E15: Nejvyšší soud vrátil případ zkrachovalé vagonky na začátek

Brno/Praha 6. ledna (ČTK) – Nejvyšší soud vrátil případ lounského zkrachovalého výrobce vagonů Heavy Machinery Services (HMS) na začátek, zrušil verdikt nižších instancí o konkurzu. Píše to server deníku E15. Soudy budou nyní muset znovu rozhodnout, zda nad vagonkou, která se dříve jmenovala Legios, vyhlásí konkurz, nebo povolí reorganizaci. Nejvyšší soud vrátil případ na začátek kvůli tomu, že rozhodnutí schůze věřitelů o reorganizaci HMS z roku 2014 je neplatné. Z hlediska zákona se schůze kvůli právním zmatkům ani nekonala, bez schůze věřitelů ovšem nemohly pozdější soudy o způsobu řešení bankrotu rozhodnout, píše server.

„Za této situace je rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, a to jak rozhodnutí, kterým byl zamítnut návrh na povolení reorganizace, tak rozhodnutí, kterým byl prohlášen konkurz na majetek dlužníka, předčasné. Tudíž nesprávné, neboť u dlužníka, u něhož je objektivně přípustná reorganizace, není možné rozhodnout o způsobu řešení úpadku před konáním schůze věřitelů. Ta může řešení úpadku svým usnesením závazně určit,“ stojí v publikovaném usnesení senátu Nejvyššího soudu vedeného soudcem Milanem Poláškem.

Vagonka dluží věřitelům přes tři miliardy korun a od roku 2014 je v úpadku. Na začátku případ řešil soudce Krajského soudu v Českých Budějovicích Josef Šimek. Později se však zjistilo, že se k rozhodování o této insolvenci dostal neoprávněně. Pod jeho dohledem se v roce 2014 konala schůze věřitelů. Na ní soud rozhodl o hlasovacích právech věřitelů. Schůze následně odsouhlasila reorganizaci HMS. Když se přišlo na to, že Šimek řeší případ nezákonně, odvolací soud reorganizaci zrušil. Případ se poprvé vrátil na start.

Pod vedením nového českobudějovického soudce Zdeňka Strnada následovala série jednání, dokazování, výslechů a právních sporů. V roce 2019 Krajský soud v Českých Budějovicích a následně i Vrchní soud v Praze odmítly reorganizaci vagonky s odůvodněním, že nesledovala poctivý záměr.

Kauza je jedním z kolbišť mezi byznysmeny Františkem Savovem a Michalem Strnadem, píše web. Podle serveru deníku E15 se mimo jiné řešilo, zda reorganizace v tomto případě neslouží jen prospěchu Savova. Naopak za opětovné vyhlášení konkurzu s HMS se staví zajištěný věřitel Gomanold. Ve vagonce totiž už není co reorganizovat, tvrdí firma obchodující s pohledávkami, s jejíž pomocí miliardář Jaroslav Strnad ovládl výrobce nákladních automobilů Tatra, dodává server.

fsl dr

CRIF: Počet osobních bankrotů loni klesl o sedm procent na 17.396

Praha 6. ledna (ČTK) – V Česku bylo v roce 2020 vyhlášeno 17.396 osobních bankrotů, o sedm procent méně než předchozí rok. Zároveň bylo podáno 17.701 návrhů na osobní bankrot, o 13 procent méně než v roce 2019. Vyplývá to z aktuálních statistik společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, které má ČTK k dispozici. Za poklesem může být pandemie koronaviru.

Za meziročním poklesem stojí hlavně nízký počet osobních bankrotů ve druhém pololetí roku 2020, kdy bylo vyhlášeno o 4300 osobních bankrotů méně než ve stejném období roku 2019.

„Epidemie nového typu koronaviru tak téměř vymazala vliv novely insolvenčního zákona z poloviny roku 2019, jejímž cílem bylo umožnit oddlužení vyššímu počtu lidí. Před účinností novely se měsíční počet osobních bankrotů pohyboval kolem 1100, zatímco po účinnosti novely skokově vzrostl přibližně na dvojnásobek. Čísla z posledního čtvrtletí roku 2020 se však už pohybují na hodnotách blízkých době před účinností této novely,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Nejméně osobních bankrotů bylo vyhlášeno v prosinci, a to 1046 (o 301 méně než v listopadu). V prosinci byl zároveň podaný druhý nejnižší počet návrhů na osobní bankrot, konkrétně 1195, o 116 méně než v listopadu.

Prosincový pokles počtu podaných návrhů na osobní bankrot i počet vyhlášených osobních bankrotů se opakuje každý rok s různou intenzitou. Důvodem je především nižší počet pracovních dní a také dovolené mezi Vánocemi a Novým rokem. Prosinec je proto dlouhodobě měsícem, ve kterém je vyhlašováno nejméně osobních bankrotů, upozornila Kameníčková.

Nejvíce osobních bankrotů bylo v roce 2020 vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (2678), v Ústeckém kraji (2039) a ve Středočeském kraji (1918). Nejméně potom na Vysočině (565), v Pardubickém kraji (622) a v Karlovarském kraji (707).

Nejohroženějším regionem byl v uplynulém roce Ústecký kraj, kde bylo vyhlášeno v průměru 24,8 osobního bankrotu na 10.000 obyvatel. Následoval Karlovarský kraj s 24 osobními bankroty a Moravskoslezský kraj s 22,3 osobního bankrotu. Naopak v Praze a na Vysočině bylo vyhlášeno pouze 11,1 osobního bankrotu a v Pardubickém kraji 11,9. Průměr za celou ČR činil 16,3 bankrotu na 10.000 obyvatel.

Počet osobních bankrotů se meziročně zvýšil pouze v Praze (o devět procent) a v Jihomoravském kraji, ve zbytku republiky se snížil. Nejrychleji v Ústeckém kraji (o 19 procent), v Královéhradeckém kraji (o 18 procent) a v Pardubickém kraji (o 17 procent).

V červnu 2019 začala platit insolvenční novela s mírnějšími podmínkami pro oddlužení. Lidé tak mohou splatit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent dluhu, nebo by měli za pět let dorovnat aspoň 30 procent dlužné částky. V prvním případě jde o jakési zrychlené oddlužení, využitelné zejména v případě nižších dluhů. V druhém případě je oddlužení splněno, jestliže po pěti letech od schválení oddlužení dlužník neporušil svou povinnost vynaložit veškeré úsilí k uspokojení pohledávek věřitelů.

fd mha

Studie CRIF: Počet bankrotů firem byl loni nejnižší od roku 2008

Praha 6. ledna (ČTK) – Počet bankrotů firem byl loni nejnižší od roku 2008. V Česku bylo vyhlášeno 609 bankrotů obchodních společností, což bylo o 71 méně než předloni. Rovněž bylo vyhlášeno 7284 bankrotů podnikatelů, o 538 méně než v roce 2019. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, kterou dnes firma poskytla ČTK.

Počet návrhů na firemní bankrot loni klesl meziročně o 100 na 973, počet návrhů na bankrot podnikatelů se snížil o 1257 na 7412.

„Nízký počet firemních bankrotů může v současné ekonomické situaci vypadat paradoxně. Stojí za ním zejména dubnová novela insolvenčního zákona, tzv. lex Covid, která věřitelům od dubna do srpna fakticky znemožnila podávat na dlužníky insolvenční návrhy a společnostem v problémech zároveň umožnila nepodávat na sebe insolvenční návrh bez zbytečného odkladu,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Ve chvíli, kdy ve čtvrtém čtvrtletí začal počet návrhů na bankrot firem opět růst, omezilo se podle CRIF kvůli zhoršení epidemiologické situace fungování státních úřadů včetně soudů. Počet vyhlášených bankrotů tak zůstal přes nárůst návrhů nízký. V prosinci bylo podáno nejvíce návrhů na bankrot firem za 3,5 roku, počet bankrotů začne růst patrně až v letošním prvním čtvrtletí.

Počet návrhů na bankrot podnikatelů i počet jejich bankrotů byl nejnižší v prosinci, kdy soudy registrovaly 459 návrhů na bankrot podnikatelů (o 78 méně než v listopadu) a vyhlásily 433 bankrotů (o 105 méně než v listopadu).

„Bankroty podnikatelů se od firemních bankrotů v mnohém liší. Hlavním rozdílem je to, že ve většině případů se dějí ve formě oddlužení podnikatele, tedy stejným způsobem jako osobní bankroty. Dynamika bankrotů podnikatelů je proto obdobná jako u osobních bankrotů,“ upozornila Kameníčková. U podnikatelů tak nebyl ve čtvrtém čtvrtletí nárůst počtu insolvenčních návrhů, jako tomu bylo u firem.

Nejvíce firemních bankrotů bylo loni vyhlášeno v Praze (265), dále v Jihomoravském kraji (73) a v Moravskoslezském kraji (45). Naopak nejméně jich bylo vyhlášeno v kraji Vysočina (12), v Libereckém kraji a v Pardubickém kraji (shodně 14).

Nejvíce bankrotů podnikatelů bylo loni vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (910), v Ústeckém kraji (900) a v Jihomoravském kraji (712). Nejméně naopak v Karlovarském kraji (227), na Vysočině (272) a ve Zlínském kraji (285).

Nejvíce bankrotů firem bylo vyhlášeno v obchodu (143), dále ve zpracovatelském průmyslu (112) a v profesních, vědeckých a technických činnostech (68). Po přepočtu na množství registrovaných společností byla však nejrizikovějším odvětvím doprava a skladování, kde bylo v průměru vyhlášeno 25,8 bankrotu na 10.000 firem.

Mezi podnikateli bylo nejvíce bankrotů vyhlášeno ve stavebnictví (1576), v obchodu (1559) a ve zpracovatelském průmyslu (856). Po přepočtu na 10.000 podnikatelů byla nejrizikovější doprava a skladování se 77,5 bankrotu, následovaly ubytování, stravování a pohostinství se 60,4 bankrotu. Počet bankrotů podnikatelů v hlavních odvětvích meziročně nejvíce vzrostl v dopravě a skladování (o 12 procent) a naopak nejvíce klesl v zemědělství, lesnictví a rybářství (minus 12 procent).

fd jw

Ministerstvo vytvořilo nové formuláře pro insolvenční řízení

Praha 5. ledna (ČTK) – Ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo nové formuláře k insolvenčnímu řízení. Podle úřadu bude nyní vyplnění dokumentů snazší pro účastníky řízení a zároveň změna přinese úsporu související s tiskem a archivací příslušných materiálů. Mluvčí ministerstva Vladimír Řepka dnes na dotaz ČTK uvedl, že podstatou změny je vypuštění nadbytečných informací, které se v insolvenčním procesu vykazovaly často opakovaně.

Stav původních formulářů úřad označil za „dlouhodobě neudržitelný“. Modernizované vzory nyní odrážejí novou právní úpravu. Je mezi nimi například seznam přihlášených pohledávek, zpráva o plnění oddlužení či zpráva o plnění reorganizačního plánu.

Osmnáctku původních formulářů zredukovalo ministerstvo na 11. Podle úřadu tím ušetří administrativní síly jak insolvenční správci, tak soudy. Sníží se celkový počet i rozsah podání, které vyžadují kontrolu, zpracování a archivaci. Materiální úsporu úřad vyčíslil na 900.000 korun ročně, úsporu osobních nákladů administrativy insolvenčních řízení odhadl na 66,4 milionu korun za rok.

Ministerstvo ale zároveň uvedlo, že letos počítá s vytvořením šesti nových dodatečných formulářů. Konkrétně jde o vyrozumění o soupisu majetku, vyrozumění o popření pohledávky, návrh na vydání výtěžku zpěněžení a seznam majetku, závazků a zaměstnanců.

Podle Řepky půjde o doporučené vzory, které sjednotí formu dokumentů a nezvýší objem administrativy. Mluvčí uvedl, že nyní mají jednotliví insolvenční správci vytvořené například pro seznamy majetku či zaměstnanců své vlastní vzory v různých aplikacích.

„V reálu to nyní vypadá tak, že v každém insolvenčním řízení jsou seznamy jiné, byť obsahují v zásadě stejné informace. Pokud s nimi potom má insolvenční soud, advokát či věřitel pracovat, tráví mnoho času pracným vyhledáváním informací v dokumentu,“ uvedl mluvčí.

Podnět ke vzniku insolvenčních formulářů původně vzešel ze spolupráce ministerstva spravedlnosti a Vysoké školy ekonomické. Na tvorbě modernizovaných vzorů se podíleli i zástupci soudů, představitelé spolků insolvenčních správců a Česká advokátní komora.

tep jw

Arca Capital podala vlastní návrh na reorganizaci

Praha 4. ledna (ČTK) – Vrchní soud v Praze zastavil loni 28. prosince insolvenční řízení vůči společnosti Arca Investments, zahájené v polovině září 2020 na žádost investičního fondu IFIS. Podle soudu totiž není Česká republika hlavním působištěm Arcy, české soudy proto nejsou příslušné případ řešit. Česko-slovenská skupina Arca Capital však nyní přesto žádá pražský městský soud o zahájení nového řízení o povolení reorganizace své mateřské společnosti Arca Investments, a to na základě vlastního návrhu. Skupina o tom dnes informovala ČTK.

Skupina Arca Investments podala nový návrh opět v České republice. Je totiž přesvědčena, že v Česku se nachází místo hlavních zájmů společnosti, které je rozhodující pro určení soudu k vedení insolvenčního řízení.

„Vyřešit situaci, do které se nejen naše společnost dostala vlivem pandemie covid-19 a následných restrikcí, a provést reorganizaci společnosti Arca Investments i celé skupiny Arca Capital je třeba v České republice. Pochází odsud totiž více než 80 procent našich věřitelů a je zde soustředěna většina našich aktivit. Především jsme ale přesvědčení, že insolvenční řízení v ČR poskytne nejlepší podmínky pro naše věřitele,“ zdůvodnil opětovné podání žádosti o povolení reorganizace většinový akcionář Arca Capital Rastislav Velič.

V případě povolení reorganizace bude mít Arca Investments 120 dní na předložení reorganizačního plánu. Ten bude připraven ve spolupráci s poradci Tarpan Partners a advokátní kanceláří Badokh.

„Městský soud v Praze žádáme o reorganizaci, která věřitelům podle našich předpokladů zajistí více než 50procentní návratnost pohledávek a díky jasným zákonným pravidlům a veřejně přístupnému insolvenčnímu rejstříku zároveň umožní transparentní proces reorganizaceReorganizace v ČR také odpovídá evropské judikatuře a umožní vytvořit podmínky pro předpokládaný vstup zahraničního partnera, společnosti Blantyre Capital,“ doplnil Velič.

Arca Investments koncem prosince oznámila, že nepřišla o soudní ochranu před věřiteli. Soud na Slovensku odmítl dva návrhy na zrušení její ochrany. Arca minulý čtvrtek po policejní razii v jedné ze svých firem odmítla informace, že se dopouští poškozování svých věřitelů nebo že ze skupiny vyvádí majetek.

Závazky skupiny činí 18,6 miliardy Kč. Z toho představují závazky ze směnek více než 15,5 miliardy Kč, věřitelé ze směnek v ČR pak 13 miliard Kč. Věřitelů je celkem 1889, z toho v Česku více než 80 procent. Zajištěným věřitelem je pouze J&T Banka.

fd dto mha