Dobrý den,
jsem pravděpodobně jedním ze šťastlivců, kterému se do insolvence nepřihlásil žádný věřitel. Překupníci pohledávek dokonce napsali, že za mě nemají žádnou vykonatelnou ani vymahatelnou pohledávku. A fyzická osoba (druhý věřitel) neposkytla soudu žádné vyjádření, i když ode mě o možnosti se přihlásit do mojí insolvence věděla. Člověk v tísni jako podavatel insolvenčního návrhu trval na tom abych všechny věřitele, co pravidelně nesledují ISIR, informovala. Jako třetího věřitele jsem uvedla exekutora. K oběma dluhům mám platební rozkazy i exekuční příkazy. Exekuce vůči fyzické osobě probíhá, exekuce vůči překupníkům byla pro marnost zastavena. Třetí dluh vůči exekutorovi jsem mezitím ze srážek splatila.
Chtěla jsem se zeptat, zdali jsou věřitelé uvedeni v insolvenčním návrhu, kteří svoji pohledávku nepřihlásili, považovány za účastníky insolvenčního řízení. Soud mi totiž již vydal rozhodnutí o osvobození (od placení zbytku dluhu), ale druhý věřitel z insolvenčního návrhu (fyzická osoba) se odvolal proti rozhodnutí soudu. V odvolání proti osvobození zpochybňuje i rozhodnutí o úpadku, co nabylo právní moci před půl rokem. A požaduje zrušení celého insolvenčního řízení pro nesplnění podmínky mnohosti věřitelů – má za to, že když překupníci dluhů napsali, že žádný dluh neevidují (stejně jako exekutor), že dva dluhy vlastně neexistují a měla bych zůstat v exekucích bez nároku se hlásit do insolvence.
Soud zatím nepředal spis odvolacímu soudu ani mě nikdo nevyzval k vyjádření. Chtěla jsem se zeptat zdali mám v případném vyjádření argumentovat tím, že věřitel, co nepřihlásil svoji pohledávku, není účastníkem řízení a tudíž nemá právo podávat odvolání.
Argumentovala bych odstavcem 50 z odůvodnění následujícího judikátu Nejvyššího soudu (https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/29-cdo-1252-2021):
„50. Podstatné nicméně není, jak detailně měl odvolací soud rozebrat úpravu obsaženou v předmětných ustanoveních, nýbrž to, jak (pro odvolací soud v této věci závazně) naložil s přihlášenou zajištěnou pohledávkou dovolatele insolvenční soud v insolvenčním řízení vedeném na majetek P. M. st. V intencích výše řečeného přitom účast dovolatele v insolvenčním řízení vedeném na majetek P. M. st. definitivně skončila (jak co do účasti spojené s přihlášenou zajištěnou pohledávkou, tak co do účasti spojené s uplatněním práva na uspokojení přihlášené zajištěné pohledávky ze zajištění) 25. ledna 2017, kdy nabylo právní moci usnesení insolvenčního soudu ze dne 5. ledna 2017. Dovolání tak ani potud není důvodné.“
A když v tomto případě nebylo důvodné dovolání věřitele, který nebyl účastníkem řízení, nemělo by se přihlížet ani k odvolání nepřihláseného věřitele v mém případě.
Nebo zdali bych měla soudu spíše doložit dopisy (včetně odpovědí od věřitele), ve kterých jsem psala odvolávajícímu se věřiteli o možnosti ve stanovené lhůtě přihlásit svoji pohledávku.
S pozdravem,
L.
Dobrý den,
účastníkem řízení dle § 14 odst. 1 insolvenčního zákona je dlužník a věřitelé, kteří uplatňují své právo vůči dlužníku. Tedy jedná se o širší pojetí, než pouze věřitelé, kteří přihlásili své pohledávky přihláškou pohledávky. Pod tuto definici spadají rovněž věřitelé, kteří mají pohledávku za majetkovou podstatou a pohledávku postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou. Tyto pohledávky lze totiž uplatňovat kdykoliv za řízení.
K tomuto ostatně se vyjadřuje shodně i komentářová literatura: „Věřitel, který své právo neuplatní. Pokud věřitel své právo neuplatní u insolvenčního soudu přihláškou nebo písemným uplatněním, není procesním subjektem a není účastníkem řízení; to platí i pro věřitele, který své právo uplatní v době, kdy již vůči dlužníku uplatňovat práva není možné, protože uplynula lhůta pro přihlášení pohledávky nebo již není možné uplatnění zapodstatové pohledávky (§ 356). Věřitel není účastníkem řízení v takovém případě, ani když jej dlužník uvede v seznamu závazků (§ 104) jako příloze insolvenčního návrhu, pokud není vyhlášeno moratorium.“
Tedy ani věřitel, který byl uveden v insolvenčním návrhu a nepřihlásí svou pohledávku není účastníkem řízení.
Dle § 201 občanského soudního řádu může napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně pouze účastník řízení. Tedy věřitelé, kteří mohou uplatnit svou pohledávku pouze přihláškou pohledávku a neučinili tak v dvouměsíční lhůtě od rozhodnutí o zjištění úpadku, nejsou účastníky insolvenčního řízení a tudíž nemohou podávat opravné prostředky proti rozhodnutím soudu.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce