Poradna

Dobrý den,
za prvé, podání žaloby ani rozhodnutí soudu samo o sobě nevylučuje insolvenční řízení. Insolvenční návrh lze zpravidla podat i v situaci, kdy věřitel již zahájil soudní vymáhání (je přitom zcela běžné, že pohledávka věřitele je již vykonatelná a probíhá její vymáhání v exekučním řízení; zahájením insolvenčního řízení se taková pohledávka uplatňuje v rámci insolvenčního řízení, a to včetně pohledávky vymáhané soudním exekutorem). Vámi zmíněné tvrzení, že by Vám "žádná insolvence už nepomohla", je tudíž zavádějící. Za druhé, nemocenská ani mzda nemohou být postiženy nad rámec zákonem stanoveného nezabavitelného minima. Případné srážky se řídí stejnými pravidly jako u běžné exekuce a nemohou Vás připravit o prostředky nezbytné k životu. Za třetí, vyhrožování a nátlakové praktiky ze strany vymáhací agentury mohou být protiprávní a v závažných případech mohou mít i trestněprávní důsledky.
Z Vámi popsané situace vyplývá, že minimálně splňujete zákonné podmínky pro zahájení insolvenčního řízení. Máte více věřitelů, své dluhy nejste schopen řádně a včas hradit a podle Vašeho popisu jsou některé z nich již více než 30 dní po splatnosti. Domnívám se proto, že ve Vaší situaci představuje oddlužení logickou možnost, jak Vaši dluhovou situaci řešit. Samotný insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení však nemůžete podat sám. Návrh za Vás musí sepsat a podat osoba k tomu oprávněná, například advokát nebo insolvenční správce.
Doporučuji Vám proto co nejdříve vyhledat odborníka, který Vaši konkrétní situaci posoudí, prověří jednotlivé závazky a případně pro Vás insolvenční návrh připraví a podá.
S pozdravem
JUDr. Pavel Berger, advokát a insolvenční správce

Dobrý den,
skutečnost, že invalidní důchod Vám bude vyplacen zejména za období před samotným zahájením insolvenčního řízení, není za této situace rozhodující. Ve Vašem případě je podstatná skutečnost, že příjem v podobě zpětného vyplacení invalidního důchodu obdržíte již v období probíhajícího insolvenčního řízení, resp. oddlužení. Dle § 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona jste po schválení oddlužení povinen vydat insolvenčnímu správci své mimořádné příjmy, mezi něž se zpravidla řadí také invalidní důchod. Doporučuji tedy tuto skutečnost insolvenčnímu správci oznámit.
S pozdravem
JUDr. Pavel Berger, advokát a insolvenční správce

Dobrý den,
v oddlužení se doplatek důchodu zpravidla považuje za mimořádný příjem, který má být použit jako mimořádná splátka nad rámec běžného splátkového kalendáře. To platí i tehdy, pokud za stejné období již řádně odešla splátka ze mzdy. Soudem stanovený limit 9.000,-Kč se obvykle týká výše měsíční splátky, avšak sám o sobě nevylučuje použití doplatku důchodu na mimořádnou splátku. Institut mimořádných příjmů je ostatně v oddlužení nastaven právě proto, aby takové jednorázové příjmy nebyly použity mimo rámec oddlužení, ale aby mohly být využity k úhradě pohledávek věřitelů.
Doporučuji tedy doplatek důchodu insolvenčnímu správci neprodleně oznámit, a to již jen na základě ustanovení § 412 odst. 1 písm. e) insolvenčního zákona, které dlužníkovi ukládá povinnost nezatajovat žádný ze svých příjmů. Tím předejdete riziku, že by neoznámení či neodvedení příjmu bylo hodnoceno jako porušení povinností v oddlužení.
S pozdravem
JUDr. Pavel Berger, advokát a insolvenční správce

Dobrý den,

doporučuji nejprve ověřit aktuální stav Vašeho insolvenčního řízení v insolvenčním rejstříku a zjistit, zda v něm již bylo příslušné podání zveřejněno. Pokud v insolvenčním rejstříku nespatříte žádný nový záznam, doporučuji před případným přímým kontaktováním soudu nejprve znovu oslovit insolvenčního správce a požádat jej o informaci, v jaké fázi se věc nachází a zda již bylo podání soudu odesláno. Současně je vhodné mít na paměti, že insolvenční správce nevystupuje v postavení Vašeho právního zástupce a jeho úkolem není poskytovat průběžné právní poradenství či zastupování v jednotlivých záležitostech. Z tohoto důvodu je potřeba počítat s možnou časovou prodlevou.

