informace z KSOS – nový formulář přihlášky pohledávky

Krajský soud v Ostravě v souvislosti s novým formulářem přihlášky pohledávky (stanoveným od 1. 4. 2021) vyžaduje, aby věřitelé od 1. 4. 2021 podávali přihlášku pohledávky na novém formuláři. V případě, že u Krajského soudu v Ostravě (včetně pobočky v Olomouci) podá věřitel přihlášku na „starém“ formuláři (tj. na formuláři verze 5-a předepsaném do 31. 3. 2021, příp. na ještě starším formuláři), lze očekávat, že věřitel bude usnesením vyzván k odstranění vad své přihlášky tak, aby ji podal na novém formuláři a pokud tak ani přes výzvu soudu neučiní, bude přihláška pohledávky odmítnuta (dle ust. § 43 odst. 2 věty druhé o.s.ř. a § 80a odst. 3 a § 185 insolvenčního zákona). V podrobnostech viz link

Sdružení agentur: Průzkum o postojích k dluhům posoudí experti

Praha 19. března (ČTK) – Průzkum o postojích Čechů k pravidlům pro dlužníky, který pro Českou asociaci věřitelů (ČAV) provedla agentura STEM/MARK a který vyvolal kritiku, posoudí nezávislí odborníci. Uvedlo to dnes Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR v prohlášení, které zaslalo ČTK. Předsednictvo sdružení doporučilo, aby se do skončení posuzování výsledky průzkumu nepoužívaly.

Sněmovna jedná o úpravě pravidel oddlužení a exekucí. Průzkum z přelomu února a března pro asociaci věřitelů ukázal, že většina lidí je proti zmírnění pravidel pro dlužníky. Se zkrácením oddlužení z pěti let na tři roky by souhlasila desetina dotázaných. Podle čtyř pětin by měl stát zajistit, aby se věřitel ke svým penězům dostal. Vedení asociace věřitelů uvádí, že většina lidí projednávané změny zákonů ke zmírnění podmínek odmítá. Podle Platformy za reformu exekucí byly některé dotazy návodné a zjištění jsou zavádějící.

„Vidíme, že dotazník vykazuje některé znaky nevhodné formulace otázek. Doporučujeme proto všem, kteří tento výzkum využívají k rozhodování týkajících se tématu tohoto výzkumu, aby se zdrželi jeho využití do doby, než bude odborně a nezávisle posouzen,“ napsalo předsednictvo SIMAR.

Sdružení si vyžádalo vyjádření agentury STEM/MARK a sledovalo podněty odborníků na sociálních sítích. Uvedlo, že sběr dat se v agentuře pravidelně kontroluje a je podle standardů kvality. Tento průzkum zatím kontrolou neprošel. Podle předpokladů se ale uskutečnil podle stanovených pravidel. Pro podobu otázek SIMAR regule nemá. Vedení sdružení poukazuje ale na to, že výzkumník má vždy postupovat tak, aby jeho výzkum co nejlépe odrážel realitu. Tlak na vydání rychlého stanoviska předsednictvo odmítá.

„Souhlasíme však s tím, že načasování zveřejnění projektu klientem těsně před projednáváním problematiky v Poslanecké sněmovně ČR se zdá nešťastné. Nebyl zde dostatečný prostor pro společenskou debatu o významu výstupů tohoto výzkumu. Proto rozumíme naléhavým hlasům, které po takové debatě volají a dožadují se korekce,“ uvedlo vedení SIMAR.

Platforma za reformu exekucí poukazuje na to, že se agentura mimo jiné ptá, jestli lidé „souhlasí s tím, aby stát snížil vymahatelnost dluhů, čímž by mohlo dojít ke zdražení některých služeb“. V jiném dotazu respondenti vybírají, zda by cílem státu mělo být „odpustit dlužníkům jejich dluhy“ či „ztížit pro věřitele vymáhání dluhů, a tím je od něho odradit“.

Podle agentury STEM/MARK se odpovědi vztahují vždy pouze k položené otázce, nikoliv k celé problematice chystaných legislativních změn v této oblasti, což ani nebylo cílem výzkumu. „Interpretace výsledků v závěrečné zprávě z výzkumu se drží znění otázek, aniž bychom tyto výsledky jakkoliv zobecňovali,“ reagoval už dříve na kritiku Petr Gajdušek ze STEM/MARK.

SIMAR si obvykle vyžádá nezávislé posouzení. Poté se s agenturou vede neveřejné řízení. Postupy průzkumů se následně zlepší tak, aby se pochybení neopakovala. Pokud by náprava nebyla možná, mohou následovat i sankce a vyřazení ze SIMAR.

Podle předsednictva je téma dluhů a exekucí závažné, neziskové organizace považují změny pravidel za nutné a politické názory jsou rozpolcené. SIMAR uvádí, že i v jiných výzkumech o této problematice se objevují pochybnosti. Navrhuje uspořádat veřejné fórum odborníků. Obrátit se chce i na metodický tým Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

ktk rot

CRIF: Objem nesplácených úvěrů firem i živnostníků roste

Praha 17. března (ČTK) – Firmy a podnikatelé v ČR mají stále větší problémy se splácením úvěrů. Od konce října 2020, kdy skončil zákonný odklad splátek úvěrů, do konce letošního ledna objem nesplácených firemních úvěrů stoupl o sedm miliard korun, tedy o 17 procent. Mezi živnostníky se objem nesplácených úvěrů zvýšil od října do února o 813 milionů, což je nárůst o 38 procent. Vyplývá to z výpočtů, které CRIF – Czech Credit Bureau provedla na základě dat České národní banky a portálu www.informaceofirmach.cz.

Firmy tak na konci ledna nesplácely úvěry v hodnotě 47 miliard korun, což představuje 4,2 procenta jejich celkového dluhu. Živnostníci řádně nespláceli úvěry za tři miliardy korun, tedy 6,6 procenta veškerého dluhu.

„Zatímco domácnosti splácejí i po konci úvěrového moratoria své úvěry poměrně dobře, u firem a živnostníků je situace o poznání horší. Právě živnostníci patří mezi nejpostiženější skupinu obyvatel co do výpadku svých příjmů. Řada z nich je už rok více či méně odkázaná na státní kompenzace, které však nemůžou pokrýt všechny jejich výdaje. I když z dat vyplývá, že počet ukončených živností se za posledních 12 měsíců zatím nijak nezvýšil, problémy podnikatelů se splácením úvěrů jsou varováním do budoucna,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Rostoucí objem nespláceného dluhu se může se zpožděním podle ní projevit jak ve vyšším počtu ukončených živností, tak ve větším počtu předlužených lidí, kteří budou muset požádat o oddlužení. „Na druhou stranu je potřeba připomenout, že platební morálka živnostníků byla v letech 2018 a 2019 rekordně vysoká. Například mezi lety 2009 a 2015 nespláceli živnostníci mezi 11 a 14 procenty svých finančních závazků,“ upozornila Kameníčková.

Celkový objem úvěrů živnostníků klesl od ledna 2020 do konce ledna letošního roku o 651 milionů, tedy o 1,4 procenta. Živnostníci se v uplynulém roce chovali podobně jako domácnosti a podnikatelské subjekty. Omezili své výdaje, výrazně zredukovali investice a ti, kteří mohli, se v nejisté situaci snažili vytvořit co největší finanční rezervy. Určitou roli patrně sehrály i banky, které jsou při půjčování živnostníkům z ohrožených oborů mnohem obezřetnější, dodala Kameníčková.

V posledních měsících své úvěry splácejí hůře také domácnosti a obchodní společnosti. Firmy měly ke konci ledna u bank půjčeno 1,1 bilionu korun, o 0,4 procenta více než o rok dříve.

Domácnosti si jako jediné během pandemie půjčovaly více než před rokem, hlavním důvodem byl nákup nemovitostí na hypotéku, zatímco ostatní úvěry se spíše snižovaly. Ke konci ledna měly od bank půjčeno téměř 1,8 bilionu korun, v meziročním srovnání o 6,8 procenta více. Objem nesplácených úvěrů se zvýšil během posledních 12 měsíců o tři miliardy korun. Domácnosti na konci ledna nesplácely 1,7 procenta svých dluhů u bank, což je o desetinu bodu více než v lednu 2020.

fd jw

Platforma se ohradila proti průzkumu o postojích k řešení dluhů

Praha 16. března (ČTK) – Platforma za reformu exekucí se ohradila proti průzkumu o postojích Čechů k pravidlům pro dlužníky, který pro Českou asociaci věřitelů (ČAV) provedla agentura STEM/MARK. Podle výsledků většina lidí se zmírněním podmínek oddlužení nesouhlasí. Podle platformy byly některé dotazy návodné a zjištění jsou zavádějící. Platforma to uvedla v prohlášení, které zaslala ČTK. Asociace kritiku odmítla.

Odpovědi respondentů se podle agentury STEM/MARK vztahují vždy pouze k položené otázce, nikoliv k celé problematice chystaných legislativních změn v této oblasti, což ani nebylo cílem výzkumu. „Interpretace výsledků v závěrečné zprávě z výzkumu se drží znění otázek, aniž bychom tyto výsledky jakkoliv zobecňovali,“ reagoval na kritiku Petr Gajdušek ze STEM/MARK.

Platformu tvoří organizace jako Charita ČR, Institut prevence a řešení předlužení či Rubikon Centrum, zástupci zaměstnavatelů i akademici. Podle šéfa ČAV Pavla Staňka naopak pohled zkreslují bojovníci za práva dlužníků.

Průzkum z přelomu února a března pro asociaci věřitelů ukázal, že většina lidí je proti zmírnění pravidel pro dlužníky. Se zkrácením oddlužení z pěti let na tři roky by souhlasila desetina dotázaných. Podle čtyř pětin by měl stát zajistit, aby se věřitel ke svým penězům dostal. Vedení asociace věřitelů míní, že většina lidí projednávané změny legislativy ke zmírnění podmínek oddlužení odmítá.

Podle platformy jsou ale některé otázky průzkumu návodné. Agentura se mimo jiné ptá, jestli lidé „souhlasí s tím, aby stát snížil vymahatelnost dluhů, čímž by mohlo dojít ke zdražení některých služeb“. V jiném dotazu respondenti vybírají, zda by cílem státu mělo být „odpustit dlužníkům jejich dluhy“ či „ztížit pro věřitele vymáhání dluhů, a tím je od něho odradit“. Platforma varuje před zkreslováním údajů a ovlivňováním veřejného mínění. Podle nich má vést k zablokování projednávaných změn ve Sněmovně.

Šéf České asociace věřitelů Pavel Staněk řekl, že „hrstka bojovníků za práva dlužníků“ výrazně zkresluje pohled zákonodárců na záležitosti dluhů. Míní, že postoj lidí je v drtivé většině případů odlišný od projednávaných změn legislativy. Podle platformy naopak změnám exekučního řádu a insolvenčního zákona brání silná lobby organizací, které na nynějším stavu profitují. Platforma zmiňuje právě asociaci věřitelů.

Podle údajů Exekutorské komory mělo loni v listopadu exekuci 719.503 lidí. Exekucí bylo 4,33 milionu. Zadlužený musel v průměru splácet bez úroků a poplatků 441.200 korun. Od loňského února se suma zvedla o 69.300 korun. Podle expertů na dluhovou problematiku se situace může v příštích letech kvůli dopadům epidemie a koronavirové krize zhoršovat.

ktk fd snm

Průzkum STEM/MARK: Češi nesouhlasí s dalšími úlevami pro dlužníky

Praha 15. března (ČTK) – Většina lidí nesouhlasí s dalšími zákony zmírňujícími pravidla splácení dluhů. Osobní bankrot je podle nich už nyní příliš mírný a s jeho navrhovaným zkrácením na tři roky by souhlasila desetina Čechů. Převážná část lidí by neměnila ani fungující pravidla exekucí. Vyplývá to průzkumu, který agentura STEM/MARK na přelomu února a března uskutečnila na vzorku 1016 lidí pro Českou asociaci věřitelů.

Na 78 procent respondentů podle průzkumu považuje za správné, že je možné prodat dlužníkův movitý majetek. Většina by zachovala i svobodnou volbu exekutora a možnost vymáhat dluh tak dlouho, dokud ho dlužník nesplatí, vyplývá dále z průzkumu STEM/MARK.

Podle většiny účastníků průzkumu (82 procent) by měl stát pomocí zákonů zajistit, aby se věřitel dostal ke svým penězům. Naopak osm procent si myslí, že by zákonodárci měli dlužníkům dluhy odpustit. Za neodpustitelné respondenti průzkumu považují všechny typy dluhů od výživného přes odměnu za práci až po hypotéky, spotřebitelské úvěry či poplatky za energie. Vstřícnější by byli u půjček příbuzným či přátelům, uvádí průzkum.

Na 16 procent lidí podle něho považuje za správné, že současná pravidla osobního bankrotu umožňují, aby byly dlužníkovi dluhy smazány i v případě, kdy z nich splatí méně než 30 procent. Ještě méně účastníků průzkumu (10,5 procenta) by podpořilo další zmírnění podmínek oddlužení v podobě jeho zkrácení z aktuálních pěti let na tři roky, jak navrhuje vláda.

Mezi respondenty průzkumu dále převažuje názor (56 procent), že by věřitel měl mít možnost dluh vymáhat až do té doby, dokud ho dlužník nesplatí. S omezením vymáhání na dobu tří let, jak navrhuje projednávaná novela exekučního řádu, by souhlasilo 12 procent účastníků průzkumu. Tam, kde by splácení dluhu formou srážek ze mzdy trvalo příliš dlouho, by podle většiny respondentů (78 procent) měla být zachována možnost, aby exekutor provedl mobiliární exekuci a prodal dlužníkův zbytný movitý majetek.

„Průzkum jasně ukazuje, že většina lidí si stále myslí a trvá na tom, že dluhy se mají platit. Výsledky se prakticky neliší od průzkumu, který na toto téma STEM/MARK dělal před dvěma lety, a to navzdory aktuální nelehké situaci. V odpouštění dluhů by lidé dnes dokonce byli ještě o něco přísnější,“ uvedl prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk.

Ten míní, že postoje občanů jsou v drtivé většině případů odlišné od legislativních změn, které stát v posledních letech zavádí. „Je zřejmé, že pohled zákonodárců je v této věci velmi výrazně zkreslen zájmy a názory hrstky bojovníků za práva dlužníků, kteří jsou bohužel na rozdíl od běžných občanů a věřitelů velmi aktivní v médiích a na sociálních sítích,“ dodal Staněk.

Pokud by se lidé sami ocitli v pozici věřitele, bylo by podle průzkumu pro většinu z nich (86 procent) zásadní, aby se domohli zaplacení dluhu v co nejkratším čase a s co nejmenšími náklady. Pouze 6,5 procenta lidí by na základě průzkumu souhlasilo s tím, aby věřitel musel před započetím exekuce zaplatit exekutorovi nevratnou zálohu, jak navrhuje novela ministerstva spravedlnosti. Odměna exekutora by podle většiny lidí měla být odvislá od toho, jak dobře vykonává svoji práci, uzavírá průzkum.

fd mha

Soud vyhlásil úpadek ČSA, firma dluží přes 1,8 miliardy Kč

Praha 10. března (ČTK) – Městský soud v Praze vyhlásil úpadek společnosti České aerolinie (ČSA). Návrh podal letecký dopravce. Insolvenčním správcem jmenoval soud karvinskou společnost Inskol. O budoucnosti firmy by měla rozhodnout červnová schůzka věřitelů. Vyplývá to z usnesení soudu, na rozhodnutí upozornil server zdopravy.cz. Letecká společnost má dluhy kolem 1,8 miliardy korun. Provoz zatím dál pokračuje.

ČSA byly od konce srpna pod ochranným moratoriem před věřiteli. Vypršelo v závěru února, aerolinky ještě předtím podaly k insolvenčnímu soudu návrh na svou reorganizaci. Jejím cílem je podle firmy záchrana společnosti. Dopravce v návrhu uvedl, že má dluhy přibližně 1,8 miliardy korun, z toho miliardu v rámci neproplacených nebo neprojetých letenek cestujících. Zbytek pak společnost dluží dodavatelům.

Soud dnes návrhu aerolinek vyhověl a vyhlásil úpadek firmy. Zároveň dal dvouměsíční lhůtu všem věřitelům společnosti, kteří dosud své pohledávky vůči ČSA nepřihlásili. Všechny přihlášené pohledávky následně soud posoudí v červnu. Okamžitě po červnovém jednání soudu by se měla uskutečnit schůzka všech věřitelů. Na ní by se mělo rozhodnout o dalším řešení úpadku ČSA.

Insolvenčním správcem soud pověřil karvinskou firmu Inskol. Vznikla v roce 2018 a zabývá se činností insolvenčního správce a likvidátora. Společnost by měla v květnu soudu předložit zpracovaný seznam všech přihlášených věřitelů a také soupis veškerého majetku ČSA. Zároveň bude jednat s dlužníky aerolinek.

Leteckou společnost zasáhly dopady epidemie koronaviru, během krize musela zrušit velké množství spojů. Dopravce kvůli ztrátám už během loňského roku propustil kolem 300 pracovníků. V únoru pak firma oznámila Úřadu práce záměr propustit až všech 430 zaměstnanců. ČSA v této souvislosti upozornily na to, že jde o jeden z kroků v připravované reorganizaci, a záměr tak nemusí znamenat propuštění všech pracovníků.

Krize postihla i mateřskou společnost Smartwings, která je nyní stále pod ochranným moratoriem. Ta však zřejmě bude situaci řešit jinak, na rozdíl od ČSA má nárok na garanci z program COVID Plus. Vede proto jednání o úvěru s bankami, který by měl být krytý právě státním programem.

Skupina Smartwings, do níž ČSA patří, v minulých týdnech a měsících žádala o pomoc stát, poukazuje přitom na pomoc aerolinkám v zahraničí. Stát však speciální pomoc pro leteckého dopravce neplánuje.

sip snm

Atradius:Platební neschopnosti v Německu přibývá, týká se to i ČR

Praha 10. března (ČTK) – Riziko platební neschopnosti v Německu roste. K cestovnímu ruchu a pohostinství se přidávají i potíže v odvětvích, na něž jsou navázané mnohé české firmy, uvedla pojišťovna Atradius, která je světovým lídrem v pojištění a vymáhání pohledávek a poskytování záruk.

Zvýšené riziko neplacení faktur se podle pojišťovny týká i německého automobilového a strojírenského průmyslu, na něž je navázáno mnoho dodavatelů z ČR. Zhoršený vývoj v Německu by navázané obory v Česku mohly naplno pocítit se zpožděním půl až jednoho roku. Některé firmy se ale s prvními důsledky situace potýkají už nyní.

Obzvlášť těžce je v Německu již od začátku první vlny pandemie zasažena oblast cestovního ruchu, pohostinství, ubytování, veřejné dopravy, či veletrhů a konferencí.

„Firmy přicházejí o výnosy a vládní podpora, jež má ušlé tržby kompenzovat, je často nedostatečná. Fixní náklady, jako nájemné, platy a další smluvní závazky, přitom nadále plynou. V posledních měsících jsme proto zaznamenali značný nárůst žádostí dodavatelů do těchto odvětví o pojištění pohledávek,“ uvedl ředitel Atradius pro Německo Frank Liebold.

Výhled do budoucna je přitom podle něj dál nepříznivý. Po snížení či ukončení vládních podpor a po uvolnění moratorií na insolvenční řízení již tak značná nejistota ještě vzroste. Atradius proto nyní zvýšila své celkové hodnocení rizik pro tyto společnosti na ‚velmi vysoké‘. Pro příští měsíce očekává ve srovnání s předchozími roky dvouciferný procentní nárůst opožděných plateb a platební neschopnosti kupujících v těchto odvětvích.

Vedle cestovního ruchu, pohostinství, ubytování a dalších odvětví zanechá druhá vlna lockdownu v Německu stopy na hospodaření firem i v dalších odvětvích. Půjde zejména o služby, textilní průmysl a ‚kamenný‘ maloobchod. Z pohledu ČR je pak znepokojující především skutečnost, že se varování týká i automobilového průmyslu, kovovýroby a strojírenství, tedy odvětví, na něž je navázáno mnoho tuzemských firem.

Riziko platební neschopnosti roste hlavně u menších a středních dodavatelů z nižších pater dodavatelských řetězců „Zhoršující se situaci v německém průmyslu už pocítili i někteří dodavatelé z Česka. Lze očekávat, že budou rychle přibývat další. Je prakticky vyloučeno, aby se při tak těsném navázání naší ekonomiky na tu německou plošné důsledky tuzemským firmám vyhnuly,“ upozornila ředitelka české pobočky Atradius Markéta Stržínková.

V ČR loni počet podaných insolvenčních návrhů v případě právnických osob dosáhl 1054, což je nejnižší hodnota od roku 2008. Důvodem ale byla zejména dočasně zvýšená ochrana dlužníků známá pod zkratkou lex covid. Tu zákonodárci zavedli loni na jaře s cílem zmírnit dopady pandemie koronaviru. S ohledem na ukončení části moratorií se od září u firem začaly ekonomické problémy v počtu návrhů na insolvenci nepříznivě projevovat. Jen v prosinci 2020 bylo právnickými osobami podáno 124 návrhů, což je nejvyšší měsíční hodnota za 3,5 roku, připomněl výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008 Tomáš Valášek.

fd mal

Data exekutorů: Exekucí i lidí v nich ubylo, dlužná částka rostla

Praha 27. února (ČTK) – V Česku loni ubylo exekucí. Minulý rok v listopadu jich bylo 4,33 milionu, tedy o 145.800 méně než koncem loňského února. Od léta do podzimu klesl i počet lidí, kteří exekuce měli. Naopak se ale zvedla průměrná celková částka, kterou zadlužený musel splácet. V listopadu dosahovala bez úroků 441.200 korun. Před začátkem epidemie loni v únoru byla o 69.300 korun nižší. Vyplývá to z údajů Exekutorské komory. Podle expertů na dluhovou problematiku se situace může v příštích letech kvůli dopadům epidemie a koronavirové krize zhoršovat.

Loňská data jsou k 11. listopadu a k 22. únoru. V listopadu mělo podle komory exekuci 719.503 lidí. Tento údaj pak komora srovnává s počtem z loňského 27. července. Podle ní byl v létě o 37.312 vyšší. Na konci roku 2019 bylo v exekuci 790.000 osob. Exekucí od února do listopadu ubylo o 145.718. Bylo jich 4,33 milionu. Na konci roku 2019 to bylo 4,5 milionu. Počty v posledních letech klesaly. Za nižšími loňskými čísly může být i omezené fungování úřadů kvůli epidemii.

Zatímco exekucí i lidí s ní ubylo, dlužná částka vzrostla. Loni v listopadu exekutoři vymáhali od dlužníka v průměru 441.202 Kč, a to bez úroků a poplatků. Od konce loňského února se průměrná jistina zvedla o 69.322 korun. Polovina lidí měla uhradit přes 138.371 Kč. Tato mediánová suma tak stoupla od února o 19.697 korun. V jedné exekuci se v listopadu jednalo v průměru o částku 71.269 Kč. To je o 6837 korun víc než v únoru.

Česko bylo za poslední rok téměř sedm měsíců v nouzovém stavu. Po většinu času byly zavřené školy, restaurace, řada obchodů, kulturní či sportovní zařízení. Řada podnikatelů a jejich zaměstnanců je bez příjmu, žádají podporu od státu. V evidenci úřadu práce přibylo od března do ledna zhruba 100.000 nezaměstnaných.

„Poradny a nízkoprahová zařízení zaznamenávají nárůst počtu klientů. Lidé se dostávají do dluhových problémů. Budou řešit exekuce a osobní bankroty. Potýkáme se s depresí a frustrací,“ uvedl šéf Charity ČR Lukáš Curylo. Poukazoval na to, že vláda v této situaci plánuje přesměrovat desetinu evropských peněz ze sociálních projektů do investic. Podle Curyla i zástupců jiných organizací je naopak nutné služby pro potřebné posílit, aby se díky včasné pomoci zabránilo budoucím větším dopadům.

Podle expertů na dluhovou problematiku měli lidé loni také dočasnou ochranu. Do konce června platila mírnější pravidla u exekucí, do konce října byl odklad splátek úvěrů a do konce roku pak odklad placení nájmů. Odborníci se obávají toho, že se situace začne zhoršovat až letos a v exekuci by mohly skončit tisíce lidí.

Zástupci organizací na pomoc osobám v nouzi i někteří politici prosazují změny nastavení exekucí a zmírnění podmínek oddlužení. Část politiků a některé instituce navrhované změny naopak odmítají. Podle nich zhoršují pozici věřitelů a nahrávají dlužníkům.

Změny podporují i odbory. Poukazují na výpadky příjmu, tlak na snižování mezd i propouštění. „U exekucí se dá z minulé krize vypozorovat, že se můžeme dostat do ne nepodobné situace,“ uvedl už dřív odborový předák Josef Středula. Podle Pavly Aschermannové z Rubikon centra nynější krize nebude stejná jako ta předchozí. „Bude o to horší, že lidé už jsou v exekucích. K nim jim teď přibudou další,“ řekla před nedávnem Aschermannová.

Nejvíc exekucí se loni týkalo částek do 10.000 korun. Bylo jich 45 procent. Podíl se od jara ale snížil. Naopak narostl u dluhu mezi 20.000 a 30.000 korunami a u dluhu nad 100.000 korun. Patnáct procent všech lidí v exekuci žije v Ústeckém kraji a dalších 14 procent v Moravskoslezském kraji. V Ústeckém kraji připadalo na 100.000 obyvatel 13 osob s exekucí. V Karlovarském kraji to bylo 12 a v Moravskoslezském osm.

Počet exekucí a počet lidí v exekuci v jednotlivých letech:

RokExekucePočet lidí
20164,460.000834.000
20174,670.000863.000
20184,679.200822.000
20194,500.500790.000
2020*4,330.400720.000

* údaj k 11. listopadu 2020

Zdroj: Exekutorská komora

ktk mha