Archiv autora: Zdeňka

Praha 12. června (ČTK) – Za prvních pět měsíců letošního roku vyhlásily soudy 336 firemních bankrotů. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku jich přibylo sedm procent, počet byl nejvyšší od roku 2017. Insolvenčních návrhů soudy od ledna do konce května přijaly 561, meziročně o 23 procent víc. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.

„Za prvních pět měsíců letošního roku soudy sice vyhlásily pouze o 21 firemních bankrotů více než ve stejném období v roce 2025, byl to však nejvyšší počet v tomto období od roku 2017. Počet návrhů na bankrot se oproti loňsku v prvních pěti měsících letošního roku zvýšil o více než 100. Ve srovnání s růstem počtu bankrotů byla meziroční dynamika téměř čtyřnásobná. Lze tak očekávat, že počet bankrotů i nadále poroste,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Nejvíc firemních bankrotů letos vyhlásily soudy v Praze. Týkaly se 149 podniků, hlavní město tak pokrylo 44 procent celkového počtu bankrotů. Následoval jihomoravský kraj, kde zbankrotovalo 47 firem. Naopak nejméně bankrotů bylo v Ústeckém kraji, na který připadly od začátku roku tři, následoval Zlínský kraj se čtyřmi firemními bankroty.

Největší nárůst bankrotů zaznamenal Pardubický kraj, kde jich meziročně přibylo 450 procent. Následoval Plzeňský kraj s přírůstkem 150 procent. Podle analýzy je důvodem prudkého zvýšení zejména nízký počet bankrotů v těchto krajích v loňském roce. Naopak Ústecký kraj zaznamenal pokles firemních bankrotů o 79 procent.

Nejčastěji letos krachovaly podniky působící v obchodu. V tomto sektoru vyhlásily soudy 75 firemních bankrotů. Následovaly zpracovatelský průmysl s 55 bankroty a stavebnictví se 43 bankroty. Největší meziroční nárůst bankrotů byl v dopravě, kde zkrachovalo o 130 procent více podniků než před rokem.

str opm

Praha 3. června (ČTK) – Občanským poradnám letos přibylo dotazů. Za první čtvrtletí řešili sociální pracovníci přes 22.900 dotazů, o téměř 1500 více než ve stejném období loňského roku. Nejčastěji se klienti ptali na téma dluhů a oddlužení. Zvýšenou poptávku zaznamenaly poradny také v oblastech rodinného práva, sociálních dávek a sociálního zabezpečení. ČTK to sdělil Hynek Kalvoda z Asociace občanských poraden (AOP). AOP sdružuje 34 poraden a jejich pracovišť v 98 místech republiky. Poradenství je zdarma.

Poradny upozorňují na výrazný nárůst zájmu o oddlužení po říjnové novele insolvenčního zákona. V prvních třech měsících letošního roku kvůli dluhům sociální pracovníci řešili s klienty přes 13.000 problémů. Občané podle asociace v praxi často naráží na nízké příjmy a složitost procesu. „Opakují se také problémy s nepřiměřenými podmínkami nebankovních úvěrů, exekučními srážkami prováděnými v nesprávné výši či exekučním postihem složených kaucí, což může klienty snadno dostat do bezprostřední bytové nouze,“ upozornila asociace.

V oblasti bydlení jsou často řešeným problémem zejména nájemní vztahy. V prvním čtvrtletí kvůli tomu poradny řešily 2256 dotazů. „Nedostatek dostupného nájemního bydlení a vysoké náklady na bydlení zůstávají zásadním systémovým problémem, který se negativně promítá do životní situace klientů napříč všemi regiony,“ informovaly poradny.

Opakovaně se podle asociace objevují potíže spojené s digitalizací sociálních dávek, zejména s fungováním aplikace Jenda a omezenou dostupností osobního kontaktu na úřadech práce. Klienti často potřebují pomoc s orientací v nových pravidlech takzvané superdávky, s dokládáním dokumentů či s pochopením dopadů těchto změn na jejich rodinný rozpočet. V oblasti sociálního zabezpečení poradny zaznamenaly výrazný nárůst dotazů týkajících se invalidních důchodů. Klienti se potýkají s nesrozumitelnými posudky a nejednotnou posudkovou praxí.

Lidé stále častěji vyhledávají pomoc při řešení rozvodů, úpravy péče o děti a výživného. Poradny v této souvislosti upozorňují na nejednotnou rozhodovací praxi soudů, nízkou vymahatelnost stanoveného výživného a zvýšenou zátěž rodičů v důsledku legislativních změn. Významnou roli hraje také problematika domácího násilí.

AOP vznikla v roce 1997 jako sdružení pro vybudování sítě poraden, o rok později se přejmenovala. V roce 2025 poradny zodpověděly klientům více než 105.000 dotazů. Vedle osobní návštěvy v občanské poradně mohou klienti zadávat dotazy také prostřednictvím webové stránky, která vznikla v rámci projektu HELP. Poskytované odborné poradenství je bezplatné, řídí se zákonem o sociálních službách. Stát na jeho zajištění poskytuje dotace. Asociace se pokouší přispívat také ke změnám legislativy.

jhr mtj

Praha 25. května (ČTK) – Soudy v ČR v dubnu vyhlásily 1291 osobních bankrotů, což bylo meziročně o 14 procent méně. Zároveň bylo podáno 1282 návrhů na osobní bankrot, rovněž o sedminu méně než ve stejném měsíci loňského roku. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.

„Počet osobních bankrotů v dubnu meziměsíčně klesl o 257. Za první čtyři měsíce roku bylo vyhlášeno 5139 osobních bankrotů, což je o osm procent méně než za stejné období loňského roku. Počet návrhů na osobní bankrot klesl o desetinu. Ke snížení počtu osobních bankrotů a návrhů na ně došlo od ledna do konce dubna letošního roku po dvou letech, kdy se jejich počet zvyšoval,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Meziročně se počet osobních bankrotů v tomto období zvýšil pouze ve třech krajích, a to ve Středočeském, Pardubickém a Jihočeském kraji. Úvěry na spotřebu proti vkladům rostly dvojnásobným tempem, podíl nevýkonných úvěrů se však mírně snížil. Platební morálka domácností se tak zlepšuje, dodala.

Do konce letošního dubna soudy nejvíce osobních bankrotů vyhlásily v Moravskoslezském kraji, a to 861. Na druhém místě byl Ústecký kraj se 669 bankroty, po kterém následovaly Středočeský kraj se 630 a Jihomoravský kraj se 442. Na tyto čtyři regiony ČR připadla více než polovina letos vyhlášených osobních bankrotů.

Za posledních 12 měsíců, tedy od loňského května do konce dubna, bylo vyhlášeno 14.987 osobních bankrotů. Proti předchozímu období jich bylo o čtyři procenta více. Insolvenčních návrhů bylo podáno 15.491, což je zhruba stejně jako v předchozím období.

Nejvíce osobních bankrotů za posledních 12 měsíců soudy vyhlásily v Moravskoslezském, Ústeckém a ve Středočeském kraji. Nejnižší počet vykázaly kraje Vysočina, Zlínský a Karlovarský.

Počet bankrotů se proti předchozímu období nejvýrazněji zvýšil v Jihomoravském kraji, a to o 15 procent. Ve Středočeském kraji to bylo o 14 procent a v Libereckém kraji o 11 procent. Naopak o osm procent méně bylo osobních bankrotů v Olomouckém kraji. V Královéhradeckém a Karlovarském kraji jejich počet klesl shodně o procento.

Rozdíly v riziku osobního bankrotu v jednotlivých krajích jsou značné. Osobní bankrot nejvíce hrozí obyvatelům Ústeckého kraje. Za posledních 12 měsíců v něm na 10.000 obyvatel starších 15 let připadlo 47 osobních bankrotů. Ve Středočeském kraji to bylo 25 a v Moravskoslezském kraji 23 osobních bankrotů.

Nejméně ohrožení osobním bankrotem byli ve stejném období obyvatelé Plzeňského kraje, kde na 10.000 obyvatel připadlo sem bankrotů. Deset osobních bankrotů na 10.000 obyvatel bylo jak v kraji Vysočina, tak v Praze. Za posledních 12 měsíců byl průměr za celou ČR 16 bankrotů na 10.000 obyvatel ve věku nad 15 let. Z dat také vyplývá, že v Ústeckém kraji lidem s úvěrem na spotřebu hrozí šestkrát vyšší riziko osobního bankrotu než obyvatelům Plzeňského kraje.

fd sdv

Praha 22. května (ČTK) – Za první čtyři měsíce roku soudy v ČR vyhlásily 255 firemních bankrotů, což je meziroční nárůst o šest procent a nejvyšší počet od roku 2019. Insolvenčních návrhů soudy od ledna do konce dubna přijaly 447, meziročně o 18 procent více. I v tomto případě jde o nejvyšší počet od roku 2019. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.

„Za posledních 12 měsíců, tedy od loňského května do konce dubna, se počet firemních bankrotů oproti předchozímu období zvýšil o osm procent, počet insolvenčních návrhů však vzrostl o desetinu. Počet návrhů na bankrot roste rychleji než počet vyhlášených bankrotů, takže lze očekávat, že počet firemních bankrotů letos překročí hodnoty vykazované v posledních letech,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

V dubnu soudy v ČR vyhlásily bankrot 62 společností, o 17 procent více než ve stejném měsíci loňského roku. Insolvenčních návrhů soudy v dubnu přijaly 114, meziročně o 16 procent více.

Nejvíce firemních bankrotů soudy letos vyhlásily v Praze, a to 117. Praha si vysoký podíl na firemních bankrotech udržuje dlouhodobě. Se značným odstupem následoval Jihomoravský kraj s 37 bankroty, Moravskoslezský kraj s 23 bankroty a Středočeský kraj s 16 bankroty. Nejméně bankrotů bylo v tomto období tradičně vyhlášeno v kraji Vysočina a v Karlovarském a v Libereckém kraji.

Za posledních 12 měsíců připadlo 17 bankrotů na 10.000 aktivních společností. Nejvíce hrozil bankrot firmám v Ústeckém kraji, kde na 10.000 podniků připadlo 25 bankrotů. V Jihomoravském kraji to bylo 24 bankrotů, v Moravskoslezském kraji 20 bankrotů a v Praze 19 bankrotů. Nejnižší riziko bankrotu vykázal kraj Vysočina s devíti bankroty na 10.000 aktivních subjektů. Ve Středočeském, Zlínském, Jihočeském, Pardubickém a Plzeňském kraji to bylo shodně deset bankrotů.

Z jednotlivých odvětví soudy za posledních 12 měsíců vyhlásily nejvíce bankrotů stejně jako v předchozích obdobích v obchodu, ve kterém také působí nejvíce registrovaných subjektů. Druhý nejvyšší počet byl ve zpracovatelském průmyslu.

Proti předchozímu období se počet firemních bankrotů nejvýrazněji zvýšil ve stavebnictví, o 25 procent. Ve zpracovatelském průmyslu to bylo o 14 procent a v dopravě o 12 procent. V administrativních a podpůrných činnostech počet firemních bankrotů klesl o 31 procent, v profesních, vědeckých a technických činnostech o 12 procent a v zemědělství o čtyři procenta.