S pozdravem
JUDr. Pavel Berger, advokát a insolvenční správce

Dobrý den,
předně doporučuji zjistit z insolvenčního rejstříku způsob ukončení insolvenčního řízení. Podle mého názoru, za Vámi popsané situace, nic nebrání tomu, abyste svou pohledávku uplatnil soudní cestou. Jednání dlužníka může s ohledem na stav insolvenčního řízení vést pouze k negativním důsledkům na jeho straně, neboť za určitých okolností již může zasahovat i do trestněprávní roviny. Navíc, pokud dlužníku bylo přiznáno osvobození od placení pohledávek, tak by Vámi popsaná situace mohla vést k odejmutí a zániku osvobození dlužníka.
Prakticky bych Vám doporučil nejprve zaslat dlužníkovi předžalobní výzvu k úhradě a následně, nebude-li na ni adekvátně reagovat, zvážit podání žaloby k příslušnému soudu.
S pozdravem
JUDr. Pavel Berger, advokát a insolvenční správce

Dobrý den,
srážky se provádějí z čisté mzdy. Mzdou se rozumí zpravidla peněžité plnění, ledaže byste měl se zaměstnancem sjednáno, že vstupenka na koncert je naturální mzdou ve smyslu § 119 zákoníku práce. Z Vaší zprávy však zjevně plyne, že jde právě o nepeněžní benefit, nikoliv o naturální mzdu. Čistá mzda, jak je Vám jistě známo, se vypočte tak, že se od mzdy vyplacené za měsíční období odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Při provádění srážek ze mzdy, podle mého názoru, tedy nejste povinen hodnotu vstupenky na koncert do výpočtu čisté mzdy ani do základu pro srážky jakkoli zohledňovat.
S pozdravem
JUDr. Pavel Berger, advokát a insolvenční správce

Dobrý den,
standardním postupem je, že insolvenční soud vydá rozhodnutí, kterým vezme splnění oddlužení na vědomí. Součástí tohoto rozhodnutí zpravidla bývá i uložení povinnosti insolvenčnímu správci vydat dlužníkovi případný přeplatek, přičemž soud obvykle stanoví i lhůtu pro jeho vyplacení. Délka této lhůty je na uvážení soudu.
Doporučuji proto nejprve skrze insolvenční rejstřík ověřit, zda již bylo takové rozhodnutí vydáno a jaký je jeho obsah. Pokud rozhodnutí dosud vydáno nebylo nebo již uplynula stanovená lhůta pro vyplacení přeplatku, je vhodné obrátit se na insolvenční soud s urgencí a požádat o informaci o stavu věci.
S pozdravem
JUDr. Pavel Berger, advokát a insolvenční správce

