Archiv autora: Zdeňka

Trutnov 14. května (ČTK) – Společnost Kara Trutnov, která je od února v úpadku, v minulých dnech opět otevřela první prodejny s koženými oděvy. Rychlé obnovení prodeje je hlavní podmínkou pro záchranu Kary. ČTK to dnes řekl podnikatel Zdeněk Rinth, který stojí za záchranou Kary a je do ní připraven vložit až 90 milionů korun. Od pondělí má Kara Krajským soudem v Hradci Králové povolené řešení úpadku reorganizací. Rinth je od začátku týdne předsedou představenstva Kary. Rinth byl vlastníkem Kary do roku 2018, kdy ji prodal investiční skupině C2H podnikatele Michala Mičky.

„První prodejnu jsme opět otevřeli ve středu v obchodním centru DBK v Praze. Druhou ve čtvrtek v Europarku Štěrboholy. Dalších šest obchodů chceme otevřít dnes odpoledne, například v pražských obchodních centrech Černý Most, Zličín a Chodov a centru Futurum v Hradci Králové,“ uvedl Rinth. Plánuje, že v dalších dnech bude otevírání prodejen pokračovat tak, aby Kara měla po republice otevřených zhruba 25 obchodů.

„Prodejny byly několik měsíců uzavřené. Je to vše velmi hektické, ale zákazníci již přišli a prodali jsme první zboží. Na znovuotevření pracuje tým lidí,“ řekl Rinth. Do prodejem začal navážet jarní kolekce oblečení a zimní zboží z nich začal stahovat. „Ne vše je ještě dokonalé, například ne všude jdou platební terminály. Ale pracujeme na tom, aby do dvou týdnu vše fungovalo, jak má,“ řekl. Maloobchodní prodej jako celek se v Česku po zrušení vládní restrikce otevřel v pondělí.

Insolvenční návrh na sebe podala Kara začátkem února. Uvedla, že její hospodaření negativně zasáhla omezení a mimořádná opatření vlády v souvislosti s šířením koronaviru. Kromě Kary jsou v insolvenci i další Mičkovy firmy, například oděvní firma Pietro Filipi. Sám Mička na sebe koncem dubna podal insolvenční návrh spolu s návrhem na oddlužení.

Reorganizační plán, který by měl zachovat činnost Kary, sestaví největší věřitel, společnost Natland Pohledávková V. z investiční skupiny Natland. Pro předložení reorganizačního plánu dal soud firmě lhůtu 120 dní. Rinth by měl v Kaře v rámci reorganizace získat většinový podíl, druhým akcionářem má být skupina Natland. Rinth a Natland disponují za Karou pohledávkou 167 milionů a mají ji ze dvou třetin zajištěnou majetkem Kary. Původně tuto pohledávku za Karou měla Česká spořitelna. Rinth se do záchrany Kary již zapojil i tím, že zaměstnancům podniku zaplatil dlužné mzdy za únor.

Kara má 160 věřitelů, kteří po ní požadují 277 milionů korun. Pohledávky nezajištěných věřitelů by měly být uspokojeny z provozního zisku Kary, prodeje nepotřebného majetku Kary nebo z úvěru. Hlavní částí majetku Kary jsou zásoby zboží na prodejnách a ve skladech, ochranné známky, pohledávky, zařízení prodejen, skladový areál v Trutnově.

Zdeněk Rychtera dr

Hradec Králové 12. května (ČTK) – Krajský soud v Hradci Králové povolil reorganizaci kožešnické obchodní společnosti Kara Trutnov, která je od 10. února v úpadku. Učinil tak na základě rozhodnutí pondělní schůze věřitelů, kteří jednomyslně vyslovili s reorganizací souhlas, vyplývá z dokumentů založených v insolvenčním rejstříku. Kara má 160 věřitelů, kteří po ní požadují 277 milionů korun.

Reorganizační plán, který by měl zachovat činnost Kary, sestaví největší věřitel, společnost Natland Pohledávková V. z investiční skupiny Natland. Pro předložení reorganizačního plánu dal soud firmě Natland Pohledávková V. lhůtu 120 dní. Do 60 dní by měla znalecká společnost Prague Accounting Services udělat ocenění majetkové podstaty Kary.

Řízení Kary v reorganizaci by měl převzít její bývalý vlastník Zdeněk Rinth, který by se měl s Natlandem stát i novým vlastníkem Kary. „Budu Karu řídit tak, aby se ze situace co nejrychleji dostala,“ řekl ČTK v pondělí Rinth s tím, že v Kaře by měl v rámci reorganizace získat většinový podíl. Uvedl, že je Kaře připraven poskytnout financování v desítkách milionů korun.

Natland uvedl, že reorganizace je pro nezajištěné věřitele výhodnější než konkurz. Natland a Rinth disponují za Karou pohledávkou 167 milionů a mají ji ze dvou třetin zajištěnou majetkem Kary. Původně tuto pohledávku za Karou měla Česká spořitelna. Pohledávky nezajištěných věřitelů by měly být uspokojeny z provozního zisku Kary, prodeje nepotřebného majetku Kary nebo z úvěru. Hlavní částí majetku Kary jsou zásoby zboží na prodejnách a ve skladech, ochranné známky, pohledávky, zařízení prodejen, skladový areál v Trutnově.

Insolvenční návrh na sebe podala Kara začátkem února. Uvedla, že její hospodaření negativně zasáhla omezení a mimořádná opatření vlády v souvislosti s šířením koronaviru. Firmu Kara od Rintha v roce 2018 koupila investiční skupina C2H podnikatele Michala Mičky. V insolvenci jsou i další Mičkovy firmy, například oděvní firma Pietro Filipi. Sám Mička na sebe koncem dubna podal insolvenční návrh spolu s návrhem na oddlužení.

ry dr

Praha 5. května (ČTK) – Schopnost Čechů splácet závazky se letos dále zlepšila. Na konci března mělo dluhy po splatnosti 5,52 procenta dospělých, zatímco na konci roku 2020 to bylo 5,7 procenta. Před pěti lety to bylo o téměř tři procentní body více. ČTK o tom dnes informovalo sdružení Solus, které svým členům umožňuje přístup k informacím o lidech s potížemi se splácením závazků.

Ke konci března bylo v registru fyzických osob Solus zapsáno téměř 490.000 dospělých občanů ČR, kteří dlouhodobě neplní své závazky ke členům sdružení. Je to o 15.000 osob méně než ke konci roku 2020. Počet občanů s negativním záznamem v registru je tak nejnižší od roku 2011.

„U ochrany spotřebitelů před předlužením se jako klíčové ukázaly úpravy i zákona o ochraně spotřebitele, který zakotvil v české legislativě fungování negativního registru dlužníků, a zákona o spotřebitelském úvěru, který ukládá poskytovatelům půjček odborně posoudit platební morálku klienta. Během pěti let od změny těchto zákonů jsme mohli z registru odstranit záznam o dluhu po splatnosti u více než 200.000 občanů,“ uvedl tajemník sdružení Jan Stopka.

Celkový závazek po splatnosti evidovaný v negativním registru klesl během prvního čtvrtletí letošního roku o dvě miliardy korun na 38,3 miliardy Kč. „Skutečnost, že máme během pěti let v negativním registru o 200.000 osob s dluhem po splatnosti méně, je skvělou zprávou. Zápis do registru efektivně motivoval tyto dlužníky k řešení své finanční situace a k úhradě závazků po splatnosti, tak aby se mohli vyhnout exekuci nebo osobnímu bankrotu,“ upozornil Stopka.

Solus dále v rámci jednotlivých regionů eviduje významné rozdíly v platební morálce spotřebitelů. Mezi dlouhodobě nejlepší kraje, kde jsou problémy s platební morálkou nejnižší, patří Vysočina (3,55 procenta dospělých osob zapsaných v registru) a Zlínský kraj (3,49 procenta). Poslední místo v žebříčku zaujímá dlouhodobě Ústecký kraj (10,92 procenta) a Karlovarský kraj (9,55 procenta).

Zápis v registru spotřebitele chrání před dalším neodpovědným zadlužením, ale také je motivuje k úhradě svých závazků po splatnosti. V souladu s odpovědným posouzením platební morálky a bonity klienta je pro ně totiž v okamžiku, kdy mají problémy se splácením svých aktuálních závazků, obtížné získat novou půjčku nebo službu.

Solus sdružuje zhruba 60 společností, které poskytují služby spotřebitelům ohledně bankovních úvěrů a stavebního spoření, nebankovních půjček, telekomunikačních služeb, distribuce energií, P2P půjček a v obchodu.

fd mal

Praha 4. května (ČTK) – V dubnu bylo v ČR vyhlášeno 1402 osobních bankrotů, o 124 méně než v březnu. Zároveň bylo podáno 1354 návrhů na osobní bankrot, o 361 méně než v předchozím měsíci. Tehdy ale šlo o nejvyšší čísla za poslední rok. Vyplývá to z aktuálních statistik společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, které má ČTK k dispozici.

„Vzhledem k vysokému počtu návrhů na osobní bankrot, které soudy přijaly v březnu, můžeme v květnu očekávat mírný nárůst počtu vyhlášených osobních bankrotů. Jejich počet však stále zůstává výrazně pod úrovní, která byla běžná před vypuknutím současné pandemie,“ uvedla dnes analytička CRIF Věra Kameníčková.

Nejvíce osobních bankrotů bylo v dubnu vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (234), ve Středočeském kraji (161) a v Ústeckém kraji (145), nejméně na Vysočině (44) a v Pardubickém kraji (51).

V posledních 12 měsících bylo vyhlášeno 1402 osobních bankrotů, o 4635 (22 procent) méně než o rok dříve. Zároveň bylo podáno 16.518 návrhů na osobní bankrot, o 6408 (28 procent) méně než v předešlém období.

V červnu 2019 začala platit insolvenční novela s mírnějšími podmínkami pro oddlužení. Lidé tak mohou splatit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent dluhu, nebo by měli za pět let dorovnat aspoň 30 procent dlužné částky. V prvním případě jde o jakési zrychlené oddlužení, využitelné zejména v případě nižších dluhů. V druhém případě je oddlužení splněno, jestliže po pěti letech od schválení oddlužení dlužník neporušil svou povinnost vynaložit veškeré úsilí k uspokojení pohledávek věřitelů.

fd mha

Doplnili jsme vyjádření Exekutorské komory ve 3. odstavci.

Praha 16. dubna (ČTK) – Zatímco věřitelé odmítnutí zavedení krajské místní příslušnosti exekutorů dolní komorou přivítali, neziskové organizace to považují za promarněnou příležitost. Opačný pohled mají i na částečné omezení zabavování movitých věcí, což podle věřitelů zhorší možnost vymožení dluhů. Vyplývá to z ohlasů na projednání novely exekučního řádu Poslaneckou sněmovnou. Předlohu nyní dostane k posouzení Senát.

Dlouholeté bezvýsledné exekuce se podle novely zřejmě budou zastavovat. Částečně se omezí zabavování movitých věcí. V novele, jejíž části míří po poslaneckých úpravách i na řešení některých dluhů z minulosti, to dnes schválila Sněmovna. Snahy o zavedení krajské místní příslušnosti exekutorů dolní komora opět odmítla.

„Novela obsahuje řadu chyb, které v praxi přinesou mnoho problémů. Nyní se připravíme na jednání v Senátu, který do toho ještě může zasáhnout. Nicméně stále platí naše přesvědčení, že nejlepším řešením, by bylo vytvoření zbrusu nového moderního exekučního řádu,“ řekla ČTK mluvčí Exekutorské komory Lenka Desatová.

„Pro věřitele je nepochybně dobrou zprávou, že zákonodárci nakonec nepodpořili žádnou z variant exekutorské teritoriality, která by zásadně zkomplikovala a snížila vymahatelnost práva,“ uvedl prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk. Zásadně nesouhlasí s návrhem na omezení mobiliárních exekucí. S ohledem na opakované zvyšování nezabavitelných částek, omezení dražeb nemovitostí a další nedávné úpravy je podle něj právě tento způsob výkonu exekuce mnohdy jedinou šancí, jak se věřitel může dobrat svých peněz.

Naopak iniciativa Rekonstrukce státu považuje odmítnutí zavedení teritoriality exekutorů, která mohla ukončit „kšeftování“ s dluhy, za promarněnou příležitost. Věří ale, že teritorialitu se podaří vrátit do hry v Senátu. „Poslanci slibovali, že dnes vyřeší dopady predátorských let z minulosti, ale nakonec nevyřešili ani minulost, ani budoucnost. Některé dílčí změny se dnes sice podařilo prosadit, ale zásadní reforma exekučního systému se bez teritoriality nekoná,“ míní vedoucí Rekonstrukce státu Josef Karlický.

Přestože poslanci schválili některé pozitivní změny, promarnili příležitost na ukončení lukrativního byznysu s exekucemi, který tak může zatím nerušeně pokračovat dá, doplnil Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení. Nepodařilo se podle něj ani efektivně vyřešit historickou zátěž v podobě milionů nevymahatelných exekucí.

„Ve třetím čtení byly přijaty pozitivní změny jako humanizace mobiliárních exekucí, splácení exekucí nejdříve na jistinu, tzv. milostivé léto pouze veřejnoprávních dluhů, open data o exekucích nebo snížení penále u zdravotního a sociálního pojištění,“ řekl Hábl. Dlužníci podle něj splácí často jen úroky, pokuty a náklady. Splátky dlužníka touto změnou půjdou přednostně na jistinu. Díky tzv. polidštění mobiliárních exekucí už nebude možné vytvářet psychologický nátlak na dlužníka při zabavování majetku a nastaví se systém pravidelných regulovaných měsíčních splátek, poznamenal.

Předloha zavede po sněmovních úpravách šestiletou lhůtu, po jejímž uplynutí by exekutor bezvýslednou exekuci při splnění určitých podmínek zastavil. Bezvýsledná exekuce by mohla trvat nejdéle 12 let. Sněmovna schválila také omezení mobiliárních exekucí důchodců, tělesně postižených lidí a u dluhů z dětství. Dlužník by mohl odvrátit prodej movitých věcí také v případě, že bude nad rámec zákonných srážek z příjmů dobrovolně hradit aspoň 1500 korun.

fd mal

Praha 19. března (ČTK) – Průzkum o postojích Čechů k pravidlům pro dlužníky, který pro Českou asociaci věřitelů (ČAV) provedla agentura STEM/MARK a který vyvolal kritiku, posoudí nezávislí odborníci. Uvedlo to dnes Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR v prohlášení, které zaslalo ČTK. Předsednictvo sdružení doporučilo, aby se do skončení posuzování výsledky průzkumu nepoužívaly.

Sněmovna jedná o úpravě pravidel oddlužení a exekucí. Průzkum z přelomu února a března pro asociaci věřitelů ukázal, že většina lidí je proti zmírnění pravidel pro dlužníky. Se zkrácením oddlužení z pěti let na tři roky by souhlasila desetina dotázaných. Podle čtyř pětin by měl stát zajistit, aby se věřitel ke svým penězům dostal. Vedení asociace věřitelů uvádí, že většina lidí projednávané změny zákonů ke zmírnění podmínek odmítá. Podle Platformy za reformu exekucí byly některé dotazy návodné a zjištění jsou zavádějící.

„Vidíme, že dotazník vykazuje některé znaky nevhodné formulace otázek. Doporučujeme proto všem, kteří tento výzkum využívají k rozhodování týkajících se tématu tohoto výzkumu, aby se zdrželi jeho využití do doby, než bude odborně a nezávisle posouzen,“ napsalo předsednictvo SIMAR.

Sdružení si vyžádalo vyjádření agentury STEM/MARK a sledovalo podněty odborníků na sociálních sítích. Uvedlo, že sběr dat se v agentuře pravidelně kontroluje a je podle standardů kvality. Tento průzkum zatím kontrolou neprošel. Podle předpokladů se ale uskutečnil podle stanovených pravidel. Pro podobu otázek SIMAR regule nemá. Vedení sdružení poukazuje ale na to, že výzkumník má vždy postupovat tak, aby jeho výzkum co nejlépe odrážel realitu. Tlak na vydání rychlého stanoviska předsednictvo odmítá.

„Souhlasíme však s tím, že načasování zveřejnění projektu klientem těsně před projednáváním problematiky v Poslanecké sněmovně ČR se zdá nešťastné. Nebyl zde dostatečný prostor pro společenskou debatu o významu výstupů tohoto výzkumu. Proto rozumíme naléhavým hlasům, které po takové debatě volají a dožadují se korekce,“ uvedlo vedení SIMAR.

Platforma za reformu exekucí poukazuje na to, že se agentura mimo jiné ptá, jestli lidé „souhlasí s tím, aby stát snížil vymahatelnost dluhů, čímž by mohlo dojít ke zdražení některých služeb“. V jiném dotazu respondenti vybírají, zda by cílem státu mělo být „odpustit dlužníkům jejich dluhy“ či „ztížit pro věřitele vymáhání dluhů, a tím je od něho odradit“.

Podle agentury STEM/MARK se odpovědi vztahují vždy pouze k položené otázce, nikoliv k celé problematice chystaných legislativních změn v této oblasti, což ani nebylo cílem výzkumu. „Interpretace výsledků v závěrečné zprávě z výzkumu se drží znění otázek, aniž bychom tyto výsledky jakkoliv zobecňovali,“ reagoval už dříve na kritiku Petr Gajdušek ze STEM/MARK.

SIMAR si obvykle vyžádá nezávislé posouzení. Poté se s agenturou vede neveřejné řízení. Postupy průzkumů se následně zlepší tak, aby se pochybení neopakovala. Pokud by náprava nebyla možná, mohou následovat i sankce a vyřazení ze SIMAR.

Podle předsednictva je téma dluhů a exekucí závažné, neziskové organizace považují změny pravidel za nutné a politické názory jsou rozpolcené. SIMAR uvádí, že i v jiných výzkumech o této problematice se objevují pochybnosti. Navrhuje uspořádat veřejné fórum odborníků. Obrátit se chce i na metodický tým Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

ktk rot

Praha 17. března (ČTK) – Firmy a podnikatelé v ČR mají stále větší problémy se splácením úvěrů. Od konce října 2020, kdy skončil zákonný odklad splátek úvěrů, do konce letošního ledna objem nesplácených firemních úvěrů stoupl o sedm miliard korun, tedy o 17 procent. Mezi živnostníky se objem nesplácených úvěrů zvýšil od října do února o 813 milionů, což je nárůst o 38 procent. Vyplývá to z výpočtů, které CRIF – Czech Credit Bureau provedla na základě dat České národní banky a portálu www.informaceofirmach.cz.

Firmy tak na konci ledna nesplácely úvěry v hodnotě 47 miliard korun, což představuje 4,2 procenta jejich celkového dluhu. Živnostníci řádně nespláceli úvěry za tři miliardy korun, tedy 6,6 procenta veškerého dluhu.

„Zatímco domácnosti splácejí i po konci úvěrového moratoria své úvěry poměrně dobře, u firem a živnostníků je situace o poznání horší. Právě živnostníci patří mezi nejpostiženější skupinu obyvatel co do výpadku svých příjmů. Řada z nich je už rok více či méně odkázaná na státní kompenzace, které však nemůžou pokrýt všechny jejich výdaje. I když z dat vyplývá, že počet ukončených živností se za posledních 12 měsíců zatím nijak nezvýšil, problémy podnikatelů se splácením úvěrů jsou varováním do budoucna,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Rostoucí objem nespláceného dluhu se může se zpožděním podle ní projevit jak ve vyšším počtu ukončených živností, tak ve větším počtu předlužených lidí, kteří budou muset požádat o oddlužení. „Na druhou stranu je potřeba připomenout, že platební morálka živnostníků byla v letech 2018 a 2019 rekordně vysoká. Například mezi lety 2009 a 2015 nespláceli živnostníci mezi 11 a 14 procenty svých finančních závazků,“ upozornila Kameníčková.

Celkový objem úvěrů živnostníků klesl od ledna 2020 do konce ledna letošního roku o 651 milionů, tedy o 1,4 procenta. Živnostníci se v uplynulém roce chovali podobně jako domácnosti a podnikatelské subjekty. Omezili své výdaje, výrazně zredukovali investice a ti, kteří mohli, se v nejisté situaci snažili vytvořit co největší finanční rezervy. Určitou roli patrně sehrály i banky, které jsou při půjčování živnostníkům z ohrožených oborů mnohem obezřetnější, dodala Kameníčková.

V posledních měsících své úvěry splácejí hůře také domácnosti a obchodní společnosti. Firmy měly ke konci ledna u bank půjčeno 1,1 bilionu korun, o 0,4 procenta více než o rok dříve.

Domácnosti si jako jediné během pandemie půjčovaly více než před rokem, hlavním důvodem byl nákup nemovitostí na hypotéku, zatímco ostatní úvěry se spíše snižovaly. Ke konci ledna měly od bank půjčeno téměř 1,8 bilionu korun, v meziročním srovnání o 6,8 procenta více. Objem nesplácených úvěrů se zvýšil během posledních 12 měsíců o tři miliardy korun. Domácnosti na konci ledna nesplácely 1,7 procenta svých dluhů u bank, což je o desetinu bodu více než v lednu 2020.

fd jw

Praha 16. března (ČTK) – Platforma za reformu exekucí se ohradila proti průzkumu o postojích Čechů k pravidlům pro dlužníky, který pro Českou asociaci věřitelů (ČAV) provedla agentura STEM/MARK. Podle výsledků většina lidí se zmírněním podmínek oddlužení nesouhlasí. Podle platformy byly některé dotazy návodné a zjištění jsou zavádějící. Platforma to uvedla v prohlášení, které zaslala ČTK. Asociace kritiku odmítla.

Odpovědi respondentů se podle agentury STEM/MARK vztahují vždy pouze k položené otázce, nikoliv k celé problematice chystaných legislativních změn v této oblasti, což ani nebylo cílem výzkumu. „Interpretace výsledků v závěrečné zprávě z výzkumu se drží znění otázek, aniž bychom tyto výsledky jakkoliv zobecňovali,“ reagoval na kritiku Petr Gajdušek ze STEM/MARK.

Platformu tvoří organizace jako Charita ČR, Institut prevence a řešení předlužení či Rubikon Centrum, zástupci zaměstnavatelů i akademici. Podle šéfa ČAV Pavla Staňka naopak pohled zkreslují bojovníci za práva dlužníků.

Průzkum z přelomu února a března pro asociaci věřitelů ukázal, že většina lidí je proti zmírnění pravidel pro dlužníky. Se zkrácením oddlužení z pěti let na tři roky by souhlasila desetina dotázaných. Podle čtyř pětin by měl stát zajistit, aby se věřitel ke svým penězům dostal. Vedení asociace věřitelů míní, že většina lidí projednávané změny legislativy ke zmírnění podmínek oddlužení odmítá.

Podle platformy jsou ale některé otázky průzkumu návodné. Agentura se mimo jiné ptá, jestli lidé „souhlasí s tím, aby stát snížil vymahatelnost dluhů, čímž by mohlo dojít ke zdražení některých služeb“. V jiném dotazu respondenti vybírají, zda by cílem státu mělo být „odpustit dlužníkům jejich dluhy“ či „ztížit pro věřitele vymáhání dluhů, a tím je od něho odradit“. Platforma varuje před zkreslováním údajů a ovlivňováním veřejného mínění. Podle nich má vést k zablokování projednávaných změn ve Sněmovně.

Šéf České asociace věřitelů Pavel Staněk řekl, že „hrstka bojovníků za práva dlužníků“ výrazně zkresluje pohled zákonodárců na záležitosti dluhů. Míní, že postoj lidí je v drtivé většině případů odlišný od projednávaných změn legislativy. Podle platformy naopak změnám exekučního řádu a insolvenčního zákona brání silná lobby organizací, které na nynějším stavu profitují. Platforma zmiňuje právě asociaci věřitelů.

Podle údajů Exekutorské komory mělo loni v listopadu exekuci 719.503 lidí. Exekucí bylo 4,33 milionu. Zadlužený musel v průměru splácet bez úroků a poplatků 441.200 korun. Od loňského února se suma zvedla o 69.300 korun. Podle expertů na dluhovou problematiku se situace může v příštích letech kvůli dopadům epidemie a koronavirové krize zhoršovat.

ktk fd snm