Archiv autora: Zdeňka

Praha 11. ledna (ČTK) – Ministerstvo vnitra by mělo podle Senátu jako zakladatel České pošty zabránit jejímu finančnímu ohrožení, které souvisí mimo jiné s výpadkem příjmů kvůli povinnému zavádění datových schránek. Mělo by tím zajistit poskytování zejména základních poštovních služeb. Senát o to dnes ministerstvo požádal na popud své komise pro rozvoj venkova. Informaci o přijatých opatřeních očekává do poloviny letošního března. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zájem Senátu o Českou poštu ocenil a doporučení přivítal.

„Pokud se nic neudělá, (Česká) pošta může skončit v insolvenci,“ přiznal ministr. „Česká pošta potřebuje transformaci,“ uvedl. Podle něj se pošta musí uplatnit i v digitálním světě i s ohledem na to, že 17 procent české populace není počítačově gramotná. Vládní představitelé se podle Rakušana v úterý dohodli na tom, že vláda do dvou měsíců přijme příslušné základní kroky.

Předseda komise Jiří Vosecký (SLK) uvedl, že pošta se dostane do finančních problémů kvůli zavedení povinných datových schránek. V důsledku zrušení zasílání doporučených dopisů mezi úřady a živnostníky přijde Česká pošta o dvě miliardy korun na příjmech, uvedl senátor STAN Petr Štěpánek. Podle něj by se pošta mohla ocitnout v bankrotu už v polovině letošního roku.

Ministr uvedl, že je třeba přijmout pro poštu model udržitelného financování pro letošní rok, aby se její ztráta nevyšplhala na čtyři miliardy korun. Podle Rakušana je pošta dlouhodobě podfinancovaná. Senátorka Daniela Kovářová (nezávislá) to označila za termín ze socialistické ekonomiky. Doporučovala privatizaci České pošty, proti čemuž se ohradil Štepánek poukazem na to, že výplatu důchodů není možné svěřit soukromé firmě.

Česká pošta je státní podnik, v posledních letech hospodaří v červených číslech. Loni snížila ztrátu o polovinu na 681 milionů korun. V předchozím roce vykázala propad 1,37 miliardy korun. Provozní výnosy vzrostly o 400 milionů na 19,55 miliardy korun. Loňské hospodaření ovlivnila epidemie koronaviru.

Stát podle rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu doplatí České poště čisté náklady za poskytování základních služeb v loňském roce ve výši 750 milionů korun. Pošta tak za minulý rok dostane 1,5 miliardy Kč, tedy maximální možnou částku. Její polovinu již dostala v srpnu. Za loňský rok pošta nárokovala 1,85 miliardy korun, z toho téměř 1,47 miliardy tvořily náklady na pobočkovou síť a zbytek náklady na doručovací síť a podpůrné procesy.

Úhradu čistých nákladů za poslední čtyři roky v létě schválila Evropská komise. Podnik následně dostal od státu 4,5 miliardy Kč za roky 2018 až 2020 a tři čtvrtě miliardy za loňský rok. Vyplacené prostředky pošta využila na splacení komerčních úvěrů, které si musela kvůli zdržení výplaty v souvislosti s šetřením Evropské komise sjednat u bank. Část peněz šla na zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců.

Pošta provozuje v zemi zhruba 3200 poboček a poskytuje na základě licence od Českého telekomunikačního úřadu základní poštovní služby na celém území státu. Čisté náklady na poskytování těchto služeb hradí podle zákona stát.

mhm ptd

Praha 5. ledna (ČTK) – V loňském roce bylo v Česku vyhlášeno 700 bankrotů společností, o 41 méně než o rok dříve. Tehdy byl ale jejich počet nejvyšší od roku 2017. Počet bankrotů podnikatelů loni klesl meziročně o 1176 na 5135, což je nejmenší číslo od roku 2013. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, kterou dnes firma poskytla ČTK.

