Archiv autora: Zdeňka

Praha 29. října (ČTK) – V ČR by měl v příštím roce stoupnout počet insolvencí podniků meziročně o šest procent, číslo však bude stále hluboko pod úrovní před pandemií. Ve většině zemí ale jejich počet dosáhne do konce roku 2024 předpandemických úrovní, a to včetně velkých trhů, jako jsou USA a Německo, vyplývá ze zprávy o platební neschopnosti pojišťovny Allianz Trade.

Podnikatelské insolvence nabraly podle zprávy v tomto roce na rychlosti, celkem 11 zemí již vykazuje nárůst přes 30 procent. Mimo jiné jde o USA, Kanadu, Francii, Polsko nebo Japonsko. Průměrný meziroční nárůst platební neschopnosti ve světě by měl v letošním roce být šest procent, v roce 2024 pak deset procent.

„Jedním problémem je, že přestože objem přebytečné hotovosti je stále poměrně velký, celosvětově se zmenšuje. Zároveň se koncentruje mezi velké podniky a specifická odvětví. Na druhé straně bude pokračující snižování ziskovosti představovat problém pro likviditu a solventnost podniků, zatímco financování bude i nadále nákladnější a méně dostupné,“ řekla manažerka české pobočky Allianz Trade Kateřina Kirakosjan.

Z globálního hlediska jsou nejrizikovějšími sektory pohostinství, doprava a velkoobchod/maloobchod, následované sektorem stavebnictví, uvedla pojišťovna.

Česko si ale minimálně v evropském srovnání podle ní vede poměrně dobře. V letošním roce by míra insolvencí měla stagnovat, v roce 2024 pak analytici Allianz Trade předpovídají nárůst o šest procent, tedy přibližně na úrovni Británie či Norska. V roce 2025 by naopak mělo bankrotů českých podniků ubýt o čtyři procenta.

„Ještě jsme se ani zdaleka nepřiblížili předpandemickým hodnotám, kdy ve srovnání s rokem 2019 letos registrujeme o téměř třetinu méně insolvencí a i v dalších letech bude toto srovnání vycházet podobně. V regionu střední a východní Evropy si tak Česko v tomto ohledu vede po Lotyšsku nejlépe,“ dodala Kirakosjan.

Allianz Trade je světovým lídrem v pojištění pohledávek s více než 52.000 klienty a zastoupením ve více než 50 zemích. Allianz Trade je členem skupiny Allianz. Specializuje se na pojištění komerčních rizik dodavatelských úvěrů proti neplacení ze strany odběratele. V České republice působí od roku 1997.

fd rdo

Praha 19. října (ČTK) – Odměna insolvenčních správců by měla i po zkrácení doby oddlužení z pěti let na tři roky zůstat přibližně stejná. Počítá s tím novelizace vyhlášky, kterou dnes ministerstvo spravedlnosti odeslalo do připomínkového řízení. Podle návrhu by také měla být zachována současná výše minimální splátky v oddlužení. Zkrácení doby oddlužení zavádí novela insolvenčního zákona, kterou na konci srpna v úvodním kole podpořila Sněmovna.

Úprava insolvenčního zákona má podle dřívějšího vyjádření ministerstva spravedlnosti zajistit to, aby lidé v úpadku získali druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky. Novela zavádí tříletý proces oddlužení s možností prodloužení. Osvobození od placení zbývajících dluhů by nově nebylo podmíněno splacením určité části pohledávek věřitelů. Povinnosti by dlužník splnil, pokud by „dosáhl předpokládané míry uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů určené insolvenčním soudem v rozhodnutí o schválení oddlužení„.

„Počítali jsme s tím, že tento zákon si vyžádá také změnu vyhlášky o odměnách insolvenčních správců. Tu jsme právě odeslali do mezirezortního připomínkového řízení. Dobrá zpráva je, že výše odměny insolvenčních správců zůstane stejná, a to i v souvislosti se zkrácením doby oddlužení. Rušíme tak nedůvodný rozdíl v přezkumu přihlášky, nyní bude jednotný režim,“ uvedl k aktuálnímu návrhu vyhlášky náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav.

Cílem vyhlášky je podle ministerstva spravedlnosti zvýšit právní jistotu insolvenčního správce ve vztahu k odměňování či odstranění rozdílů v odměňování insolvenčního správce za přezkum přihlášených pohledávek v oddlužení na jedné straně a v konkursu nebo v reorganizaci na druhé straně. „Záměrem je zejména zohlednit zkrácení standardní doby oddlužení na tři roky, změnu procesního schématu insolvenčního řízení a vypuštění úpravy výše odměny za přezkum přihlášených pohledávek v oddlužení,“ dodal Stanislav.

ana mha

Praha 11. října (ČTK) – Výběrová komise označila za nejkvalitnějšího kandidáta na nového předsedu Krajského soudu v Praze stávajícího místopředsedu soudu Jiřího Grygara. Na dotaz ČTK to po dnešních pohovorech s uchazeči o funkci uvedl mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka. Současnému šéfovi středočeského krajského soudu Ljubomíru Drápalovi zanikne koncem letošního roku soudcovský mandát kvůli dosažení věkové hranice 70 let.

Do výběrového řízení, které ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) vypsal v červnu, se podle dřívějších informací přihlásili kromě Grygara i další dva místopředsedové Krajského soudu v Praze Petr Franc a Roman Šebek a také někdejší místopředsedkyně Martina Kasíková. Ministerstvo dnes zveřejnilo, že Grygar získal 50 bodů, druhý nejúspěšnější uchazeč jich od komise dostal 43.

Grygar má u středočeského krajského soudu na starosti insolvenční a civilní prvoinstanční úsek, a to od roku 2018. V instituci začal jako soudce působit o tři roky dříve, předtím soudil na Okresním soudu Praha – východ. Práva vystudoval v Olomouci, rigorózní zkoušku složil na pražské právnické fakultě, v doktorském programu pokračoval v Brně. Tam také pracoval jako justiční čekatel u krajského soudu.

Předsedy krajských soudů jmenuje ze soudců na návrh ministra spravedlnosti prezident republiky, a to na sedmileté funkční období.

tep ptd

Praha 5. října (ČTK) – V září vyhlásili dlužníci v Česku 1062 osobních bankrotů, což bylo o 23 méně než v srpnu. Zároveň podali 996 návrhů na osobní bankrot, o 185 méně než v předchozím měsíci. To je letos po lednu nejnižší počet. Vyplývá to ze statistik společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, které má ČTK k dispozici.

Za posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno 12.725 osobních bankrotů, o 1105 méně než v předchozích 12 měsících. Počet osobních bankrotů klesl meziročně téměř ve všech krajích. Výjimkou je Královéhradecký kraj, kde bylo vyhlášeno o šest procent více bankrotů. Nejvyšší pokles, a to o 16 procent, zaznamenal Plzeňský kraj. Nejvíce bankrotů na 10.000 obyvatel připadá na Ústecku (21) a Karlovarsku (17), nejméně (osm) pak v Praze a Jihočeském kraji.

Počet prohlášených konkurzů živnostníků a občanů v prvních třech čtvrtletích letošního roku proti stejnému loňskému období stoupl, naopak klesl počet insolvenčních návrhů, povolených oddlužení, prohlášených konkurzů firem i jejich reorganizací. Vyplývá to ze statistik, které ČTK poskytla společnost InsolCentrum.

Počet konkurzů občanů podle údajů společnosti InsolCentrum za tři čtvrtletí 2023 klesl o více než 15 procent na 142. Počet insolvenčních návrhů se snížil o tři procenta na 16.072, počet oddlužení klesl o pět procent na 14.455.

„Výkon tuzemské ekonomiky stále balancuje na hraně recese, nicméně se tento stav stále nepromítá do vyššího počtu insolvencí. Je však známo, že insolvence se projevují až s určitým časovým zpožděním od nástupu krize,“ uvedla jednatelka InsolCentra Jarmila Veselá.

fd mha

Praha 5. října (ČTK) – V září bylo v Česku vyhlášeno 37 bankrotů firem, o 23 méně než v srpnu. Méně jich bylo naposled v prosinci 2020. Rovněž bylo vyhlášeno 389 bankrotů podnikatelů, což bylo o 26 méně než v předchozím měsíci. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, kterou dnes firma poskytla ČTK. Zároveň stoupl počet návrhů na bankrot společností o pět na 83. Počet návrhů na bankrot podnikatelů klesl o 85 na 375.

„Počet bankrotů společností v září je opravu nízký nejen v porovnání s předchozím měsícem, ale také s celým zbytkem roku, kdy měsíčně zbankrotovalo průměrně 54 firem,“ uvedla analytička společnosti CRIF Věra Kameníčková. Také u podnikatelů jde o nízký počet vzhledem k měsíčnímu průměru. „Po červenci byl v říjnu nejnižší počet insolvenčních návrhů podnikatelů v tomto roce,“ dodala.

Největší firmou v konkurzu byl v září maloobchod s farmaceutickými přípravky Studio Moderna s obratem mezi 500 miliony a 999 miliony korun. Příčinou byla jeho velká ztráta v roce 2022 způsobená výrazným propadem tržeb, do té doby byly její výsledky průměrné. Největší ze společností, na které byl v září podán insolvenční návrh, je velkoobchod s počítačovým a komunikačním zařízením Witty s obratem přes 1,5 miliardy korun, uvedl vedoucí datového oddělení portálu www.informaceofirmach.cz Jan Cikler.

V celé ČR byl za posledních 12 měsíců vyhlášen bankrot u 658 firem, tedy u 16 z každých 10.000 aktivních společností. V poměru k počtu aktivních společností bylo nejvíce bankrotů firem za posledních 12 měsíců vyhlášeno v Moravskoslezském kraji, kde zbankrotovalo dvacet na 10.000 aktivních firem. Následuje Pardubický kraj s 19 bankroty a Ústecký kraj s 18 bankroty. Poměrově nejméně bankrotů naopak zaznamenal Středočeský kraj, kde bylo vyhlášeno osm bankrotů na 10.000 aktivních firem.

Za uplynulý rok stoupl meziročně nejvíce počet bankrotů obchodních společností na Královéhradecku a Zlínsku. Naopak výraznější pokles počtu bankrotů firem vykázal Olomoucký kraj.

Z pohledu odvětví se za uplynulý rok nejvíc zvýšil počet bankrotů firem ve zpracovatelském průmyslu. Naopak snížení počtu bankrotů nejvíce zaznamenalo odvětví administrativních činností. Bankrotem jsou nejvíce ohroženy společnosti v dopravě a skladování, kde za 12 uplynulých měsíců zbankrotovalo 27 z 10.000 aktivních firem, dále pak ve zpracovatelském průmyslu a v odvětví ubytování a stravování.

Za posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno 4978 bankrotů podnikatelů, o 480 méně než v předchozím období. Počet jejich bankrotů se snížil ve všech krajích. Nejvyšší pokles, a to o 25 procent, zaznamenalo Liberecko. Jedinou oblastí, kde počet bankrotů podnikatelů stoupl, byla výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla. Naopak nejvíce, o 24 procent, klesl v ubytování a stravování.

fd ptd

Praha 4. října (ČTK) – Počet prohlášených konkurzů živnostníků a občanů v prvních třech čtvrtletích letošního roku proti stejnému loňskému období stoupl, naopak klesl počet insolvenčních návrhů, povolených oddlužení, prohlášených konkurzů firem i jejich reorganizací. Vyplývá to ze statistik, které ČTK poskytla společnost InsolCentrum.

Počet konkurzů firem klesl do konce září o deset procent na 475. Reorganizací ubylo 38 procent na 13. U živnostníků stoupl počet konkurzů o 19 procent na 131, u občanů o více než 15 procent na 142. Počet insolvenčních návrhů se snížil o tři procenta na 16.072, počet oddlužení o pět procent na 14.455.

„Výkon tuzemské ekonomiky stále balancuje na hraně recese, nicméně se tento stav stále nepromítá do vyššího počtu insolvencí. Je však známo, že insolvence se projevují až s určitým časovým zpožděním od nástupu krize,“ uvedla jednatelka společnosti Jarmila Veselá.

Z dlouhodobého hlediska se podle ní stále potvrzuje nízký počet insolvencí v ČR. Ve třetím čtvrtletí se snížil počet prohlášených insolvencí ve všech krajích napříč ČR. Mezičtvrtletně soudy povolily méně oddlužení, a to 4532 osobám.

Z firem zaměstnávající větší počet zaměstnanců byl ve třetím čtvrtletí podán insolvenční návrh na společnosti MSA a Studio Moderna. U krachu energetického holdingu situace zůstává pro věřitele stále nejistá.

Počet prohlášených konkurzů firem se ve třetím čtvrtletí výrazně nezměnil, bylo prohlášeno 143 konkurzů firem, o tři méně než v předešlém čtvrtletí. Nejvíce firem v nově prohlášených konkurzech podnikalo ve velkoobchodu, maloobchodu a opravě a údržbě motorových vozidel, a to 36. Ve zpracovatelském průmyslu jich bylo 24 a v činnostech u nemovitostí 21. Zajímavostí jsou dvě firmy s větším počtem zaměstnanců, které působily ve zpracování a konzervování masa a výrobě masných výrobků. Šlo o firmy Masoprodej a Uzeniny z komína.

Ve třetím čtvrtletí 2023 soudy povolily dvě reorganizace. První se týkala Hotelu Karolína v Harrachově, kde nastaly problémy z důvodu pozastavení financování na přístavbu a stavební úpravy areálu hotelu. Druhým subjektem je společnost Manta Commodities SE, která se zabývá obchodem s elektřinou a plynem. Do problémů se dostala v souvislosti s energetickou krizí.

fd ptd

Praha 29. září (ČTK) – Dluhy českých domácností u bank v srpnu meziměsíčně stouply o osm miliard korun na 2,22 bilionu korun. Zadlužení firem vzrostlo o 7,6 miliardy na 1,33 bilionu korun. Také meziročně byly dluhy domácností i firem vyšší, u domácností to bylo zhruba o 103 miliard korun a u firem o 26 miliard Kč. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes na webu zveřejnila Česká národní banka (ČNB).

Dluhy českých domácností u bank rostou od února 2016. Výjimkou byl loňský duben, kdy se meziměsíčně snížily zhruba o 20 miliard na 2,067 bilionu korun. Podle ČNB ale tehdejší statistiku ovlivnilo odebrání bankovní licence Sberbank CZ. Letošní dubnovou statistiku naopak ovlivnil odkup portfolia úvěrů Sberbank CZ. Poslední dubnový víkend přešli úvěroví klienti Sberbank CZ podle dřívějšího vyjádření insolvenční správkyně banky Jiřiny Lužové do České spořitelny.

Nad bilion korun se zadlužení českých domácností poprvé dostalo v červnu 2010. Úroveň 1,5 bilionu přesáhlo v září 2017 a v říjnu 2021 se dostalo nad dva biliony korun. Téměř čtyři pětiny objemu dluhů domácností u bank představují úvěry na bydlení. V srpnu se podle ČNB meziměsíčně zvýšily o 0,3 procenta na 1,725 bilionu korun.

Zadlužení firem dlouhodobě kolísalo, od letošního března roste. Podle původní doby splatnosti mají mezi úvěry poskytnutými nefinančním podnikům nejvýznamnější podíl dlouhodobé úvěry. V srpnu jejich objem dosáhl 721 miliard korun, což je 55 procent z celkového objemu úvěrů poskytnutých tomuto sektoru, uvedla banka.

Centrální banka zveřejňuje statistiku každý měsíc. V srpnu byla bankovní statistika v ČR sestavena ze zdrojových dat 45 aktivně působících bank a poboček zahraničních bank, bez ČNB.

fsl mha

Praha 27. září (ČTK) – Vláda vstoupí do řízení u Ústavního soudu, ve kterém Krajský soud v Hradci Králové navrhuje zrušení části insolvenčního zákona. Kabinet o tom rozhodl na dnešním zasedání, vyplývá z výsledků zveřejněných na webu Strakovy akademie. Podle návrhu příslušné ustanovení krátí řadové věřitele dlužníka v insolvenci na úkor státu.

Podle královéhradeckého soudu je v rozporu s ústavním pořádkem ustanovení, které přeměňuje pohledávku smluvního partnera dlužníka v úpadku, plátce DPH, na pohledávku státu s přednostním pořadím. „Takto se umenšuje ta část majetkové podstaty, z níž mají být v insolvenčním řízení následně uspokojováni ‚řadoví‘ věřitelé,“ stojí v návrhu.

Tito věřitelé jsou pak podle návrhu kráceni na svém právu vlastnit majetek, a to ve prospěch státu. „Stát nepřebírá daňovou pohledávku od původního věřitele, ale na základě pravidla, které sám vytvořil, se posouvá do výhodnějšího postavení věřitele s přednostním právem na uspokojení,“ tvrdí navrhovatel.

K návrhu na vstup do řízení se vyjádřila dvě ministerstva, přičemž ministerstvo spravedlnosti označilo za rozhodující stanovisko ministerstva financí. Úřad ministra Zbyňka Stanjury (ODS) pak doporučil, aby vláda do řízení vstoupila a usilovala o to, aby Ústavní soud návrh zamítl. Kabinet se dnes s tímto stanoviskem ztotožnil.

jzf snm

Praha 20. září (ČTK) – Sněmovní ústavně-právní výbor dnes přerušil projednávání vládního návrhu na zkrácení doby oddlužení z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Poslanci nyní budou moci předkládat pozměňovací návrhy. Výbor se k předloze vrátí pravděpodobně začátkem listopadu. Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. Navrhované změny insolvenčního zákona vychází z evropské směrnice a měly by proces zpřístupnit širšímu okruhu podnikatelů i spotřebitelů.

Úpravy mají podle ministerstva spravedlnosti zajistit to, aby lidé v úpadku získali druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky. Náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav zdůraznil, že novela obsahuje mnoho kontrolních a dohledových mechanismů, aby dlužník splácel podle svých možností.

Část poslanců se ale k navrhovanému znění novely stavěla rezervovaně a podávání úprav již ohlásila. „Vládní návrh zasahuje do, řekněme, sociálního smíru mezi věřiteli a dlužníky,“ prohlásila Helena Válková z opozičního hnutí ANO. Pozměňovacími návrhy by podle ní měly obnovit rovnováhu mezi věřiteli a dlužníky. Poslanec ODS Pavel Staněk míní, že začlenění evropské směrnice do českého právního řádu mělo být minimalistické, když předpokládá tříletou dobu oddlužení jen pro podnikatele. Uvedl ale, že novelu jako celek napadat nechce s ohledem na to, že jde o vládní návrh.

Nyní jsou možnosti oddlužení prakticky dvě. Základní předpokládá, že lidé uhradí za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud zaplatí méně, o jejich oddlužení na konci procesu rozhoduje soud. Ve druhé variantě musejí lidé uhradit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Senioři, zdravotně postižení lidé a lidé s dluhy z dětství mají zvýhodněný režim.

Novela zavádí tříletý proces oddlužení s možností prodloužení, déle by také mohl trvat prodej zbytkového dlužníkova majetku. Osvobození od placení zbývajících dluhů by nově nebylo podmíněno splacením určité části pohledávek věřitelů. Povinnosti by dlužník splnil, pokud by „dosáhl předpokládané míry uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů určené insolvenčním soudem v rozhodnutí o schválení oddlužení„.

Pro řádné plnění povinností by dlužník musel při plnění splátkového kalendáře plně využívat možnosti svých příjmů a dosahovat odpovídající mzdy, nebo jiného příjmu. Nesměl by uměle své příjmy snižovat. Předpokladem povolení oddlužení by zůstala podmínka, že ostatní věřitelé obdrží alespoň tolik, kolik zpravidla při plnění splátkového kalendáře obdrží insolvenční správce za svou činnost. Předloha podle zdůvodnění zakotvuje přísnější požadavky na řádné plnění povinností dlužníka i na dohled ze strany insolvenčního správce tak, aby dlužník splatil dluhy v nejvyšší reálně dosažitelné míře.

mbc ptd

Praha 19. září (ČTK) – Češi zaujímají mírou zadluženosti ve srovnání s ostatními státy EU desátou nejnižší pozici, půjčku má v ČR 46 procent lidí. Vyplývá to z Indexu prosperity a finančního zdraví Čechů České spořitelny, datového portálu Evropa v datech a Sociologického ústavu AV ČR, který dnes jejich zástupci představili novinářům.

Ve srovnání s členskými státy EU si podle indexu Češi půjčují spíše méně. Z dat Eurostatu vyplývá, že celkový dluh domácností v roce 2021 představoval 34 procent HDP, průměr EU dosahoval 58 procent, uvedl analytik Evropy v datech Milan Mařík.

Nejčastějšími půjčkami jsou podle červnového průzkumu agentury Ipsos mezi 2000 respondenty hypotéky a spotřebitelské úvěry. Problém se splácením měla v posledním roce čtyři procenta dlužníků, třetina z nich řešila situaci novou půjčkou. Hypotéku má 40 procent dlužníků a spotřebitelský úvěr 36 procent. Téměř čtvrtina Čechů má tři a více dluhů.

S exekucí v domácnosti se setkala pětina Čechů. U lidí, kteří mají půjčky, jde o 26 procent. Za vysokým podílem lidí, kteří mají zkušenost s exekucí, stojí především legislativa, jež byla v Česku dříve problematická, míní zakladatel Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl.

Mezi rizikové faktory patří vedle nevěrohodných poskytovatelů půjček zejména výše splátek. Ta by podle expertů neměla překročit hranici třetiny příjmu. „O půjčce by měl klient vždy uvažovat v kontextu jeho domácího rozpočtu a přihlédnout k tomu, jak ho splátka půjčky zatíží. Za bezpečnou míru považujeme pokud splátky nepřesáhnou 30 procent měsíčních výdajů a zůstanou v kategorii zbytných výdajů,“ uvedl šéf nezajištěných úvěrů ve spořitelně Lukáš Kulhavý.

Splátkami půjček a úvěrů přesahujícími 30 procent měsíčního příjmu je zatížena téměř čtvrtina českých domácností, které mají nějaký úvěr nebo půjčku. Každá čtvrtá domácnost ze zadlužených má obtíže vyjít se svým příjmem nebo je ve zpoždění s pravidelnými měsíčními platbami, vyplývá z analýzy Sociologického ústavu AV ČR.

Zatímco na začátku roku mírně klesl podíl Čechů s finančními problémy, od března opět narůstá. „V dubnu i v červnu vzrostl podíl Čechů, kteří vycházejí se svým příjmem s obtížemi. Klesl také podíl lidí, kteří jsou schopni na konci měsíce něco ušetřit, a naopak narostl podíl těch, kteří musejí sahat do úspor,“ podotkla Kamila Fialová ze Sociologického ústavu AV ČR. Nyní s penězi nevychází 60 procent Čechů, což je o pět procentních bodů více než v březnu, dodala.

Ohledně své finanční situace jsou lidé podle autorů indexu nicméně optimističtější. Zatímco v dubnu 35 procent Čechů předpokládalo, že se jejich ekonomická situace zhorší, v červnu tento podíl klesl na 29 procent. Naopak mírně narostl počet těch, kteří vyhlížejí zlepšení. Na tom má v 80 procentech případů vidina zvýšení příjmů. Pětina z těch, kteří očekávají zlepšení, pak v dohledné době splatí úvěr či hypotéku, což jim pomůže zlepšit současnou finanční situaci.

fd ptd