Nejvyšší míru bankrotů vykázalo odvětví doprava a skladování, kde za posledních 12 měsíců připadlo 26 bankrotů na 10.000 subjektů. Ve zpracovatelském průmyslu to bylo 20 bankrotů a ve stavebnictví 19 bankrotů. Nejnižší míru bankrotů vykázalo odvětví kulturní, zábavní a rekreační činnosti se třemi bankroty. Jen o něco vyšší byla míra bankrotů v odvětvích zdravotní a sociální péče a informační a komunikační činnosti.

fd mha

Praha 28. dubna (ČTK) – Stabilita českých firem se v prvním čtvrtletí letošního roku mírně zlepšila, zůstává ale na relativně nízké úrovni. Index stability firem dosáhl 5,6 bodu po 5,5 bodu v závěrečném čtvrtletí loňského roku, jeho hodnota je ale druhá nejnižší za poslední dva roky. Index, který dnes poskytla ČTK Mezinárodní obchodní komora ČR (ICC), dlouhodobě sleduje finanční odolnost českých podniků napříč hlavními odvětvími a regiony.

„Pokles stability se v prvním čtvrtletí zastavil, ale firmy se nadále pohybují v prostředí zvýšené nejistoty. Mírné zlepšení proto nelze vnímat jako návrat k růstovému trendu,“ uvedl předseda dozorčí rady ICC Jan Čarný.

Ekonomické prostředí podle ICC zůstává pro firmy obtížné. Přetrvává zvýšená míra rizika v dodavatelských řetězcích. Zároveň se do stability podniků postupně přelévají první dopady zdražení ropy, které nastalo v důsledku konfliktu na Blízkém východě.

Energetika si udržela nejvyšší stabilitu v celé ekonomice, firmy z tohoto sektoru dosahují hodnot indexu přes osm bodů. Vysokou stabilitu si udržují také podniky působící v těžbě a v informatice. Naopak nejnižší stabilitu mají firmy působící v dopravě a skladování, kde je index na úrovni tří bodů. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím si polepšily obory stavebnictví, vodohospodářství a hotelů a restaurací, zhoršení zaznamenaly doprava a skladování a nemovitosti.

Regionálně zůstává nejstabilnějším Pardubický kraj, následovaný Vysočinou a Jihočeským krajem. Naopak Jihomoravský, Karlovarský a Olomoucký kraj vykazují nejnižší stabilitu. Podle ICC jsou stabilnější kraje s vyváženou strukturou ekonomiky, kde se kombinují průmysl, služby i zemědělství.

Index stability firem hodnotí stabilitu českých firem na stupnici od nuly do deseti pro 12 hlavních hospodářských odvětví a celou ČR. Maximální hodnota indexu vyjadřuje nejvyšší stabilitu, kdy žádná firma nemá žádné problémy. Index se zveřejňuje čtvrtletně. Podkladem pro tvorbu indexu jsou data od společností CRIF, Dun & Bradstreet a Coface o pravděpodobnosti úpadku firem v nejbližších 12 měsících. Do indexu jsou zahrnuta data přibližně 350.000 firem působících v české ekonomice.

str opm

Praha 28. dubna (ČTK) – V letošním roce rostou rizika pro insolvence firem a jejich počet by mohl dosáhnout vrcholu v době po skončení pandemie covidu-19. Hlavní problém představuje zdražení ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě, které zvyšuje náklady podniků a omezuje poptávku domácností. Vyplývá to z analýzy společnosti Coface, kterou má ČTK k dispozici.

Loni podle únorových údajů Coface zbankrotovalo v Česku 1189 firem, meziročně o 8,7 procenta víc. Letos společnost čeká další růst insolvencí. „Očekávám, že rok 2026 bude pro řadu firem zásadní zkouškou životaschopnosti. V České republice by insolvence mohly dosáhnout postpandemického vrcholu, po němž by při oživení zahraniční poptávky a posílení ekonomického růstu mohl následovat postupný pokles,“ uvedl ředitel úpisu rizik Coface pro ČR a Slovensko Martin Procházka.

Hlavním problémem je růst cen energií, který vyvolal útok Spojených států a Izraele na Írán a následné íránské rozhodnutí o zablokování Hormuzského průlivu. Zdražení surovin se podle Coface už nyní promítá do nákladů firem a snižuje jejich marže. Firmy se poté musí rozhodnout, zda rostoucí výdaje přenesou na zákazníky, což by ale dál utlumilo poptávku. Domácnosti přitom rovněž čelí zvýšeným nákladům v důsledku zdražení pohonných hmot.

Domácnostem mohou podle Coface krátkodobě pomoci zavedení stropů na ceny pohonných hmot nebo daňové úlevy. Tato opatření ale zvyšují tlak na veřejné rozpočty. V případě pohonných hmot také mohou cenové stropy přinášet rizika pro stabilitu dodávek.

V případě firem je dalším problémem rostoucí počet insolvencí v Německu, které je nejdůležitějším obchodním partnerem Česka. Podle analýzy tím roste pravděpodobnost přelévání problémů do Česka prostřednictvím dodavatelských řetězců.

Úvěrová pojišťovna Coface poskytuje klientům ochranu před riziky spojenými s obchodováním, zejména informace o finanční stabilitě odběratelů, dodavatelů a potenciálních obchodních partnerů.

str opm

Praha 19. dubna (ČTK) – Za první čtvrtletí letošního roku zbankrotovalo 1567 podnikatelů, nejvíc od prvního čtvrtletí roku 2021. Loni to bylo 1547. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz. Za vysokým počtem bankrotů může být mimo jiné to, že firmy čelí dražším energiím a růst tržeb je často nedostatečný, uvedla partnerka poradenské firmy Crowe Ivana Brancuzká.

V březnu bylo v ČR vyhlášeno 609 bankrotů podnikatelů. Jde o nejvyšší měsíční počet od března 2021 a zároveň o 18 procent více než ve stejném měsíci loňského roku. Zároveň bylo podáno 624 insolvenčních návrhů. V prvním čtvrtletí soudy přijaly 1612 návrhů na bankrot podnikatelů, o dvě procenta méně než ve stejném období loňského roku.

„Březnový počet bankrotů podnikatelů je výjimečně vysoký, překonalo ho pouze jaro roku 2021, tedy období po moratoriu na bankroty v předchozím roce. V březnu se ovšem zvedl rovněž počet osobních bankrotů a bankrotů společností,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Objem úvěrů podnikatelů se podle ní zvyšuje mnohem rychleji než objem jejich vkladů, avšak podíl nevýkonných úvěrů klesá, takže jejich platební morálka se meziročně zlepšila.

„Firmy čelí dražším energiím, vstupům i práci, zatímco růst tržeb často nestačí. Negativně se projevuje i opatrnější chování zákazníků a firem, které odkládají větší výdaje i investice. Zároveň jde částečně o přirozené očištění trhu po období mimořádné podpory,“ řekla ČTK partnerka poradenské firmy Crowe Ivana Brancuzká. Slabší a dlouhodobě neudržitelné podniky z trhu odcházejí, což je podle ní v určité míře zdravý proces.

Za posledních 12 měsíců zbankrotovalo nejvíce podnikatelů v Moravskoslezském kraji, v Praze a ve Středočeském kraji. Nejméně bankrotů bylo naopak v kraji Vysočina a v Karlovarském kraji.

Nejvyšší růst počtu bankrotů podnikatelů proti předchozímu období zaznamenal Karlovarský kraj, o 33 procent. Ve Zlínském kraji to bylo o 32 procent a Libereckém kraji o 27 procent. Naopak stabilní situace přetrvává v Moravskoslezském kraji, kde se počet bankrotů zvýšil pouze o dvě procenta.

Nejvíce jsou bankrotem ohroženi podnikatelé v Karlovarském kraji, kde na 10.000 aktivních podnikatelů připadá za posledních 12 měsíců 103 bankrotů. Druhý nejvyšší ukazatel vykazuje Liberecký kraj s 96 a Moravskoslezský kraj s 85 bankroty. Na opačném konci žebříčku je Praha se 42 a kraj Vysočina se 47 bankroty.

V březnu soudy vyhlásily nejvíce bankrotů podnikatelů ve stavebnictví, v obchodu a ve zpracovatelském průmyslu. Za posledních 12 měsíců bylo pořadí odvětví stejné. Za posledních 12 měsíců proti předchozímu období rostl nejrychleji počet bankrotů podnikatelů v oblasti informačních a komunikačních činností, o 49 procent. V kulturních a zábavních činnostech to bylo o 40 procent. V administrativních a podpůrných činnostech se počet bankrotů zvýšil o 26 procent. Stejný růst vykázalo také odvětví ostatní činnosti, do kterého patří služby jako kadeřnictví nebo opravy výrobků.

Bankrotem jsou nejvíce ohroženi podnikatelé v odvětví dopravy a skladování, kde za posledních 12 měsíců připadlo na 10.000 registrovaných subjektů 81 bankrotů. Ve stavebnictví to bylo 59 bankrotů a v ubytování a stravování 42. Nejnižší riziko bankrotu vykazují firmy v odvětví zdravotní a sociální péče, ve vzdělávání a v informačních a komunikačních činnostech.

fd ptd

Praha 6. dubna (ČTK) – V prvním čtvrtletí 2026 soudy v ČR vyhlásily bankrot 193 společností, což bylo meziročně o pět procent více. Insolvenčních návrhů soudy přijaly 332, což bylo o 22 procent více než ve stejném období loni. Zároveň šlo o nejvyšší počet návrhů na bankrot za první čtvrtletí od roku 2017. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.

„Firemních bankrotů bylo o deset více než v prvním čtvrtletí loňského roku. Jejich počet dosáhl zhruba úrovně roku 2021. Dynamika růstu bankrotů byla proti prvnímu čtvrtletí roku 2025 pomalejší. Naopak insolvenční návrhy rostly výrazně rychleji než loni. Proti prvním třem měsícům loňského roku jich bylo o 60 více,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

V lednu a únoru bylo podle ní vyhlášeno poměrně málo bankrotů, v březnu se jejich počet značně zvýšil. Březen se tak na počtu bankrotů firem v prvním čtvrtletí letošního roku podílel téměř polovinou. Rychlý růst počtu návrhů na bankrot společností v prvním čtvrtletí se zhoršujícími se podmínkami pro podnikání povedou k pokračujícímu růstu počtu bankrotů ve zbývající části roku, dodala.

V březnu zbankrotovalo 86 společností, což je zatím nejvyšší počet od začátku roku a o 14 více než v březnu loňského roku. Nejvíce firemních bankrotů soudy vyhlásily v Praze, a to 41.

Za posledních 12 měsíců, tedy od loňského dubna do konce března, soudy vyhlásily 761 bankrotů společností. Proti předchozímu období je to nárůst o devět procent. Soudy v tomto období přijaly 1224 insolvenčních návrhů, o desetinu více než v předchozím období.

Nejvíce firemních bankrotů bylo za posledních 12 měsíců vyhlášeno v Praze, v Jihomoravském a v Moravskoslezském kraji. Na hlavní město připadlo 45 procent všech bankrotů. Nejméně firem, po deseti, zbankrotovalo v Karlovarském kraji a v kraji Vysočina. O polovinu počet firemních bankrotů meziročně vzrostl v Ústeckém kraji.

Za posledních 12 měsíců připadlo na 10.000 aktivních subjektů 17 bankrotů firem. Nejvíce to bylo v Jihomoravském kraji, ve kterém na 10.000 firem připadlo 25 bankrotů. V Ústeckém kraji to bylo 22 bankrotů a v Praze a v Moravskoslezském kraji po 19 bankrotech. Nejnižší riziko bankrotu vykázaly firmy v šesti krajích, ve kterých na 10.000 firem připadlo deset bankrotů. Šlo o Pardubický, Středočeský, Zlínský, Jihočeský, Plzeňský kraj a kraj Vysočina.

Z jednotlivých odvětví za období od loňského dubna do konce března soudy nejvíce bankrotů vyhlásily v obchodu, ve kterém také působí nejvíce registrovaných subjektů. Druhý nejvyšší počet byl ve zpracovatelském průmyslu.

fd mha

Praha 25. března (ČTK) – Soudy v ČR v únoru vyhlásily 54 bankrotů společností, což bylo proti stejnému měsíci loňského roku o jeden méně. Zároveň bylo podáno 103 insolvenčních návrhů, meziročně o 12 více. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.

„Počet firemních bankrotů byl v únoru zhruba stejný jako v lednu. Za posledních 12 měsíců, tedy od loňského března do konce února, zbankrotovalo 747 společností. Proti předchozímu období se jejich počet zvýšil o devět procent. Minimálně v posledních šesti letech je to nejvyšší počet v období od března do února,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Počet insolvenčních návrhů se zvýšil o osm procent na 1186. Navzdory vcelku dobrým podmínkám pro podnikání počet bankrotů firem nadále roste. Počet nových firem se zvyšuje nebývalým tempem, které je v porovnání s tempem růstu zaniklých firem téměř trojnásobné. Zvyšuje se i objem podnikových úvěrů a zároveň klesá podíl nevýkonných firemních úvěrů, dodala.

V únoru soudy nejvíce firemních bankrotů vyhlásily v Praze, a to 19. Na hlavní město připadla více než třetina celkového počtu v ČR. V Jihomoravském kraji bylo vyhlášeno 12 bankrotů a v Moravskoslezském kraji zbankrotovalo šest firem. V Pardubickém kraji a v kraji Vysočina nebyl v únoru vyhlášen ani jeden bankrot.

Od loňského března do konce letošního února bylo nejvíce firemních bankrotů vyhlášeno v Praze, v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Na hlavní město tak připadá 45 procent ze všech bankrotů.

Situace v jednotlivých krajích je značně odlišná. Proti předchozímu období se za posledních 12 měsíců počet firemních bankrotů nejvýrazněji zvýšil v Plzeňském kraji, kde vzrostl o 90 procent. V pěti krajích se počet firemních bankrotů naopak snížil. Nejvíce to bylo v Jihočeském kraji, a to o 26 procent.

V Jihomoravském kraji byla situace nejhorší. Na 10.000 aktivních subjektů tam připadlo 24 bankrotů. V Ústeckém kraji to bylo 21 bankrotů a v Olomouckém kraji o jeden méně. Nadprůměrnou míru bankrotů dále vykázaly firmy se sídlem v Praze, v Moravskoslezském a v Libereckém kraji. Nejméně byly bankrotem ohroženy firmy v Pardubickém a Zlínském kraji, kde na 10.000 subjektů shodně připadlo devět bankrotů.

Proti předchozímu období se počet firemních bankrotů meziročně nejvýrazněji zvýšil v informačních a komunikačních činnostech, a to o polovinu. Ve stavebnictví se jejich počet zvýšil o 24 procent. V administrativních a podpůrných činnostech počet firemních bankrotů klesl o 18 procent. Shodně o osm procent to bylo v profesních, vědeckých a technických činnostech a v zemědělství, lesnictví a rybářství.

Nejvyšší míru bankrotů vykázalo odvětví zásobování vodou, kde za posledních 12 měsíců připadlo 24 bankrotů na 10.000 subjektů. V dopravě a skladování to bylo 22 bankrotů a ve zpracovatelském průmyslu 19. Nejnižší míra bankrotů byla v odvětví kulturní, zábavní a rekreační činnosti. Na 10.000 firem v něm připadly tři bankroty.

fd ptd