Dobrý den,
v rámci dědického řízení dlužnice nabyla rovným dílem (spolu se sestrou) právo na vypořádání zaniklého SJM v hodnotě poloviny nevypořádaného majetku ke dni úmrtí zůstavitele, protože se jednalo o úmrtí do 3 let od právní moci rozvodu manželství. K vypořádání nedošlo ani dohodou ani nebyla podána žaloba, tedy nastala ohledně nemovitého majetku fikce dle § 741. Katastrální úřad nechce povolit vklad jinak než souhlasným prohlášením dle § 66 kat. zákona (bývalá manželka a obě dědičky) nebo dle § 68 prohlášením obou dědiček. V tuto chvíli je však problém, protože obě osoby, jak bývalá manželka, tak i druhá dědička, nejeví žádný zájem o zavkladování práva dle faktických spoluvlastnických podílů a ani jedna se nevyskytuje v místě trvalého pobytu, resp. není známo, kam doručovat (ohlašovna). V úvahu by přicházela žaloba na určení vlastnictví. Pokud by dlužnice podala insolvenční návrh, podával by žalobu na určení vlastnictví insolvenční správce? Podával by IS i návrh na vklad do KN?
Předem Vám děkuji za odpověď
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 1 měsíc
Dobrý den,
pokud Váš dotaz chápu správně tak pakliže dlužnice nabyla v rámci dědického řízení rovným dílem se sestrou právo na vypořádání zaniklého SJM, pak bude dlužnice disponovat usnesením soudu o přiznání dědictví. Insolvenční správce by pak danou nemovitost zapsal do majetkové podstaty a pakliže by zapsal více než měl, tak to bude na skutečných vlastnících, aby proti insolvenčnímu správci podali žalobu na vyloučení majetku z majetkové podstaty. Insolvenční správce by tak patrně určovací žalobu vůbec nemusel podávat. Pro kvalifikovanější názor bych však doporučil navštívit advokáta se všemi listinami, které máte v dané věci k dispozici, neboť údaje v těchto listinách mohou výše uvedený názor ovlivnit.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce