).
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Vážený pane,
K Vašemu dotazu lze uvést tolik, že podle ust. § 412a odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona (dále jen „InsZ“) je klíčovou podmínkou splnění oddlužení takové konání dlužníka, které vyhovuje zákonnému požadavku, totiž, aby dlužník v průběhu oddlužení vynaložil veškeré úsilí, které je po něm možné spravedlivě požadovat k plnému uspokojení pohledávek věřitelů. Zákon v této souvislosti stanoví domněnku, že dlužník vynaložil veškeré toto úsilí, pokud během 5 let splatí alespoň 30 % pohledávek svých věřitelů.  Ust. § 412a odst. 1 písm. b) InsZ výše uvedené upravuje a stanoví, že  oddlužení je splněno také tehdy, pokud dlužník v době 3 let od schválení oddlužení splatil nezajištěným věřitelům alespoň 60 % jejich pohledávek.
K otázce: ano, pokud budete i nadále splácet ve stejné výši a 3 roky od schválení oddlužení bude splněno 90 % pohledávek, lze s nejvyšší pravděpodobností očekávat, že insolvenční soud rozhodne o splnění oddlužení a osvobodí dlužníka od placení dalších pohledávek (vzniklých DO rozhodnutí o úpadku) – ust. § 413 ve spojení s § 414 odst. 1 InsZ. K druhé otázce: Velmi pravděpodobně – vzhledem k míře uspokojení věřitelů – nebude nutné otázku vydání peněz z účtu penzijního spoření vůbec řešit a peníze Vám tedy zůstanou, ačkoliv pohledávky splatíte v úrovni 90 % a nikoliv zcela.
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Vážený pane,
pokud máte s maminkou uzavřenou darovací smlouvu, jsou podmínky smlouvy upravující výpověď určující faktor. Dalším faktorem je pak ust. § 412a insolvenčního zákona, které upravuje splnění oddlužení. Podle tohoto zákonného ustanovení musí dlužník pro splnění oddlužení:

1. splatit nezajištěným věřitelům jejich pohledávky v plné výši,
2. v době 3 let od schválení oddlužení splatit nezajištěným věřitelům alespoň 60 % jejich pohledávek,
3. po dobu 5 let od schválení oddlužení dlužník neporuší svou povinnost vynaložit veškeré úsilí, které po něm je možno spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů; má se za to, že tuto povinnost neporušil, jestliže v této době splatil nezajištěným věřitelům alespoň 30 % jejich pohledávek.

