Archiv autora: Zdeňka

Praha 6. dubna (ČTK) – V prvním čtvrtletí 2026 soudy v ČR vyhlásily bankrot 193 společností, což bylo meziročně o pět procent více. Insolvenčních návrhů soudy přijaly 332, což bylo o 22 procent více než ve stejném období loni. Zároveň šlo o nejvyšší počet návrhů na bankrot za první čtvrtletí od roku 2017. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.

„Firemních bankrotů bylo o deset více než v prvním čtvrtletí loňského roku. Jejich počet dosáhl zhruba úrovně roku 2021. Dynamika růstu bankrotů byla proti prvnímu čtvrtletí roku 2025 pomalejší. Naopak insolvenční návrhy rostly výrazně rychleji než loni. Proti prvním třem měsícům loňského roku jich bylo o 60 více,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

V lednu a únoru bylo podle ní vyhlášeno poměrně málo bankrotů, v březnu se jejich počet značně zvýšil. Březen se tak na počtu bankrotů firem v prvním čtvrtletí letošního roku podílel téměř polovinou. Rychlý růst počtu návrhů na bankrot společností v prvním čtvrtletí se zhoršujícími se podmínkami pro podnikání povedou k pokračujícímu růstu počtu bankrotů ve zbývající části roku, dodala.

V březnu zbankrotovalo 86 společností, což je zatím nejvyšší počet od začátku roku a o 14 více než v březnu loňského roku. Nejvíce firemních bankrotů soudy vyhlásily v Praze, a to 41.

Za posledních 12 měsíců, tedy od loňského dubna do konce března, soudy vyhlásily 761 bankrotů společností. Proti předchozímu období je to nárůst o devět procent. Soudy v tomto období přijaly 1224 insolvenčních návrhů, o desetinu více než v předchozím období.

Nejvíce firemních bankrotů bylo za posledních 12 měsíců vyhlášeno v Praze, v Jihomoravském a v Moravskoslezském kraji. Na hlavní město připadlo 45 procent všech bankrotů. Nejméně firem, po deseti, zbankrotovalo v Karlovarském kraji a v kraji Vysočina. O polovinu počet firemních bankrotů meziročně vzrostl v Ústeckém kraji.

Za posledních 12 měsíců připadlo na 10.000 aktivních subjektů 17 bankrotů firem. Nejvíce to bylo v Jihomoravském kraji, ve kterém na 10.000 firem připadlo 25 bankrotů. V Ústeckém kraji to bylo 22 bankrotů a v Praze a v Moravskoslezském kraji po 19 bankrotech. Nejnižší riziko bankrotu vykázaly firmy v šesti krajích, ve kterých na 10.000 firem připadlo deset bankrotů. Šlo o Pardubický, Středočeský, Zlínský, Jihočeský, Plzeňský kraj a kraj Vysočina.

Z jednotlivých odvětví za období od loňského dubna do konce března soudy nejvíce bankrotů vyhlásily v obchodu, ve kterém také působí nejvíce registrovaných subjektů. Druhý nejvyšší počet byl ve zpracovatelském průmyslu.

fd mha

Praha 25. března (ČTK) – Soudy v ČR v únoru vyhlásily 54 bankrotů společností, což bylo proti stejnému měsíci loňského roku o jeden méně. Zároveň bylo podáno 103 insolvenčních návrhů, meziročně o 12 více. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.

„Počet firemních bankrotů byl v únoru zhruba stejný jako v lednu. Za posledních 12 měsíců, tedy od loňského března do konce února, zbankrotovalo 747 společností. Proti předchozímu období se jejich počet zvýšil o devět procent. Minimálně v posledních šesti letech je to nejvyšší počet v období od března do února,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Počet insolvenčních návrhů se zvýšil o osm procent na 1186. Navzdory vcelku dobrým podmínkám pro podnikání počet bankrotů firem nadále roste. Počet nových firem se zvyšuje nebývalým tempem, které je v porovnání s tempem růstu zaniklých firem téměř trojnásobné. Zvyšuje se i objem podnikových úvěrů a zároveň klesá podíl nevýkonných firemních úvěrů, dodala.

V únoru soudy nejvíce firemních bankrotů vyhlásily v Praze, a to 19. Na hlavní město připadla více než třetina celkového počtu v ČR. V Jihomoravském kraji bylo vyhlášeno 12 bankrotů a v Moravskoslezském kraji zbankrotovalo šest firem. V Pardubickém kraji a v kraji Vysočina nebyl v únoru vyhlášen ani jeden bankrot.

Od loňského března do konce letošního února bylo nejvíce firemních bankrotů vyhlášeno v Praze, v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Na hlavní město tak připadá 45 procent ze všech bankrotů.

Situace v jednotlivých krajích je značně odlišná. Proti předchozímu období se za posledních 12 měsíců počet firemních bankrotů nejvýrazněji zvýšil v Plzeňském kraji, kde vzrostl o 90 procent. V pěti krajích se počet firemních bankrotů naopak snížil. Nejvíce to bylo v Jihočeském kraji, a to o 26 procent.

V Jihomoravském kraji byla situace nejhorší. Na 10.000 aktivních subjektů tam připadlo 24 bankrotů. V Ústeckém kraji to bylo 21 bankrotů a v Olomouckém kraji o jeden méně. Nadprůměrnou míru bankrotů dále vykázaly firmy se sídlem v Praze, v Moravskoslezském a v Libereckém kraji. Nejméně byly bankrotem ohroženy firmy v Pardubickém a Zlínském kraji, kde na 10.000 subjektů shodně připadlo devět bankrotů.

Proti předchozímu období se počet firemních bankrotů meziročně nejvýrazněji zvýšil v informačních a komunikačních činnostech, a to o polovinu. Ve stavebnictví se jejich počet zvýšil o 24 procent. V administrativních a podpůrných činnostech počet firemních bankrotů klesl o 18 procent. Shodně o osm procent to bylo v profesních, vědeckých a technických činnostech a v zemědělství, lesnictví a rybářství.

Nejvyšší míru bankrotů vykázalo odvětví zásobování vodou, kde za posledních 12 měsíců připadlo 24 bankrotů na 10.000 subjektů. V dopravě a skladování to bylo 22 bankrotů a ve zpracovatelském průmyslu 19. Nejnižší míra bankrotů byla v odvětví kulturní, zábavní a rekreační činnosti. Na 10.000 firem v něm připadly tři bankroty.

fd ptd

Praha 20. března (ČTK) – Za posledních 12 měsíců v ČR zbankrotovalo 6146 podnikatelů, meziročně o 13 procent více. Více jich v období od března do konce února bylo naposledy v roce 2022. Počet bankrotů podnikatelů se zvyšuje třetím rokem po sobě. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.

Soudy v ČR v únoru vyhlásily 512 bankrotů podnikatelů, o čtyři méně než loni v únoru. Zároveň bylo podáno 553 návrhů na bankrot, meziročně o pět více. „V únoru byl počet bankrotů podnikatelů podobný jako průměrný počet za měsíc v loňském roce. Naprostá většina bankrotů podnikatelů má podobu oddlužení, postup je stejný jako u osobního bankrotu. Návrhů na bankrot bylo za posledních 12 měsíců podáno 6537, což je růst o desetinu proti předchozímu období,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Přestože v posledních 12 měsících rostl počet bankrotů podnikatelů, celkový počet podnikatelů na trhu roste. „V únoru na deset zaniklých oprávnění připadlo šestnáct nových. Poměrně rychle se zvyšuje také objem jejich bankovních úvěrů a zároveň klesá podíl nevýkonných úvěrů. Znamená to, že jejich platební morálka je dobrá,“ upozornila Kameníčková.

Nejvyšší počet bankrotů fyzických osob podnikatelů byl v únoru vyhlášen v Praze, následoval Středočeský a Moravskoslezský kraj. Za posledních 12 měsíců soudy vyhlásily nejvíce bankrotů podnikatelů v Moravskoslezském kraji, a to 784. V Praze jich bylo 738 a ve Středočeském kraji 730.

Proti předchozímu období se počet bankrotů podnikatelů zvedl ve všech krajích, i když s rozdílnou dynamikou. Nejvýrazněji to bylo v Libereckém kraji, o 22 procent. Podobná situace byla v Karlovarském kraji, kde se jejich počet zvýšil o 21 procent. V Jihočeském kraji oproti předchozímu období zbankrotovalo o pětinu více podnikatelů. Podobný růst vykázal také Jihomoravský kraj, kde počet bankrotů vzrostl o 19 procent.

Nejméně, o dvě procenta, se počet bankrotů podnikatelů proti předchozímu období zvýšil v Plzeňském a Moravskoslezském kraji. Nízkou dynamiku vykázala i Vysočina.

V období od loňského března do konce února byli bankrotem nejvíce ohrožení podnikatelé v Karlovarském kraji, kde na 10.000 aktivních subjektů připadlo 98 bankrotů. V Libereckém kraji to bylo 93 bankrotů a v Ústeckém kraji pak 85 bankrotů. Naopak nejméně bankrotů na 10.000 aktivních podnikatelů bylo v Praze, 40.

Za posledních 12 měsíců soudy vyhlásily nejvíce bankrotů ve stavebnictví, 1501. V obchodu jich bylo 981 a ve zpracovatelském průmyslu 839. Na tato odvětví připadla více než polovina z celkového počtu.

Proti předchozímu období se počet bankrotů nejvíce zvýšil v informačních a komunikačních činnostech, o 36 procent. Ve vzdělávání to bylo o 29 procent více a v administrativních a podpůrných činnostech o 24 procent. Počet bankrotů se mírně snížil pouze v oboru, který se věnuje činnostem v nakládání s nemovitostmi. Velmi mírný růst vykázalo zemědělství.

fd snm

Praha 20. března (ČTK) – Za posledních 12 měsíců v ČR zbankrotovalo 6146 podnikatelů, meziročně o 13 procent více. Více jich v období od března do konce února bylo naposledy v roce 2022. Počet bankrotů podnikatelů se zvyšuje třetím rokem po sobě. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.

Soudy v ČR v únoru vyhlásily 512 bankrotů podnikatelů, o čtyři méně než loni v únoru. Zároveň bylo podáno 553 návrhů na bankrot, meziročně o pět více. „V únoru byl počet bankrotů podnikatelů podobný jako průměrný počet za měsíc v loňském roce. Naprostá většina bankrotů podnikatelů má podobu oddlužení, postup je stejný jako u osobního bankrotu. Návrhů na bankrot bylo za posledních 12 měsíců podáno 6537, což je růst o desetinu proti předchozímu období,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Přestože v posledních 12 měsících rostl počet bankrotů podnikatelů, celkový počet podnikatelů na trhu roste. „V únoru na deset zaniklých oprávnění připadlo šestnáct nových. Poměrně rychle se zvyšuje také objem jejich bankovních úvěrů a zároveň klesá podíl nevýkonných úvěrů. Znamená to, že jejich platební morálka je dobrá,“ upozornila Kameníčková.

Nejvyšší počet bankrotů fyzických osob podnikatelů byl v únoru vyhlášen v Praze, následoval Středočeský a Moravskoslezský kraj. Za posledních 12 měsíců soudy vyhlásily nejvíce bankrotů podnikatelů v Moravskoslezském kraji, a to 784. V Praze jich bylo 738 a ve Středočeském kraji 730.

Proti předchozímu období se počet bankrotů podnikatelů zvedl ve všech krajích, i když s rozdílnou dynamikou. Nejvýrazněji to bylo v Libereckém kraji, o 22 procent. Podobná situace byla v Karlovarském kraji, kde se jejich počet zvýšil o 21 procent. V Jihočeském kraji oproti předchozímu období zbankrotovalo o pětinu více podnikatelů. Podobný růst vykázal také Jihomoravský kraj, kde počet bankrotů vzrostl o 19 procent.

Nejméně, o dvě procenta, se počet bankrotů podnikatelů proti předchozímu období zvýšil v Plzeňském a Moravskoslezském kraji. Nízkou dynamiku vykázala i Vysočina.

V období od loňského března do konce února byli bankrotem nejvíce ohrožení podnikatelé v Karlovarském kraji, kde na 10.000 aktivních subjektů připadlo 98 bankrotů. V Libereckém kraji to bylo 93 bankrotů a v Ústeckém kraji pak 85 bankrotů. Naopak nejméně bankrotů na 10.000 aktivních podnikatelů bylo v Praze, 40.

Za posledních 12 měsíců soudy vyhlásily nejvíce bankrotů ve stavebnictví, 1501. V obchodu jich bylo 981 a ve zpracovatelském průmyslu 839. Na tato odvětví připadla více než polovina z celkového počtu.