V roce 2022 bylo podle ní podáno také 1013 návrhů na bankrot firem, což bylo o 21 méně než předloni. Podobný pokles zaznamenaly také insolvenční návrhy podnikatelů, kterých bylo podáno loni 5333, o 1043 méně než v roce 2021.

V prosinci bylo vyhlášeno 55 bankrotů firem, o tři méně, než byl loňský měsíční průměr. Zároveň bylo podáno 68 návrhů na firemní bankrot, o 16 méně proti průměru. To naznačuje nižší počet bankrotů v prvních měsících roku 2023. Z dlouhodobého hlediska je prosinec měsícem s nejnižším počtem bankrotů v roce.

„Mnoho firem, kterým hrozil zánik či bankrot již v roce 2020, přečkalo díky kombinaci státní podpory a skutečnosti, že na sebe větší část roku 2020 nemusely podávat návrh na bankrot bez zbytečného odkladu. Proto se v roce 2021, kdy pomoc ze strany státu skončila, zvýšil počet bankrotů. V roce 2022 se sice meziročně snížil, ale stále zůstal o něco vyšší než v letech 2019 a 2020,“ popsala vývoj analytička CRIF Věra Kameníčková.

Nejvíce firemních bankrotů bylo loni podle firmy vyhlášeno v Praze (322), Jihomoravském (93) a Moravskoslezském kraji (54). Míra bankrotů vztažená k počtu aktivních společností byla nejvyšší v Olomouckém kraji, kde v roce 2022 zbankrotovalo 22 firem na 10.000 aktivních subjektů. Jen o něco nižší byla v Ústeckém kraji a v Praze. Naopak ve Středočeském kraji připadlo na 10.000 aktivních firem necelých osm bankrotů. Obdobně na tom byl Karlovarský kraj.

V rámci odvětví bylo vyhlášeno nejvíce bankrotů v odvětví obchodu (142), ve zpracovatelském průmyslu (99) a v profesních, vědeckých a technických činnostech (95). Nejvíce bankrotů na 10.000 subjektů připadlo v dopravě a skladování (22,9), dále to bylo ubytování a stravování a administrativní činnosti, naopak nejméně ve vzdělávání, zdravotní a sociální péči (5,5) a v informačních a komunikačních činnostech.

V prosinci bylo vyhlášeno celkem 371 bankrotů živnostníků, čímž se tento měsíc stal pátým měsícem během roku 2022, kdy se počet bankrotů živnostníků dostal pod 400, což se v předchozích letech stávalo spíše výjimečně. Zároveň bylo podáno 375 návrhů na bankrot, což je rovněž podprůměrný počet, uvedl CRIF.

Nejvíce bankrotů podnikatelů bylo v uplynulém roce vyhlášeno v Moravskoslezském (643), ve Středočeském (613) a v Ústeckém kraji (579). Ve všech krajích přitom meziročně nastal jejich pokles.

Nejvíce bankrotů podnikatelů bylo vyhlášeno ve stavebnictví (1266), v obchodu (978) a ve zpracovatelském průmyslu (604). Nejvíce ohroženi bankrotem jsou živnostníci v dopravě a skladování, kde na 10.000 subjektů připadlo 57 bankrotů, dále ve stavebnictví a ubytování a stravování. Nejméně ohrožené je odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství s méně než čtyřmi bankroty na 10.000 subjektů.

Počet bankrotů v ČR v daném roce

Zdroj: CRIF

fd mha rdo

Praha 3. ledna (ČTK) – Zástupci InsolCentra, Hospodářské komory či Svazu měst a obcí kritizují návrh insolvenční novely, která má zkrátit oddlužovací proces z pěti na tři roky. Podle nich se podmínky pro dlužníky zmírňují plošně a věřitelé by po přijetí nových pravidel mohli přijít o miliardy korun. Kritici žádají zachování nynějšího nastavení. Řekli to dnes v Praze u kulatého stolu o insolvencích.

Proces oddlužení trvá v ČR pět let, u seniorů tři roky. Pokud se za tu dobu nepodaří splatit 30 procent dluhu, rozhoduje soud. Novela přenáší do legislativy evropskou směrnici o oddlužení se zkrácením lhůty na tři roky. Česko mělo pravidla upravit původně do poloviny loňského července.

Ministerstvo spravedlnosti v podkladech k chystanému zákonu uvedlo, že v ČR stále existují překážky, kvůli nimž může být oddlužovací proces pro některé lidi nedostupný. Zkrácení a usnadnění insolvence podporují organizace na pomoc lidem v nouzi a pro prevenci dluhů. Snížení počtu osob v exekucích doporučila i Národní ekonomická rada vlády (NERV).

Podle údajů exekutorské komory mělo na konci loňska 667.500 lidí celkem 4,1 milionu exekucí. Průměrná vymáhaná částka činila 488.500 korun. Od loňského ledna do konce září přibylo 327.300 nových exekučních řízení. Insolvenčních návrhů bylo loni podle InsolCentra 21.400, povolilo se 19.650 oddlužení.

„Máme s návrhem, který připravilo ministerstvo spravedlnosti, obrovský problém. Zásadně se zmírňuje podmínky oddlužení. Jedná se o plošné řešení, které nedělá rozdíly mezi zadluženými. Mezi těmi ohroženými a těmi, kteří jsou zdrávi a schopni výdělečné činnosti a alespoň nějakého splácení závazků,“ řekla šéfka InsolCentra Jarmila Veselá. Podle ní by po zmírnění pravidel soukromí věřitelé a státní instituce mohli přijít o sto miliard korun.

Právník Bohumil Havel označil rozhodnutí o novém nastavení za politické. „Pokud je ambice státu sociálně podporovat slabší dlužníky, mělo by to být cílené a nikoliv nutně z peněz soukromníků,“ uvedl Havel. Podle něj průzkum ukázal, že se zmírněním pravidel nesouhlasí 94 procent insolvenčních soudců.

Proti novele se staví i Svaz měst a obcí. „Pokud někdo dluží veřejnému sektoru, zaplatíme to pak my všichni. Když někdo dluží třeba na nájmu, musí to zaplatit ostatní,“ řekla výkonná ředitelka svazu Radka Vladyková. Dodala, že podle průzkumu je proti zmírnění regulí i 94 procent dotázaných zástupců obcí. Ladislav Minčič z Hospodářské komory uvedl, že zvýhodňuje spotřebitele a „může vést k úplnému rozvratu obchodních vztahů v naší ekonomice“.

Na bariéry, které lidem brání ve využití oddlužení, se naopak před nedávnem zaměřil výzkum agentury PAQ Research pro RUBIKON Centrum, Institut prevence a řešení předlužení a Charitu ČR. Zapojilo se do něj 537 dlužníků s nesplatitelnými dluhy či s dluhy, u kterých nebylo do pěti let jisté jejich srovnání. Podle odborníků z organizací mohou být srážky v oddlužení o 2000 až 7000 korun vyšší než v exekuci. Vadí to třem pětinám dotázaných. Jako další překážky lidé uváděli zveřejnění osobních údajů v insolvenčním rejstříku či riziko zabavení majetku. Odrazuje také nutnost platit na začátku procesu náklady insolvenčního správce i exekuční srážky. Respondenti zmiňují i nejasná kritéria pro rozhodování soudů či dobu oddlužení. Experti radí pravidla zmírnit.

Vláda v programovém prohlášení slibuje řešení situace lidí v exekucích a zkrácení insolvence na tři roky. Snížení počtu osob s exekucí doporučuje i NERV. Podle rady tak víc lidí začne oficiálně pracovat a platit daně a odvody.

ktk rdo

Praha 3. ledna (ČTK) – V loňském roce bylo v ČR podle předběžných dat podáno 21.375 insolvenčních návrhů, což je o 14 procent méně než předloni a zároveň nejnižší počet od roku 2011. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes na kulatém stolu na téma hrozby insolvencí občanů ČR zveřejnila analytická společnost InsolCentrum. Údaje zahrnují jak fyzické osoby, tak živnostníky a firmy.

