Archiv autora: Zdeňka

Praha 21. července (ČTK) – Nejvyšší soud má výhrady k poslaneckému návrhu na zavedení povinných vzdělávacích plánů pro soudce. Vadí mu hlavně to, že ho nikdo neoslovil v připomínkovém řízení, a návrh pokládá za nekoncepční. S návrhem přišla skupina poslanců v čele s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Zatímco Blažkem vedené ministerstvo s návrhem souhlasí, Nejvyšší soud doporučil vládě zaujmout negativní stanovisko. Stojí to v připomínkách k návrhu na vládním webu. Vláda má návrh projednat ve středu 24. července.

Pod návrh se vedle Blažka podepsali poslanci Marie Jílková (KDU-ČSL), Klára Kocmanová (Piráti), Taťána Malá (ANO), Barbora Urbanová (STAN) a Michal Zuna (TOP 09). Poslanci navrhují stanovit soudcům povinnost individuálních vzdělávacích plánů, které by si museli sami vypracovat a naplňovat. Návrh také zvyšuje částky poskytované obětem trestných činů a navyšuje peníze pro Probační a mediační službu.

Nová podoba zákona o soudech a soudcích má zavést to, že by každý soudce pravidelně předkládal předsedovi svého soudu ke schválení tříletý individuální plán vzdělávání. K tomu by měla vzniknout i metodika Justiční akademie. Instituce vzdělává soudce již nyní, nově by jim ale měla nabízet vzdělávací „balíčky“, které by odpovídaly specializacím soudců nebo určitým fázím jejich profesního života.

Zákon stanoví soudcům povinnost průběžného vzdělávání už nyní, neuvádí ale žádné podrobnosti. Je tak na každém soudci, jak tuto povinnost naplní. Předkladatelé v důvodové zprávě k návrhu napsali, že odbornou úroveň soudců nelze zjednodušit jen na právní znalosti hmotného a procesního práva. Soudci podle nich potřebují také praktické dovednosti pro vedení jednání, v řadě agend pak také znalosti z viktimologie, psychiatrie či psychologie. Soudci, kteří se věnují insolvenčnímu či finančnímu právu nebo rozsáhlým kauzám hospodářské trestné činnosti, se zase musí orientovat v ekonomii či účetnictví.

Předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy uvádí, že v první řadě nebyl tento záměr projednán se zástupci justice a  ani přímo se soudci. Návrh také označuje za dost nekoncepční. Poukazuje na to, že Justiční akademie vytváří plán vzdělávacích akcí vždy na rok dopředu. Není podle něj představitelné, že by se takovýto plán dal vypracovat například na dobu tří let, na niž by si podle předkládaného návrhu měli soudci vytvářet individuální plány vzdělávání. Navíc by to podle něj přineslo větší administrativní zátěž pro všechny soudy, vytvoření další agendy, rejstříků a též další zátěž pro Justiční akademii. Je podle něj otázkou, zda na to má ministerstvo spravedlnosti dostatek peněz.

Místopředseda NS Petr Šuk pokládá návrh za paušální zavedení nic neřešící povinnosti, která nepovede k zamýšlenému cíli. Za nešťastnou pokládá i formu poslaneckého návrhu i neprojednání s justicí.

nlm tep snm

Praha 10. července (ČTK) – Doba oddlužení se pravděpodobně zkrátí z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Změnu přinese vládní novela insolvenčního zákona, kterou dnes Senát schválil beze změn. Nevyhověl doporučení svých výborů na sporné zavedení minimální srážky ze mzdy při exekuci, podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) by to znamenalo narušení koaličního kompromisu. Proti srážce ze mzdy se postavily také organizace na pomoc potřebným. Novelu ještě posoudí prezident.

Základní minimální srážka měla podle senátních výborů hospodářského a ústavně-právního představovat pět procent z minimální mzdy. Letos by činila 945 korun s ohledem na to, že minimální mzda byla zvýšena na 18.900 korun měsíčně. Pokud by dlužník pobíral starobní, invalidní nebo sirotčí důchod nepřesahující minimální mzdu, srážka měla být poloviční.

Úprava byla podle předsedy senátního ústavně-právního výboru Tomáše Goláně (ODS) reakcí na to, že hrazení dluhů srážkami ze mzdy kleslo s růstem nezabavitelné částky. Současně měla vytvořit tlak na to, aby současných půl milionu lidí v exekuci vstoupilo do oddlužení, což podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) není jisté. Opatření by pomohlo věřitelům, jimiž jsou matky samoživitelky, oběti trestných činů nebo bytová družstva, uvedl Goláň. Podle Hany Kordové Marvanové z frakce ODS a TOP 09 by ale postihla dlužníky s minimálními příjmy.

Kritici ve shodě s organizacemi na pomoc potřebným varovali, že by zavedení povinné minimální srážky pro dlužníky vedlo k práci „načerno“ a bylo v rozporu s chystanou reformou dávek, která má motivovat k legálnímu zaměstnání. Proti úpravě výborů vystoupili rovněž Adéla Šípová (Piráti), Petr Fiala (KDU-ČSL) nebo Marek Hilšer z klubu Starostů, podle něho úprava je prospěšná především pro exekutorskou lobby

Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. Změny insolvenčního zákona vychází z evropské směrnice, která ale požaduje tříleté oddlužení jen pro podnikatele. Kabinet se v programu zavázal k tomu, že se bude vztahovat i na spotřebitele. Zastánci tvrdí, že předlužení lidé získají druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky. Podle kritiků zkrácení doby oddlužení neúměrně zhorší pozici věřitelů.

Nyní jsou možnosti oddlužení prakticky dvě. Základní předpokládá, že lidé uhradí za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud zaplatí méně, o jejich oddlužení na konci procesu rozhoduje soud. Ve druhé variantě musejí lidé uhradit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Senioři, zdravotně postižení lidé a lidé s dluhy z dětství mají zvýhodněný režim. Novela zavádí tříletý proces oddlužení. Osvobození od placení zbývajících dluhů už nebude podmíněno splacením určité části pohledávek věřitelů, případy se budou posuzovat individuálně.

Vládní novela předpokládá, že tři roky by trvalo první oddlužení konkrétního dlužníka. Do stejného procesu by pak nesměl vstoupit ve lhůtě 12 let místo nynějších deseti let. Tříletým oddlužením by však dlužník mohl projít pouze jednou za zhruba 24 let. Pokud by se v době 20 let po osvobození od placení zbývajících pohledávek opět dostal do úpadku a pokusil se do oddlužení vstoupit znovu, musel by plnit splátkový kalendář pět let.

mhm mbc mha

Praha 9. července (ČTK) – Organizace na pomoc potřebným žádají senátory a senátorky, aby při schvalování insolvenční novely nepodpořili návrh na zavedení povinné minimální srážky pro dlužníky. Podle nich by opatření vedlo k práci načerno. Je tak v rozporu s chystanou reformou dávek, která má motivovat k legálnímu zaměstnání. Šest organizací to uvedlo ve společném prohlášení, které zaslaly ČTK. Mezi pisatele patří Člověk v tísni, Charita ČR, Rada seniorů ČR, Rubikon Centrum, Institut prevence a řešení předlužení a agentura PAQ Research.

Zavedení povinné minimální srážky ve výši pěti procent minimální mzdy navrhují doplnit do insolvenční novely senátoři. Letos by se tak dlužníkovi sráželo nejméně 945 korun. U lidí se starobním, invalidním či sirotčím důchodem by byla částka poloviční. Senátní hospodářský a ústavně-právní výbor doporučily vrátit předlohu s touto změnou Sněmovně. Horní komora by o tom mohla hlasovat tento týden.

“Z analýzy ministerstva spravedlnosti vedeného ODS jasně vyplývá, že žádný z okolních států minimální srážku nemá a nízkopříjmovým dlužníkům se nic nesráží. Výše nezabavitelné částky je v Česku navíc výrazně nižší než u většiny srovnávaných zemí,” uvedl vedoucí dluhového poradenství organizace Člověk v tísni Daniel Hůle.

Šéf senátního ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS) při projednávání novely řekl, že ale hrazení dluhu srážkami ze mzdy kvůli růstu nezabavitelného minima kleslo. Očekává, že Senát zákon se změnou Sněmovně vrátí a poslanci uzákonění minimální srážky pak podpoří.

