Novela insolvenčního zákona chce zkrátit dobu oddlužení z pěti let na tři roky

Praha 17. září (ČTK) – Připravovaná novela insolvenčního zákona chce zkrátit dobu oddlužení fyzických osob z pěti let na tři roky. Převedení evropské směrnice do české legislativy má primárně pomoct živnostníkům rychleji překonat podnikatelský neúspěch. ČTK o tom informoval Ondřej Zezulka z legislativního odboru ministerstva spravedlnosti. Podle některých expertů ale zkrácení doby bez rozlišení dlužníků zvýhodní chronické neplatiče na úkor věřitelů.

Zezulka proti tomu upozornil, že zkrácení doby obecně nesnižuje kvalifikační podmínky pro vstup do oddlužení. „Insolvenční zákon trvá na existenci poctivého dlužníka, který bude schopen hradit náklady insolvenčního řízení a ekvivalentní sumu věřitelům,“ uvedl. Harmonogram dalšího postupu legislativních prací a oficiální předložení návrhu novely do meziresortního připomínkového řízení nelze podle Zezulky nyní přesně určit.

Proces oddlužení podle nynějších pravidel trvá pět let, u seniorů již nyní tři roky. Pokud se za tu dobu nepodaří splatit 30 procent dluhu, rozhoduje soud. „Zkrácení doby oddlužení je nutné, protože ČR je součástí jednotného trhu EU a musí ctít stejná pravidla, jako každý jiný členský stát – u živnostníků. U fyzických osob jde o vlastní iniciativu,“ řekl ČTK ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal. Zkrácení doby oddlužení je podle něj politická otázka, jestli více dluhu škrtnout u věřitelů a dlužníka nechat zaplatit méně. U specifických skupin dlužníků si to dokáže představit, avšak pod podmínkou, že absolvují kurzy finanční gramotnosti s částečně odloženou splatností po konci oddlužení.

Experti varují, že uspěchaný proces schvalování novely bude mít celospolečensky negativní výsledek. „Jestliže nedospějeme k rozdělení dlužníků do skupin podle jejich ekonomických schopností a plošně všechny oddlužíme, může se prudce obrátit postoj veřejnosti a vzniknout averze vůči řádně nesplácejícím občanům,” řekla ČTK Jarmila Veselá z InsolCentra.

„Směrnice EU má jasný záměr spravedlivě vybalancovat a odlišit poctivé i nepoctivé dlužníky, plánuje zohlednit i chování v minulosti, nebo umožňuje majetkové testy, procentuální limity a podobně. Návrh novely z ministerstva však tento záměr ignoruje a zavádí rovnostářský přístup pro všechny,“ uvedl člen expertní pracovní skupiny Bohumil Havel. Stěžejním dopadem této varianty je podle něj to, že neplacené dluhy zaplatí věřitelé. Dlužníci tak nejsou motivováni k odpovědnému chování, naopak hrozí insolvenční recidiva, dodal.

Z akademického světa se ozývají podobné hlasy. „Návrh týkající se zkrácení lhůty oddlužení vede zjednodušeně řečeno k naprosto nulovému uspokojení věřitele,“ upozornil Tomáš Pohl z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Nová pravidla oddlužení podle Zezulky mohou motivovat větší počet dlužníků ve vícečetných exekucích, aby konečně řešili svou nepříznivou finanční situaci a s vidinou osvobození od dluhů se znovu zapojili do běžné společnosti a legální ekonomiky. Existuje i předpoklad, že věřitelé chronických neplatičů naopak získají v oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty reálně vyšší uspokojení, než které by mohli důvodně očekávat od rezignovaného dlužníka, poznamenal.

Gabriela Vondrušová z Institutu prevence oddlužení a předlužení nevnímá chronické neplatiče jako bariéru pro zkrácení oddlužení na tři roky. „Z našich zkušeností víme, že ve většině případů tito lidé do oddlužení totiž stejně nevstupují a setrvávají v exekucích,“ uvedla. Nové oddlužení je podle ní zaměřené na lidi, kteří mají chuť poctivě své závazky splácet a jež se často dostali v minulosti do problému kvůli neférovým podmínkám, které už nejsou možné. Jen dvě procenta lidí, kteří oddlužením prošli, se znovu ocitnou v exekucích, dodala.

fd dvd jw

Insolvenční správkyně Sberbank očekává rychlou výplatu věřitelů banky

Praha 15. září (ČTK) – Insolvenční správkyně zkrachované Sberbank CZ Jiřina Lužová předpokládá, že velká část peněz věřitelů banky by mohla být vyplacena už během první poloviny příštího roku. Insolvence Sberbank je podle ní unikátní v tom, že se prodává zdravá banka se solidním portfoliem, která byla ještě loni jednou z deseti největších bank v ČR, splňovala všechny své regulatorní povinnosti a podíl klasifikovaných úvěrů nepřekračoval průměr českého trhu. 

„Díky tomu je šance, že historicky největší insolvenční řízení bude zároveň i nejkratší, kdy by velká část peněz věřitelů mohla být vyplacena v první polovině roku 2023,“ řekla dnes Lužová novinářům. Rychlý prodej je podle Lužové nejlepší variantou pro věřitele banky, občany, firmy, obce a kraje, kterým ve Sberbank uvízly peníze.

Nejhodnotnějším aktivem Sberbank je více než 43.000 úvěrů, jejichž přibližná účetní hodnota činí přes 51 miliard Kč. Banka má asi 3800 dlužníků z řad právnických osob a 31.500 dlužníků fyzických osob, z nichž je 13.300 dlužníků z hypotečních úvěrů. Vyplývá to ze zprávy o činnosti a hospodářské situaci banky, kterou dnes insolvenční správkyně představila.

Celkovou hodnotu majetku zkrachovalé banky vyčíslila insolvenční správkyně na více než 68,3 miliardy korun. Druhou největší položkou po pohledávkách jsou finanční prostředky v hodnotě zhruba 16,8 miliardy Kč, vyplývá z dokumentu zveřejněného dnes v insolvenčním rejstříku.

Pražský městský soud prohlásil konkurz na Sberbank CZ koncem letošního srpna. ČNB na začátku května pravomocně odebrala bance bankovní licenci a pražský městský soud poté poslal banku do likvidace. Kroky k odnětí licence zahájila ČNB již 28. února. Důvodem bylo zhoršení situace Sberbank CZ kvůli odlivu vkladů po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Ke konci června měla banka desítky tisíc věřitelů, vůči nimž evidovala závazky za 61,762 miliardy korun.

Po prohlášení konkurzu na Sberbank převedla banka veškeré pohledávky z bankovních účtů v cizích měnách na české koruny a uložila je na svůj běžný účet. Celková likvidita banky, tedy dostupné peníze na jejích účtech a její hotovost, činí přibližně 16 miliard Kč. „Z tohoto pohledu je situace banky stabilní a má prostředky na úhradu svých nákladů,“ uvedla Lužová

Několik účtů je podle ní tzv. nelikvidních, což znamená, že zahraniční banka odmítá peníze na těchto účtech uvolnit Sberbank kvůli mezinárodním sankcím. Některé účty jsou vedeny u Sberbank Russia, kde je vymožení těchto peněz v podstatě nemožné, protože tato banka odmítá součinnost. „Již v pozici likvidátorky Sberbank jsem vyvinula veškeré možné úsilí, abych tyto peníze uvolnila. V tomto snažení nadále pokračuji i v pozici předběžné insolvenční správkyně. Některé zahraniční banky však stále odmítají peníze uvolnit,“ dodala.

Lužová v úterý odeslala nabídku na prodej úvěrového portfolia Sberbank 44 bankám s licencí České národní banky. Zájemci mají čtyři týdny na podání nabídek a věřitelský výbor poté rozhodne, zda nejvýhodnější z nich přijme. Do konce října by podle ní měl být prodej hotový. Nominální hodnota portfolia Sberbank včetně příslušenství je 47,7 miliardy korun. „Začít uspokojovat věřitele z prodeje úvěrového portfolia bychom chtěli na konci prvního pololetí 2023,“ uvedla Lužová.

Garanční systém finančního trhu (GSFT) v pondělí oznámil, že vyplatil klientům Sberbank CZ za půl roku od jejího pádu přes 97 procent pojištěných vkladů. Pro náhradu pojištěných vkladů si přišlo přes 84.000 klientů, kterým vrátil 25,2 miliardy korun.

fd dto abz mha

Zjednodušení zakládání obchodních korporací Sněmovna zřejmě schválí

Praha 14. září (ČTK) – Předlohu ke zjednodušení zakládání obchodních korporací Sněmovna zřejmě schválí. Ústavně-právní výbor dnes jednomyslně podpořil také čtveřici poslaneckých pozměňovacích návrhů, které vládní novelu upřesňují. Dolní komora by mohla o předloze hlasovat koncem září nebo v říjnu.

Novela předpokládá, že zápis společnosti do obchodníku rejstříku by už nebyl podmíněn předchozím získáním živnostenského oprávnění. K založení společnosti s ručením omezeným by zakladatelé mohli použít vzorové společenské smlouvy, jež budou na webu ministerstva spravedlnosti.

„Opatření by měla zredukovat časovou náročnost a náklady spojené se zakládáním společností nebo s vytvářením poboček nejen v České republice, ale i v jiných členských státech Evropské unie,“ stojí v důvodové zprávě. Zakladatelé nebo zástupci společnosti zakládající pobočku podle novely nebudou muset osobně navštívit žádný úřad veřejné moci s výjimkou důvodného podezření například ze zfalšování totožnosti.

Sněmovna by měla podle doporučení výboru chválit mimo jiné úpravu Marka Bendy (ODS), která dál zachovává identifikaci dlužníků v insolvenčním řízení pomocí jejich rodných čísel. Skončí se spuštěním Informačního systému insolvenčního rejstříku, které se předpokládá od ledna 2024.

Předloha vychází z evropské směrnice o digitalizaci. Rozšíří se podle důvodové zprávy bezplatně dostupné údaje o evropských kapitálových společnostech a zlepší se způsob výměny informací mezi obchodními rejstříky. „Zakladatelé či již existující společnosti by neměli být nuceni předkládat opakovaně stejné údaje nebo listiny. Postačí, budou-li poskytnuty jednomu orgánu v jednom členském státě,“ uvádí důvodová zpráva.

Návrh zákona také nově vymezuje překážky výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace. Zavádí evidenci lidí, kteří podmínky nesplňují.

mbc snm

Garanční systém vyplatil klientům Sberbank CZ přes 97 procent pojištěných vkladů

Praha 12. září (ČTK) – Garanční systém finančního trhu (GSFT) vyplatil klientům Sberbank CZ za půl roku od jejího pádu přes 97 procent pojištěných vkladů. Pro náhradu pojištěných vkladů si přišlo přes 84.000 klientů, kterým vrátil 25,2 miliardy korun. Garanční systém o tom dnes informoval ČTK v tiskové zprávě.

Pražský městský soud prohlásil konkurz na Sberbank CZ koncem srpna. Česká národní banka na začátku května pravomocně odebrala bance bankovní licenci a pražský městský soud poté poslal banku do likvidace. Kroky k odnětí licence zahájila ČNB 28. února. Důvodem bylo zhoršení situace Sberbank CZ kvůli odlivu vkladů po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Ke konci června měla banka desítky tisíc věřitelů, vůči nimž evidovala závazky za 61,762 miliardy korun.

Výplata klientů Sberbank je co do celkové vyplácených náhrad největší výplatou, kterou Garanční systém za svou historii uskutečnil. Pojištěné vklady ve Sberbank CZ činily 25,878 miliardy korun.

„Co do celkové výše pojištěných vkladů je výplata Sberbank tou největší. Co se týče počtu vyplácených klientů, největší výplatou v historii byla výplata klientů zkrachovalé Union banky v roce 2003.Tehdy šlo o 130.000 klientů. Sberbank je ale se svými více než 121.000 klientů na druhém místě,“ uvedla výkonná ředitelka GSFT Renáta Kadlecová.

K výplatě nyní zbývá zhruba 700 milionů korun, na které má nárok 37.000 klientů zkrachovalé banky. „Mezi klienty banky, kteří mají nárok na výplatu náhrady vkladů, je velké množství těch, kteří měli ve Sberbank zůstatky v malé výši. Není výjimkou, že si takoví klienti pro náhradu ani nepřijdou. Nevyplatí se jim kvůli náhradě jednotek korun jet na pobočku vyplácející banky,“ upozornila Kadlecová.

Nejvíce klientů si náhradu vyzvedlo na vyplácející pobočce Komerční banky v Brně, celkem šlo do konce srpna o 4894 osob. Na druhém místě je Jihlava s 2103 klienty a třetí největší počet klientů zaznamenala pobočka Komerční banky v Praze na Václavském náměstí.

Nejvíce klientů (68 procent) si pro náhradu přišlo už v březnu. Zhruba šestina pak dorazila v měsíci dubnu. „Zpravidla nejvíce klientů si pro náhradu přijde v prvních dnech po zahájení výplat. Od konce března se počty klientů za den pohybují v rámci středních a nižších stovek,“ vypočetla Kadlecová.

Vedle běžných náhrad, které dosahují maximálně 100.000 eur (zhruba 2,5 milionu Kč) na klienta, bylo možné zažádat i o výplatu zvýšené náhrady, která může dosáhnout až dvojnásobné výše. Tu je možno získat jen v zákonem přesně vymezených případech, jako například při prodeji nemovitosti určené k bydlení nebo po vypořádání dědictví. O její výplatu zažádalo v zákonné lhůtě 309 klientů banky, 124 z nich naplnilo podmínky pro její vyplacení.

Výplata náhrad vkladů ze Sberbank bude po dobu tří let od jejího zahájení, tedy až do 10. března 2025. Pro výplatu náhrad pojištěných vkladů si mohou přijít klienti banky na pobočky vyplácející banky, kterou je Komerční banka.

fd mha

Studie: Počet osobních bankrotů v srpnu stoupl o 164 na 1044

Praha 6. září (ČTK) – V srpnu bylo v ČR vyhlášeno 1044 osobních bankrotů, což bylo o 164 více než v předchozím měsíci, v celoročním porovnání jde však stále spíše o nižší číslo. Vyplývá to ze statistik společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, které má ČTK k dispozici.

Návrhů na osobní bankrot bylo v srpnu podáno 1084, o 122 více než v červenci. V období od ledna do srpna bylo vyhlášeno 9394 osobních bankrotů, což je o 1296 méně než ve stejném období loňského roku.

Nejvíce osob na počet obyvatel za posledních 12 měsíců zbankrotovalo v Karlovarském kraji, kde soudy vyhlásily osobní bankrot u 23 z každých 10.000 obyvatel a Ústeckém kraji, kde na 10.000 obyvatel připadá 22 osobních bankrotů. Nejlépe si vedli obyvatelé kraje Vysočina, ve kterém připadlo pouze osm osobních bankrotů na 10.000 obyvatel. Pokles počtu bankrotů v porovnání s předchozími 12 měsíci zaznamenaly všechny kraje.

Počty insolvencí občanů jsou podle expertů stále nízké, ale jejich nárůst podle firmy přijde. „Paralela s minulou finanční krizí dovozuje, že k podnikatelským insolvencím dochází s časovým odstupem. Nárůst proto očekáváme až okolo let 2024 a 2025. Nejzásadnějším problémem bude nejspíš zadlužení fyzických osob. Současné úvěry domácností totiž výrazně převyšují úvěry podniků,“ uvedla nedávno jednatelka společnosti InsolCentrum Jarmila Veselá.

Situace v posledních měsících:

Počet osobních bankrotůPočet návrhů
leden 202018161659
únor 202018351973
březen 202015261875
duben 202013621148
květen 202014731210
červen 202015441543
červenec 202013911508
srpen 200012791380
září 202014931494
říjen 202013031511
prosinec 202010461185
listopad 202013471318
leden 202112001018
únor 202112641404
březen 202115281723
duben 202114011349
květen 202115001385
červen 202114961459
červenec 202110461119
srpen 202112841253
září 202112711298
říjen 202112091236
listopad 202112971325
prosinec 202110261168
leden 202211701041
únor 202211711276
březen 202213431427
duben 202212311163
květen 202213241363
červen 202212261263
červenec 2022880962
srpen 202210441084

Zdroj: CRIF

fd mha

Studie: Počet firemních bankrotů patřil v srpnu mezi nejvyšší v tomto roce

Praha 6. září (ČTK) – V Česku bylo v srpnu vyhlášeno 63 bankrotů společností, což byl stejný počet jako v červenci a zároveň druhý až třetí nejvyšší v tomto roce. Počet bankrotů podnikatelů v minulém měsíci stoupl o 63 na 393. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, kterou dnes firma poskytla ČTK.