„Válečný konflikt na Ukrajině přinesl nejenom české, ale i evropské ekonomice problémy, které si vyžádaly masivní státní podpory směřující jak podnikatelům, tak i přímo občanům. S velkou mírou pravděpodobnosti lze v následujících letech očekávat nárůst počtů insolvencí občanů i firem,“ uvedla jednatelka společnosti Jarmila Veselá.

Zkušenosti z minulé finanční krize podle ní ukázaly, že počty insolvenčních řízení stoupají postupně. Vrchol počtů insolvencí firem byl dosažen v roce 2012, tj. teprve čtvrtý rok od začátku krize v roce 2008, dodala.

Počet povolených oddlužení se loni podle firmy meziročně rovněž významně snížil, a to o 16 procent na 19.650. Jde o nejnižší počet povolených oddlužení od roku 2013. Nárůst počtu oddlužení pravděpodobně závisí na podobě novely insolvenčního zákona a na vývoji očekávané recese české ekonomiky, upozornila Veselá.

Počet prohlášených konkurzů občanů klesl o 29 procenta na 176. Nízké absolutní počty konkurzů občanů ovlivňuje skutečnost, že jejich insolvence je řešena převážně v oddlužení. Prohlášených konkurzů živnostníků ubylo o 23 procent na 152. Také insolvence živnostníků se jako u občanů řeší zejména v rámci oddlužení.

Počet prohlášených konkurzů firem se nepatrně snížil proti roku 2021, a to o čtyři procenta na 696. Konkurzy firem se pohybují v obdobné výši jako před krizí způsobenou pandemií covid-19. „Při paralele s minulou finanční krizí by měly stoupnout v časovém odstupu čtyř let od nástupu krize,“ podotkla Veselá.

Povolených reorganizací přibylo proti roku předloňskému roku o 12 případů na 23. Je to třetí nejvyšší počet od roku 2008. Podle Veselé jde o signál, že se firmy snaží řešit své ekonomické problémy způsobené covidovou krizí.

Počet takzvaných moratorií se v předcovidovém období pohyboval mezi dvěma až 18 ročně, tudíž sedm moratorií za rok 2022 je standardní situací nenaznačující přicházející krizi, poznamenala Veselá.

fd rdo

Praha 21. prosince (ČTK) – Koeficient, s jehož pomocí se vypočítává takzvaná nezabavitelná částka, kterou exekutor nemůže srazit dlužníkovi z jeho měsíční mzdy, se od ledna sníží. Rozhodla o tom dnes na návrh ministerstva spravedlnosti vláda, vyplývá z výsledků zasedání. Kvůli zvýšení životního minima a normativních nákladů na bydlení by se podle ministerstva výrazně zvýšila i nezabavitelná částka, což by nevhodně znevýhodnilo věřitele.

Nezabavitelná částka se stanovuje tak, že se určeným koeficientem vynásobí součet výše životního minima a normativních nákladů na bydlení. Normativní náklady vláda letos výrazně navýšila a jejich další zvýšení chystá i v příštím roce. Také životní minimum se rozhodnutím vlády od ledna zvýší.

„Změny ve výši normativních nákladů na bydlení a životního minima by znamenaly zvýšení nezabavitelné částky o 4500 Kč, respektive 5600 Kč, v závislosti na počtu osob, ke kterým má povinný v exekuci povinnost výživného,“ upozornilo ministerstvo v důvodové zprávě. Podotklo, že od počátku roku 2000 do letošího října už nezabavitelná částka vyrostla o 68 procent, respektive o 79 procent u lidí s jednou vyživovací povinností. Od lednu by u lidí, kteří neplatí alimenty, vzrostla na 15.343 korun.