Podle organizací je české nezabavitelné minimum při přepočtu na kupní sílu ve srovnání s částkou v Německu, Polsku a Rakousku poloviční. Povinná srážka by postihla hlavně dlužníky s nízkým příjmem, tedy pracovníky s menším úvazkem, chudé početnější rodiny či důchodce. Vedla by k práci načerno, uvedly organizace. Podle jejich zástupců je tak návrh na zavedení povinné minimální srážky v rozporu s připravovanou revizí dávek, která má naopak motivovat k legálnímu zaměstnání. Výše nového příspěvku, který nahradí čtyři dosavadní podpory, se má totiž odstupňovat podle přiznaného výdělku a snahy pracovat oficiálně.

Šéf Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl pozměňovací návrh označil za „legislativní přílepek z dílny Exekutorské komory“. Poukazuje na to, že k záměru nebylo běžné připomínkové řízení a nevedla se o něm ani odborná debata. Podle člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Daniela Prokopa z PAQ Research není systém exekučních srážek v Česku dobře nastavený a tlačí dlužníky do šedé ekonomiky. „Potřebujeme ale promyšlenou reformu, ne prolobbované kutilství v podobě přílepku o minimálních srážkách,” uvedl Prokop. Pavla Aschermannová z Rubikon centra podotkla, že by stát přišel o peníze kvůli práci načerno.

Organizace považují za systémové řešení rozšíření možnosti oddlužení. Senátor Goláň je přesvědčen o tom, že právě minimální srážka vytvoří tlak na to, aby lidé do oddlužení nastoupili.

ktk rot

Praha 9. července (ČTK) – Za letošní první pololetí bylo v Česku vyhlášeno 342 bankrotů společností, což je o čtyři více než ve stejném období roku 2023. Zároveň bylo podáno celkem 511 návrhů na bankrot, meziročně o 46 méně. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou dnes ČTK poskytla společnost CRIF.

Počet firemních bankrotů v ČR tak prakticky stagnuje. „Za šest měsíců letošního roku se počet bankrotů firem meziročně zvýšil o jedno procento, zato počet návrhů na jejich bankrot se o tři procenta snížil. Jejich počet byl v letošním roce nižší než ve stejném období roku 2022 a 2021. Podíl nevýkonných úvěrů i nadále klesá. Firemní sektor stále vykazuje vyšší objem úspor než dluhu. Výrazné zvýšení bankrotů nečekáme,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

V červnu bylo vyhlášeno 61 bankrotů společností, což je o jeden více než letos v květnu a o 16 více než v červnu 2023. Návrhů na bankrot bylo podáno 98, to je o 22 více než v květnu a o 11 méně než loni v červnu.

V červnu byl vyhlášen bankrot na dvě velké společnosti s obratem nad 1,5 miliardy Kč. Šlo o veřejně známý případ společnosti Liberty Ostrava, další je potom společnost BIS Czech, která se specializuje na opravy strojů. Ta je dceřinou společností holdingu BIS Holding International, který je v konkurzu od letošního dubna. Jde již o čtvrtou společnost ze skupiny, která je v konkurzu.

„Podnikatelé by měli v rámci svých dodavatelských a odběratelských vztahů sledovat i ekonomické zdraví subjektů v provázané skupině firem. Bankrot jedné společnosti ve skupině je důrazné varování, že i u dalších subjektů může nastat problém,“ upozornila Kameníčková.

Nejvíce firemních bankrotů bylo v červnu vyhlášeno v Praze, 30, a v Jihomoravském kraji, kde jich bylo deset. V Pardubickém kraji nezbankrotovala ani jedna firma a ve čtyřech dalších krajích byl pouze jeden bankrot.

Bankrotem jsou i nadále nejvíce ohroženy společnosti se sídlem ve třech krajích. Nejvíce je to v Karlovarském kraji, kde za posledních 12 měsíců zbankrotovalo 22 z 10.000 aktivních subjektů. V Moravskoslezském kraji to bylo 20 společností a jako poslední do této skupiny patří Praha s 18 bankroty. Nejlépe jsou na tom firmy v Pardubickém kraji, kde zbankrotovalo jen osm firem z 10.000.