Jinými slovy jde o to, abyste v 5 letech od schválení oddlužení splatil nezajištěným věřitelům alespoň 30 % svých dluhů. Pokud se tak nestane, může se stát, že nedojde k osvobození od placení pohledávek. Jestliže byste vypověděl darovací smlouvu (nebo ji nahradil jiným ujednáním – tzv. novací podle ust. § 1902 občanského zákoníku), je nutné disponovat jiným dostatečným příjmem, který umožní naplnění podmínky uspokojení věřitelů alespoň ze 30 % během oněch 5 let a tyto informace je také třeba sdělit Vašemu insolvenčnímu správci.
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Vážení,
k velmi abstraktně formulovanému  dotazu na půjčky před a v průběhu insolvence lze uvést následující. Je třeba připomenout, že hovoříme-li o úpadku fyzických osob, bude jeho řešením nejčastěji tzv. oddlužení – ust. § 389 a násl. insolvenčního zákona (dále jen „InsZ“). Poté, co insolvenční soud dlužníkovi oddlužení schválí – tj. dlužníkovi je mu umožněno splácet dluhy svým věřitelům (tak, aby v  5 letech následujících po schválení oddlužení splatil alespoň 30 % svých dluhů – ust. § 412 odst. 1 písm. c) InsZ) je jednou z povinností dlužníka v průběhu oddlužení - krom povinnosti vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost - rovněž povinnost nepřijímat na sebe nové závazky, které by nemohl v době jejich splatnosti splnit – jak stanoví § 412 odst. 1 písm. a) a g) InsZ. Pokud by dlužník jednal v rozporu s právě uvedeným, pak riskuje, že soud schválené oddlužení zruší a dlužník znovu bude muset čelit exekucím (i těm, které dosud provedeny nebyly), jak stanoví § 418 odst. 1 písm. c) InsZ – ten výslovně uvádí, že  důvodem pro zrušení schváleného oddlužení ze strany ins. soudu je také to, že dlužníkovi v důsledku zaviněného jednání vznikl peněžitý závazek, který je déle než 30 dnů po splatnosti a dlužník není schopen jej splnit. Jinými slovy, pokud si půjčíte finance od 3. osoby a nebudete déle než 30 dnů po splatnosti dluhu schopen/na je splnit, pak je to důvod pro zrušení oddlužení ins. soudem. Obecně tedy lze doporučit se novým půjčkám, minimálně v době schváleného oddlužení, vyhnout.
Pokud byste někomu finanční prostředky chtěl/a poskytnout, lze uvést podobný závěr, neboť  povinností dlužníka je podle § 412 odst. 1 písm. b) poskytnout ins. správci dary, dědictví či jiné hodnoty tak, aby z nich primárně mohli být uspokojeni dlužníkovi věřitelé.
Závěrem je možno dodat, že splněním oddlužení a osvobozením od placení pohledávek, což je hlavní cíl insolvence fyzických osob, je dlužník osvobozen pouze od dluhů, které vznikly do rozhodnutí o úpadku a to v souladu s ust. § 414 odst. 1 poslední věta InsZ.
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den, jak jste správně na internetu vyčetl, názory na Vámi popsaný problém jsou i v odborných kruzích různé. Bohužel zatím nebylo vydáno rozhodnutí vyššího soudu, které by udalo směr a sjednotilo tuto rozdílnost názorů. Níže se Vám tedy pokusím nastínit, jak Vaši záležitost vyřešit co nejvýhodněji, ale přesto bohužel nemohu zaručit, že by v řešení této otázky před příslušným soudem bylo rozhodnuto ve Váš prospěch.
Jak jste si již načetl, české právo určuje, že mimořádný příjem je nutné přiznat a odevzdat insolvenčnímu správci. V ust. § 412 odst. 1, písm. b) IZ však najdeme výjimku z tohoto pravidla, kdy se za tento příjem nepovažuje plnění z pojistné smlouvy o škodovém pojištění. Škodové pojištění je pojištění, ve kterém je plněna částka, odpovídající skutečně vzniklé škodě (zejména se jedná o havarijní pojištění či povinné ručení). Naproti tomu stojí pojištění obnosové, které je pojištěním, kdy si strany sjednají fixní částky, které budou v případě pojistné události vyplaceny (sem většinou spadá právě pojištění úrazové či životní). Problémem je, že na obnosové pojištění se nevztahuje zákonná výjimka (dle §412 IZ), a tudíž by mohlo být uznáno mimořádným příjmem a rozděleno věřitelům v rámci insolvence. Ale jak jsem již zmiňoval shora, na tomto není shoda a soud by tak nemusel věc posoudit ve Váš prospěch.
Pokud by se Vám podařilo sjednat úrazové pojištění jako škodové, což však není obvyklé, ale není to vyloučené a je to právně možné, tak by se záležitost s Vaším pojištěním vyřešila.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den, v rámci konkursu má dispoziční právo k majetkové podstatě, tedy i právo nakládat s Vaším bankovním účtem, insolvenční správce. Toto právo je samozřejmě limitováno zákonem, a Vám tedy náleží tzv. nepostižitelný příjem, který si můžete vypočítat např. v této kalkulačce: https://www.penize.cz/kalkulacky/nezabavitelne-minimum . Tuto část Vašeho příjmu je Vám insolvenční správce povinen vydat, a proto byste se na něj měl s Vaší žádostí obrátit.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den,
v této věci uvádím, že ust. §394a odst. 3 InsZ stanoví, že manželé, kteří podali návrh na povolení oddlužení společně, mají po dobu trvání ins. řízení postavení nerozlučných společníků a považují se za jednoho dlužníka. Insolvenční řízení trvá až do právní moci rozhodnutí soudu o splnění oddlužení v souladu s ust. § 413 odst. 1 InsZ. Jinými slovy jsou manželé, kteří společně podali návrh na povolení oddlužení, považováni z pohledu ins. práva za jednoho dlužníka a to až do skončení ins. řízení. Zákon k tomuto konstruuje právní fikci.
Co se žádosti o osvobození od placení dalších dluhů týče, je třeba vynaložit veškeré úsilí, které je možné po dlužníkovi požadovat, ten musí vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost a další povinnosti stanovené mj. v § 412 InsZ. Osvobození od placení dluhů pak lze přiznat a) při splacení  všech dluhů nezajištěným věřitelům nebo b) při splacení 60 % dluhů nezajištěným věřitelům do 3 let od schválení oddlužení nebo c) po 5 letech od schválení oddlužení při splacení 30 % dluhů nezajištěným věřitelům (srov. § 412a odst. 1 InsZ).
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den,
k Vašemu dotazu uvádím, že insolvenční zákon v § 412a odst. 1 výslovně stanoví, že oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je splněno, jestliže dlužník v době 3 let od schválení oddlužení splatil nezajištěným věřitelům alespoň 60 % jejich pohledávek. Pokud tedy nemáte zajištěného věřitele (jehož pohledávka by byla zajištěna zástavním právem apod.) je možné insolvenční soud o rozhodnutí o splnění oddlužení a osvobození od placení pohledávek úspěšně žádat. Takovýto postup lze označit ve vašem případě za žádoucí vzhledem k míře uspokojení věřitelů, kterou jste uvedl. Tedy pokud jste v době 3 let po schválení oddlužení splatil 60 % pohledávek (a více), pak soud bez ohledu na to, zda jste v některých měsících uhradil více a jiných méně, s největší pravděpodobností vydá rozhodnutí o splnění oddlužení.
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den,
k vyškrtnutí z Insolvenčního rejstříku dochází automaticky, a to po 5 letech od nabytí právní moci usnesení o skončení oddlužení. Právní moc toto usnesení nabývá ve většině případů po 14 dnech od jeho vydání, tzn. pakliže by Soud vydal usnesení 1.4., pak nabyde právní moci 15.4. (v případě, že není podáno odvolání). Pokud by poslední den lhůty připadl na víkend či na státní svátek, právní moc se počítá od nejbližšího pracovního dne.
Pokud, i přestože opravdu uplynulo od právní moci usnesení 5 let, nebyly Vaše údaje vyškrtnuty, tak Vám doporučuji obrátit se s žádostí o vyškrtnutí na příslušný Soud (Krajský soud u kterého byla insolvence vedena).
 
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Vážená paní Adamcová,
zákon stanoví, že údaje o dlužnících v insolvenci se v Insolvenčním rejstříku uchovávají do 5 let od skončení insolvence. Pokud tedy Vaše insolvence skončila před méně než 5 lety, pak můžete informace o ní dohledat ve výše zmíněném rejstříku, který je dostupný na webové adrese https://isir.justice.cz/isir/common/index.do Zde zadáte svoje jméno, a systém Vám vygeneruje data o Vaší insolvenci.
Pokud však Vaše insolvence byla skončena před více než 5 lety, pak bude postup výrazně složitější a budete se muset obrátit s žádostí na soud, který Vaši insolvenci vedl. 
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Vážená paní,
podle ust. § 414 a násl. insolvenčního zákona je pro Vás klíčové, že insolvenční soud vydal tzv. rozhodnutí o splnění oddlužení a rozhodnutí, kterým jste byla osvobozena od placení pohledávek (Vašich dluhů). Jinými slovy to znamená, že nejste povinna hradit ty dluhy, které Vám vznikly do rozhodnutí o úpadku. Toto osvobození od placení Vašich dluhů se vztahuje i na ty věřitele, kteří své pohledávky za Vámi do insolvenčního řízení nepřihlásili. Pokud byl platební rozkaz vydán ještě před zahájením insolvenčního řízení, měl věřitel do tohoto insolvenčního řízení svou pohledávku, na jejímž základě byl platební rozkaz vydán, přihlásit. V opačném případě nemáte povinnost částku v něm uvedenou zaplatit, ačkoliv dobrovolně tak učinit můžete. Výjimku z právě uvedeného tvoří: plnění ve formě peněžitého trestu nebo jiné majetkové sankce původem uložené v trestním řízení, dále se osvobození nedotýká pohledávek na výživném, pohledávek na náhradu škody způsobené úmyslným porušením povinnosti a náhrad škody na zdraví. Pohledávka v souvislosti s pojistnou událostí by tedy s největší pravděpodobností do těchto výjimek neměla spadat, nevznikla-li pojišťovně z některého z právě zmíněných důvodů.
 
S pozdravem
 
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

V zásadě lze odpovědět krátce a to tak, že insolvenční zákon nezakazuje fyzickým osobám v oddlužení podnikat. Je tedy možné, za splnění podmínek stanovených živnostenským zákonem a příslušnými právními předpisy, podnikat na základě živnostenského oprávnění. Podle ust. § 421 odst. 2 občanského zákoníku se tak stanete podnikající fyzickou osobou, což bude mít důsledky podle § 398b insolvenčního zákona. Zejména je třeba zmínit, že Vám vznikne povinnost splácet nezajištěným věřitelům tzv. zálohovou splátku, kterou stanoví insolvenční soud, který musíte o svém podnikání informovat. Stejně tak je nezbytné informovat insolvenčního správce, který podá zprávu o Vašich očekávaných budoucích příjmech, na jejichž základě pak výše zálohové splátky bude soudem stanovena, přičemž pokud by takovýto postup možný nebyl, bude soud vycházet z průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí přechozího kalendářního roku a je tedy třeba zvážit, zda byste této povinnosti (platit zálohovou splátku) řádně dostál.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den, bohužel Vás budu muset zklamat, jelikož Vaše možnosti jsou za této situace velmi omezené a pohledávka zůstane velmi pravděpodobně neuhrazená.
Pokud insolvenční soud rozhodne o úpadku dlužníka, tak současně vyzve věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 2 měsíců, s poučením o následcích jejího zmeškání. Příslušné rozhodnutí insolvenční soud zveřejní v Insolvenčním rejstříku. Jelikož Insolvenční rejstřík je veřejným rejstříkem, tedy má do něj přístup každý, tak nelze namítat to, že by věřitelé o probíhajícím oddlužení dlužníka nevěděli. Pakliže jste tedy svoji pohledávku vůči dlužnici nepřihlásila ve stanovené lhůtě do insolvenčního řízení a dlužnice oddlužením úspěšně projde, tedy insolvenční soud rozhodne o splnění oddlužení, tak jí současně přizná i osvobození od placení pohledávek (srov. § 414 odst. 1 IZ).
Lze doporučit, abyste průběh insolvenčního řízení dlužnice na Insolvenčním rejstříku i nadále sledovala. Pokud by došlo ke zrušení schváleného oddlužení (srov. § 418 IZ), tak dlužnici by nebylo přiznáno osvobození od placení pohledávek a Vy byste mohla svou pohledávku uplatnit u příslušného soudu.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Vážený pane,
postup insolvenčního správce podléhá dohledové činnosti insolvenčního soudu, na který se lze v takovýchto případech obrátit. Soud může od insolvenčního správce požadovat zprávy a vysvětlení jeho postupu, může mu rovněž udělovat pokyny, nahlížet do účtů IS a konat další potřebná šetření. Dále soud může rozhodnout o porušení povinnosti ins. správce a přijmout pořádková opatření ve formě například zproštění funkce v konkrétním případě a  ustanovit ins. správce jiného. Na insolvenční soud se Vy jako dlužník můžete obrátit v případě, že se postup ins. správce v dané věci jeví jako nepřiměřený a poškozující či ztěžující průběh řízení.
 
Na straně druhé je třeba uvést, že v tomto případě, pokud byl dán zajištěným věřitelem pokyn ke zpeněžení majetkové podstaty, není zákonem vyžadováno, aby insolvenční soud tento pokyn odsouhlasil, právě naopak, insolvenční správce je povinen na základě tohoto pokynu začít konat a pokud by tak neučinil, vystavil by se riziku postihu ze strany insolvenčního soudu, jak popisuji výše. Pokud tedy insolvenční správce postupoval v souladu s pokynem zajištěného věřitele, na jehož základě proběhlo zpeněžení majetkové podstaty, tak bude velmi obtížné napadnout tento postup a domoci se obnovy Vašeho vlastnického práva.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
 

Dobrý den,
v souladu s ust. § 414 Insolvenčního zákona  je třeba uvést, že pokud dlužník řádně plní své povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, je následně soudem osvobozen od placení  pohledávek zahrnutých do oddlužení a to v rozsahu, v němž tyto pohledávky nebyly uspokojeny. Toto osvobození se nicméně nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku. Je tedy třeba vzít v potaz dobu vzniku dluhu a současně dobu, kdy byl soudem vysloven úpadek dlužníka. Vznikla-li pohledávka až po rozhodnutí o úpadku a je-li vykonatelná, bude možné se obrátit na exekutora za účelem zahájení exekučního řízení.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Vážený pane Hartmanne,
 
bez přesného znění Vámi uvedených dokumentů a znalosti situace nelze sdělit stanovisko, které je na danou situaci ze 100 % přiléhavé. Nicméně, abych Vám alespoň částečně odpověděl, tak za předpokladu, že jste stále zaměstnancem a zaměstnavatel Vám strhává danou částku na výživné ze mzdy, přičemž žádné dlužné výživné není evidováno, pak nemá postup ČSSZ oporu v zákoně. ČSSZ Vám samozřejmě může strhávat částku z důchodu pro ostatní věřitele, nicméně určitě by se tak nemělo dít za účelem placení výživného. Mám tedy za to, že ČSSZ si neuvědomila, že jste nadále zaměstnancem a došlo tak z jejich strany k pochybení. V dané situaci doporučuji si počkat na vyjádření ze strany insolvenčního správce a ČSSZ, nebo se pokusit s nimi spojit telefonicky.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dle § 425 odst. 1 insolvenčního zákona vyškrtne insolvenční soud po uplynutí 5 let od právní moci rozhodnutí, kterým bylo skončeno insolvenční řízení dlužníka ze seznamu dlužníků a údaje o něm v insolvenčním rejstříku znepřístupní. Tedy jestliže insolvenční řízení skončilo před 7 lety, měla by být Vaše paní matka ze seznamu dlužníku vyškrtnuta. Pro případ, že se tak nestalo doporučuji kontaktovat insolvenční soud, který vedl insolvenční řízení. Rovněž doporučuji zkusit Vaší paní matku dohledat na insolvenčním rejstříku, který naleznete pod tímto odkazem.  https://isir.justice.cz/isir/common/index.do.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den, odpověď na položenou otázku lze nalézt v ust. § 412a odst. 1 IZ, které stanoví, že oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je splněno, jestliže
a) dlužník splatil nezajištěným věřitelům jejich pohledávky v plné výši,
b) dlužník v době 3 let od schválení oddlužení splatil nezajištěným věřitelům alespoň 60 % jejich pohledávek,
c) po dobu 5 let od schválení oddlužení nebylo dlužníku oddlužení zrušeno a dlužník neporušil svou povinnost vynaložit veškeré úsilí, které po něm bylo možno spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů; má se za to, že tuto povinnost neporušil, jestliže v této době splatil nezajištěným věřitelům alespoň 30 % jejich pohledávek.
 
Pokud tedy splatíte nezajištěným věřitelům jejich pohledávky v plné výši, tak nemusí proběhnout zpeněžení nemovitosti, neboť oddlužení bude splněno.
 
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát, insolvenční správce

Dobrý den, v dané věci doporučuji se obrátit na advokáta, který se specializuje na problematiku insolvenčního práva. O uplatnění chráněného obydlí pak rozhoduje insolvenční soud.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce