Archiv autora: Zdeňka

Praha 28. dubna (ČTK) – Stabilita českých firem se v prvním čtvrtletí letošního roku mírně zlepšila, zůstává ale na relativně nízké úrovni. Index stability firem dosáhl 5,6 bodu po 5,5 bodu v závěrečném čtvrtletí loňského roku, jeho hodnota je ale druhá nejnižší za poslední dva roky. Index, který dnes poskytla ČTK Mezinárodní obchodní komora ČR (ICC), dlouhodobě sleduje finanční odolnost českých podniků napříč hlavními odvětvími a regiony.

„Pokles stability se v prvním čtvrtletí zastavil, ale firmy se nadále pohybují v prostředí zvýšené nejistoty. Mírné zlepšení proto nelze vnímat jako návrat k růstovému trendu,“ uvedl předseda dozorčí rady ICC Jan Čarný.

Ekonomické prostředí podle ICC zůstává pro firmy obtížné. Přetrvává zvýšená míra rizika v dodavatelských řetězcích. Zároveň se do stability podniků postupně přelévají první dopady zdražení ropy, které nastalo v důsledku konfliktu na Blízkém východě.

Energetika si udržela nejvyšší stabilitu v celé ekonomice, firmy z tohoto sektoru dosahují hodnot indexu přes osm bodů. Vysokou stabilitu si udržují také podniky působící v těžbě a v informatice. Naopak nejnižší stabilitu mají firmy působící v dopravě a skladování, kde je index na úrovni tří bodů. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím si polepšily obory stavebnictví, vodohospodářství a hotelů a restaurací, zhoršení zaznamenaly doprava a skladování a nemovitosti.

Regionálně zůstává nejstabilnějším Pardubický kraj, následovaný Vysočinou a Jihočeským krajem. Naopak Jihomoravský, Karlovarský a Olomoucký kraj vykazují nejnižší stabilitu. Podle ICC jsou stabilnější kraje s vyváženou strukturou ekonomiky, kde se kombinují průmysl, služby i zemědělství.

Index stability firem hodnotí stabilitu českých firem na stupnici od nuly do deseti pro 12 hlavních hospodářských odvětví a celou ČR. Maximální hodnota indexu vyjadřuje nejvyšší stabilitu, kdy žádná firma nemá žádné problémy. Index se zveřejňuje čtvrtletně. Podkladem pro tvorbu indexu jsou data od společností CRIF, Dun & Bradstreet a Coface o pravděpodobnosti úpadku firem v nejbližších 12 měsících. Do indexu jsou zahrnuta data přibližně 350.000 firem působících v české ekonomice.

str opm

Praha 28. dubna (ČTK) – V letošním roce rostou rizika pro insolvence firem a jejich počet by mohl dosáhnout vrcholu v době po skončení pandemie covidu-19. Hlavní problém představuje zdražení ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě, které zvyšuje náklady podniků a omezuje poptávku domácností. Vyplývá to z analýzy společnosti Coface, kterou má ČTK k dispozici.

Loni podle únorových údajů Coface zbankrotovalo v Česku 1189 firem, meziročně o 8,7 procenta víc. Letos společnost čeká další růst insolvencí. „Očekávám, že rok 2026 bude pro řadu firem zásadní zkouškou životaschopnosti. V České republice by insolvence mohly dosáhnout postpandemického vrcholu, po němž by při oživení zahraniční poptávky a posílení ekonomického růstu mohl následovat postupný pokles,“ uvedl ředitel úpisu rizik Coface pro ČR a Slovensko Martin Procházka.

Hlavním problémem je růst cen energií, který vyvolal útok Spojených států a Izraele na Írán a následné íránské rozhodnutí o zablokování Hormuzského průlivu. Zdražení surovin se podle Coface už nyní promítá do nákladů firem a snižuje jejich marže. Firmy se poté musí rozhodnout, zda rostoucí výdaje přenesou na zákazníky, což by ale dál utlumilo poptávku. Domácnosti přitom rovněž čelí zvýšeným nákladům v důsledku zdražení pohonných hmot.

Domácnostem mohou podle Coface krátkodobě pomoci zavedení stropů na ceny pohonných hmot nebo daňové úlevy. Tato opatření ale zvyšují tlak na veřejné rozpočty. V případě pohonných hmot také mohou cenové stropy přinášet rizika pro stabilitu dodávek.

V případě firem je dalším problémem rostoucí počet insolvencí v Německu, které je nejdůležitějším obchodním partnerem Česka. Podle analýzy tím roste pravděpodobnost přelévání problémů do Česka prostřednictvím dodavatelských řetězců.

Úvěrová pojišťovna Coface poskytuje klientům ochranu před riziky spojenými s obchodováním, zejména informace o finanční stabilitě odběratelů, dodavatelů a potenciálních obchodních partnerů.

str opm

Praha 19. dubna (ČTK) – Za první čtvrtletí letošního roku zbankrotovalo 1567 podnikatelů, nejvíc od prvního čtvrtletí roku 2021. Loni to bylo 1547. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz. Za vysokým počtem bankrotů může být mimo jiné to, že firmy čelí dražším energiím a růst tržeb je často nedostatečný, uvedla partnerka poradenské firmy Crowe Ivana Brancuzká.

V březnu bylo v ČR vyhlášeno 609 bankrotů podnikatelů. Jde o nejvyšší měsíční počet od března 2021 a zároveň o 18 procent více než ve stejném měsíci loňského roku. Zároveň bylo podáno 624 insolvenčních návrhů. V prvním čtvrtletí soudy přijaly 1612 návrhů na bankrot podnikatelů, o dvě procenta méně než ve stejném období loňského roku.

„Březnový počet bankrotů podnikatelů je výjimečně vysoký, překonalo ho pouze jaro roku 2021, tedy období po moratoriu na bankroty v předchozím roce. V březnu se ovšem zvedl rovněž počet osobních bankrotů a bankrotů společností,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Objem úvěrů podnikatelů se podle ní zvyšuje mnohem rychleji než objem jejich vkladů, avšak podíl nevýkonných úvěrů klesá, takže jejich platební morálka se meziročně zlepšila.

„Firmy čelí dražším energiím, vstupům i práci, zatímco růst tržeb často nestačí. Negativně se projevuje i opatrnější chování zákazníků a firem, které odkládají větší výdaje i investice. Zároveň jde částečně o přirozené očištění trhu po období mimořádné podpory,“ řekla ČTK partnerka poradenské firmy Crowe Ivana Brancuzká. Slabší a dlouhodobě neudržitelné podniky z trhu odcházejí, což je podle ní v určité míře zdravý proces.

Za posledních 12 měsíců zbankrotovalo nejvíce podnikatelů v Moravskoslezském kraji, v Praze a ve Středočeském kraji. Nejméně bankrotů bylo naopak v kraji Vysočina a v Karlovarském kraji.

Nejvyšší růst počtu bankrotů podnikatelů proti předchozímu období zaznamenal Karlovarský kraj, o 33 procent. Ve Zlínském kraji to bylo o 32 procent a Libereckém kraji o 27 procent. Naopak stabilní situace přetrvává v Moravskoslezském kraji, kde se počet bankrotů zvýšil pouze o dvě procenta.

Nejvíce jsou bankrotem ohroženi podnikatelé v Karlovarském kraji, kde na 10.000 aktivních podnikatelů připadá za posledních 12 měsíců 103 bankrotů. Druhý nejvyšší ukazatel vykazuje Liberecký kraj s 96 a Moravskoslezský kraj s 85 bankroty. Na opačném konci žebříčku je Praha se 42 a kraj Vysočina se 47 bankroty.

V březnu soudy vyhlásily nejvíce bankrotů podnikatelů ve stavebnictví, v obchodu a ve zpracovatelském průmyslu. Za posledních 12 měsíců bylo pořadí odvětví stejné. Za posledních 12 měsíců proti předchozímu období rostl nejrychleji počet bankrotů podnikatelů v oblasti informačních a komunikačních činností, o 49 procent. V kulturních a zábavních činnostech to bylo o 40 procent. V administrativních a podpůrných činnostech se počet bankrotů zvýšil o 26 procent. Stejný růst vykázalo také odvětví ostatní činnosti, do kterého patří služby jako kadeřnictví nebo opravy výrobků.

Bankrotem jsou nejvíce ohroženi podnikatelé v odvětví dopravy a skladování, kde za posledních 12 měsíců připadlo na 10.000 registrovaných subjektů 81 bankrotů. Ve stavebnictví to bylo 59 bankrotů a v ubytování a stravování 42. Nejnižší riziko bankrotu vykazují firmy v odvětví zdravotní a sociální péče, ve vzdělávání a v informačních a komunikačních činnostech.

fd ptd

Praha 6. dubna (ČTK) – V prvním čtvrtletí 2026 soudy v ČR vyhlásily bankrot 193 společností, což bylo meziročně o pět procent více. Insolvenčních návrhů soudy přijaly 332, což bylo o 22 procent více než ve stejném období loni. Zároveň šlo o nejvyšší počet návrhů na bankrot za první čtvrtletí od roku 2017. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.

„Firemních bankrotů bylo o deset více než v prvním čtvrtletí loňského roku. Jejich počet dosáhl zhruba úrovně roku 2021. Dynamika růstu bankrotů byla proti prvnímu čtvrtletí roku 2025 pomalejší. Naopak insolvenční návrhy rostly výrazně rychleji než loni. Proti prvním třem měsícům loňského roku jich bylo o 60 více,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

V lednu a únoru bylo podle ní vyhlášeno poměrně málo bankrotů, v březnu se jejich počet značně zvýšil. Březen se tak na počtu bankrotů firem v prvním čtvrtletí letošního roku podílel téměř polovinou. Rychlý růst počtu návrhů na bankrot společností v prvním čtvrtletí se zhoršujícími se podmínkami pro podnikání povedou k pokračujícímu růstu počtu bankrotů ve zbývající části roku, dodala.

V březnu zbankrotovalo 86 společností, což je zatím nejvyšší počet od začátku roku a o 14 více než v březnu loňského roku. Nejvíce firemních bankrotů soudy vyhlásily v Praze, a to 41.

Za posledních 12 měsíců, tedy od loňského dubna do konce března, soudy vyhlásily 761 bankrotů společností. Proti předchozímu období je to nárůst o devět procent. Soudy v tomto období přijaly 1224 insolvenčních návrhů, o desetinu více než v předchozím období.

Nejvíce firemních bankrotů bylo za posledních 12 měsíců vyhlášeno v Praze, v Jihomoravském a v Moravskoslezském kraji. Na hlavní město připadlo 45 procent všech bankrotů. Nejméně firem, po deseti, zbankrotovalo v Karlovarském kraji a v kraji Vysočina. O polovinu počet firemních bankrotů meziročně vzrostl v Ústeckém kraji.

Za posledních 12 měsíců připadlo na 10.000 aktivních subjektů 17 bankrotů firem. Nejvíce to bylo v Jihomoravském kraji, ve kterém na 10.000 firem připadlo 25 bankrotů. V Ústeckém kraji to bylo 22 bankrotů a v Praze a v Moravskoslezském kraji po 19 bankrotech. Nejnižší riziko bankrotu vykázaly firmy v šesti krajích, ve kterých na 10.000 firem připadlo deset bankrotů. Šlo o Pardubický, Středočeský, Zlínský, Jihočeský, Plzeňský kraj a kraj Vysočina.

Z jednotlivých odvětví za období od loňského dubna do konce března soudy nejvíce bankrotů vyhlásily v obchodu, ve kterém také působí nejvíce registrovaných subjektů. Druhý nejvyšší počet byl ve zpracovatelském průmyslu.

fd mha

Praha 25. března (ČTK) – Soudy v ČR v únoru vyhlásily 54 bankrotů společností, což bylo proti stejnému měsíci loňského roku o jeden méně. Zároveň bylo podáno 103 insolvenčních návrhů, meziročně o 12 více. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.

„Počet firemních bankrotů byl v únoru zhruba stejný jako v lednu. Za posledních 12 měsíců, tedy od loňského března do konce února, zbankrotovalo 747 společností. Proti předchozímu období se jejich počet zvýšil o devět procent. Minimálně v posledních šesti letech je to nejvyšší počet v období od března do února,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Počet insolvenčních návrhů se zvýšil o osm procent na 1186. Navzdory vcelku dobrým podmínkám pro podnikání počet bankrotů firem nadále roste. Počet nových firem se zvyšuje nebývalým tempem, které je v porovnání s tempem růstu zaniklých firem téměř trojnásobné. Zvyšuje se i objem podnikových úvěrů a zároveň klesá podíl nevýkonných firemních úvěrů, dodala.

V únoru soudy nejvíce firemních bankrotů vyhlásily v Praze, a to 19. Na hlavní město připadla více než třetina celkového počtu v ČR. V Jihomoravském kraji bylo vyhlášeno 12 bankrotů a v Moravskoslezském kraji zbankrotovalo šest firem. V Pardubickém kraji a v kraji Vysočina nebyl v únoru vyhlášen ani jeden bankrot.

Od loňského března do konce letošního února bylo nejvíce firemních bankrotů vyhlášeno v Praze, v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Na hlavní město tak připadá 45 procent ze všech bankrotů.

Situace v jednotlivých krajích je značně odlišná. Proti předchozímu období se za posledních 12 měsíců počet firemních bankrotů nejvýrazněji zvýšil v Plzeňském kraji, kde vzrostl o 90 procent. V pěti krajích se počet firemních bankrotů naopak snížil. Nejvíce to bylo v Jihočeském kraji, a to o 26 procent.

V Jihomoravském kraji byla situace nejhorší. Na 10.000 aktivních subjektů tam připadlo 24 bankrotů. V Ústeckém kraji to bylo 21 bankrotů a v Olomouckém kraji o jeden méně. Nadprůměrnou míru bankrotů dále vykázaly firmy se sídlem v Praze, v Moravskoslezském a v Libereckém kraji. Nejméně byly bankrotem ohroženy firmy v Pardubickém a Zlínském kraji, kde na 10.000 subjektů shodně připadlo devět bankrotů.

Proti předchozímu období se počet firemních bankrotů meziročně nejvýrazněji zvýšil v informačních a komunikačních činnostech, a to o polovinu. Ve stavebnictví se jejich počet zvýšil o 24 procent. V administrativních a podpůrných činnostech počet firemních bankrotů klesl o 18 procent. Shodně o osm procent to bylo v profesních, vědeckých a technických činnostech a v zemědělství, lesnictví a rybářství.

Nejvyšší míru bankrotů vykázalo odvětví zásobování vodou, kde za posledních 12 měsíců připadlo 24 bankrotů na 10.000 subjektů. V dopravě a skladování to bylo 22 bankrotů a ve zpracovatelském průmyslu 19. Nejnižší míra bankrotů byla v odvětví kulturní, zábavní a rekreační činnosti. Na 10.000 firem v něm připadly tři bankroty.

fd ptd

Praha 20. března (ČTK) – Za posledních 12 měsíců v ČR zbankrotovalo 6146 podnikatelů, meziročně o 13 procent více. Více jich v období od března do konce února bylo naposledy v roce 2022. Počet bankrotů podnikatelů se zvyšuje třetím rokem po sobě. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.

Soudy v ČR v únoru vyhlásily 512 bankrotů podnikatelů, o čtyři méně než loni v únoru. Zároveň bylo podáno 553 návrhů na bankrot, meziročně o pět více. „V únoru byl počet bankrotů podnikatelů podobný jako průměrný počet za měsíc v loňském roce. Naprostá většina bankrotů podnikatelů má podobu oddlužení, postup je stejný jako u osobního bankrotu. Návrhů na bankrot bylo za posledních 12 měsíců podáno 6537, což je růst o desetinu proti předchozímu období,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Přestože v posledních 12 měsících rostl počet bankrotů podnikatelů, celkový počet podnikatelů na trhu roste. „V únoru na deset zaniklých oprávnění připadlo šestnáct nových. Poměrně rychle se zvyšuje také objem jejich bankovních úvěrů a zároveň klesá podíl nevýkonných úvěrů. Znamená to, že jejich platební morálka je dobrá,“ upozornila Kameníčková.

Nejvyšší počet bankrotů fyzických osob podnikatelů byl v únoru vyhlášen v Praze, následoval Středočeský a Moravskoslezský kraj. Za posledních 12 měsíců soudy vyhlásily nejvíce bankrotů podnikatelů v Moravskoslezském kraji, a to 784. V Praze jich bylo 738 a ve Středočeském kraji 730.

Proti předchozímu období se počet bankrotů podnikatelů zvedl ve všech krajích, i když s rozdílnou dynamikou. Nejvýrazněji to bylo v Libereckém kraji, o 22 procent. Podobná situace byla v Karlovarském kraji, kde se jejich počet zvýšil o 21 procent. V Jihočeském kraji oproti předchozímu období zbankrotovalo o pětinu více podnikatelů. Podobný růst vykázal také Jihomoravský kraj, kde počet bankrotů vzrostl o 19 procent.

Nejméně, o dvě procenta, se počet bankrotů podnikatelů proti předchozímu období zvýšil v Plzeňském a Moravskoslezském kraji. Nízkou dynamiku vykázala i Vysočina.

V období od loňského března do konce února byli bankrotem nejvíce ohrožení podnikatelé v Karlovarském kraji, kde na 10.000 aktivních subjektů připadlo 98 bankrotů. V Libereckém kraji to bylo 93 bankrotů a v Ústeckém kraji pak 85 bankrotů. Naopak nejméně bankrotů na 10.000 aktivních podnikatelů bylo v Praze, 40.

Za posledních 12 měsíců soudy vyhlásily nejvíce bankrotů ve stavebnictví, 1501. V obchodu jich bylo 981 a ve zpracovatelském průmyslu 839. Na tato odvětví připadla více než polovina z celkového počtu.

Proti předchozímu období se počet bankrotů nejvíce zvýšil v informačních a komunikačních činnostech, o 36 procent. Ve vzdělávání to bylo o 29 procent více a v administrativních a podpůrných činnostech o 24 procent. Počet bankrotů se mírně snížil pouze v oboru, který se věnuje činnostem v nakládání s nemovitostmi. Velmi mírný růst vykázalo zemědělství.

fd snm

Praha 20. března (ČTK) – Za posledních 12 měsíců v ČR zbankrotovalo 6146 podnikatelů, meziročně o 13 procent více. Více jich v období od března do konce února bylo naposledy v roce 2022. Počet bankrotů podnikatelů se zvyšuje třetím rokem po sobě. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.

Soudy v ČR v únoru vyhlásily 512 bankrotů podnikatelů, o čtyři méně než loni v únoru. Zároveň bylo podáno 553 návrhů na bankrot, meziročně o pět více. „V únoru byl počet bankrotů podnikatelů podobný jako průměrný počet za měsíc v loňském roce. Naprostá většina bankrotů podnikatelů má podobu oddlužení, postup je stejný jako u osobního bankrotu. Návrhů na bankrot bylo za posledních 12 měsíců podáno 6537, což je růst o desetinu proti předchozímu období,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Přestože v posledních 12 měsících rostl počet bankrotů podnikatelů, celkový počet podnikatelů na trhu roste. „V únoru na deset zaniklých oprávnění připadlo šestnáct nových. Poměrně rychle se zvyšuje také objem jejich bankovních úvěrů a zároveň klesá podíl nevýkonných úvěrů. Znamená to, že jejich platební morálka je dobrá,“ upozornila Kameníčková.

Nejvyšší počet bankrotů fyzických osob podnikatelů byl v únoru vyhlášen v Praze, následoval Středočeský a Moravskoslezský kraj. Za posledních 12 měsíců soudy vyhlásily nejvíce bankrotů podnikatelů v Moravskoslezském kraji, a to 784. V Praze jich bylo 738 a ve Středočeském kraji 730.

Proti předchozímu období se počet bankrotů podnikatelů zvedl ve všech krajích, i když s rozdílnou dynamikou. Nejvýrazněji to bylo v Libereckém kraji, o 22 procent. Podobná situace byla v Karlovarském kraji, kde se jejich počet zvýšil o 21 procent. V Jihočeském kraji oproti předchozímu období zbankrotovalo o pětinu více podnikatelů. Podobný růst vykázal také Jihomoravský kraj, kde počet bankrotů vzrostl o 19 procent.

Nejméně, o dvě procenta, se počet bankrotů podnikatelů proti předchozímu období zvýšil v Plzeňském a Moravskoslezském kraji. Nízkou dynamiku vykázala i Vysočina.

V období od loňského března do konce února byli bankrotem nejvíce ohrožení podnikatelé v Karlovarském kraji, kde na 10.000 aktivních subjektů připadlo 98 bankrotů. V Libereckém kraji to bylo 93 bankrotů a v Ústeckém kraji pak 85 bankrotů. Naopak nejméně bankrotů na 10.000 aktivních podnikatelů bylo v Praze, 40.

Za posledních 12 měsíců soudy vyhlásily nejvíce bankrotů ve stavebnictví, 1501. V obchodu jich bylo 981 a ve zpracovatelském průmyslu 839. Na tato odvětví připadla více než polovina z celkového počtu.

Proti předchozímu období se počet bankrotů nejvíce zvýšil v informačních a komunikačních činnostech, o 36 procent. Ve vzdělávání to bylo o 29 procent více a v administrativních a podpůrných činnostech o 24 procent. Počet bankrotů se mírně snížil pouze v oboru, který se věnuje činnostem v nakládání s nemovitostmi. Velmi mírný růst vykázalo zemědělství.

fd snm

Praha 25. února (ČTK) – Připravovaná novela zákona o spotřebitelském úvěru může mít zásadní dopad na dostupnost legálních úvěrů pro domácnosti s nízkými příjmy. Vyplývá to ze studie, kterou Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) dnes představilo novinářům. Reálně hrozí, že šedý a ilegální trh poroste, shodli se experti na kulatém stole spoluorganizovaném Asociací poskytovatelů nebankovních úvěrů (APNÚ) a CETA. Návrh zákona připravuje ministerstvo financí a vychází z předpisů v Evropské unii, které má ČR zavést do své legislativy a které mají zabránit předlužení a lichvářským praktikám.

V případě, že novela zakáže úvěry nad úrovní roční procentní sazby nákladů (RPSN) 48 procent, jak se o tom diskutuje, tak podle studie 40 až 60 procent současných klientů členů asociace přijde o možnost získat půjčku. RPSN udává celkové roční náklady na úvěr v procentech z celkové výše půjčky. Nejvíce budou podle studie změnou zasaženi nízkopříjmoví žadatelé o malé půjčky, které využívají na pokrytí nenadálých výdajů.

„Podporujeme zvyšování ochrany spotřebitele, ale současná novela bude mít zcela opačný efekt. Povede k vyloučení části společnosti z legálního financování a přinese nulovou ochranu před nekalými praktikami,“ uvedl člen představenstva asociace Jiří Hauptmann. Pro mnoho domácností je podle něj malý úvěr poslední možností, jak zvládnout nenadálý výdaj. „Pokud tuto možnost spotřebiteli vezmeme, jeho problém nezmizí,“ řekl.

Členové Asociací poskytovatelů nebankovních úvěrů mají stabilně vysokou míru zamítnutí žádostí o úvěr u nových zákazníků, která v roce 2024 dosáhla 58,3 procenta. „Od roku 2019 se standardně pohybuje nad hranicí 50 procent, což naznačuje, že se tento sektor do jisté míry samoreguloval a stabilizoval, čímž přispívá ke snižování rizika předlužení klientů. Neplatí tedy, že všichni nebankovní poskytovatelé udělují úvěry plošně a každému, kdo o ně požádá,“ uvedl Michael Fanta z CETA, které data členů APNÚ nezávisle analyzuje.

„Z mého pohledu nejsou v rámci připravovaného návrhu zákona nedůležitější cenové stropy, ale upřesnění pravidel posuzovaní úvěruschopnosti,“ uvedl David Šmejkal z Poradny při finanční tísni. Poskytovatel by podle něj měl posuzovat všechny závazky, které klient splácí nebo i nesplácí, což by podle Šmejkala vyřešilo povinné nahlížení do registrů. „Pro poradnu je jednoznačně alarmující očekávání, že 90.000 spotřebitelů se přesune do šedé ekonomiky,“ řekl.

Podle dat Českého statistického úřadu si pětina českých domácností nedokáže vytvořit finanční rezervu 16.800 Kč. Celkově jde o více než 800.000 domácností, pro které může například porucha pračky, oprava auta nutného k dojíždění do práce nebo nedoplatek za energie představovat vážný finanční problém. „Tvrzení, že si chudší domácnosti nemají půjčovat, ignoruje realitu jejich situace. Neočekávaný výdaj není otázkou komfortu, ale fungování domácnosti,“ doplnil Hauptmann.

Studie CETA uvádí, že cenová regulace může být legitimním nástrojem, její dopady však zásadně závisí na konkrétním nastavení. Zkušenosti ze Slovenska, Polska nebo Velké Británie ukazují, že příliš nízké limity vedly k omezení dostupnosti legálních úvěrů, konsolidaci trhu a přesunu části klientů k alternativním či neformálním zdrojům financování. Asociace proto navrhuje, aby finální podoba novely kombinovala rozumný cenový rámec s jasně definovanými pravidly odpovědného úvěrování.

fd ptd

Praha 11. února (ČTK) – V Česku loni dál mírně klesal počet lidí v exekuci. Na konci minulého roku jich bylo 596.000, tedy meziročně zhruba o 19.000 méně. Je to snížení o 3,1 procenta. Exekučních řízení ubylo o 8,5 procenta. Exekucí byly tři miliony, tedy meziročně asi o 300.000 méně. Tři čtvrtiny dlužníků měly na konci loňska dvě a víc řízení. Průměrná vymáhaná částka činila 913.737 korun. Vyplývá to z mapy zadlužení, kterou vytvořily Institut prevence a řešení předlužení (IPŘP) a agentura PAQ Research. Podle údajů se oddlužovalo asi 90.000 lidí. Experti navrhují zohlednit proces oddlužení při vyplácení superdávky.

Ke snížení počtu řízení i zadlužených přispělo v minulých letech několik oddlužovacích kol takzvaného milostivého léta a také zastavování bagatelních exekucí kvůli malým částkám. Běžné oddlužení se pak předloni také zkrátilo z pěti let na tři roky.

Nejhorší byla situace v roce 2017, kdy exekuční řízení měla v Česku téměř desetina obyvatel nad 15 let. Loni to bylo 6,5 procenta. Průměrný dlužník měl na konci minulého roku průměrně pět exekucí, v roce 2023 šest.

Situace v regionech a obcích se liší. V Ústeckém kraji bylo na konci loňska v exekuci 12,4 procenta lidí nad 15 let a v Karlovarském 11,1 procenta. Nejlépe je na tom Zlínský kraj se čtyřmi procenty. V roce 2017 v exekucích žilo 18,1 procenta osob nad 15 let v Ústeckém kraji a 17,5 procenta v Karlovarském. Loni v prosinci měla exekuční řízení zhruba polovina obyvatel Vřesové na Sokolovsku, 46 procent lidí v Obrnicích na Mostecku a 36 procent v Křišťanově na Prachaticku.

Tři čtvrtiny lidí s exekucí měly nejméně dvě řízení. V Ústeckém, Moravskoslezském a Libereckém kraji to byly zhruba čtyři pětiny. Po průměrném dlužníkovi exekutoři na konci loňska vymáhali 913.737 korun. Nejvyšší částku měli splácet zadlužení v Praze, a to v průměru kolem 1,79 milionu korun.

Experti dlouhodobě mluví o epidemii exekucí a vyzývají k řešení. Poukazují na to, že předlužení představuje zásadní překážku v zaměstnávání. Lidé kvůli srážkám ze mzdy na nezabavitelné minimum raději pracují načerno, ekonomika tak ztrácí. Omezuje to rozvoj regionů, rozdíly mezi nimi se prohlubují. Vliv to má i na výsledky voleb a příklon k extremismu, podotýkají odborníci.

Zpřístupnění oddlužení jako jedno z opatření na podporu ekonomického růstu navrhovala v minulém volebním období Národní ekonomická rada vlády (NERV), kterou kabinet v pondělí zrušil. Odborníci na sociální začleňování a zástupci organizací na pomoc lidem v nouzi radí oddlužení zohlednit při vyplácení superdávky. Podle nich její nynější nastavení k řešení exekucí nemotivuje.

Počet lidí v exekuci, počet exekučních řízení, podíl zadlužených se dvěma a více exekucemi:

Zdroj: Mapa zadlužení

ktk opm