Z hlediska odvětví byl červen nepříznivý pro firmy v obchodu, kterých zbankrotovalo 13. Pouze jeden bankrot zaznamenalo odvětví zásobování vodou, plynem a elektřinou a žádný bankrot se nevyskytl v odvětví vzdělávání, poskytování zdravotní a sociální péče. Dlouhodobě vykazuje nejvyšší míru bankrotů obor doprava a skladování, kde za posledních 12 měsíců dospělo k bankrotu 19 subjektů z 10.000 registrovaných. Nejnižší míru bankrotů má odvětví poskytování vzdělávacích, zdravotnických a sociálních služeb, kde byly tři bankroty na 10.000 registrovaných firem.

fd mha

Praha 4. července (ČTK) – V červnu bylo v ČR vyhlášeno 1161 osobních bankrotů, což bylo o 86 méně než v květnu. Bylo také podáno 1242 insolvenčních návrhů, o 23 méně než v předchozím měsíci. Vyplývá to z analýzy dat portálu Informace o firmách, kterou dnes ČTK poskytla společnost CRIF. Celkem však za posledních 12 měsíců zbankrotovalo 13.505 lidí, což je o devět procent více než v předchozím období, a bylo podáno 14.250 návrhů na osobní bankrot, rovněž o devět procent více proti předchozím 12 měsícům.

„I přes mírný meziměsíční pokles osobních bankrotů v červnu, jejich celkový počet za posledních 12 měsíců výrazně vzrostl. Zvýšil se i počet návrhů na osobní bankrot. Ještě výraznější růst ukazuje srovnání počtu osobních bankrotů za šest měsíců letošního roku v porovnání se stejným obdobím předchozího roku,“ komentovala čísla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Tento trend lze podle ní očekávat i v následujících měsících letošního roku, protože u některých sociálních skupin jsou rodinné rozpočty napjaté vlivem růstu služeb a částečně i cen potravin. Reálné mzdy obnovily růst a roste i maloobchodní obrat. Jeho růst však nejde na úkor úspor domácností, které i nadále rostou, zejména v případě domácností bohatších. Podíl nevýkonných úvěrů domácností však mírně stoupá, což naznačuje horšící se platební morálku při splácení závazků, dodala.

Mezi kraji panují značné rozdíly v počtech bankrotů. Nejvíce bankrotů bylo v červnu vyhlášeno v Moravskoslezském, a to 180. V Ústeckém jich bylo 163, Středočeském kraji 111. Nejméně jich bylo v Karlovarském kraji se 46 bankroty, na Vysočině se 30 bankroty a ve Zlínském kraji se 45. Počet bankrotů se však zvýšil napříč téměř všemi kraji České republiky. Výjimkou je Karlovarský kraj, kde se jejich počet naopak snížil o devět procent. Nejvíce se počet bankrotů zvýšil v Ústeckém kraji, o 16 procent, na Vysočině o 15 procent a v Libereckém kraji o 11 procent.

Pořadí krajů, ve kterých jsou obyvatelé bankrotem ohroženi nejvíce a nejméně, se prakticky nemění. Nejhůře je na tom Ústecký kraj, kde připadlo v posledních 12 měsících 22,7 bankrotu na 10.000 obyvatel. Následuje Moravskoslezský kraj s 17,8 bankrotu na 10.000 obyvatel. Nejméně osobních bankrotů na 10.000 obyvatel bylo vyhlášeno v Praze, a to 7,7 bankrotu. Na Vysočině to bylo 8,9 bankrotu a ve Zlínském kraji 9,1 bankrotu. Průměr za celou ČR za posledních 12 měsíců byl 12,5 osobního bankrotu na 10.000 obyvatel, o 1,5 více než v předchozím období.

fd mha

Praha 3. července (ČTK) – Senát možná navrhne zavedení základní minimální srážky ze mzdy při exekuci. Doplnění vládní novely o zkrácení doby oddlužení z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky dnes doporučil garanční ústavně-právní výbor i hospodářský výbor. Horní komora bude hlasovat o podobě předlohy příští týden.

Předseda právního výboru a zpravodaj novely Tomáš Goláň (ODS) poukázal na to, že hrazení dluhů srážkami ze mzdy kleslo s růstem nezabavitelné částky. „Určitá skupina obyvatelstva má pocit, že zadlužit se není problém, protože nic nehrozí,“ uvedl. Základní minimální srážka představující pět procent z minimální mzdy má podle Goláně také vytvořit tlak na to, aby lidé vstoupili do oddlužení. Letos by činila 945 korun. Pokud by dlužník pobíral starobní, invalidní nebo sirotčí důchod nepřesahující minimální mzdu, srážka by byla poloviční.

Goláň očekává, že pokud Senát pozměňovací návrh schválí a novelu vrátí poslancům k opětovnému posouzení, ve Sněmovně se o základní minimální srážku strhne boj. Soudí ale, že bude úspěšný.

Senát by mohl na návrh výboru upravit rovněž samotné provádění srážky ze mzdy. Měla by nadále začínat hned potom, co zaměstnavatel obdrží rozhodnutí o zahájení exekuce, nikoli až od následujícího měsíce, jak předpokládá vládní novela. O této úpravě se ale ještě povede debata.

Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. Změny insolvenčního zákona vychází z evropské směrnice, která ale požaduje tříleté oddlužení jen pro podnikatele. Kabinet se v programu zavázal k tomu, že se bude vztahovat i na spotřebitele. Zastánci tvrdí, že předlužení lidé získají druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky. Podle kritiků zkrácení doby oddlužení neúměrně zhorší pozici věřitelů, mezi nimiž jsou třeba i samoživitelé, společenství vlastníků jednotek a bytová družstva.

Nyní jsou možnosti oddlužení prakticky dvě. Základní předpokládá, že lidé uhradí za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud zaplatí méně, o jejich oddlužení na konci procesu rozhoduje soud. Ve druhé variantě musejí lidé uhradit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Senioři, zdravotně postižení lidé a lidé s dluhy z dětství mají zvýhodněný režim. Novela zavádí tříletý proces oddlužení. Osvobození od placení zbývajících dluhů už nebude podmíněno splacením určité části pohledávek věřitelů, případy se budou posuzovat individuálně.

Členové výboru se stavěli k posilování postavení dlužníků kriticky. Například Zdeněk Hraba z klubu ODS a TOP 09 vyslovil s jistou nadsázkou obavu, že oddlužení se stane základním lidským právem. „My tomu musíme zabránit,“ zdůraznil. Věřitel má podle něho právo na plnění pohledávky. Nezávislá senátorka Daniela Kovářová poznamenala, že zná mnoho dlužníků v insolvenci, kteří si žijí nad poměry.

mbc rot

Plzeň 28. června (ČTK) – Krajský soud v Plzni od 1. července znovu otevře svou pobočku v Karlových Varech. V budově tamního okresního soudu bude fungovat podatelna a infocentrum krajského soudu. ČTK o tom dnes v tiskové zprávě informovala předsedkyně krajského soudu Věra Oravcová. Slavnostní otevření pobočky se uskuteční v září. Karlovarská pobočka byla dva roky zavřená, hejtmanství usiluje o vznik plnohodnotné pobočky.

Od července bude na pobočce fungovat podatelna, která bude přijímat písemná podání do všech agend Krajského soudu v Plzni kromě utajovaných písemností. U podání do veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů se bude zápis provádět přímo do příslušných informačních systémů a insolvenční podání budou skenovat přímo do systému ISIR. Podatelna bude dále přijímat žádosti o výpisy z evidence skutečných majitelů a originály směnek. Směnky bude také evidovat a vracet.

Infocentrum pobočky bude pro účastníky řízení podávat informace o stavu řízení, zajistí vyhotovení stejnopisů rozhodnutí pro účastníky řízení, vyznačování doložek právní moci či vykonatelnosti na rozhodnutích Krajského soudu v Plzni kromě agend veřejných rejstříků fyzických a právnických osob. Bude také podávat všeobecné informace, zajišťovat vyhotovování výpisů, pořizování úředních záznamů do spisů a podobně.

Vznik plnohodnotné pobočky krajského soudu v Karlovarském kraji je sice součástí zákona, ale léta se debatuje o tom, kde by měla mít sídlo. Karlovarský kraj navrhnul zákonodárnou iniciativou, aby se zákon změnil a místem pobočky byl Cheb. Tamní budova okresního soudu má volné jedno křídlo, a tak by náklady na vznik pobočky byly výrazně nižší než stavba nového justičního paláce v areálu krajského úřadu.

lap gcm

Praha 17. června (ČTK) – Od roku 2017 se v Česku snížil počet lidí v exekuci z 863.000 na 640.000. Ubylo také nově nařízených exekucí, když v roce 2017 jich bylo 610.000, loni 443.000. Zvýšil se ale podíl lidí, kteří mají více exekucí, i průměrný počet exekucí na dlužníka. Vyplývá to z údajů projektu Mapa zadlužení, které dnes zveřejnil Institut prevence a řešení předlužení.

Institut vítá snížení počtu osob v exekuci i úbytek exekučních řízení z 4,67 milionu na 3,97 milionu. Pokrok ale není dostatečný právě kvůli rostoucímu podílu lidí s vícečetnými exekucemi, který za sedm let vzrostl z 69 na 77 procent. V současnosti na jednoho dlužníka připadá 6,3 exekucí, zatímco v roce 2017 to bylo 5,3. S více než třemi exekucemi se potýká 430.000 lidí.

„Kumulují se nám exekuce u stále stejných dlužníků, kteří jsou utopeni v dluhové pasti. Výjimkou nejsou lidé s deseti a více exekucemi, kterých je stále na 150.000,“ uvedl ředitel institutu Radek Hábl. Podle něj by ke zlepšení situace mohla přispět nová pravidla pro oddlužení, která nyní projednává Parlament.

Experti na sociální problematiku považují předlužení za zásadní překážku v zaměstnávání. Lidé kvůli srážkám z výdělků, kdy jim zůstává nezabavitelné minimum, raději pracují načerno. Ekonomika tak ztrácí. Dopadá to i na rozvoj některých oblastí, regionální rozdíly se tak prohlubují. Vliv to má podle odborníků i na výsledky voleb, hrozí příklon k extremismu. Zkrátit oddlužení a zpřístupnit ho většímu počtu dlužníků doporučovala jako jedno z opatření na podporu ekonomického růstu i Národní ekonomická rada vlády (NERV).

Projekt Mapa zadlužení by podle Institutu prevence a řešení předlužení mohl pomoci obcím lépe sledovat místní trendy zadlužení a pomoci při sestavování strategických lánů. Mapa nabízí územně členěná data o počtu lidí v exekuci či vícečetné exekuci, o jejich věkovém složení či o výši vymáhané částky.

str rdo

Praha 11. června (ČTK) – V květnu bylo v Česku vyhlášeno 1247 osobních bankrotů, o 41 méně než v dubnu. Za posledních 12 měsíců zbankrotovalo 13.632 lidí, což je o deset procent víc než v předchozím dvanáctiměsíčním období. Vyplývá to z analýzy dat portálu Informace o firmách, kterou ČTK poskytla společnost CRIF. Analýza také upozornila, že v květnu bylo podáno 1276 insolvenčních návrhů, o 98 méně než v dubnu.

„Přestože počet osobních bankrotů v květnu meziměsíčně mírně poklesl, oproti loňskému roku je znatelný jejich růst. Lze očekávat růst i v dalším měsících letošního roku, přičemž jedním z důvodů je horšící se platební morálka u úvěrů na spotřebu. Růst maloobchodního obratu znamená vyšší výdaje domácností, z nichž některé mohou být na dluh,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Nejvíc osobních bankrotů v květnu zaznamenal Moravskoslezský kraj, bylo jich 189. Následoval Ústecký kraj se 173 osobními bankroty a Středočeský kraj se 144. Naopak nejméně osobních bankrotů bylo v květnu v Karlovarském kraji, který jich zaznamenal 39, a ve Zlínském kraji a na Vysočině, kde jich bylo shodně 40.

Za posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno 13.632 osobních bankrotů, což je desetiprocentní meziroční nárůst. Zároveň bylo podáno 14.284 návrhů na osobní bankrot, znamená to růst o devět procent. S výjimkou Karlovarského kraje se počet bankrotů zvýšil v celé republice. Největší nárůst byl v Libereckém kraji a na Vysočině, v obou případech o 17 procent.

Nejohroženější jsou z hlediska osobních bankrotů lidé v Ústeckém kraji, kde za posledních 12 měsíců připadá 23 bankrotů na 10.000 obyvatel. Následuje Moravskoslezský kraj s 18 bankroty na 10.000 obyvatel. Oba kraje mají dlouhodobě nejvyšší republikovou míru bankrotu. Nejnižší byla míra osobních bankrotů v Praze, kde jich bylo za posledních 12 měsíců vyhlášeno osm na 10.000 obyvatel. Průměr za celé Česko byl 13 bankrotů na 10.000 obyvatel, proti předchozímu dvanáctiměsíčnímu období je to zvýšení o dva.

str ptd

Praha 22. května (ČTK) – Zkrácení doby oddlužení z pěti let na tři roky, které dnes schválila Sněmovna, výrazně změkčí podmínky osobních bankrotů a podle České asociace věřitelů sníží návratnost pohledávek. ČTK to dnes řekla ředitelka asociace Petra Kolářová. Naopak odborníci na předlužení novelu ve vyjádřeních na sociálních sítích vítají a označují ji za nejdůležitější zákon v oblasti dluhů za poslední roky.

Zkrácení doby oddlužení je součástí novely insolvenčního zákona, kterou dnes schválila Sněmovna. Podle Kolářové se zkrácení oddlužení projeví v celé ekonomice i na státním rozpočtu. Návratnost pohledávek by mohla podle propočtů věřitelů klesnout na pět až deset procent. „Tvrdě to poznamená věřitele. Jde třeba o pronajímatele bytů, o důchodce, kteří půjčili známým své celoživotní úspory, nebo o lidi, jimž od práce utekl řemeslník i s inkasovanou zálohou. Odnesou to i nedobrovolní věřitelé, jako jsou společenství vlastníků bytových jednotek,“ uvedla Kolářová.

Připomněla v této souvislosti Slovensko, kde byla snaha zpřístupnit oddlužení většímu počtu lidí. „Také tam šli daleko za podmínky, které určuje Evropská unie. Výsledkem je, že 97 procent osobních bankrotů končí bez jakékoliv úhrady pro věřitele,“ upozornila. Dalším záporem je podle Kolářové skutečnost, že na kratší oddlužení doplatí i veřejné rozpočty. Více než polovina pohledávek v oddluženích totiž patří státu, krajům, městům a obcím a jejich příspěvkovým organizacím, podotkla.

Schválení novely naopak uvítal vedoucí programu Dluhové poradenství v organizaci Člověk v tísni Daniel Hůle a zakladatel Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl. „Novela insolvenčního zákona po letech přijata!“ uvedl Hůle na síti X a stejně jako Hábl poděkoval poslancům, kteří změnu podporovali. Podle Hůleho novela zlepší transparentnost procesu oddlužení.

„Bohužel neprošel zásadní návrh Patrika Nachera (ANO), který měl motivovat dlužníky jít do oddlužení s co nejvyšším legálním příjmem. Stát by na tom vydělal, ale byla to cena za těžký koaliční kompromis. Tuhle změnu ještě nevzdáváme,“ napsal Hůle na síti X. Upozornil také, že nová pravidla se budou vztahovat jen na nově schválená oddlužení.

Exekutorská komora dlouhodobě poukazuje na to, že se v důsledku nesystematických legislativních změn v posledních letech skokově snížila vymahatelnost práva. Schválená novela v souvislosti s předcházející změnou regulace srážek ze mzdy podle ní tento stav ještě více prohloubí. „Věřitelé během oddlužení obdrží násobně méně než doposud. Na to v konečném důsledku doplatí platící zákazníci věřitelů, ale i daňoví poplatníci,“ dodala.

Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. Změny insolvenčního zákona vychází z evropské směrnice, která ale požaduje tříleté oddlužení jen pro podnikatele. Kabinet se v programu zavázal k tomu, že se bude vztahovat i na spotřebitele. Zastánci tvrdí, že předlužení lidé získají druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky.

Nyní jsou možnosti oddlužení prakticky dvě. Základní předpokládá, že lidé uhradí za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud zaplatí méně, o jejich oddlužení na konci procesu rozhoduje soud. Ve druhé variantě musejí lidé uhradit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Senioři, zdravotně postižení lidé a lidé s dluhy z dětství mají zvýhodněný režim. Novela zavádí tříletý proces oddlužení. Osvobození od placení zbývajících dluhů už nebude podmíněno splacením určité části pohledávek věřitelů, případy se budou posuzovat individuálně.

fd sdv rot