Ministerstvo také poukázalo na to, že dalším následkem by bylo zmenšení okruhu lidí, kteří by mohli vstoupit do oddlužení. Příjem, který by byl pro vstup do oddlužení potřeba, by se totiž zvýšil o 4300 korun – na 18.610 Kč čisté mzdy pro člověka bez vyživovací povinnosti, respektive na 23.724 Kč pro člověka s jednou vyživovací povinností.

Dosavadní koeficient 3/4 se proto nahradí koeficientem 2/3. „Dále se navrhuje změnit koeficient, kterým se nezabavitelná částka zvyšuje za každou osobu, ke které má povinný povinnost výživného, a to z 1/3 na 1/4,“ uvedlo ministerstvo ve schváleném návrhu. Nezabavitelná částka tak vzroste o 2500 Kč, respektive o 2200 Kč pro lidi s jednou vyživovací povinností.

Ponechání současné úpravy by podle ministerstva mělo podstatný dopad i na stanovení částky, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení. Narostla by totiž o více než 10.000 korun, což by zvýhodnilo dlužníky se středními a vyššími příjmy.

tep jzf rdo

Praha 7. prosince (ČTK) – V Česku bylo v listopadu vyhlášeno 64 bankrotů společností, což bylo o 15 více než v říjnu. Počet bankrotů podnikatelů v minulém měsíci proti říjnu stoupl o 46 na 427. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, kterou dnes firma poskytla ČTK.

V listopadu bylo zároveň podáno 102 návrhů na bankrot firem, o 25 více než v říjnu, a 465 návrhů na bankrot fyzických osob podnikatelů. To bylo o 105 více než v předešlém měsíci.

Celoroční průměr návrhů na bankrot firem je 86. „Více návrhů na firemní bankrot (než v listopadu) bylo letos podáno pouze v únoru a březnu. Vyšší počet návrhů na bankrot je předzvěstí nárůstu bankrotů v dalších měsících,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Mezi většími firmami, u kterých byl v listopadu vyhlášen bankrot, byla například společnost ACG-Real. „Insolvenční řízení tam bylo od letošního srpna, návrh na bankrot podala firma sama. Bankrot byl vyhlášen také například u plzeňské firmy Omega C+M, která od roku 2016 eviduje záporný kapitál a insolvenční návrh sama na sebe podala letos v září,“ popsal vedoucí datového oddělení portálu www.informaceofirmach.cz Jan Cikler. Insolvenční návrhy byly podány například na firmy MK strategic nebo BP Lumen.

Celkově letos od začátku roku do konce listopadu zbankrotovalo 646 firem, o 95 méně než ve stejném období loňského roku.

V posledních 12 měsících zbankrotovalo v poměru k celkovému počtu nejvíce společností v Olomouckém kraji, konkrétně šlo o 23,7 bankrotu na 10.000 aktivních subjektů. Následuje Moravskoslezský kraj s 20,9 bankrotu a Praha s 20,8 bankrotu na 10.000 firem. Bankrotům se nejvíce vyhýbaly firmy ve Středočeském kraji, kde za posledních 12 měsíců připadlo 8,6 bankrotu na 10.000 aktivních subjektů.

Z hlediska bankrotů byla za posledních 12 měsíců nejohroženějším odvětvím doprava a skladování, kde na 10.000 aktivních společností připadlo 22,3 bankrotu a odvětví administrativy s 20,5 bankrotu. Naopak podílově nejméně společností zbankrotovalo v odvětví vzdělávání, zdravotní a sociální péče, kde šlo o 5,5 bankrotu na 10.000 subjektů.

„I když bankrotů živnostníků v listopadu přibylo, stále jde o mírně nižší počet než je letošní průměr, který aktuálně dosahuje 432 bankrotů za měsíc. Naopak počet insolvenčních návrhů zde překročil průměr o 17,“ řekla Kameníčková.

Nejvíce bankrotů podnikatelů na 10.000 aktivních subjektů bylo v posledních 12 měsících zaznamenáno v Ústeckém kraji (92,6), v Karlovarském kraji (78,7) a v Libereckém kraji (71,5). Nejméně jich naopak zaznamenala Praha (28,8), kraj Vysočina (35,5) a Zlínský kraj (35,6).

Počet bankrotů v Česku:

Zdroj: CRIF

fd ptd

Praha 7. prosince (ČTK) – V listopadu bylo v ČR vyhlášeno 1099 osobních bankrotů, což bylo o 141 více než v předchozím měsíci. V celoročním porovnání je to o 27 méně, než činí letošní průměr. Vyplývá to ze statistik společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, které má ČTK k dispozici.

Nižší než průměr byl podle nich také počet osobních insolvenčních návrhů, kterých bylo v listopadu podáno 968, o pět méně než v říjnu. Celkově bylo od začátku roku ke konci listopadu vyhlášeno 12.384 bankrotů, o 2094 méně než ve stejném období loni.

Průměrně připadlo za uplynulých 12 měsíců 12,5 bankrotu na 10.000 obyvatel. Bankrotem byli nejvíce ohroženi obyvatelé Ústeckého kraje (21,6 bankrotu na 10.000 obyvatel), na Karlovarsku (18,8) a v Moravskoslezském kraji (17,9). Nejméně byli bankrotem ohroženi lidé na Vysočině (8,1 bankrotu na 10.000 obyvatel), dále v Praze (8,3) a ve Zlínském kraji (9,7).

Bankroty v posledních měsících:

Zdroj: CRIF

fd rdo

Praha 1. prosince (ČTK) – Zjednodušit zakládání obchodních korporací má novela, kterou dnes schválil Senát. Například zápis společnosti do obchodního rejstříku už nebude podmíněn předchozím získáním živnostenského oprávnění. K založení společnosti s ručením omezeným budou moci zakladatelé použít vzorové společenské smlouvy, jež budou na webu ministerstva spravedlnosti. Novelu zákonů v souvislosti s využíváním digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností a fungováním veřejných rejstříků nyní dostane k podpisu prezident.

Novela by měla podle vlády zredukovat časovou náročnost a náklady spojené se zakládáním společností nebo s vytvářením poboček nejen v České republice, ale i v jiných členských státech Evropské unie. Zakladatelé nebo zástupci společnosti zakládající pobočku nebudou muset osobně navštívit žádný úřad veřejné moci s výjimkou důvodného podezření například ze zfalšování totožnosti.

Předloha vychází z evropské směrnice o digitalizaci. Rozšíří se podle důvodové zprávy bezplatně dostupné údaje o evropských kapitálových společnostech a zlepší se způsob výměny informací mezi obchodními rejstříky. Zakladatelé či již existující společnosti by neměli být nuceni předkládat opakovaně stejné údaje nebo listiny. Postačí, pokud tyto dokumenty poskytnuty jednomu orgánu v jednom členském státě.

Norma po zásahu Sněmovny dál zachovává identifikaci dlužníků v insolvenčním řízení pomocí jejich rodných čísel. Skončí se spuštěním Informačního systému insolvenčního rejstříku, které se předpokládá od ledna 2024.

Návrh zákona také nově vymezuje překážky výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace. Zavádí evidenci lidí, kteří podmínky nesplňují.

mhm mbc rdo

Praha 17. září (ČTK) – Připravovaná novela insolvenčního zákona chce zkrátit dobu oddlužení fyzických osob z pěti let na tři roky. Převedení evropské směrnice do české legislativy má primárně pomoct živnostníkům rychleji překonat podnikatelský neúspěch. ČTK o tom informoval Ondřej Zezulka z legislativního odboru ministerstva spravedlnosti. Podle některých expertů ale zkrácení doby bez rozlišení dlužníků zvýhodní chronické neplatiče na úkor věřitelů.

Zezulka proti tomu upozornil, že zkrácení doby obecně nesnižuje kvalifikační podmínky pro vstup do oddlužení. „Insolvenční zákon trvá na existenci poctivého dlužníka, který bude schopen hradit náklady insolvenčního řízení a ekvivalentní sumu věřitelům,“ uvedl. Harmonogram dalšího postupu legislativních prací a oficiální předložení návrhu novely do meziresortního připomínkového řízení nelze podle Zezulky nyní přesně určit.

Proces oddlužení podle nynějších pravidel trvá pět let, u seniorů již nyní tři roky. Pokud se za tu dobu nepodaří splatit 30 procent dluhu, rozhoduje soud. „Zkrácení doby oddlužení je nutné, protože ČR je součástí jednotného trhu EU a musí ctít stejná pravidla, jako každý jiný členský stát – u živnostníků. U fyzických osob jde o vlastní iniciativu,“ řekl ČTK ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal. Zkrácení doby oddlužení je podle něj politická otázka, jestli více dluhu škrtnout u věřitelů a dlužníka nechat zaplatit méně. U specifických skupin dlužníků si to dokáže představit, avšak pod podmínkou, že absolvují kurzy finanční gramotnosti s částečně odloženou splatností po konci oddlužení.

Experti varují, že uspěchaný proces schvalování novely bude mít celospolečensky negativní výsledek. „Jestliže nedospějeme k rozdělení dlužníků do skupin podle jejich ekonomických schopností a plošně všechny oddlužíme, může se prudce obrátit postoj veřejnosti a vzniknout averze vůči řádně nesplácejícím občanům,” řekla ČTK Jarmila Veselá z InsolCentra.

„Směrnice EU má jasný záměr spravedlivě vybalancovat a odlišit poctivé i nepoctivé dlužníky, plánuje zohlednit i chování v minulosti, nebo umožňuje majetkové testy, procentuální limity a podobně. Návrh novely z ministerstva však tento záměr ignoruje a zavádí rovnostářský přístup pro všechny,“ uvedl člen expertní pracovní skupiny Bohumil Havel. Stěžejním dopadem této varianty je podle něj to, že neplacené dluhy zaplatí věřitelé. Dlužníci tak nejsou motivováni k odpovědnému chování, naopak hrozí insolvenční recidiva, dodal.

Z akademického světa se ozývají podobné hlasy. „Návrh týkající se zkrácení lhůty oddlužení vede zjednodušeně řečeno k naprosto nulovému uspokojení věřitele,“ upozornil Tomáš Pohl z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Nová pravidla oddlužení podle Zezulky mohou motivovat větší počet dlužníků ve vícečetných exekucích, aby konečně řešili svou nepříznivou finanční situaci a s vidinou osvobození od dluhů se znovu zapojili do běžné společnosti a legální ekonomiky. Existuje i předpoklad, že věřitelé chronických neplatičů naopak získají v oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty reálně vyšší uspokojení, než které by mohli důvodně očekávat od rezignovaného dlužníka, poznamenal.

Gabriela Vondrušová z Institutu prevence oddlužení a předlužení nevnímá chronické neplatiče jako bariéru pro zkrácení oddlužení na tři roky. „Z našich zkušeností víme, že ve většině případů tito lidé do oddlužení totiž stejně nevstupují a setrvávají v exekucích,“ uvedla. Nové oddlužení je podle ní zaměřené na lidi, kteří mají chuť poctivě své závazky splácet a jež se často dostali v minulosti do problému kvůli neférovým podmínkám, které už nejsou možné. Jen dvě procenta lidí, kteří oddlužením prošli, se znovu ocitnou v exekucích, dodala.

fd dvd jw

Praha 15. září (ČTK) – Insolvenční správkyně zkrachované Sberbank CZ Jiřina Lužová předpokládá, že velká část peněz věřitelů banky by mohla být vyplacena už během první poloviny příštího roku. Insolvence Sberbank je podle ní unikátní v tom, že se prodává zdravá banka se solidním portfoliem, která byla ještě loni jednou z deseti největších bank v ČR, splňovala všechny své regulatorní povinnosti a podíl klasifikovaných úvěrů nepřekračoval průměr českého trhu. 