Proti předchozímu období se počet bankrotů nejvíce zvýšil v informačních a komunikačních činnostech, o 36 procent. Ve vzdělávání to bylo o 29 procent více a v administrativních a podpůrných činnostech o 24 procent. Počet bankrotů se mírně snížil pouze v oboru, který se věnuje činnostem v nakládání s nemovitostmi. Velmi mírný růst vykázalo zemědělství.

fd snm

Praha 25. února (ČTK) – Připravovaná novela zákona o spotřebitelském úvěru může mít zásadní dopad na dostupnost legálních úvěrů pro domácnosti s nízkými příjmy. Vyplývá to ze studie, kterou Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) dnes představilo novinářům. Reálně hrozí, že šedý a ilegální trh poroste, shodli se experti na kulatém stole spoluorganizovaném Asociací poskytovatelů nebankovních úvěrů (APNÚ) a CETA. Návrh zákona připravuje ministerstvo financí a vychází z předpisů v Evropské unii, které má ČR zavést do své legislativy a které mají zabránit předlužení a lichvářským praktikám.

V případě, že novela zakáže úvěry nad úrovní roční procentní sazby nákladů (RPSN) 48 procent, jak se o tom diskutuje, tak podle studie 40 až 60 procent současných klientů členů asociace přijde o možnost získat půjčku. RPSN udává celkové roční náklady na úvěr v procentech z celkové výše půjčky. Nejvíce budou podle studie změnou zasaženi nízkopříjmoví žadatelé o malé půjčky, které využívají na pokrytí nenadálých výdajů.

„Podporujeme zvyšování ochrany spotřebitele, ale současná novela bude mít zcela opačný efekt. Povede k vyloučení části společnosti z legálního financování a přinese nulovou ochranu před nekalými praktikami,“ uvedl člen představenstva asociace Jiří Hauptmann. Pro mnoho domácností je podle něj malý úvěr poslední možností, jak zvládnout nenadálý výdaj. „Pokud tuto možnost spotřebiteli vezmeme, jeho problém nezmizí,“ řekl.

Členové Asociací poskytovatelů nebankovních úvěrů mají stabilně vysokou míru zamítnutí žádostí o úvěr u nových zákazníků, která v roce 2024 dosáhla 58,3 procenta. „Od roku 2019 se standardně pohybuje nad hranicí 50 procent, což naznačuje, že se tento sektor do jisté míry samoreguloval a stabilizoval, čímž přispívá ke snižování rizika předlužení klientů. Neplatí tedy, že všichni nebankovní poskytovatelé udělují úvěry plošně a každému, kdo o ně požádá,“ uvedl Michael Fanta z CETA, které data členů APNÚ nezávisle analyzuje.

„Z mého pohledu nejsou v rámci připravovaného návrhu zákona nedůležitější cenové stropy, ale upřesnění pravidel posuzovaní úvěruschopnosti,“ uvedl David Šmejkal z Poradny při finanční tísni. Poskytovatel by podle něj měl posuzovat všechny závazky, které klient splácí nebo i nesplácí, což by podle Šmejkala vyřešilo povinné nahlížení do registrů. „Pro poradnu je jednoznačně alarmující očekávání, že 90.000 spotřebitelů se přesune do šedé ekonomiky,“ řekl.

Podle dat Českého statistického úřadu si pětina českých domácností nedokáže vytvořit finanční rezervu 16.800 Kč. Celkově jde o více než 800.000 domácností, pro které může například porucha pračky, oprava auta nutného k dojíždění do práce nebo nedoplatek za energie představovat vážný finanční problém. „Tvrzení, že si chudší domácnosti nemají půjčovat, ignoruje realitu jejich situace. Neočekávaný výdaj není otázkou komfortu, ale fungování domácnosti,“ doplnil Hauptmann.

Studie CETA uvádí, že cenová regulace může být legitimním nástrojem, její dopady však zásadně závisí na konkrétním nastavení. Zkušenosti ze Slovenska, Polska nebo Velké Británie ukazují, že příliš nízké limity vedly k omezení dostupnosti legálních úvěrů, konsolidaci trhu a přesunu části klientů k alternativním či neformálním zdrojům financování. Asociace proto navrhuje, aby finální podoba novely kombinovala rozumný cenový rámec s jasně definovanými pravidly odpovědného úvěrování.

fd ptd

Praha 11. února (ČTK) – V Česku loni dál mírně klesal počet lidí v exekuci. Na konci minulého roku jich bylo 596.000, tedy meziročně zhruba o 19.000 méně. Je to snížení o 3,1 procenta. Exekučních řízení ubylo o 8,5 procenta. Exekucí byly tři miliony, tedy meziročně asi o 300.000 méně. Tři čtvrtiny dlužníků měly na konci loňska dvě a víc řízení. Průměrná vymáhaná částka činila 913.737 korun. Vyplývá to z mapy zadlužení, kterou vytvořily Institut prevence a řešení předlužení (IPŘP) a agentura PAQ Research. Podle údajů se oddlužovalo asi 90.000 lidí. Experti navrhují zohlednit proces oddlužení při vyplácení superdávky.

Ke snížení počtu řízení i zadlužených přispělo v minulých letech několik oddlužovacích kol takzvaného milostivého léta a také zastavování bagatelních exekucí kvůli malým částkám. Běžné oddlužení se pak předloni také zkrátilo z pěti let na tři roky.

Nejhorší byla situace v roce 2017, kdy exekuční řízení měla v Česku téměř desetina obyvatel nad 15 let. Loni to bylo 6,5 procenta. Průměrný dlužník měl na konci minulého roku průměrně pět exekucí, v roce 2023 šest.

Situace v regionech a obcích se liší. V Ústeckém kraji bylo na konci loňska v exekuci 12,4 procenta lidí nad 15 let a v Karlovarském 11,1 procenta. Nejlépe je na tom Zlínský kraj se čtyřmi procenty. V roce 2017 v exekucích žilo 18,1 procenta osob nad 15 let v Ústeckém kraji a 17,5 procenta v Karlovarském. Loni v prosinci měla exekuční řízení zhruba polovina obyvatel Vřesové na Sokolovsku, 46 procent lidí v Obrnicích na Mostecku a 36 procent v Křišťanově na Prachaticku.

Tři čtvrtiny lidí s exekucí měly nejméně dvě řízení. V Ústeckém, Moravskoslezském a Libereckém kraji to byly zhruba čtyři pětiny. Po průměrném dlužníkovi exekutoři na konci loňska vymáhali 913.737 korun. Nejvyšší částku měli splácet zadlužení v Praze, a to v průměru kolem 1,79 milionu korun.

Experti dlouhodobě mluví o epidemii exekucí a vyzývají k řešení. Poukazují na to, že předlužení představuje zásadní překážku v zaměstnávání. Lidé kvůli srážkám ze mzdy na nezabavitelné minimum raději pracují načerno, ekonomika tak ztrácí. Omezuje to rozvoj regionů, rozdíly mezi nimi se prohlubují. Vliv to má i na výsledky voleb a příklon k extremismu, podotýkají odborníci.

Zpřístupnění oddlužení jako jedno z opatření na podporu ekonomického růstu navrhovala v minulém volebním období Národní ekonomická rada vlády (NERV), kterou kabinet v pondělí zrušil. Odborníci na sociální začleňování a zástupci organizací na pomoc lidem v nouzi radí oddlužení zohlednit při vyplácení superdávky. Podle nich její nynější nastavení k řešení exekucí nemotivuje.

Počet lidí v exekuci, počet exekučních řízení, podíl zadlužených se dvěma a více exekucemi:

Zdroj: Mapa zadlužení

ktk opm

Praha 10. února (ČTK) – Složitost vymáhání pohledávek se v posledních letech celosvětově lehce snížila. Naopak v Česku se proti roku 2022 obtížnost jejich vymáhání zvýšila. ČR tak patří stále mezi země s velmi vysokou obtížností vymahatelnosti. Mezi hlavní důvody patří zdlouhavá soudní řízení a vymahatelnost insolvencí, vyplývá z pravidelné studie světové úvěrové pojišťovny Allianz Trade.

Skóre složitosti vymáhání pohledávek má čtyři stupně, „významné“ je skóre pod 40, „vysoké“ je mezi 40 a 50, „velmi vysoké“ mezi 50 a 60 a „závažné“ s více než 60 body. Globální průměr skóre 47,2 je mírně nižší než v roce 2022, kdy činil 49. Finální skóre tvoří tři sledované faktory, komplikovanost plateb, insolvencí a soudnictví.

„Odhadujeme, že 48 procent mezinárodních obchodních pohledávek se nachází v zemích s ‚velmi vysokou‘ nebo ‚závažnou‘ složitostí vymáhání. Ve srovnání s rokem 2022 to představuje nárůst o jeden procentní bod. Insolvenční řízení stále představují většinu problémů vymáhání ve všech regionech. Místní platební zvyklosti vynikají jako hlavní faktor složitosti vymáhání pohledávek na Středním východě,“ uvedl manažer Allianz Trade pro střední a východní Evropu Jan Synek.

S ohledem na místní platební zvyklosti, soudní řízení a rámce pro insolvenci z analýzy vyplývá, že Německo a Nizozemsko se skórem 30 a Portugalsko se skórem 32 jsou třemi zeměmi, kde je vymáhání mezinárodních pohledávek nejjednodušší. Naopak nejobtížnější je vymáhání pohledávek v Saúdské Arábii se skórem 86, v Mexiku se 75 a Spojených arabských emirátech se 71.

„Mezinárodní vymáhání pohledávek je v Saúdské Arábii téměř třikrát složitější než v Německu, ale ani v Německu není bez komplikací. Rozdíl mezi vyspělými ekonomikami a rozvíjejícími se trhy se postupem času postupně zmenšuje, zejména v Asii, ale stále existuje,“ uvedl Synek.

Česko obdrželo skóre 53, což jej řadí do stupně „velmi vysoké“. Vyšší skóre mělo ze zemí visegrádské čtyřky jen Slovensko s 59, zatímco Maďarsko se 48 a Polsko s 40 se svými výsledky řadí do nižšího stupně z hlediska vymahatelnosti. „Hlavním důvodem vysokého skóre u Česka jsou komplikovanost insolvencí a komplikace se soudním vymáháním. V rámci sledovaných ekonomik si Česko proti roku 2022 pohoršilo skóre o dva body a nachází se na 18. místě z hlediska obtížnosti vymahatelnosti pohledávek. Slovensko skončilo na devátém místě, Maďarsko na 21. místě a Polsko na 33. místě,“ shrnul Synek.

Allianz Trade je světovým lídrem v pojištění pohledávek s více než 52.000 klienty a zastoupením ve více než 50 zemích. Allianz Trade je členem skupiny Allianz.

fd snm

Praha 27. listopadu (ČTK) – Stabilita českých firem se v třetím čtvrtletí letošního roku mírně zlepšila na 6,1 bodu, což je nejvyšší úroveň za posledních 12 měsíců. Vyplývá to z Indexu stability firem, který dnes poskytla ČTK Mezinárodní obchodní komora ČR (ICC). Index dlouhodobě sleduje finanční odolnost českých podniků napříč hlavními odvětvími a regiony.

Zlepšení je patrné napříč většinou odvětví, a to i přes pokračující nejistotu v globální ekonomice, změny v mezinárodním obchodě a vysoké ceny energií a regulatorní zátěž.

České firmy si podle předsedy dozorčí rady ICC Jána Čarného se současnými tlaky dokážou krátkodobě poradit lépe, než se očekávalo. „Navzdory geopolitickému a regulatornímu tlaku firmy stále ‚̗jedou´. Makroekonomické ukazatele se zlepšují, Index stability firem roste a export se zvýšil. Střednědobou konkurenceschopnost ČR však ohrožuje postupující deglobalizace, geopolitické napětí, narušení globální dělby práce, drahé energie a regulatorní zátěž,“ uvedl Čarný.

Energetika si udržela nejvyšší stabilitu v celé ekonomice, když firmy z tohoto sektoru dosahují hodnot indexu kolem devíti bodů. Hned za ní se drží těžba s osmi body. Informační a komunikační technologie, které v prvních kvartálech roku patřily k nejrychleji rostoucím odvětvím, nyní mírně korigovaly. Stále však zůstávají oborem s nejstabilnějšími firmami.

Zlepšení je patrné také ve zpracovatelském průmyslu a profesních, vědeckých a technických činnostech. Průmysl se ve třetím čtvrtletí posunul na šest bodů. Zároveň ale zůstává oborem s vysokou citlivostí na vývoj v Německu. Nejslabším odvětvím zůstává doprava a skladování, které dlouhodobě čelí strukturálním změnám v logistice a vysokým nákladům. Výrazný posun zaznamenal sektor nemovitostí, který si polepšil o celý bod. Pozitivní změny se objevují i v obchodu, ve stavebnictví a v pohostinství.

Regionálně zůstává nejstabilnějším Pardubický kraj, následovaný Vysočinou a Královéhradeckým krajem. Naopak Jihomoravský a Karlovarský kraj vykazují nejnižší stabilitu.

„Navzdory mnoha popíračům, podle dat nyní česká ekonomika roste nejrychlejším tempem ze zemí OECD. Po dlouhé době to není státní utrácení, nýbrž spotřeba domácností, co táhne hospodářský růst. A ta je nejzásadnějším faktorem rostoucí stability českých firem, většiny napřímo a zbytku nepřímo,“ upozornil ekonom a odborný garant indexu Petr Bartoň.

Index stability firem hodnotí stabilitu českých firem na stupnici od nuly do deseti pro 12 hlavních hospodářských odvětví a celou ČR. Maximální hodnota indexu vyjadřuje nejvyšší stabilitu, kdy žádná firma nemá žádné problémy. Index se zveřejňuje čtvrtletně. Podkladem pro tvorbu indexu jsou data od společností CRIF, Dun & Bradstreet a Coface o pravděpodobnosti úpadku firem v nejbližších 12 měsících. Do indexu jsou zahrnuta data přibližně 350.000 firem působících v české ekonomice.

fd opm

Praha 21. listopadu (ČTK) – Soudy v ČR od ledna do konce října vyhlásily 13.241 osobních bankrotů, což je meziročně o 16 procent více a zároveň nejvíce od roku 2020. Rovněž přijaly 13.664 návrhů na osobní bankrot, o 12 procent více než ve stejném období loni. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes ČTK poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.

„Osobních bankrotů bylo letos o 1825 více než za prvních deset měsíců loňského roku. Dynamika růstu je již více než trojnásobná proti situaci ke konci října 2024, kdy jich meziročně bylo o pět procent více. Počet lidí, u kterých soudy vyhlásily osobní bankrot, je letos nejvyšší v posledních pěti letech,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Poměrně rychle podle ní roste objem úvěrů na spotřebu a zvyšuje se i podíl nevýkonných úvěrů v případě krátkodobých půjček. Zvyšují se mzdy, zpomaluje se růst vkladů, a tím pádem roste poptávka domácností po zboží a službách. Lze tudíž předpokládat, že počet osobních bankrotů se bude zvyšovat i nadále, dodala.

Za deset měsíců letošního roku bylo nejvíce osobních bankrotů vyhlášeno v Moravskoslezském kraji, a to 2049. Následuje Ústecký kraj s 1844 a Středočeský kraj s 1400 bankroty. Nejméně osobních bankrotů vyhlásily soudy ve Zlínském kraji, v kraji Vysočina a v Karlovarském kraji.

Počet osobních bankrotů se meziročně zvýšil ve všech krajích. Nejrychleji to bylo v Praze, a to o 33 procent více než za deset měsíců roku 2024. V kraji Vysočina se počet osobních bankrotů zvýšil o čtvrtinu. Podobná situace byla také v Plzeňském kraji, kde jich bylo meziročně o 24 procent více. Naopak pouze o procento se počet osobních bankrotů zvýšil ve Zlínském kraji, o osm procent v Libereckém kraji a o 11 procent v Královéhradeckém kraji.

Dlouhodobě jsou osobním bankrotem ohroženi obyvatelé Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. V polovině roku se k nim přidali i lidé ve Středočeském kraji. Osobní bankrot nejvíce hrozí obyvatelům Ústeckého kraje. V období od loňského listopadu do konce října tam připadlo na 10.000 obyvatel starších 15 let 50 osobních bankrotů. V Moravskoslezském a Středočeském kraji to bylo shodně 24 bankrotů. Naopak nejnižší míru ohrožení v tomto období vykázal Plzeňský kraj s osmi osobními bankroty na 10.000 obyvatel. V kraji Vysočina a ve Zlínském kraji to bylo shodně po 11 bankrotech. Podobně je na tom i Praha, přestože počet osobních bankrotů roste v hlavním městě poměrně rychle.

„Zajímavé je, že kraje, které se vyznačují nízkou mírou ohrožení osobním bankrotem, zároveň letos vykazují nadprůměrnou dynamiku meziročního růstu počtu osobních bankrotů. Vedle Prahy do této skupiny patří ještě Plzeňský kraj a kraj Vysočina,“ uvedla Kameníčková. Nejvíce lidí, u kterých byl povolen osobní bankrot, je ve věku od 30 do 40 let. Průměrný věk obyvatel, u kterých soudy povolily oddlužení, se mírně snižuje. V roce 2008 to bylo 44,2 roku a letos jen 42 let.

Růst osobních bankrotů o dvojciferné procento potvrzuje, že se část domácností stále nedokáže vyrovnat s kombinací vyšších životních nákladů a dražšího úvěrového financování, řekla ČTK partnerka poradenské firmy Crowe Ivana Brancuzká. Lidé podle ní přicházejí pro právní pomoc pozdě, často až ve chvíli, kdy už mají více exekucí a jejich finanční situace je dlouhodobě neudržitelná. Insolvence přitom může být efektivním nástrojem, pokud se řeší včas a s realistickým splátkovým plánem, dodala.

fd ptd

Praha 20. listopadu (ČTK) – Od oddlužení v Česku odrazuje složitost vyřizování, obava z vysokých insolvenčních srážek a nedostatku peněz na život či méně výhodné nastavení než u exekucí. Řada dlužníků nedokáže také splnit podmínky kvůli nízkému příjmu či nestálé práci. Vyplývá to ze zjištění 38 poraden Charity ČR, které za poslední rok řešily předlužení více než 7000 lidí a podaly 1440 návrhů na oddlužení. Zprávu s výsledky dnes představili na tiskové konferenci v Praze zástupci Charity ČR a dalších organizací na pomoc lidem v tísni. Doporučují zvýšení nezabavitelné částky či úpravu chráněného účtu.

Podle mapy zadlužení bylo na konci třetího čtvrtletí v Česku 601.000 lidí v exekuci, tedy 6,5 procenta obyvatel nad 15 let. Dvě a více exekucí měly tři čtvrtiny dlužníků a dlužnic. Celkem se vedlo 3,1 milionu exekučních řízení. Vymáhaná částka činila 549 miliard korun. V oddlužení bylo 91.000 osob, tedy procento obyvatel nad 15 let.

„Dopady předlužení na jednotlivce i rodiny jsou významné. Nechávat tyto lidi v předlužení je nedůstojné a velmi destruktivní pro jejich životy, ale také nevýhodné pro celou společnost kvůli nárůstu šedé ekonomiky nebo byznysu s chudobou,“ uvedla manažerka Charity ČR pro sociální oblast Iva Kuchyňková.

Zpráva shrnuje zjištění ze 38 charitních poraden, které za poslední rok řešily předlužení více než 7000 klientů a klientek. Od loňského července do konce letošního června pomohly podat 1440 návrhů na oddlužení a další tři stovky zpracovávají. Na poradce se obraceli senioři, chudší rodiny, samoživitelky, handicapovaní, dlouhodobě nemocní. Přibylo mladých i lidí ze střední třídy.

Podle zkušeností poraden Čechy od oddlužení odrazuje obava z nedostatku peněz na živobytí kvůli vysokým srážkám i to, že podmínky nejsou ve srovnání s exekucí výhodnější. Někteří lidé mají nedostatečný či neoficiální příjem, podmínky tak nesplní. Vstup do oddlužení provází složité vyřizování s dokládáním obsáhlé dokumentace, někteří zadlužení počáteční fázi do konce nedovedou. Část osob pak nedokončí oddlužení, a to třeba kvůli výpadkům výdělku při ztrátě práce. Podle poradců roste také tlak insolvenčních správců na zvyšování příjmu, a to i na osoby, u nichž to není možné.

Podmínky insolvence lidé vnímají jako nevýhodné kvůli nízké nezabavitelné částce či poplatkům insolvenčnímu správci. Podle poradců není postup správců po republice jednotný, panují velké rozdíly. Některým oddlužovaným kvůli zálohám na správcovské odměny nezůstává ani nezabavitelné minimum.

Poradny se shodují na tom, že chráněný účet nefunguje a jeho zřízení trvá i měsíce. Doporučují jeho rychlé zavedení a využívání hned od počátku procesu a ochranu částky po zákonné srážce. Nezabavitelné minimum radí zvýšit a oddlužované zvýhodnit proti lidem v exekuci, a to třeba při výpočtu dávek až z příjmu po srážkách. Zajistit by se měla i bezplatná odborná pomoc či rozšířit možnost podávání návrhů na oddlužení neziskovým organizacím i bez právníka.

ktk rdo