Praha 12. června (ČTK) – Počet dlužníků v exekuci se v posledních letech snižuje v pravidelné křivce, právní úprava zastavení bagatelních a bezvýsledných exekucí jejich pokles významně neovlivnila. Lidem ve vícečetných exekucích se některé zastavily, ale ostatní novější jim zbyly. Vedle pocitu zadlužených lidí, že se vyplatí dluhy neplatit, když jim je pak stát odpustí, žádná významná pozitivní změna nenastala, řekla dnes na konferenci Jak se osvědčují právní postupy řešení předluženosti občanů ČR jednatelka InsolCentra Jarmila Veselá.
V letech 2022 až 2025 platila právní úprava zastavování bagatelních exekucí do hodnoty 1500 korun a bezvýsledných exekucí, na které nebylo za šest let nic zaplaceno. Uvažovaným cílem zákona bylo dostat zadlužené lidi z dluhových pastí.
Za administraci zastavování exekucí stát podle Veselé vyplatil k datu 31. prosince 2024 exekutorům 1,2 miliardy korun. Placení bude dále pokračovat podle toho, jak budou nabíhat marné šestileté lhůty. „Takže právní úprava vytvořila jakési perpetuum mobile, byť časově omezené, pro vyplácení administrativních poplatků exekutorům,“ dodala. Právní úprava podle ní také vyvolává otázku, zda svými důsledky nepřekračuje rámec ústavnosti a porušování základního lidského práva na ochranu vlastnictví.
Svaz měst a obcí na konferenci vyjádřil znepokojení nad strategií unáhleného odpouštění dluhů a zmírňování podmínek oddlužení. Starostové v anketách vyjádřili v minulých letech jednoznačný nesouhlas s plošným zkrácením doby oddlužení na tři roky.
Výkonná ředitelka svazu Radka Vladyková řekla, že nyní jsou už viditelné negativní důsledky neuváženého odpouštění dluhů. Stát podle ní nejvíce pomáhá a odpouští dluhy lidem v bohatých krajích. Ve struktuře těchto dlužníků převažují muži v produktivním věku s vysokými dluhy a nízkou mírou uspokojení věřitelů. „Svaz upozorňuje na nebezpečí ohrožení rozpočtů měst a obcí v oblasti nedobytnosti vlastních pohledávek, ale zejména u pohledávek řízených organizací,“ uvedla.
Od října 2024 začala platit novela insolvenčního zákona, která zkracuje například dobu oddlužení z pěti let na tři roky. Dlužníci také už nemusí dosáhnout paušálně stanovené míry splacení dluhů. Oddlužení je soudní řízení, ve kterém zadlužení lidé splácejí své závazky po určenou dobu podle svých možností, případně se také zpeněží jejich majetek. Pokud dlužník splní podmínky oddlužení a uhradí alespoň část svých závazků, je soudem osvobozen od placení zbytku dluhů. Do českého práva bylo oddlužení zavedeno při přijetí insolvenčního zákona účinného od roku 2008. První etapa trvala do konce května 2019, druhá do konce září 2024.
Změny insolvenčního zákona vycházejí z evropské směrnice. Podle zastánců zkrácení získají předlužení lidé šanci rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky. Podle kritiků změna neúměrně zhorší pozici věřitelů.
fd snm