Počet návrhů na bankrot firem proti červenci vzrostl o 35 procent na 93, což je v porovnání s ostatními měsíci tohoto roku lehce nadprůměrná hodnota. „V příštích měsících tak očekáváme jen mírné zvýšení počtu firemních bankrotů, případně jejich stagnaci,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Za prvních osm měsíců tohoto roku zbankrotovalo 480 obchodních společností, což je o 15 méně než za stejné období loňského roku, ale více než v předpandemickém roce 2019. Počet návrhů na bankrot obchodních společností se v posledních dvou letech mírně zvyšuje. V prvních osmi měsících roku 2020 jich bylo podáno 549, loni šlo o 673 návrhů a v letošním roce je to již 700 návrhů.

Letošní průměr počtu bankrotů podnikatelů je 449 bankrotů za měsíc. „V posledních dvou měsících se poprvé od dubna roku 2019 dostal počet bankrotů živnostníků pod čtyři stovky, když ani počet insolvenčních návrhů nenaznačuje, že by v dalších měsících měl zvýšit,“ dodala Kameníčková.

Pokles bankrotů živnostníků je znatelný také při porovnání počtu bankrotů za prvních osm měsíců roku. V roce 2020 byl v tomto období vyhlášen bankrot u 5088 živnostníků, loni za to bylo u 4314 živnostníků a letos zbankrotovalo pouze 3594 živnostníků, což je navíc rovněž výrazně méně než před vypuknutím pandemie.

Nejvyšší míru bankrotů vykazují živnostníci v Ústeckém kraji, kde jich za posledních 12 měsíců zbankrotovalo 104 z 10.000 a v Karlovarském kraji, kde to bylo 90 živnostníků. Nejméně jsou bankrotem ohroženi živnostníci v Praze s 32 bankroty na 10.000 živnostníků. Jediný kraj, kde se počet bankrotů zvýšil, je Moravskoslezský, kde bylo v posledních 12 měsících vyhlášeno 695 bankrotů podnikatelů, což je o jedno procento více než v předchozích 12 měsících a jde tak o velmi mírný nárůst. V porovnání s ostatními kraji, kde se počet bankrotů snížil až o desítky procent, však může jít o varovný signál, dodala firma.

Počet bankrotů:

Právnické osobyFyzické osoby – podnikatelé
2020/0159725
2020/0250740
2020/0362644
2020/0444594
2020/0549604
2020/0674640
2020/0754605
2020/0848517
20200956641
2020/1037580
2020/1144538
2020/1233433
2021/0161506
2021/0264529
2021/0367602
2021/0454532
2021/0560581
2021/0680586
2021/0751426
2021/0859520
2021/0952513
2021/1071497
2021/1169530
2021/1254438
2022/0154481
2022/0250441
2022/0381484
2022/0458470
2022/0551508
2022/0660479
2022/0763330
2022/0863393

Zdroj: CRIF

fd mha

Průzkum: Podle 86 procent Čechů je ekonomická situace horší než před 12 měsíci

Praha 6. září (ČTK) – Současnou hospodářskou situaci ČR vnímá jako horší než před 12 měsíci 86 procent Čechů. Za hlavní příčinu považují hlavně růst cen energií (87 procent). Tento názor převládá významně častěji u lidí s průměrným příjmem (93 procent) a u Čechů ve věku 51 až 60 let (95 procent). Vyplývá to ze srpnového průzkumu skupiny Partners mezi tisícovkou respondentů.

Téměř polovina dotázaných vidí podle průzkumu problém i ve zdražování potravin. Častěji jde o problém mezi respondenty se středním vzděláním bez maturity (56 procent) či s nejnižším příjmem (58 procent). Necelá třetina se domnívá, že důvodem je zhoršení ekonomické situace ve světě. K tomuto vysvětlení se kloní ve větší míře podnikatelé (44 procent), mladí lidé ve věku 25 až 34 let a vysokoškolsky vzdělaní (obojí 39 procent).

Až 79 procent lidí podle průzkumu požaduje po vládě zajištění dotací na elektřinu a plyn, aby alespoň zčásti vyrovnala jejich zdražení. Pouze 29 procent lidí však zároveň věří tomu, že vláda svými kroky brzy skutečně zmírní dopady ekonomické krize. Podobně skeptický (32 procent) je postoj Čechů v případná protikrizová opatření EU. Nicméně jednorázový příspěvek na dítě 5000 Kč nehodnotí lidé pozitivně. Za populistické opatření nebo za výdaj ‚na dluh‘ ho označily tři čtvrtiny dotázaných, uvádí dále průzkum.

„Vládní pomoc je třeba prioritně zamířit k nejzranitelnějším skupinám obyvatel, zjednodušit přístup k získání příspěvků na bydlení a současně posílit kapacity úřadů práce, případně rozšířit místa, kde lidé mohou o příspěvek žádat. Je třeba zvýšit opět normativy na bydlení, aby reflektovaly aktuální ceny energií,“ doporučila výkonná ředitelka Institutu prevence a řešení předlužení Gabriela Vondrušová.

Za nejvíce finančně ohroženou skupinu pak lidé podle průzkumu považují samoživitelky či samoživitele (34 procent). Čtvrtina vnímá jako finančně slabou skupinu důchodce. Třetí nejčastěji jmenovanou ohroženou skupinou jsou podle názoru respondentů rodiny s malými dětmi, kdy je jeden z rodičů na rodičovské dovolené (24 procent).

Z hlediska výsledků a vnímání příčin současné krize dvě třetiny dotázaných (64 procent) nevnímají provázanost krize a války na Ukrajině a nemyslí si, že s případným koncem konfliktu krize skončí. Ukončení samotné války na Ukrajině pak očekává většina Čechů do konce příštího roku.

Lidé jsou dnes schopni uspořit méně často než v předchozím období, vyplývá dále z průzkumu. V letech 2020 a 2021 to byly tři čtvrtiny lidí, kteří dokázali vyjít s měsíčním příjmem tak, že mohli z příjmů vytvářet i úspory. V roce 2022 jsou jich už pouze dvě třetiny. Mírně se naopak zvýšila skupina těch, kteří pokryjí náklady a neuspoří nic (z 21 na 25 procent), a těch, jež si na měsíční výdaje čas od času musí půjčit nebo spotřebovávat předchozí úspory (z pěti na devět procent), uvádí průzkum.

„Přesto mezi lidmi převládá přesvědčení, že náročné období domácnosti nakonec zvládnou (78 procent), i když s určitými omezeními. V zimě budou muset méně topit (74 procent) a příští rok si nebudou moci dovolit dovolenou, na jakou byli zvyklí (58 procent), uzavírá průzkum Partners.

fd mha

Začíná druhé kolo milostivého léta pro dlužníky, potrvá do konce listopadu

Praha 1. září (ČTK) – V Česku začíná dnes druhé kolo takzvaného milostivého léta pro dlužníky, které potrvá do konce listopadu. Lidé se budou moci zbavit snadněji exekucí na dluh u veřejných institucí. Pokud uhradí původní dlužnou částku, neboli jistinu, a 1815 korun exekutorovi, úroky, penále a další platby se jim odpustí a exekuční řízení skončí. Akce se týká jen exekucí, které začaly před loňským 28. říjnem. Není pro lidi v insolvenci. Podrobné informace o podmínkách a postupu jsou na webu www.milostiveleto.cz.

První kolo milostivého léta se konalo od loňského 28. října do letošního 28. ledna. Využily ho desetitisíce dlužníků. I ve druhém kole je možné se zbavit dluhů u samospráv, úřadů, státních fondů, škol, městských či státních a polostátních firem, zdravotních pojišťoven, Českého rozhlasu či České televize.

Dlužník musí exekutorovi písemně sdělit, že žádá o zahájení postupu podle pravidel milostivého léta. Může požádat o vyčíslení výše původní dlužné částky, kterou má ještě uhradit. Exekutor má odpovědět do 15 dnů. O kolik dnů případně lhůtu překročí, o tolik se pak dlužníkovi prodlouží čas na splacení. Odměna exekutorovi proti minulému milostivému létu stoupne z 908 na 1815 korun. Ministerstva práce a spravedlnosti už dřív uvedla, že se pak také výslovně stanoví, jaké náleží exekutorovi náklady exekuce.

Informace je možné získat na lince organizace Člověk v tísni s číslem 770 600 800 v pracovní dny od 9:00 do 17:00. K dispozici je i adresa jakprezitdluhy@clovekvtisni.cz. Pomoc nabízejí také další organizace, a to třeba Charita ČR a jejích sedm desítek poraden.

Ve Všeobecné zdravotní pojišťovně (VZP) by milostivého léta mohlo podle mluvčí Viktorie Plívové využít na 190.000 klientů, kteří dluží na pojistném přes 11 miliard korun. Dalších 14 miliard představuje penále, které je pak možné odpustit. Na adrese https://milostiveleto.vzp.cz najdou zájemci mimo jiné vzor žádosti, která se odesílá exekutorovi.

Podle expertů na dluhovou problematiku řada dlužníků nebude mít na splacení peníze. Vymanit se z dluhů může pomoci sbírka organizace Člověk v tísni (ČvT). „Cílem není plošně a bez rozmyslu pomáhat dlužníkům, ostatně člověk by si měl své dluhy splatit, ale pomoci v případech, kde to objektivně není možné,“ uvedl ředitel ČvT Šimon Pánek. Zmínil třeba samoživitele s dětmi.

Organizace pořádala sbírku už v minulém kole milostivého léta. Tehdy dárci věnovali téměř 17 milionů korun. O pomoc požádalo skoro 300 lidí a rodin. Stanovené podmínky splnilo 245 žadatelů. Díky podpoře se ukončila tisícovka exekucí.

K milostivému létu se přidává i Česká spořitelna a její stavební spořitelna. Výši jistiny a účet ke splacení je možné zjistit na lince 956 777 385. Informace jsou na stránce https://www.csas.cz/cs/page/milostive-leto. Spořitelna se zapojila už do prvního kola, tehdy na úrocích a poplatcích klientům po zaplacení původního dluhu podle mluvčího Filipa Hrubého odpustila přes 90 milionů korun.

ktk jw

První milostivé léto pomohlo desítkám tisíc lidí zbavit se dluhů

Praha 31. srpna (ČTK) – Výběr informací o takzvaném milostivém létě (druhé kolo akce, která umožňuje lidem zbavit se exekucí na dluhy u veřejných institucí, začne 1. září a potrvá do konce listopadu):

– Takzvané milostivé léto trvalo od loňského 28. října do 28. ledna letošního roku, cílem akce bylo umožnit lidem zbavit se exekucí na dluhy u veřejných institucí, a to bez penále, úroků a dalších plateb. Do akce se dobrovolně zapojily i některé soukromé subjekty včetně bank. Po zaplacení původní dlužné částky neboli jistiny a 908 korun exekutorovi se exekuční řízení uzavřelo. Podmínkou také bylo, aby dlužník dal exekutorovi jasně najevo, že má zájem tuto akci využít.

– Úprava navržená poslanci byla ve Sněmovně přijata loni v dubnu v rámci projednávání vládní novely občanského soudního řádu. Kromě zavedení tříměsíčního milostivého léta (termín pochází ze Starého zákona, v obecném smyslu označuje odpuštění dluhů a propuštění otroků) se dotkla i dalších starých dluhů. Umožnila od letošního ledna zastavování dlouhodobých bezvýsledných exekucí s jistinou do 1500 korun. Věřitelé získají část pohledávky ve formě daňové úlevy a exekutorům stát hradí část výdajů spojených s vymáháním peněz.

– Druhá etapa, kterou Parlament na základě návrhu vlády schválil letos v létě, se týká jen exekucí, které začaly před loňským 28. říjnem, tedy začátkem první kampaně. Není pro lidi v insolvenci. Skončit budou opět moci exekuce na dluh u samospráv, úřadů, státních fondů, škol, městských či státních a polostátních firem, zdravotních pojišťoven, Českého rozhlasu či České televize. Odměna exekutorovi proti minulé oddlužovací akci stoupne z 908 na 1815 korun. Výslovně se podle zástupců ministerstev práce a spravedlnosti také stanoví, jaké náleží exekutorovi náklady exekuce.

– Zavedení milostivého léta krátce před jeho začátkem loni v říjnu kritizovala Exekutorská komora, která zvolené řešení označila za nesystémové. Vadilo jí také, že exekutorům při milostivém létu proplatí jen část nákladů a budou je hradit ze svého. Obávala se také toho, že rozpočet přijde o peníze. Organizace na pomoc lidem v nouzi opatření naopak podporovaly s tím, že pomůže tisícům dlužníků situaci řešit a vrátit se do běžného života.

– Exekutoři a autoři zákona z řad poslanců se letos na jaře nemohli shodnout na tom, kolik lidem vlastně milostivé léto pomohlo. Podle Exekutorské komory se při akci exekuce zbavilo 15.000 lidí a exekutoři zastavili 42.000 případů. Dlužníkům byly odpuštěny penále, úroky a další platby za 1,55 miliardy korun. Lidé uhradili původní dluh za 390 milionů korun. Prezident komory Jan Mlynarčík uvedl, že ho překvapil nízký zájem a označil možnost opakování projektu za přinejmenším diskutabilní. Zastavených 42.000 exekucí představovalo podle komory jen 3,2 procenta z 1,3 milionu případů, u kterých mohli dlužníci akci využít.

– Předseda poslanců KDU-ČSL a jeden ze spoluautorů akce Marek Výborný označil čísla předložená komorou za neúplná, nepočítají podle něj s řadou řízení, jejichž ukončení ještě v té době (na konci března) nebylo zanesené v evidenci. „Exekutorské úřady ještě procesují možná víc než polovinu případů. V té statistice se ještě nemohou objevit, protože ještě nebylo vydáno usnesení o zastavení exekuce,“ řekl. Podle poslanců chtějí exekutoři zveřejněním zkreslených dat relativizovat úspěch milostivého léta a pokusit se zabránit opakování akce. Exekutorská komora oznámila, že si za svými čísly stojí.

– Výborný a jeho opoziční kolega Patrik Nacher (ANO) poukázali na rozpor mezi čísly Exekutorské komory a údaji, které zveřejnili velcí věřitelé jako Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) nebo pražský dopravní podnik (DPP). VZP získala v milostivém létě od dlužníků 212 milionů korun a odpustila penále 666 milionů korun. Do této doby dlužníkům u VZP skončilo přes 14.200 exekucí. Částky a počty nebyl ke konci dubna konečné. DPP pak k půli dubna uváděl 13.846 uzavřených exekucí. Dlužníci splatili 14,5 milionu korun, firma jim odpustila penále, úroky a další platby za zhruba 146 milionů Kč.

– Za úspěšnou akci označují milostivé léto organizace, které se zabývají mimo jiné pomocí lidem v dluhové pasti. „Patnáct tisíc lidí, kteří se díky akci zbavili všech svých exekucí a jsou po zaplacení původního dluhu konečně čistí, je velkým úspěchem. Navíc další lidé si snížili počet svých exekucí, a snížili tak svůj celkový dluh,“ uvedl například ředitel Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl.

– Milostivé léto ocenil i expert na dluhovou problematiku společnosti Člověk v tísni (ČvT) Daniel Hůle, podle jehož slov představovalo pro dlužníky „ojedinělou příležitost začít nový život“. ČvT už na podzim upozornil na to, že pro některé lidi může být problém obstarat si ve stanovené tříměsíční lhůtě částku nutnou na vyrovnání původního dluhu. Člověk v tísni proto uspořádal sbírku, ze které pomáhal lidem, kterým zastavení exekucí pomohlo dostat se z  dluhové pasti.

– V polovině srpna vláda zveřejnila návrh zákona, podle kterého by se příští rok mohlo konat další tříměsíční milostivé léto. Pokud by splatili od začátku července do 2. října nedoplatky na daních, stát by jim odpustil úroky a některé další platby. Daňové milostivé léto se má podle návrhu týkat jen fyzických, ne právnických osob, a jen nedoplatků vzniklých do letošního 30. června. Drobné nedoplatky do 200 korun by se pak mohly úplně škrtnout. Částky nad 10.000 korun by se daly srovnat také ve čtyřech splátkách, byl by na to rok do začátku října 2024.

pvl rmi