Archiv autora: Zdeňka

Ostrava 12. května (ČTK) – Konkurz zkrachovalé ostravské Union banky téměř po 20 letech zřejmě skončí. Proti konečnému usnesení se ve třicetidenní lhůtě, která uplynula ve středu, zatím nikdo neodvolal. Správce konkurzní podstaty Lukáš Raida tak pravděpodobně bude moci zahájit výplatu peněz určených v usnesení. Ještě ale bude třeba několik dní počkat, zda soudu případně nedorazí odvolání poslané poštou. Rozhodující je totiž datum podání. ČTK to dnes řekla mluvčí Krajského soudu v Ostravě Martina Schwettrová.

Mezi přibližně 75.000 věřitelů se nyní bude rozdělovat 526,4 milionu korun. Většinu z této sumy ale dostane Fond pojištění vkladů, který dříve vyplatil peníze klientům zkrachovalé banky. Na většinu ostatních věřitelů tak zbudou minimální částky.

Union banka zavřela své pobočky v únoru 2003. V celé republice měla přibližně 130.000 klientů, 90 poboček a údajně disponovala vklady 17 miliard korun. Po prohlášení konkurzu byly uznány pohledávky za zhruba 15,6 miliardy korun.

Správce konkurzní podstaty v konečné zprávě uvedl, že ve třech vlnách už bylo věřitelům vyplaceno 6,2 miliardy korun. Vyplácené peníze pocházely z toho, co bance zůstalo na účtech, a také například ze zpeněžení jejího majetku či pohledávek. „Celková míra uspokojení věřitelů by měla dosáhnout 43,3 procenta,“ uvedl Raida.

Fond pojištění vkladů po krachu banky vyplatil klientům 90 procent jejich vkladů, nejvýše však do 800.000 korun. V konkurzu si pak tyto peníze nárokoval. Klienti v konkurzu žádali o vyplacení zbylých deseti procent svých vkladů či větší částky, pokud jejich vklady přesahovaly 800.000 korun.

Celé konkurzní řízení podle Raidy bylo mimořádně komplikované a složité a svým rozsahem výrazně přesahovalo běžná konkurzní řízení. Vzhledem k množství věřitelů se například neustále měnili účastníci konkurzního řízení: namísto věřitelů, kteří mezitím zemřeli, nastupovali jejich dědicové a za zaniklé právnické osoby jejich právní nástupci, pokud nějací byli.

Union banka byla středně velká banka, která na českém trhu působila v letech 1991 až 2003. V roce 2003 jí Česká národní banka odebrala bankovní licenci a banku soud poslal do konkurzu. V době krachu patřila Union banka italské skupině Invesmart.

Krach banky vyšetřovala i policie. Před soudem skončilo pět manažerů, soud o nich ale nerozhodl díky amnestii tehdejšího prezidenta Václava Klause. Stejně tak se amnestie týkala i hlavního představitele skupiny Invesmart Guiseppeho Roselliho, který byl stíhán samostatně.

vpl hj

Ústí nad Labem 7. května (ČTK) – Akce typu takzvaného milostivého léta je v Ústeckém kraji pro dlužníky motivace k tomu, aby své další dluhy řešili nebo se snažili dál nezadlužovat. Počet klientů v dluhových poradnách však vzrostl a zřejmě budou přibývat kvůli zdražování další, zjistila ČTK od dluhových poradců. Splacení dluhů státu a dalším veřejnoprávním subjektům s odpuštěním penále a úroků bylo možné od loňského října do letošního ledna. Dlužníci při splnění daných podmínek kromě úhrady původního dluhu zaplatili poplatek 908 korun.

Ústeckou pobočku Poradny při finanční tísni teď navštěvuje mnohem více klientů než například na přelomu minulého a letošního roku. Poradce Jiří Hadač ČTK řekl, že za tím zřejmě stojí rozvolnění protiepidemických opatření. „Většinou jsou to klienti, kteří mají letité exekuce, ten problém u nich nastal už v minulosti,“ uvedl poradce. Větší nápor však podle něj teprve přijde, odhaduje, že za půl roku. „Až se začnou projevovat rostoucí sazby u hypoték, případně energií a podobně,“ uvedl Hadaš. Poradnu využívají lidé z celého Ústeckého kraje, kteří mají problémy se splácením svých závazků.

S prosbou o pomoc s využitím milostivého léta se na poradnu obrátilo několik desítek klientů. Poradcům se zatím nikdo nezmínil, že by chtěl řešit i své další dluhy, přicházejí však klienti, kteří se už teď informují, zda bude milostivé léto opět vyhlášeno, dodal Hadaš.

Také metodička dluhového poradenství organizace Člověk v tísni Lenka Stiborová ČTK potvrdila, že se na ni obrací víc klientů než například před rokem. „Každý den nás oslovují lidé, kteří by měli zájem s námi jejich potíže, týkající se dluhů, řešit. Často se stává, že naši dluhoví poradci mají zaplněné kapacity, tudíž se zájemci proběhne prvotní schůzka, kdy zjišťujeme problém, zda to spěchá a zájemce případně zapíšeme na čekací listinu,“ řekla Stiborová. Doplnila, že v regionu je šest poradců.

U lidí, kteří využili milostivé léto a neměli dluhy, na které by se generální pardon nevztahoval, se podle Stiborové nedá dohlédnout na to, zda jim nevznikly nové závazky. „Co se týká klientů, se kterými se dlouhodobě pracovalo, tak víme, že nyní žádné nové nemají,“ podotkla. Další skupinou jsou lidé, kteří své závazky umořili pouze zčásti a nadále mají exekuce či dluhy, které jsou ve fázi soudního výkonu či mimosoudního vymáhání. Milostivé léto jim pomohlo k tomu, aby se některých dluhů zbavili a mohli například vstoupit do procesu oddlužení, kde je pro některé podmínkou na konci uhradit minimálně 30 procent z celkové dlužné částky. Vstup do oddlužení pro ně předtím třeba nebyl možný, jelikož danou podmínku nesplňovali.

„Z mého pohledu je tedy milostivé léto určitě motivací k tomu, aby se lidé snažili svoji situaci řešit. Je to pro ně skvělá příležitost,“ uvedla metodička. Někteří lidé využít milostivé léto nestihli a chodí se dotazovat na další ročník. „Milostivé léto se bude určitě konat v období září až listopad. Podmínky budou malinko upravené, exekutor si bude moci účtovat více než 908 korun. Podmínkou pro to, aby mohli lidé milostivé léto využít, jsou dobře zmapované závazky a jejich struktura,“ řekla metodička s tím, že poradci na tom s klienty aktuálně pracují.

Velkou roli nyní hraje zejména u zadlužených lidí nebo lidí ohrožených chudobou masivní zdražování. „Snažíme se spíše pracovat na tom, abychom s lidmi závazky zmapovali, rozporovali případnou neoprávněnost nebo jim sepsali návrh na povolení oddlužení. Jsme provázáni s dalšími službami, kdy pracovnice z terénu může s lidmi hledat například nové, levnější bydlení, práci a jiné,“ dodala Stiborová.

trs kš

Ostrava 7. května (ČTK) – Dluhové poradny v Moravskoslezském kraji se zatím nesetkaly s případy, že by se lidé, kteří uspěli loni a počátkem letošního roku v akci zvané milostivé léto a zbavili se dluhů, znovu zadlužili u stejných institucí. Zástupci poraden ČTK řekli, že už nyní ale za nimi přicházejí klienti s dotazem na další pokračování projektu. Někteří k tomu přistupují natolik zodpovědně, že si už dnes šetří na zaplacení jistiny, tedy původního dluhu. Právě nedostatek prostředků na její uhrazení byl loni hlavní příčinou, proč řada lidí na oddlužení nedosáhla.

Štěpánka Křehlíková z krnovské dluhové poradny Lexikona ČTK řekla, že neevidují žádný případ, kdy by se někomu podařilo díky milostivému léta oddlužit a nyní už by měl u stejné instituce opět dluh. „Lidé se k nám chodí poradit. Jak jejich příběh dopadne, pak často vůbec nezjistíme. O takovém případu ale nevím,“ řekla.

Nesetkala se s tím ani Zdeňka Libišová Svobodová z ostravské Poradny při finanční tísni. „Nemám takovou zkušenost. Pokud se něco podobného stalo, budou to ale jen jednotlivé případy,“ řekla. Jen málokdo z dlužníků, kteří uspěli v milostivém létě, se podle ní zbavil všech dluhů. „Mnozí mají více exekucí a milostivé léto se týkalo jen některých z nich,“ řekla.

První oddlužovací akce skončila v lednu, někteří dlužníci se ale už teď ptají v poradnách na pokračování. „Množí se dotazy na nové milostivé léto, které by mělo pokračovat. Někteří naši klienti se už nyní připravují. Šetří peníze na jistinu. Právě její uhrazení byl minule problém, a proto na oddlužení hodně lidí nedosáhlo,“ řekla Křehlíková.

Podle Svobodové byl největší zájem o pokračování projektu byl po jeho lednovém ukončení. Postupně ale zeslábl. „Lidé se ale zase začnou ptát. Loňské načasování na konec roku ale bylo nešťastné. Mnozí řešili Vánoce a dárky. Navíc přišly krachy dodavatelů energií. Proto mnozí lidé na zaplacení jistiny neměli dostatek peněz,“ míní.

Na oddlužení v projektu milostivé léto v Moravskoslezském kraji dosáhla jen velmi malá část lidí v exekuci. Většina neměla ani na zaplacení jistiny, tedy původního dluhu. Další dluží institucím a firmám, které do projektu zapojeny nejsou. Některým ale projekt pomohl. Svého finančního závazku se takto zbavila například žena, která se zadlužila nezaplacením poplatku za porod. Muži z Krnova zase pomohl zaměstnavatel, který mu půjčil na zaplacení jistiny.

Milostivé léto se týkalo lidí s exekucemi na dluh u dopravních podniků, zdravotních pojišťoven, radnic, technických služeb či státních a polostátních firem, jako je ČEZ. Pokud ve lhůtě od 28. října 2021 do 28. ledna letošního roku dlužníci splatili původní dlužnou částku neboli jistinu a odměnu 908 korun exekutorovi, úroky, penále a další platby jim byly odpuštěny. Nesměli být ale v insolvenci. K milostivému létu se připojily i některé banky a soukromé společnosti.

dvc kš

Praha 6. dubna (ČTK) – V březnu bylo v ČR vyhlášeno 1343 osobních bankrotů, což bylo o 172 více než v únoru. Zároveň bylo podáno 1427 návrhů na osobní bankrot, o 151 více než v předchozím měsíci. V obou případech jde o nejvyšší počet od června 2021. Vyplývá to ze statistik společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, které má ČTK k dispozici.

„Počet březnových osobních bankrotů se může na první pohled jevit jako vysoký, ale v delším období nejde o nic výjimečného. Například v roce 2020 bylo v průměru vyhlášeno 1448 bankrotů měsíčně a ve druhé polovině roku 2019, kdy začal platit stávající insolvenční zákon, dokonce 200 osobních bankrotů,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Nejvíce osobních bankrotů bylo v březnu vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (197), v Praze (162) a v Ústeckém kraji (160). Nejméně naopak v Karlovarském kraji (42), na Vysočině (44) a v Pardubickém kraji (51).

Během posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno 15.221 osobních bankrotů, o šest procent méně než v předešlém období. Počet osobních bankrotů se proti předešlému období nejrychleji snížil v Jihomoravském kraji, a to o 17 procent. Následoval Liberecký kraj s poklesem o 14 procent. Naopak v Karlovarském kraji jako v jediném z celé republiky počet osobních bankrotů vzrostl, a to o 15 procent.

Situace v posledních měsících:

Zdroj: CRIF

fd mha

Praha 6. dubna (ČTK) – V Česku bylo v březnu vyhlášeno 81 bankrotů obchodních společností, což bylo o 31 více než v únoru. Počet firemních bankrotů tak byl nejvyšší od května 2019. Rovněž bylo vyhlášeno 484 bankrotů podnikatelů, o 43 více než v předchozím měsíci. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, kterou dnes firma poskytla ČTK.

„Vysoký počet vyhlášených bankrotů je způsoben vysokým počtem podaných insolvenčních návrhů v předešlých měsících a také nízkým počtem bankrotů mezi prosincem a únorem. Část insolvenčních řízení, které soudy nestihly zpracovat v předešlých měsících, byla ukončena právě v březnu. I když počet bankrotů firem může i v dalších měsících výrazně kolísat, jejich počet bude postupně růst. Už teď totiž vidíme nárůst podaných insolvenčních návrhů,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Počet návrhů na bankrot firem klesl o čtyři na 104, u podnikatelů se snížil o 29.na 514.

Nejvíce firemních bankrotů bylo podle studie v březnu vyhlášeno v Praze (35), v Jihomoravském kraji (11) a v Moravskoslezském kraji (9). Naopak žádný nebyl vyhlášen v Jihočeském kraji. Mezi podnikateli bylo nejvíce bankrotů vyhlášeno v Praze (60), ve Středočeském kraji (56) a v Ústeckém kraji (48). Nejméně potom na Vysočině (15) a v Olomouckém kraji (19).

Bankroty a insolvenční řízení se podle CRIF v březnu nevyhýbaly ani velkým a zavedeným společnostem. Bankrot vyhlásila například společnost Maxi-Tip, která se zabývala provozem heren, kasin a sázkových kanceláří. Další velkou firmou, u které byl vyhlášen bankrot, je Pilsen Toll. Ta podnikala ve shromažďování, sběru a odstraňování odpadů a úpravě odpadků k dalšímu využití. Bankrot vyhlásila také společnost CAR FACE design, která na českém trhu působila přes 30 let a jako subdodavatel pro automobilový průmysl podnikala v oboru výroby textilií.

Během prvního čtvrtletí roku bylo vyhlášeno 185 firemních bankrotů, o 11 méně než v předešlém čtvrtletí. Zároveň však bylo podáno 283 návrhů na bankrot společností, o 13 více než o čtvrtletí dříve. V meziročním srovnání však počet bankrotů i návrhů na bankrot vzrostl. V prvním čtvrtletí bylo vyhlášeno o 10 bankrotů (pět procent) a podáno o 31 návrhů na bankrot (o 12 procent) více než v prvním čtvrtletí loňského roku.

U bankrotů podnikatelů byla situace ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2021 opačná. Soudy vyhlásily bankrot u 1406 podnikatelů a přijaly 1435 návrhů na jejich bankrot. Počet bankrotů se meziročně snížil o 15 procent, zatímco počet návrhů na bankrot podnikatelů klesl o 14 procent.

Počet bankrotů:

Zdroj: CRIF

fd rdo

Praha 4. dubna (ČTK) – Počet nově prohlášených konkurzů firem v ČR v prvním čtvrtletí činil 178, byl tak o šest procent nižší než ve stejném období loni. Nejvíce šlo o firmy podnikající ve velkoobchodu, maloobchodu, opravách motorových vozidel, zpracovatelském průmyslu a profesních, vědeckých a technických činnostech. ČTK o tom dnes informovala analytická společnost InsolCentrum.

„Stav insolvencí v prvním čtvrtletí 2022 lze charakterizovat jako klid před bouří. S vysokou mírou pravděpodobnosti lze očekávat rekordy v počtech insolvenčních řízení. Kdy a v jak vysoké míře se tak stane, závisí na vývoji válečného konfliktu na Ukrajině a jeho dopadu do české i světové ekonomiky,“ uvedla jednatelka společnosti Jarmila Veselá.

Počet povolených reorganizací se do konce března zdvojnásobil na čtyři. „Vzhledem k tomu, že v letech 2020 a 2021 byl počet reorganizací nejmenší od roku 2009, můžeme sledovat návrat k trendům předcovidových let,“ podotkla Veselá. Moratoria byla letos vyhlášena čtyři. V předcovidovém období se jejich počet pohyboval mezi dvěma a 18 ročně. Zvýšený počet moratorií podle Veselé signalizuje, že se v ekonomice něco děje, první kvartál 2022 tomuto předpokladu tedy nenasvědčuje.

Podle analytiků InsolCentra zažívala ČR ve druhé dekádě tohoto století dobré ekonomické období provázené nízkým počtem insolvenčních řízení. V letech 2020 a 2021 také byly zmrazeny insolvencí v důsledku finančních injekcí ze strany státu i legislativních ochranářských opatření Lex covid. „Všechny okolnosti neodvratně povedou k významnému nárůstu počtů oddlužení, konkurzů i reorganizací,“ dodala Veselá.

Řešení úpadku je u právnických osob možné konkurzem, nebo reorganizací. Konkurz je způsob řešení úpadku spočívající v tom, že na základě rozhodnutí o prohlášení konkurzu jsou zjištěné pohledávky věřitelů poměrně uspokojeny.