„Díky tomu je šance, že historicky největší insolvenční řízení bude zároveň i nejkratší, kdy by velká část peněz věřitelů mohla být vyplacena v první polovině roku 2023,“ řekla dnes Lužová novinářům. Rychlý prodej je podle Lužové nejlepší variantou pro věřitele banky, občany, firmy, obce a kraje, kterým ve Sberbank uvízly peníze.

Nejhodnotnějším aktivem Sberbank je více než 43.000 úvěrů, jejichž přibližná účetní hodnota činí přes 51 miliard Kč. Banka má asi 3800 dlužníků z řad právnických osob a 31.500 dlužníků fyzických osob, z nichž je 13.300 dlužníků z hypotečních úvěrů. Vyplývá to ze zprávy o činnosti a hospodářské situaci banky, kterou dnes insolvenční správkyně představila.

Celkovou hodnotu majetku zkrachovalé banky vyčíslila insolvenční správkyně na více než 68,3 miliardy korun. Druhou největší položkou po pohledávkách jsou finanční prostředky v hodnotě zhruba 16,8 miliardy Kč, vyplývá z dokumentu zveřejněného dnes v insolvenčním rejstříku.

Pražský městský soud prohlásil konkurz na Sberbank CZ koncem letošního srpna. ČNB na začátku května pravomocně odebrala bance bankovní licenci a pražský městský soud poté poslal banku do likvidace. Kroky k odnětí licence zahájila ČNB již 28. února. Důvodem bylo zhoršení situace Sberbank CZ kvůli odlivu vkladů po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Ke konci června měla banka desítky tisíc věřitelů, vůči nimž evidovala závazky za 61,762 miliardy korun.

Po prohlášení konkurzu na Sberbank převedla banka veškeré pohledávky z bankovních účtů v cizích měnách na české koruny a uložila je na svůj běžný účet. Celková likvidita banky, tedy dostupné peníze na jejích účtech a její hotovost, činí přibližně 16 miliard Kč. „Z tohoto pohledu je situace banky stabilní a má prostředky na úhradu svých nákladů,“ uvedla Lužová

Několik účtů je podle ní tzv. nelikvidních, což znamená, že zahraniční banka odmítá peníze na těchto účtech uvolnit Sberbank kvůli mezinárodním sankcím. Některé účty jsou vedeny u Sberbank Russia, kde je vymožení těchto peněz v podstatě nemožné, protože tato banka odmítá součinnost. „Již v pozici likvidátorky Sberbank jsem vyvinula veškeré možné úsilí, abych tyto peníze uvolnila. V tomto snažení nadále pokračuji i v pozici předběžné insolvenční správkyně. Některé zahraniční banky však stále odmítají peníze uvolnit,“ dodala.

Lužová v úterý odeslala nabídku na prodej úvěrového portfolia Sberbank 44 bankám s licencí České národní banky. Zájemci mají čtyři týdny na podání nabídek a věřitelský výbor poté rozhodne, zda nejvýhodnější z nich přijme. Do konce října by podle ní měl být prodej hotový. Nominální hodnota portfolia Sberbank včetně příslušenství je 47,7 miliardy korun. „Začít uspokojovat věřitele z prodeje úvěrového portfolia bychom chtěli na konci prvního pololetí 2023,“ uvedla Lužová.

Garanční systém finančního trhu (GSFT) v pondělí oznámil, že vyplatil klientům Sberbank CZ za půl roku od jejího pádu přes 97 procent pojištěných vkladů. Pro náhradu pojištěných vkladů si přišlo přes 84.000 klientů, kterým vrátil 25,2 miliardy korun.

fd dto abz mha