Insolvence – darovací smlouva

PoradnaInsolvence – darovací smlouva
Tazatel se zeptal(a) před 1 týdnem

Dobrý den,
dostal jsem se do dluhové situace, kdy jedinou možností mi zbývá podat insolvenční návrh na oddlužení. V roce 2021 jsem daroval manželce svou polovinu rodinného domu, ve kterém žijeme. Záměrem bylo vyjmout ho z dědictví v případě, že by se mi něco stalo. Děti z prvního manželství jsem již dříve zaopatřil jinak.
Již v té době jsem měl evidované pohledávky vůči státu ve výši cca 150 000 Kč za DPH. Byla to situace po COVIDu, kdy se každý snažil udržet své podnikání nad vodou. Bankovní úvěry jsem řádně splácel. Většina mých dluhů vznikla v roce 2022 a 2023, kdy mi vznikla daňová povinnost v takové výši, že jsem ji musel řešit půjčkou. Situaci jsem se snažil zachránit, bohužel jsem již druhý měsíc neschopen hradit své pohledávky, a celková dlužná částka dnes činí přibližně 1 200 000 Kč.
Žádný nemovitý majetek v SJM nemáme, který by pokryl tento dluh. Situaci bych tedy chtěl řešit formou oddlužení.
Vím, že jsou to velice obecné informace, ale je zde nějaká vyšší šance, že by insolvenční správce dokázal úspešně rozporovat darovací smlouvu formou notářského zápisu jako účelovou? Tím by se tedy zvýšilo riziko, že by do insolvence spadl i tento rodinný dům?
Pokud by se tak stalo, bylo by možné se i v této fázi z insolvence ještě „vyplatit“? Existuje možnost vložit rodinný dům do družstva s tím, že nám družstvo poskytne půjčku. Úrokové sazby jsou samozřejmě vyšší než v bankovním sektoru – byla by to pro nás však poslední šance.
Pokud by došlo k prodeji domu insolvenčním správcem, lze očekávat, že nemovitost bude prodána za tržní cenu, nebo bude záměr prodat dům co nejdříve i za předpokladu, že to bude hluboko pod jeho tržní cenou?
Mnohokrát děkuji za Vaši odpověď, které si velice vážím.

1 Odpovědi
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 1 týdnem

Vážený pane,
v odpovědi na dotaz uvádím, že insolvenční správce má, pokud jde o nemovité věci jako případné součásti majetkové podstaty (masy majetku, z níž se budou uspokojovat věřitelé – ust. § 2 písm. e) insolvenčního zákona „InsZ“) možnost postupovat podle ust. § 235 a násl. InsZ. Ten stanoví, že neúčinnými jsou taková právní jednání, kterými by dlužník zkrátil možnost věřitelů uspokojit se. Insolvenční správce může podat odpůrčí žalobu podle § 239 InsZ a to do 1 roku od zahájení ins. řízení. Váš úkon by mohl být posouzen jako úmyslně zkracující právní úkon, kterému může být odporováno, pokud  byl učiněn v posledních 5 letech před zahájením insolvenčního řízení – ust. § 242 odst. 3 InsZ, současně zde musel být přítomen úmysl dlužníka zkrátit uspokojení věřitele – jako nezbytná podmínka pro rozhodnutí soudu o odpůrčí žalobě ve Váš neprospěch. Popisujete, že k převodu domu došlo  roce 2021, dluhy vznikly v roce 2022 a 2023 a neschopnost je splácet je u Vás přítomna až do roku 2024. Vzhledem k tomu, že to případně bude právě Vaše manželka, která bude muset prokázat, že o zkrácení věřitelů nevěděla, lze očekávat, že se ocitnete v důkazně obtížné situaci – ust. § 242 odst. 2 InsZ.
Pokud by odpůrčí žaloba byla úspěšná (což se jeví jako pravděpodobné), pak ano, součástí majetkové podstaty by byla i tato polovina domu, která by mohla být zpeněžena a použita k uspokojení věřitelů. Je třeba rovněž připomenout, že v rámci manželství existuje SJM, podle ust. § 708 a násl. občanského zákoníku („OZ“). Pokud nemáte režim SJM modifikován, platí, že součástí SJM jsou i dluhy (stejně jako aktiva) – jinými slovy se věřitel může uspokojit i na tom, co v rámci SJM patří Vaší manželce ve smyslu ust. § 713 OZ. V úvahu by tak mohlo přicházet i společné oddlužení manželů podle § 394a InsZ.
 
Insolvenční řízení je možné – pokud chybí zajištění věřitelé (na domu nevázne zástavní právo, nebo není domem zajištěn jiný dluh apod. – ust. § 2 písm. g) InsZ) úspěšně dokončit i bez zpeněžení nemovité věci – ovšem to platí zejména v případě, že by Vaše měsíční splátky slibovaly značnou míru uspokojení věřitelů, pak by nebylo nutné dům zpeněžovat.
V případě jeho zpeněžení se typicky vyhotoví znalecký posudek a ten určí cenu nemovité věci, která je pak prodávána typicky právě za tržní cenu – snahou je maximálně uspokojit věřitele, nikoliv co nejrychleji a se ztrátou. 
S pozdravem
JUDr. Pavel Berger, advokát a insolvenční správce