InsolCentrum je analytická společnost, která se dlouhodobě věnuje zpracování a analýze insolvenčních a souvisejících ekonomických, demografických a sociologických dat.

fd rdo

Praha 31. března (ČTK) – Autoři tzv. milostivého léta kritizují statistiky, které dnes k akci zveřejnila Exekutorská komora ČR. Předseda poslanců KDU-ČSL Marek Výborný novinářům ve Sněmovně řekl, že čísla předložená komorou jsou neúplná. Nepočítají podle něj s řadou řízení, jejichž ukončení ještě není zanesené v evidenci. Exekutoři zveřejněním zkreslených dat chtějí podle poslanců relativizovat úspěch milostivého léta a pokusit se zabránit opakování akce, při které se dlužníci mohou zbavit exekucí na dluhy u veřejných institucí a státních či polostátních firem. Exekutorská komora si za svými čísly stojí, uvedla pro ČTK. Podle Institutu prevence a řešení předlužení (IPŘP) jsou výsledky velkým úspěchem.

Lidé, kteří se do milostivého léta zapojili, museli zaplatit původní dlužnou částku a 908 korun exekutorovi, aby se jejich řízení uzavřelo. Podle komory se při akci exekuce zbavilo 15.000 lidí a exekutoři zastavili 42.000 případů. Dlužníkům byly odpuštěny penále, úroky a další platby za 1,55 miliardy korun. Prezident komory Jan Mlynarčík uvedl, že ho překvapil nízký zájem dlužníků. Možnost opakování projektu je podle něj přinejmenším diskutabilní. Zastavených 42.000 exekucí představuje podle komory jen 3,2 procenta z 1,3 milionu případů, u kterých mohli dlužníci akci využít.

Ředitel IPŘP Radek Hábl oponuje: „Patnáct tisíc lidí, kteří se díky akci zbavili všech svých exekucí a jsou po zaplacení původního dluhu konečně čistí, je velkým úspěchem. Navíc další lidé si snížili počet svých exekucí, a snížili tak svůj celkový dluh.“ Podle institutu milostivé léto upozornilo i na řadu systémových přešlapů. Z celkové dlužné částky představovala jistina dluhu jen 20 procent. Zbylých 80 procent z dlužné částky bylo příslušenství dluhu. „Ukazuje to, jak absurdní systém zde máme a otevírá se otázka, zda je něco podobného běžné i na západ od našich hranic,“ uvedl Hábl.

Výborný označil postup exekutorů za nekorektní a neseriózní. „Jsou vydávána data, která jsou zjevně nevalidní, neúplná,“ uvedl. Komora podle něj vychází z centrální evidence exekucí, kde ještě nejsou informace zdaleka u všech řízení. „Exekutorské úřady ještě procesují možná víc než polovinu případů. V té statistice se ještě nemohou objevit, protože ještě nebylo vydáno usnesení o zastavení exekuce,“ vysvětlil.

Skutečnost, že exekutoři od konce akce v závěru ledna nedokázali dosud ukončit významný počet řízení, nevypovídá podle Výborného až tolik o milostivém létu, jako spíš o exekutorech. „My byli opakovaně konfrontováni s tím, že exekutorské úřady jsou zavaleny prací a nemohou se věnovat ničemu jinému. A dnes se dozvíme, že milostivého léta využil zlomek lidí. Není možné, aby platily obě tyto věci naráz,“ řekl Výborný.

Poslanci připomněli statistiky zastavených exekucí ve Všeobecné zdravotní pojišťovně (VZP) či pražském dopravním podniku (DPP). Ve VZP k dnešnímu dni bylo vydáno 13.658 rozhodnutí o uznání institutu milostivého léta, na pojistném dlužníci uhradili přes 175 milionů korun a pojišťovna odpustila penále přes 325 milionů korun, řekl Výborný. V DPP je zatím zaplacených téměř 11.000 exekucí, doplnil poslanec opozičního ANO Patrik Nacher. Podle zákonodárců je tak zřejmé, že celkový počet bude zdaleka vyšší, než jaký uvádí komora.

„Chápu, že naše data mohou být pro strůjce milostivého léta překvapivá. I nás překvapila,“ reagoval Mlynarčík. Komorou zveřejněná čísla jsou podle něj relevantní. „Chci uvést, že podle našich odhadů se počet uzavřených exekučních řízení už nijak zásadně nezmění,“ dodal. Je podle něj nefér, že exekutorům někteří zákonodárci opakovaně připisují snahu znehodnocovat milostivé léto. „My musíme postupovat při zastavování exekucí podle předpisů a je to celkem náročný proces, který zabere hodně času,“ dodal.

O možnosti opakování milostivého léta od září do listopadu mluvil v lednu ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Výborný řekl, že kabinet s opakováním akce počítá i přes snahu exekutorů vzbudit u veřejnosti dojem, že je to zbytečná věc. Blažek podle Výborného potvrdil, že příslušnou novelu už předložil do zkráceného připomínkového řízení. „Do měsíce by ho měla projednat vláda a poté Sněmovna ve zrychleném řízení,“ uvedl.

Exekutorská komora žádá pro exekutory pro podzimní akci vyšší odměnu. „Debata o tom odměňování v duchu té dnešní tiskové zprávy (exekutorské komory) a té prezentace u mě zanechává určitou pachuť,“ podotkl Nacher. Uvedl, že přístup komory ho zklamal.

jzf dvd fsl snm

Praha 30. března (ČTK) – Sjednocení předpisů u přeshraniční nabídky investičních fondů nebo změny kapitálových požadavků na obchodníky s cennými papíry přináší vládní novela, kterou dnes doporučil schválit senátní hospodářský výbor. Úpravy vyplývají z evropských směrnic. Senát je bude schvalovat příští týden. Upravená pravidla mají podle vlády posílit konkurenceschopnost českého kapitálového trhu ve vztahu nejen k vyspělým západoevropským trhům, ale i k úpravám sousedních států.

Předloha také slaďuje úpravu takzvaných krytých dluhopisů. Jejich držitelé se budou moci přihlašovat do případného insolvenčního řízení. Upravuje i některá pravidla týkající se skupinového financování, takzvaného crowdfundingu. Vlastník takového projektu bude muset zajistit, že klíčové informace pro investory nejsou například zavádějící nebo nepřesné.

Nově do normy proti původní verzi kabinet ještě začlenil například možnost zahraničních bank a oprávněných finančních institucí poskytovat na území ČR investiční služby bez nutnosti zřízení pobočky, pokud jsou tyto služby poskytované profesionálním zákazníkům. Nově by také měla Česká národní banka určovala u bank i spořitelních družstev odměnu likvidátora. Nyní tak činí soudy a podle materiálu je to zatěžuje a případnou likvidaci také prodlužuje.

mhm nlm jw

Praha 4. března (ČTK) – V únoru bylo v ČR vyhlášeno 1167 osobních bankrotů, což bylo o tři méně než v lednu. Zároveň bylo podáno 1281 návrhů na osobní bankrot, o 245 více než v předchozím měsíci a po lednovém propadu se jejich počet vrátil na hodnoty obvyklé pro poslední měsíce. Vyplývá to ze statistik společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, které má ČTK k dispozici.

„Očekáváme, že v nejbližší době se bude počet osobních bankrotů pohybovat okolo 1200 měsíčně. V případě oddlužení podnikatelů, které je založeno na stejném principu jako osobní bankrot, by mělo jít o necelých 500 bankrotů měsíčně,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Nejvíce osobních bankrotů bylo v únoru vyhlášeno v Moravskoslezském kraji. Do insolvence se tam dostalo 202 lidí. Ve Středočeském kraji šlo o 138 lidí a v Ústeckém kraji o 123 lidí. Naopak na Vysočině bylo vyhlášeno pouze 30 osobních bankrotů, v Libereckém kraji 37 a v Pardubickém kraji 45, vyplývá z údajů firmy.

„Moravskoslezský kraj vede v počtu vyhlášených osobních bankrotů dlouhodobě. Je to způsobeno kombinací jeho velikosti a vysokým počtem osobních bankrotů na jednoho obyvatele. I když jde až o čtvrtý nejlidnatější kraj, počet obyvatel je tam podobný jako v Jihomoravském kraji a o 200.000 nižší než ve Středočeském kraji. Zároveň je zde po Karlovarském a Ústeckém kraji nejvyšší počet osobních bankrotů vůči počtu obyvatel,“ upozornila Kameníčková.

Během posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno 15.328 osobních bankrotů, o 773 méně než v předešlém období. Zároveň bylo podáno 15.514 návrhů na osobní bankrot, meziročně o 823 návrhů méně. V obou případech je to pokles o pět procent. Počet osobních bankrotů se nejrychleji snížil v Královéhradeckém kraji, a to o 13 procent a v Jihomoravském kraji o 12 procent. Ve třech krajích se jejich počet ale naopak zvýšil. Na Karlovarsku o devět procent, na Ústecku o dvě procenta a v Pardubickém kraji o jedno procento.

Situace v posledních měsících:

Zdroj: CRIF

fd rdo