Archiv autora: Zdeňka

Praha 17. listopadu (ČTK) – Za deset měsíců letošního roku v ČR zbankrotovalo 633 společností, meziročně o 54 více a zároveň nejvíce od roku 2017. Soudy obdržely 939 insolvenčních návrhů, o šest procent více než ve stejném období loni. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu Informace o firmách.

„V období od ledna do října bylo více bankrotů vyhlášeno naposledy v roce 2017. Objem úvěrů firem letos roste dvakrát rychleji než objem jejich vkladů. Mírně se zvyšuje i podíl nevýkonných úvěrů, což signalizuje zhoršování platební morálky,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Nejvíce společností za deset měsíců roku zbankrotovalo v Praze, a to 283. Hlavní město se tak na celkovém počtu bankrotů podílelo 45 procenty, přitom v roce 2018 to bylo 39 procent. Druhý nejvyšší počet bankrotů obchodních společností byl v Jihomoravském kraji a poté se značným odstupem v Moravskoslezském kraji. Nejnižší počet firemních bankrotů, a to pouze devět, byl shodně v Pardubickém a Karlovarském kraji.

Mezi kraji existují značné rozdíly. Počet firemních bankrotů se oproti období od ledna do konce října loňského roku zvýšil v šesti ze 13 krajů. Nejvýraznější růst zaznamenal Ústecký kraj, o 72 procent. V Plzeňském kraji se jejich počet zvýšil o 45 procent a podobný růst vykázala také Vysočina, kde se počet firemních bankrotů zvýšil o 43 procent. Naopak v Jihočeském kraji jejich počet klesl o 26 procent a o desetinu se snížil v Karlovarském kraji.

Nejvyšší míru bankrotů v posledních 12 měsících vykázaly firmy se sídlem v Jihomoravském kraji, kde na 10.000 aktivních subjektů připadlo 23 bankrotů. V Ústeckém kraji to bylo 22 bankrotů a v Praze 19. Nejméně v tomto období hrozil bankrot firmám se sídlem v Pardubickém a Jihočeském kraji, kde na 10.000 společností připadlo devět bankrotů.

Co se týče oborů, v období od loňského listopadu do konce října zbankrotovalo nejvíce firem, které se věnovaly obchodu, zpracovatelskému průmyslu a stavebnictví. Za posledních 12 měsíců se oproti předchozímu období nejvíce zvýšil počet bankrotů ve stavebnictví, o 29 procent. O 13 procent jejich počet vzrostl v oboru ubytování a stravování. V obchodu, kde je nejvíce registrovaných subjektů, se počet bankrotů zvýšil o pět procent. Počet bankrotů se proti předchozímu období nejvíce snížil ve zpracovatelském průmyslu, a to o tři procenta.

Od loňského listopadu do konce října byly bankrotem nejvíce ohrožené firmy z oboru doprava a skladování. V obou případech připadlo 23 bankrotů na 10.000 registrovaných společností. Shodně po 18 bankrotech připadlo na 10.000 subjektů ve zpracovatelském průmyslu, stavebnictví a v administrativních a podpůrných činnostech. Naopak nejnižší míra bankrotů byla v ostatních činnostech, které zahrnují různé služby jako opravy výrobků, kadeřnictví nebo kosmetika. Na 10.000 firem připadlo šest bankrotů.

fd rdo

Praha 29. října (ČTK) – Počet společností v insolvenci stoupne letos celosvětově o šest procent. V Česku počet podniků v insolvenci vzroste o 12 procent. K růstu insolvencí přispívají i obchodní války. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes ČTK poskytla úvěrová pojišťovna Allianz Trade.

V příštím roce analýza předpokládá růst insolvencí ve světě o pět procent. Měl by to být vrchol, pro rok 2027 Allianz Trade již očekává jejich mírný pokles o jedno procento.

Údaje za dosavadní část roku ukazují na výrazný nárůst počtu insolvencí ve všech regionech, zejména v Asii a západní Evropě. Největší skok nastal v Itálii, kde se počet podniků v insolvenci zvýšil o 38 procent a ve Švýcarsku o 26 procent.

„Přední světové ekonomiky vykazují smíšené trendy. Německo pravděpodobně zaznamená růst insolvencí podniků o 11 procent, Čína o devět procent, USA o pět procent, Japonsko o dvě procenta a ve Velké Británii se situace proti loňsku prakticky nezměnila. Počet společností v insolvenci naopak meziročně klesl v Indii o 27 procent, v Rusku o 26 procent, v Kanadě o 22 procent a v Nizozemsku o 15 procent.

„Růst insolvencí v příštím roce budou opět pohánět dvě nejsilnější ekonomiky, USA a Čína. Ty zaznamenají další nárůst insolvencí podniků o osm, resp. deset procent. Západní Evropa mezitím již v příštím roce zaznamená mírný pokles o dvě procenta,“ uvedla vedoucí oddělení pohledávek české pobočky Allianz Trade Kateřina Kirakosjan.

Nárůst společností v platební neschopnosti se opět nevyhne ani Česku. „Letos očekáváme navýšení insolvencí podniků o 12 procent proti předchozímu roku. Mělo by však jít o vrchol. V příštím roce očekáváme snížení insolvencí o dvě procenta a v roce 2027 by mělo nastat meziroční snížení o osm procent,“ upozornila Kirakosjan.

Rozsáhlá dovozní cla administrativy prezidenta USA DonaldaTrumpa, která do konce roku dosáhnou efektivní sazby 14 procent, mají na podniky různorodý dopad. Americké společnosti jsou zatím poměrně chráněny, protože těží z cenových úprav zahraničních vývozců a rozsáhlého přesměrování zboží přes třetí země, jako je Indie a Vietnam, což drží náklady a počet bankrotů na nízké úrovni. Pokud se ale zpomalí globální obchod, mohly by to výrazně pocítit ekonomiky, které jsou silně závislé na vývozu.

„V první polovině roku 2025 pomohly ochranné účinky cel a jejich mírný přenos snížil počet insolvencí v USA o čtyři procentní body. U ekonomik závislých na vývozu se však očekává nárůst počtu insolvencí. V nejhorším případě by v Kanadě mohlo přibýt 1900 insolventních společností, ve Francii 6000, ve Španělsku až 2900 a v Nizozemsku 700. Naopak v Německu, Velké Británii, Itálii a Belgii očekáváme zanedbatelný dopad,“ dodala Kirakosjan.

Allianz Trade je světovým lídrem v pojištění pohledávek s více než 52.000 klienty a zastoupením ve více než 50 zemích. Je členem skupiny Allianz. Specializuje se na pojištění komerčních rizik dodavatelských úvěrů proti neplacení ze strany odběratele. V ČR působí od roku 1997.

fd mha

Praha 9. října (ČTK) – Za tři čtvrtletí letošního roku v ČR zbankrotovalo 575 firem, což je proti stejnému období loni o desetinu více. Zároveň jde o nejvyšší počet za prvních devět měsíců od roku 2017. Současně bylo podáno 830 insolvenčních návrhů, meziročně jich bylo o pět procent více. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu Informace o firmách.

„Do konce září letos zbankrotovalo o 51 firem více než ve stejném období loni. Letošní počet bankrotů se tak přiblížil situaci na konci třetího čtvrtletí roku 2017, kdy jich bylo 587. V roce 2016 v tomto období bylo firemních bankrotů zhruba o 100 více. Jsou také velké rozdíly mezi regiony. Zatímco v Ústeckém kraji se jejich počet meziročně zvýšil téměř o dvě třetiny, v Jihočeském kraji naopak klesl o více než čtvrtinu,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Přibližně třetinu insolvenčních návrhů soudy podle ní zamítají. Mimo jiné i proto, že dlužník nemá dostatek peněz na úhradu nákladů spojených s vyhlášením bankrotu. Úvěry podniků současně rostou rychleji než jejich vklady a stoupá podíl nevýkonných úvěrů, dodala Kameníčková.

Proti období od začátku ledna do konce září loňského roku se počet firemních bankrotů letos zvýšil nejvýrazněji v Ústeckém kraji, o 63 procent. O polovinu se zvýšil v Plzeňském kraji a shodně o třetinu vzrostl na Vysočině, v Královéhradeckém kraji a Jihomoravském kraji. Naopak nejvíce se jejich počet snížil v Jihočeském kraji, o 28 procent. O desetinu klesl v Karlovarském kraji a mírně klesl i ve Středočeském kraji. V Libereckém kraji, Olomouckém kraji, Pardubickém kraji a ve Zlínském kraji byla situace stejná jako za tři čtvrtletí minulého roku.

Z významných odvětví se v období od ledna do konce září meziročně nejrychleji zvýšil počet bankrotů firem ve stavebnictví, o čtvrtinu. V obchodu to bylo o 18 procent a v ubytování a stravování o šest procent. V oboru nakládání s nemovitostmi se počet bankrotů meziročně nezměnil. Ve všech ostatních významněji zastoupených oborech se počet bankrotů meziročně zvýšil jen mírně.

V období od loňského října do konce září zbankrotovalo nejvíce firem v obchodu, 175, kde je také nejvyšší počet registrovaných subjektů. Druhý nejvyšší počet bankrotů byl ve zpracovatelském průmyslu se 110 bankroty. Na třetím místě bylo stavebnictví s 91 bankroty. Podobná situace byla také v nakládání s nemovitostmi s 82 bankroty.

Od loňského října do konce září byly bankrotem nejvíce ohrožené firmy z oborů nakládání s vodou a doprava a skladování, kde na 10.000 registrovaných společností připadlo shodně 24 bankrotů. Ve zpracovatelském průmyslu to bylo 18 bankrotů. Naopak nejnižší míra bankrotů byla ve vzdělávání a ve zdravotní a sociální péči, kde na 10.000 subjektů připadly shodně dva bankroty.

fd rdo

Praha 10. září (ČTK) – Za prvních osm měsíců roku 2025 v ČR zbankrotovalo 519 společností, což bylo proti stejnému období loni o desetinu více. Soudy ve stejném období přijaly 743 insolvenčních návrhů, což je meziroční nárůst o pět procent. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.

„Počet firem, které od ledna do konce srpna vyhlásily bankrot, byl letos zhruba na úrovni roku 2017, kdy jich bylo jen o tři více. Výrazně vyšší počet byl naposledy v roce 2016, kdy za osm měsíců zbankrotovalo 601 firem. Letošní meziroční dynamika růstu počtu bankrotů je však značně vyšší než v minulém roce,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Zvyšuje se podle ní i podíl úvěrů, které firmy řádně nesplácejí. Objem jejich úvěrů se zvyšuje o něco rychleji, než rostou vklady společností. Stále je však objem firemních úvěrů nižší než objem jejich vkladů a mezera mezi oběma ukazateli se nezužuje. Existují však značné rozdíly mezi odvětvími i mezi kraji, dodala Kameníčková.

Více než dvě pětiny ze všech firem, které do konce srpna vyhlásily bankrot, sídlily v Praze. Druhý nejvyšší počet bankrotů se značným odstupem vyhlásily soudy v Jihomoravském kraji a v Moravskoslezském kraji.

Proti prvním osmi měsícům loňského roku se počet firemních bankrotů nejvíce zvýšil v Plzeňském kraji, a to o 88 procent na 15. V Ústeckém kraji se počet firemních bankrotů zvýšil o 71 procent na 24. Zhruba o polovinu se jejich počet zvýšil v Jihomoravském kraji. Nejrychleji se počet firemních bankrotů snížil v Jihočeském kraji, kde za prvních osm měsíců roku meziročně klesl o třetinu na 12.

Z jednotlivých odvětví do konce srpna zbankrotovalo jako v předchozích obdobích nejvíce firem, které se věnovaly obchodu. Druhý nejvyšší počet byl ve zpracovatelském průmyslu, který následovalo stavebnictví. Nejvýrazněji se počet bankrotů firem meziročně zvýšil v oboru informační a komunikační činnosti.

Za posledních 12 měsíců, tedy v období od loňského září do konce srpna, vykázaly nejvyšší míru bankrotů firmy se sídlem v Jihomoravském kraji, kde na 10.000 aktivních společností připadlo 24 bankrotů. V Libereckém kraji to bylo 22 bankrotů a v Ústeckém kraji 20 bankrotů na 10.000 subjektů na trhu. Roční míra bankrotů v ČR je nízká, v posledních 12 měsících dosahovala 0,2 procenta.

Od loňského září do konce srpna byly bankrotem nejohroženější firmy z oboru doprava a skladování, kde na 10.000 registrovaných společností připadlo 23 bankrotů, ve zpracovatelském průmyslu 19 a ve stavebnictví 17. Naopak nejnižší míra bankrotů byla u firem, které se věnují vzdělávání, kde připadly na 10.000 subjektů pouze dva bankroty. Ve zdravotní a sociální péči to byly tři bankroty na 10.000 firem na trhu.

fd ptd

Praha 8. září (ČTK) – Stabilita českých firem se ve druhém čtvrtletí dál mírně zlepšila a je na nejvyšší úrovni od loňského třetího kvartálu. Vyplývá to z Indexu stability firem, který poskytla ČTK Mezinárodní obchodní komora ČR (ICC). Index se zvýšil na 5,9 bodu z 5,8 bodu v prvním čtvrtletí na škále od nuly do deseti bodů.

„Ve druhém čtvrtletí 2025 se všechna odvětví s výjimkou činností v oblasti nemovitostí zlepšila ve stabilitě nebo zůstala na stejných hodnotách indexu. K růstu indexu nejvíce přispěly obchod, ubytování, pohostinství, dále doprava a stavebnictví,“ uvedl předseda dozorčí rady ICC Ján Čarný.

Energetika si podle ICC udržuje nejvyšší stabilitu s indexem devět bodů. Na druhou příčku se posunul sektor těžby a dobývání s hodnotou osm bodů, firmy v sektoru informačních a komunikačních technologií zůstaly na hodnotě 7,7 bodu. „Je dobře, že dochází k postupným změnám ve stabilitě firem v jednotlivých oborech. Znamená to, že firmy reagují na vývoj, a nehrozí tak kumulace neřešených problémů v jednom sektoru,“ uvedl ekonom a odborný garant indexu Petr Bartoň.

Index také ukázal na přetrvávající regionální rozdíly ve stabilitě firem. Nejstabilnější jsou v Pardubickém kraji, kde hodnota indexu dosahuje 9,7 bodu, následovala Vysočina s indexem 7,7 bodu. Naopak nejmenší stabilitu vykazují firmy v Jihomoravském kraji, kde index činil 2,3 bodu.

Index stability firem hodnotí stabilitu českých firem na stupnici od nuly do deseti pro 12 hlavních hospodářských odvětví a celou ČR. Maximální hodnota indexu vyjadřuje nejvyšší stabilitu, kde žádná firma nemá žádné problémy. Index se zveřejňuje čtvrtletně. Podkladem pro tvorbu indexu jsou data od společností CRIF, Dun & Bradstreet a Coface o pravděpodobnosti úpadku firem v nejbližších 12 měsících. Do indexu jsou zahrnuta data přibližně 350.000 firem působících v české ekonomice.

str snm

Praha 11. srpna (ČTK) – V červenci v ČR zbankrotovalo 67 společností, o dvě méně než v červnu. Zároveň bylo podáno 120 insolvenčních návrhů, což je o 19 více než v předchozím měsíci. Počet návrhů byl nejvyšší za měsíc v letošním roce. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.

„Za sedm měsíců letošního roku vyhlásily soudy bankrot u 451 společností. Je to o 11 procent více než ve stejném období loňského roku. Růst počtu bankrotů začal sice již v roce 2024, avšak letos tempo růstu výrazně zrychlilo. Soudy v daném období přijaly 678 návrhů na bankrot firem, což je o devět více než ve stejném období loni. Lze tudíž očekávat pokračující růst počtu bankrotů i ve zbývající části letošního roku,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Za posledních 12 měsíců, tedy od loňského srpna do konce července, zbankrotovalo 732 společností. Proti předchozímu období jich bylo o devět procent víc. Stejným tempem se zvýšil také počet insolvenčních návrhů, kterých bylo 1137.

Od srpna loňského roku do konce července více než polovina všech firem, které vyhlásily bankrot, sídlila v Praze. Druhý nejvyšší počet byl v Jihomoravském kraji a třetí nejvyšší v Moravskoslezském kraji. Nejnižší počet firemních bankrotů byl v Pardubickém kraji, v Karlovarském kraji a v kraji Vysočina. Nejvýrazněji se proti předchozímu období počet firemních bankrotů zvýšil v Ústeckém kraji.

Počet firemních bankrotů klesl ve třech krajích. Nejvíce v Karlovarském kraji, o 27 procent, dále pak v Jihočeském kraji o 11 procent a mírně také v Moravskoslezském kraji. V Pardubickém kraji počet bankrotů stagnoval. V daném období byly bankrotem nejvíce ohrožené firmy v Jihomoravském kraji, kde na 10.000 aktivních obchodních společností připadlo 22 bankrotů. V Libereckém kraji to bylo 21 bankrotů a v Olomouckém kraji 20 firemních bankrotů. Nejnižší míru bankrotů vykázal Pardubický kraj, kde na 10.000 společností připadlo šest bankrotů.

Při pohledu na jednotlivá odvětví za posledních 12 měsíců zbankrotovalo nejvíce firem, které se věnovaly obchodu. Druhý nejvyšší počet byl ve zpracovatelském průmyslu, který následoval obor nakládání s nemovitostmi. Nejvíce se počet bankrotů zvýšil v oboru nakládání s vodou, a to o 44 procent. O 34 procent se jejich počet zvýšil v oboru ubytování a stravování. O třetinu se jejich počet zvýšil ve zdravotní a sociální péči a ostatních činnostech, mezi které patří například služby jako kadeřnictví nebo opravy výrobků.

Nejohroženějším oborem za posledních 12 měsíců bylo nakládání s vodou, kde na 10.000 registrovaných společností připadlo 26 bankrotů. V oboru doprava a skladování to bylo 22 bankrotů a ve zpracovatelském průmyslu 19. Nejnižší míra bankrotů ve stejném období byla ve vzdělávání, kde připadly dva bankroty na 10.000 registrovaných společností.

fd ptd

Praha 5. srpna (ČTK) – V červenci v ČR zbankrotovalo 577 podnikatelů, což je nejvíce od června 2021 a o 31 více proti letošnímu červnu. Soudy rovněž přijaly 581 insolvenčních návrhů, o 14 více než v předchozím měsíci. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu Informace o firmách.

„Červencový počet bankrotů fyzických osob podnikatelů byl o 40 vyšší než dosavadní letošní průměr za měsíc a o 172 vyšší než loni v červenci. Jde také o nejvyšší počet bankrotů podnikatelů od června 2021, kdy jich bylo 592. Za posledních 12 měsíců, tedy od loňského srpna do konce července, bankrot vyhlásilo 5829 podnikatelů. Proti předchozímu období to je růst o 11 procent. Počet bankrotů podnikatelů roste rychleji než počet bankrotů firem,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Za prvních sedm měsíců letošního roku vyhlásily soudy nejvíce bankrotů podnikatelů v Moravskoslezském kraji, a to 491. Ve Středočeském kraji jich bylo 449 a v Praze 411. „Počet bankrotů podnikatelů za období od začátku ledna do konce července byl o 15 procent vyšší než za stejné období v minulém roce. Stejnou dynamiku vykázal i růst počtu návrhů na bankrot. Ještě v roce 2023 se počet bankrotů podnikatelů snižoval. Růst začal v roce 2024 a letos se jeho dynamika zvýšila,“ doplnila Kameníčková.

„Červencový nárůst počtu bankrotů potvrzuje pokračující tlak na české podnikatele, kteří se potýkají s vysokými náklady, inflačními dopady a omezenou dostupností financování,“ řekla ČTK partnerka poradenské společnosti Crowe Ivana Brancuzká. Nejvyšší číslo za více než tři roky může podle ní znamenat určité problémy v podnikatelském prostředí.

Analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek nová data o počtu bankrotujících podnikatelů nevidí jako alarmující. Připomněl, že roste i počet nově zakládaných živností. „Je přirozené, že ne všichni, kdo zkusí podnikání, u něj vydrží. Větší riziko bankrotu vzniká s odstupem času za ekonomickou stagnací, kterou tentokrát představuje rok 2023,“ upozornil.

Stejně jako za prvních sedm měsíců letošního roku bylo také za posledních 12 měsíců nejvíce bankrotů podnikatelů v Moravskoslezském kraji, ve Středočeském kraji a v Praze. Naopak nejméně podnikatelů vyhlásilo bankrot v Karlovarském kraji a na Vysočině.

Středočeský kraj byl regionem, kde se počet bankrotů podnikatelů ve srovnání s předchozím obdobím zvýšil nejrychleji, o 28 procent. V Olomouckém kraji se jejich počet zvýšil o 21 procent a shodně o 18 procent vzrostl počet bankrotů v Ústeckém a Pardubickém kraji. Od začátku loňského srpna do konce letošního července se proti předchozímu období počet bankrotů podnikatelů snížil v Jihomoravském kraji a v Praze.

Od srpna 2024 do letošního července bylo nejvíce bankrotů podnikatelů vyhlášeno ve stavebnictví, 1352. V obchodu jich bylo 1014 a ve zpracovatelském průmyslu 772. Proti předchozímu období se počet bankrotů nejrychleji zvýšil v peněžnictví a pojišťovnictví, o 23 procent. O 22 procent to bylo v administrativních a podpůrných činnostech a v kulturních a zábavních činnostech.

Bankrotem jsou podnikatelé nejvíce ohroženi v odvětví dopravy a skladování. Za posledních 12 měsíců v něm na 10.000 registrovaných subjektů připadlo 76 bankrotů. Ve stavebnictví připadlo na 10.000 subjektů 52 bankrotů. Ve stravování a ubytování to bylo 40 bankrotů. V těchto třech odvětvích jsou podnikatelé bankrotem ohroženi nejvíce již delší dobu, tvrdí CRIF.

Podíl podnikatelů, kteří působí na trhu nejvýše pět let, na celkovém počtu bankrotů nadále roste. Od ledna do konce července tvořili 27 procent z celkového počtu bankrotů podnikatelů, v roce 2021 to byla desetina.

fd rdo

Praha 21. července (ČTK) – Občanským poradnám letos přibylo dotazů, které se týkají dluhů a oddlužení. Za první čtvrtletí jich dostaly 11.500, tedy o polovinu víc než loni. ČTK o tom informovala Andrea Kuželová z Asociace občanských poraden (AOP). Podle ní jsou důvodem změny pravidel oddlužení. AOP sdružuje 35 poraden a jejich pracovišť v 91 místech republiky. Poradenství je zdarma.

„Výrazný nárůst počtu klientů řešících dluhovou problematiku souvisí s úpravou podmínek pro vstup do insolvenčního řízení, s čímž souvisí i zvýšený zájem o poskytování základních informací k procesu oddlužení i k aktuální podobě insolvenčního zákona včetně jeho novely. Přetrvává pomoc při vyplňování dotazníků a odpovídání na výzvy ze strany insolvenčních správců – zejména v případech, kdy klienti nejsou schopni sami odpovědi správně a srozumitelně formulovat,“ uvedla asociace. Podle jejího šéfa Hynka Kalvody poradny dostaly loni v prvním čtvrtletí 7366 dotazů k dluhové problematice, letos ve stejném období 11.502.

Podle mapy zadlužení bylo na konci června v ČR v insolvenci 92.000 lidí. Exekuce mělo na konci prvního pololetí 606.000 lidí nad 15 let. Tři čtvrtiny z nich mají dvě a víc exekučních řízení, kterých bylo celkem 3,1 milionu. Loňská novela zkrátila od podzimu oddlužení z pěti let na tři roky.

Kalvoda zmínil, že přibylo otázek i k dalším tématům. Z dávek se klienti nejvíc ptali na příspěvek na bydlení. Zvedl se zájem o pomoc s vyplňováním formulářů a ověřováním nároku na tuto podporu. Poradny dostávaly také žádosti o pomoc při podání odvolání při nepřiznání příspěvku na péči či námitek proti rozhodnutí sociální správy o invalidním důchodu. Poradci poskytovali i informace o pozůstalostních či předčasných penzích.

Některým poradnám přibyly pak dotazy k fungování společenství vlastníků, týkaly se práv a povinností, výkladu stanov, schůzí či oprávněnosti rozhodnutí výboru. Nájemci i pronajímatelé se nejčastěji zajímali o ukončení nájmu. V rodinné problematice se řešilo hlavně svěření dítěte do péče či úprava kontaktů s ním, ale také pěstounská péče, návrhy na rozvod či výživné. „Výrazným trendem je nárůst poradenství ve věci výživného pro zletilé děti, které se stále častěji obrací na poradny v souvislosti se studiem či přerušením školy,“ uvedla asociace.

Její poradny poskytují i poradenství při výpovědi z práce, k získání odstupného, o postupu po pracovním úrazu či při nemoci z povolání. V poslední době se na ně obracely víc také ženy, které zaměstnavatel nechtěl po návratu z rodičovské přijmout zpět, sdělila mluvčí.

AOP vznikla v roce 1997 jako sdružení pro vybudování sítě poraden, o rok později se přejmenovala. Jejích 35 poradenských center s pracovišti v 91 místech republiky ročně vyřídí přes 71.000 dotazů. Poskytované odborné poradenství je bezplatné, řídí se zákonem o sociálních službách. Stát na jeho zajištění poskytuje dotace. Asociace se snaží přispívat také ke změnám legislativy.

ktk rdo

Praha 20. července (ČTK) – V Česku ubývá lidí, kteří mají exekuce. Na konci června jich bylo 606.000. Za poslední dva roky počet klesl o 53.000, tedy o osm procent. O milion méně je pak exekučních řízení. Letos na konci pololetí jich bylo 3,1 milionu. Vyplývá to z mapy zadlužení, kterou vytvořily Institut prevence a řešení předlužení (IPŘP) a agentura PAQ Research. K poklesu přispěla i nedávná milostivá léta či zastavování takzvaných bagatelních exekucí.

„Pokračuje dlouhodobý pozitivní trend, kdy klesá jak počet osob v exekuci, tak i počet samotných exekučních řízení. Pokles vidíme napříč prakticky celou ČR. Znepokojivý je ale jiný trend: Počet nově zahájených exekucí meziročně opět vzrostl. Celkem bylo ve druhém čtvrtletí zahájeno 119.000 nových exekucí oproti 109.000 ve stejném období loni. Roste tak již čtvrté čtvrtletí za sebou. Drtivá většina nových exekucí je nicméně zahájena vůči stávajícím dlužníkům,“ uvedl IPŘP.

Na konci června mělo 606.000 osob celkem 3,1 milionu exekucí. Vymáhaná částka činila 553 miliard korun. Před rokem bylo 3,7 milionu exekucí a 632.000 zadlužených mělo splatit 574 miliard korun. V pololetí 2023 exekutoři vymáhali 613 miliard korun v 4,1 milionu řízení od 659.000 zadlužených. V roce 2017 bylo exekucí 4,7 milionu, mělo je 863.000 lidí.

V exekuci bylo na konci prvního pololetí 6,6 procenta obyvatel nad 15 let. Podíl postupně klesá. Před rokem dosahoval 6,9 procenta a před dvěma lety 7,3 procenta. Nejhorší byla situace v roce 2017, kdy exekuční řízení měla téměř desetina osob v ČR nad 15 let.

Situace v regionech a obcích se liší. V Ústeckém kraji bylo na konci června v exekuci 12,5 procenta lidí nad 15 let a v Karlovarském 11,2 procenta. Nejlépe je na tom Zlínský kraj se 4,1 procenta. V roce 2017 v exekucích žilo 18,1 procenta osob nad 15 let v Ústeckém kraji a 17,5 procenta v Karlovarském. V červnu měla exekuční řízení polovina obyvatel Vřesové na Sokolovsku, 46 procent v Obrnicích a 39 procent v Křišťanově na Prachaticku.

Tři čtvrtiny osob s exekucí mají nejméně dvě řízení. V Ústeckém, Moravskoslezském a Libereckém kraji jsou to čtyři pětiny. Po průměrném dlužníkovi exekutoři v červnu vymáhali 912.455 korun. Nejvyšší částku měli splácet zadlužení v Praze, a to v průměru přes 1,8 milionu korun.

Ke snížení počtu řízení i zadlužených přispělo v minulých letech zastavování takzvaných bagatelních exekucí i několik kol milostivého léta. Běžné oddlužení se pak loni zkrátilo z pěti let na tři roky. Zpřístupnit ho doporučovala jako jedno z opatření na podporu ekonomického růstu i Národní ekonomická rada vlády (NERV). Předlužení totiž představuje zásadní překážku v zaměstnávání. Lidé kvůli srážkám ze mzdy na nezabavitelné minimum pak raději pracují načerno, ekonomika tak ztrácí. Omezuje to rozvoj regionů, rozdíly mezi nimi se prohlubují. Vliv to má i na výsledky voleb a příklon k extremismu, podotýkají odborníci. Kritizovali to, že reforma dávek k řešení exekucí nemotivuje.

Počet lidí v exekuci a počet exekučních řízení, podíl zadlužených se dvěma a více exekucemi

Zdroj: www.mapazadluzeni.cz

ktk snm

Praha 5. července (ČTK) – V prvním pololetí v ČR zbankrotovalo 384 firem, meziročně o 12 procent více. Bylo také podáno 559 insolvenčních návrhů. Jejich počet stoupl proti stejnému období loni o desetinu. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.

„V prvním pololetí byl počet firemních bankrotů zhruba na úrovni roku 2021, kdy jich bylo pouze o čtyři méně. Zároveň letos soudy vyhlásily za první pololetí nejvyšší počet firemních bankrotů od roku 2017, kdy zbankrotovalo více než 400 firem. V prvním pololetí byla dynamika počtu bankrotů mírně vyšší než za posledních 12 měsíců,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

V červnu zbankrotovalo 69 společností, což je zatím třetí nejvyšší počet za měsíc v letošním roce. Návrhů na bankrot bylo podáno 101, proti květnu o 22 více. Zároveň jde o druhý nejvyšší počet za měsíc v roce 2025. V červnu byla více než polovina firemních bankrotů vyhlášena v Praze. Druhý nejvyšší počet byl v Jihomoravském kraji a v Moravskoslezském kraji. Naopak v Jihočeském kraji, Libereckém kraji, Pardubickém kraji a kraji Vysočina žádná firma nezbankrotovala.

Nejvýrazněji se za posledních 12 měsíců, oproti předchozímu období, počet firemních bankrotů zvýšil v Ústeckém kraji . V Jihomoravském kraji se jejich počet zvýšil o čtvrtinu a v kraji Vysočina a Středočeském kraji se zvýšil shodně o 22 procent. Naopak nejvíce se počet bankrotů obchodních společností snížil v Karlovarském kraji,o 31 procent.

Bankrotem byly v období od července 2024 do konce letošního června nejvíce ohrožené firmy v Jihomoravském kraji, kde připadlo 22 bankrotů obchodních společností na 10.000 aktivních subjektů. V Olomouckém kraji to bylo 21 bankrotů na 10.000 společností a v Libereckém kraji připadlo 20 bankrotů na 10.000 subjektů. Nejlepší byla situace v Pardubickém kraji se sedmi bankroty a v Plzeňském a Jihočeském kraji s deseti bankroty na 10.000 aktivních společností.

Při pohledu na jednotlivá odvětví za posledních 12 měsíců vyhlásilo bankrot nejvíce firem, které se věnovaly obchodu, a to 165. Tvořily tak více než pětinu všech firemních bankrotů. Na druhém místě v počtu firemních bankrotů byl zpracovatelský průmysl, po kterém následovalo nakládání s nemovitostmi.

Počet firemních bankrotů se proti předchozímu období nejvíce zvýšil v odvětví administrativních a podpůrných činností, mezi které patří firmy věnující se například úklidovým činnostem, pronájmu a leasingu nebo bezpečnostním a pátracím činnostem. Naopak nejvýrazněji se počet firemních bankrotů snížil v peněžnictví a pojišťovnictví.

Bankrotem nejohroženější firmy byly v posledních 12 měsících v odvětví doprava a skladování, ve kterém na 10.000 aktivních subjektů připadlo 21 bankrotů. V nakládání s vodou to bylo 20 bankrotů a ve zpracovatelském průmyslu 19.

fd mha