Dobrý den,
 
rozhodující je, co přesně bylo dne 15. 6. zveřejněno v insolvenčním rejstříku. Je rozdíl mezi zahájením insolvenčního řízení a následným rozhodnutím o úpadku / prohlášením konkursu.
Samotné zahájení insolvenčního řízení ještě neznamená automatické zablokování bankovních účtů dlužníka. Od zveřejnění vyhlášky sice nastávají účinky insolvenčního řízení, ale dlužník není tímto krokem automaticky zbaven možnosti s účty nakládat; zákon jej „jen“ omezuje v nakládání s majetkem a v plnění starších závazků - viz § 109 insolvenčního zákona a § 111 insolvenčního zákona.
Teprve při konkursu přechází oprávnění nakládat s majetkovou podstatou na insolvenčního správce - viz § 246 insolvenčního zákona.
Z toho plyne, že platba 79.000 Kč odeslaná 16. 6. se bohužel sama od sebe automaticky nevrací jen proto, že byla poslána po zahájení insolvenčního řízení. Nelze spoléhat ani na to, že banka částku sama „odblokuje“ nebo vrátí.
Pokud firma kuchyni nedodá, pak se klient zpravidla nemůže domáhat individuálního vrácení částky mimo insolvenční řízení, ale musí svůj nárok uplatnit přihláškou pohledávky - viz § 173 insolvenčního zákona.
Pokud by byl následně prohlášen konkurs a insolvenční správce smlouvu nesplnil, použije se režim § 253 insolvenčního zákona. Ten navíc říká, že druhá strana se nemůže domáhat vrácení částečného plnění poskytnutého před rozhodnutím o úpadku jen proto, že nedostala protiplnění.
Prakticky tedy doporučuji:

1. ověřit v insolvenčním rejstříku, zda šlo 15. 6. jen o zahájení řízení, nebo už i o rozhodnutí o úpadku,
2. připravit veškeré podklady, zejména smlouvu / objednávku, potvrzení obou plateb a komunikaci s firmou,
3. pohlídat lhůtu pro přihlášení pohledávky,
4. dále již firmě nic nehradit.

S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den,
insolvenční správce nemá postavení Vašeho právního zástupce a informace týkající se insolvenčního řízení je vhodné primárně čerpat z veřejně dostupných zdrojů. Z popisu Vaší situace vyplývá jistá nečinnost insolvenčního správce. V takovém případě je vhodné, abyste Váš dotaz na insolvenčního správce zaslala současně s kopií insolvenčnímu soudu.
S pozdravem
JUDr. Pavel Berger, advokát a insolvenční správce

Dobrý den,
pokud dlužník nepředá majetek nebo jiné získané hodnoty (včetně daru) insolvenčnímu správci, aby mohly být použity na splacení dluhů, může být toto jednání považováno za porušení podstatných povinností dlužníka v insolvenčním řízení dle § 418 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona. To může vést až k tomu, že soud oddlužení zruší.
Při posuzování, jak závažné toto porušení bylo, by se však měla zohlednit skutečnost, zda se dlužník snažil svou chybu napravit. Každý případ se posuzuje individuálně podle konkrétních okolností.
Ve Vašem případě je důležité situaci aktivně řešit a nesnažit se ji zamlčet, aby byl vyloučen nepoctivý úmysl. Doporučuji tedy co nejdříve kontaktovat insolvenční správkyni a otevřeně ji vysvětlit veškeré okolnosti, zejména, že se jednalo o opakované finanční příspěvky od matky určené na běžné životní náklady, že jste si oznamovací povinnosti nebyla vědoma a že částku již nemáte k dispozici.
S pozdravem
JUDr. Pavel Berger, advokát a insolvenční správce

Dobrý den,
součinnost orgánů veřejné správy je upravena v § 43 a 44 insolvenčního zákona. Zejména v § 43 odst. 1 IZ jsou demonstrativně uvedeny subjekty, které jsou povinny součinnost poskytnout. Součinnost musí insolvenčnímu správci poskytnout např. katastrální úřady, orgány evidující motorová vozidla a jiné správní úřady, jakož i notáři, soudní exekutoři, osoby vedoucí evidenci cenných papírů, finanční instituce, poskytovatelé úvěru, provozovatelé telekomunikačních služeb, provozovatelé poštovních služeb a jiné osoby, které se zabývají přepravou zásilek, vydavatelé tisku a dopravci, jakož i zaměstnavatelé dlužníka za určitých podmínek.
Insolvenční správci tak sami o sobě nedisponují neomezeným přístupem do registrů, evidencí atp., tento přístup vždy funguje na bázi součinnosti orgánů veřejné správy, a to za určitých podmínek (ku příkladu orgány veřejné správy poskytují pouze údaje, které jsou nutné pro výkon správy, a to ve stejném rozsahu, v jakém by je poskytly přímo dlužníku).
S pozdravem
JUDr. Pavel Berger, advokát a insolvenční správce

Dobrý den,
ve Vámi popsané situaci bych doporučoval řádně uvážit, zda označit nárok na náhradu škody jako podmíněnou pohledávku.
Podmíněnou pohledávkou je v insolvenčním řízení zpravidla taková pohledávka, jejíž vznik nebo účinnost závisí na budoucí nejisté podmínce (§ 173 odst. 3 insolvenčního zákona). Samotná nejistota věřitele o tom, zda už ke škodě skutečně došlo, ale ještě neznamená, že jde o pohledávku podmíněnou. Jinými slovy: pokud zástava byla zcizena a tím byla zmařena možnost uspokojení ze zajištění, pak škoda buď už vznikla, nebo nevznikla — nejde o podmínku v právním smyslu, ale o nejistý skutkový stav, který se teprve musí objasnit.
S ohledem na uvedené bych doporučoval přihlásit zajištěnou pohledávku standardně jako zajištěnou, s řádným popisem zástavního práva a doložením listin (§ 166 insolvenčního zákona),a pokud pro to máte skutkový podklad, zvážit i samostatné uplatnění pohledávky z náhrady škody, nikoli jen „podmíněně“, ale s co nejpřesnějším vylíčením skutkových okolností, z nichž dovozujete, že dlužník zmařil možnost uspokojení ze zástavy.
U škodního nároku je ale důležité, aby přihláška obsahovala zejména důvod vzniku a výši pohledávky, tedy konkrétní skutková tvrzení, na nichž je nárok založen (§ 174 odst. 2, § 175 insolvenčního zákona). Nestačí pouze obecně uvést, že „možná došlo ke škodě“.
Podle mého názoru nejistota o tom, co se stalo se zástavou, sama o sobě z nároku podmíněnou pohledávku nedělá. Pokud chcete škodní nárok přihlásit, měl by být popsán jako nárok, o němž tvrdíte, že vznikl, byť může být následně při přezkumu popřen co do pravosti nebo výše.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
 

Dobrý den,
Váš dotaz spočívá ve skutečnosti, zda Vámi obdržené plnění z úrazového pojištění spadá do majetkové podstaty dle insolvenčního zákona. Insolvenční zákon v § 207 stanoví, že příjmy dlužníka náleží do majetkové podstaty v takovém rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Takové příjmy (krom mzdy) jsou taxativně vymezeny v § 299 občanského soudního řádu, jde např. o běžnou náhradu mzdy, ale i náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, nemocenskou, důchody, odstupné, podporu v nezaměstnanosti.
Z výše uvedeného vyplývá, že náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti do majetkové podstaty spadá, neboť se jedná o náhradu běžného příjmu. Naopak bolestné a náhrada nákladů spojených s léčením by do majetkové podstaty spadat neměly, tato plnění totiž nelze považovat za příjmy ve smyslu insolvenčního zákona ve spojením s občanským soudním řádem. Doporučuji však, abyste danou problematiku projednal na plánované schůzce s IS. 
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
 
 

Dobrý den, zákon v tomto ohledu užívá pojem „mzdové nároky“. Mzdovými nároky se rozumějí mzda či plat, jejich náhrady a také odstupné, které Vám náleží z pracovního poměru. Správně zmiňujete limit vyplacené částky jednomu zaměstnanci za jeden měsíc, tento limit od 1. 5. 2025 do 30. 4. 2026 činí 69 248 Kč. Z Vámi poskytnutých informací vyplývá, že máte nárok na uspokojení Vaších mzdových nároků – na zaměstnavatele byl podán insolvenční návrh nebo bylo vyhlášené moratorium, máte vůči zaměstnavateli mzdové nároky vzniklé v rozhodném období a také se vejdete do zákonné lhůty, která činí 5 měsíců a 15 dnů. Doporučuji tak Váš nárok uplatnit na Jednotném portálu Ministerstva práce a sociálních věcí. Co se týče samotného termínu vyplacení mzdových nároků, tak jednoduše řečeno – ÚP neprodleně od Vaší žádosti vyzve zaměstnavatele, aby do 7 dnů předložil seznam mzdových nároků svých zaměstnanců, poté ÚP do 10 pracovních dnů od předložení tohoto seznamu dá příkaz k úhradě (pokud všechny náležitosti souhlasí). Platbu byste tak měla obdržet v řádu maximálně pár týdnů.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den,
během insolvenčního řízení by pronajímatel pravděpodobně přihlásil neuhrazenou část úroků (poplatků) z prodlení a stejně tak by učinil exekutor s jeho pohledávkou.
V době trvání schváleného oddlužení je výše měsíční splátky ovlivněna zejména výší čistého příjmu dlužníka. Vždy je přitom garantována nepostižitelná částka příjmu, která v r. 2026 činí 14 101,50 Kč. Tato částka se zvyšuje o vyživované osoby (děti ve společné domácnosti).
Pokud dlužník řádně splní své povinnosti v rámci schváleného oddlužení, tak mu insolvenční soud přizná za podmínek stanovených IZ osvobození od nesplacených pohledávek. 
Pokud by tedy pronajímatel úspěšně přihláškou pohledávky uplatnil úroky z prodlení (event. poplatky z prodlení) a tato pohledávka by byla v rámci přezkumného jednání uznána (resp. nebyla by popřena), tak by pohledávka pronajímatele byla uspokojena poměrně.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den, ano, počítá. Nezabavitelná částku pro jednotlivce v r. 2026 činí 14 101,50 Kč, k této sumě se dále připočítává ¼ nezabavitelné částky za každé vyživované dítě, tj. 3 525,37 Kč.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den,
ve Vašem případě lze v určitém rozsahu za trvání oddlužení nařídit nebo zahájit a provést exekuci. 
V rámci exekuce by tak muselo jít o pohledávku, která se a) v oddlužení neuspokojuje, b) pohledávka vznikla až po schválení oddlužení a c), exekuce se vede jen na majetek získaný po schválení oddlužení z té části příjmů, která nepodléhá oddlužení. Exekucí postihnutelný není majetek, který byl získán darem, dědictvím, odkazem a vypořádáním spoluvlastnictví – tento majetek musí být použit na mimořádné splátky věřitelům v rámci oddlužení.
Z Vaší strany je tedy třeba zjistit, o jaký dluh se jedná. Pokud je tento dluh v oddlužení již uspokojován či dluh vznikl před schválením oddlužení, exekuce nemůže být vůbec provedena. 
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den, pokud Vám byla insolvence v roce 2024 řádně ukončena a exekutor byl do insolvenčního řízení přihlášen, pohledávka měla být řešena v rámci insolvence. Po splnění oddlužení a vydání usnesení o osvobození od placení zbylých pohledávek již nelze tuto pohledávku dále vymáhat.
Zkusil bych tedy dále ještě znovu kontaktovat exekutora s urgencí Vaší žádosti.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den,
v dané věci bude dost záležet na tom, jak se k věci postaví insolvenční soud. Obecně platí, že povinnost vyživovat své dítě je stanovena přímo ze zákona, tedy nemusí ji stanovit soud. Otázkou bude, zdali částka, která je dítěti vyplácena, bude připadat soudu přiměřená. Ideální by bylo mít písemnou dohodu o výši výživného mezi dítětem a rodičem, pokud to však není možné, mělo by postačovat, že ji rodič v oddlužení uvede do návrhu na schválení oddlužení a posléze případně prokáže, že částku v dané výši dítěti skutečně hradí.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den, dotaz se sice netýká tolik insolvence, jako spíše pracovního práva, ale přesto se pokusím stručně odpovědět. Jak jste správně napsal, v případě že zaměstnavatel nemůže zaměstnancům přidělovat práci jedná se o tzv. překážky na straně zaměstnavatele a zaměstnancům náleží náhrada mzdy z titulu překážek v práci. V případě, že zaměstnanci nemohou z výše popsaného důvodu pracovat, nelze jim vyplácet standardní mzdu, jelikož se nejedná o standardní výkon práce, ale o náhradu mzdy za překážku na straně zaměstnavatele.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce