Dobrý den,
přihlašuji do IŘ pohledávku jakožto zajištěný věřitel (obligační dlužník je osoba odlišná od insolvenčního dlužníka, který je vlastníkem zástavy).Jelikož však bylo věřiteli ins. dlužníkem neformálně sděleno, že došlo v rozporu se zástavní smlouvou k prodeji zástavy (někam do zahraničí, rsp nikdo neví, kde se zástava nachází, je zapsaná v rejstříku zástav, IS ji v majetku dlužníka nedohledal, ani žádné doklady o prodeji atp...) chci přihlásit do insolvence i pohledávku z titulu náhrady škody pro případ, že dlužník zmařil možnost uspokojení věřitele ze zástavy. Bude tato pohledávka přihlašována jakožto podmíněná, když ke vzniku škody ve skutečnosti již zřejmě došlo (jen věřitel nemá o tom v době podání jistotu) resp. nedojde k naplnění podmínky v budoucnu - buď došlo ke zmaření nebo ne, jen věřitel není schopen v okamžiku podání přihlášky zjistit. Děkuji.
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 1 dnemDobrý den,
ve Vámi popsané situaci bych doporučoval řádně uvážit, zda označit nárok na náhradu škody jako podmíněnou pohledávku.
Podmíněnou pohledávkou je v insolvenčním řízení zpravidla taková pohledávka, jejíž vznik nebo účinnost závisí na budoucí nejisté podmínce (§ 173 odst. 3 insolvenčního zákona). Samotná nejistota věřitele o tom, zda už ke škodě skutečně došlo, ale ještě neznamená, že jde o pohledávku podmíněnou. Jinými slovy: pokud zástava byla zcizena a tím byla zmařena možnost uspokojení ze zajištění, pak škoda buď už vznikla, nebo nevznikla — nejde o podmínku v právním smyslu, ale o nejistý skutkový stav, který se teprve musí objasnit.
S ohledem na uvedené bych doporučoval přihlásit zajištěnou pohledávku standardně jako zajištěnou, s řádným popisem zástavního práva a doložením listin (§ 166 insolvenčního zákona),a pokud pro to máte skutkový podklad, zvážit i samostatné uplatnění pohledávky z náhrady škody, nikoli jen „podmíněně“, ale s co nejpřesnějším vylíčením skutkových okolností, z nichž dovozujete, že dlužník zmařil možnost uspokojení ze zástavy.
U škodního nároku je ale důležité, aby přihláška obsahovala zejména důvod vzniku a výši pohledávky, tedy konkrétní skutková tvrzení, na nichž je nárok založen (§ 174 odst. 2, § 175 insolvenčního zákona). Nestačí pouze obecně uvést, že „možná došlo ke škodě“.
Podle mého názoru nejistota o tom, co se stalo se zástavou, sama o sobě z nároku podmíněnou pohledávku nedělá. Pokud chcete škodní nárok přihlásit, měl by být popsán jako nárok, o němž tvrdíte, že vznikl, byť může být následně při přezkumu popřen co do pravosti nebo výše.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
Dobry den, mam dotaz. Ted me byla schvalena insolvence 18.3.2026. V rijnu 2025 jsem mel.prac.uraz a zpet do prace natoupil 2.3.26. Dnes me 25.3.2026 me byla vyplacena moje uraz pojistka . Budu muset odevzdat castku ins.spravci? Mam prav. zastoupeni v insolveci tak jsem mi to hlasil a ze zjisti. Jde me o to zda me penize zustanou nebo je budu muset odevzdat. Vyplaceno mam za uraz, hospitalizaci a dobu prac.neschopnosti. K ins. spravci jdu az 29.6.2026. Jeste budu mit i pojistku z prac.pomeru tak jestli i ta me bude zabavena nebo ponechana. Dekuji za odpoved
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 1 týdnemDobrý den,
Váš dotaz spočívá ve skutečnosti, zda Vámi obdržené plnění z úrazového pojištění spadá do majetkové podstaty dle insolvenčního zákona. Insolvenční zákon v § 207 stanoví, že příjmy dlužníka náleží do majetkové podstaty v takovém rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Takové příjmy (krom mzdy) jsou taxativně vymezeny v § 299 občanského soudního řádu, jde např. o běžnou náhradu mzdy, ale i náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, nemocenskou, důchody, odstupné, podporu v nezaměstnanosti.
Z výše uvedeného vyplývá, že náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti do majetkové podstaty spadá, neboť se jedná o náhradu běžného příjmu. Naopak bolestné a náhrada nákladů spojených s léčením by do majetkové podstaty spadat neměly, tato plnění totiž nelze považovat za příjmy ve smyslu insolvenčního zákona ve spojením s občanským soudním řádem. Doporučuji však, abyste danou problematiku projednal na plánované schůzce s IS.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
Dobrý den,
můj zaměstnavatel je v insolvenci. Během března by nám měla přijit výpověď s dvouměsíční výpovědní lhůtou. Čili náš pracovní poměr zanikne někdy v květnu. Zaměstnavatel nám nezaplatil únorovou mzdu. Dočetla jsem se, že ÚP proplatí 3 měsíce za zaměstnavatele. Tedy únor, březen a duben. A proplácí prý i odstupné. Za jakých podmínek popřípadě v jakém měsíci mi úřad práce toto odstupné vyplatí, abych ho nemusela vymáhat od zaměstnavatele? Prý je tam nějaký limit, výše mé hrubé měsíční mzdy je 26000 Kč.
Předem moc děkuji za radu
Daniela T.
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 2 týdnyDobrý den, zákon v tomto ohledu užívá pojem „mzdové nároky“. Mzdovými nároky se rozumějí mzda či plat, jejich náhrady a také odstupné, které Vám náleží z pracovního poměru. Správně zmiňujete limit vyplacené částky jednomu zaměstnanci za jeden měsíc, tento limit od 1. 5. 2025 do 30. 4. 2026 činí 69 248 Kč. Z Vámi poskytnutých informací vyplývá, že máte nárok na uspokojení Vaších mzdových nároků – na zaměstnavatele byl podán insolvenční návrh nebo bylo vyhlášené moratorium, máte vůči zaměstnavateli mzdové nároky vzniklé v rozhodném období a také se vejdete do zákonné lhůty, která činí 5 měsíců a 15 dnů. Doporučuji tak Váš nárok uplatnit na Jednotném portálu Ministerstva práce a sociálních věcí. Co se týče samotného termínu vyplacení mzdových nároků, tak jednoduše řečeno – ÚP neprodleně od Vaší žádosti vyzve zaměstnavatele, aby do 7 dnů předložil seznam mzdových nároků svých zaměstnanců, poté ÚP do 10 pracovních dnů od předložení tohoto seznamu dá příkaz k úhradě (pokud všechny náležitosti souhlasí). Platbu byste tak měla obdržet v řádu maximálně pár týdnů.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
Dobrý den, v roce 2011 jsem dlužil za nájemné soukromé osobě. Nájemné bylo v minulém roce v červenci doplaceno srážkami že mzdy,Dlužné nájemné bylo 12 300 Kč. Od září 2025 jsou splaceny poplatky z prodlení, které k 31.8. 2025 činily 163 000 Kč. Z této částky je již část uhrazena. Požádali jsme věřitele o prominutí zbylých poplatků. Nejdříve se choval vstřícné, po domluvě s manželkou, která je spolumajitelkou nájemního bytu neodpověděl, jak slíbil. Po dotazu odepsal, že to nechají, jak to je. K tomuto sportem dluhu mám ještě 8 000 Kč u exekutora. Mám dotaz, kdybych šel do insolvence, jak se s těmito poplatky z prodlení bude počítat? Václav Mokrý
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 3 týdnyDobrý den,
během insolvenčního řízení by pronajímatel pravděpodobně přihlásil neuhrazenou část úroků (poplatků) z prodlení a stejně tak by učinil exekutor s jeho pohledávkou.
V době trvání schváleného oddlužení je výše měsíční splátky ovlivněna zejména výší čistého příjmu dlužníka. Vždy je přitom garantována nepostižitelná částka příjmu, která v r. 2026 činí 14 101,50 Kč. Tato částka se zvyšuje o vyživované osoby (děti ve společné domácnosti).
Pokud dlužník řádně splní své povinnosti v rámci schváleného oddlužení, tak mu insolvenční soud přizná za podmínek stanovených IZ osvobození od nesplacených pohledávek.
Pokud by tedy pronajímatel úspěšně přihláškou pohledávky uplatnil úroky z prodlení (event. poplatky z prodlení) a tato pohledávka by byla v rámci přezkumného jednání uznána (resp. nebyla by popřena), tak by pohledávka pronajímatele byla uspokojena poměrně.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
Dobrý den , mám vnučku v péči rozsudkem soudu od roku 2013, od roku 2023 mám schválenou insolvenci .Nyní pracuji za 8400,- hrubého jako OZZ a pobírám příspěvek při pěstounské péči , Počítá se do nezabavitelné částky , pokud vyživuji další osobu (vnučku v péči).? Děkuji za vaši odpověď.
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 4 týdnyDobrý den, ano, počítá. Nezabavitelná částku pro jednotlivce v r. 2026 činí 14 101,50 Kč, k této sumě se dále připočítává ¼ nezabavitelné částky za každé vyživované dítě, tj. 3 525,37 Kč.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
Dobrý den,
prosím o radu. Již rok jsem v řádné insolvenci (oddlužení – srážky ze mzdy).
Včera mi byla poslána exekuce do datové schránky a nevím, jak dále postupovat. Mohu si u exekutora sjednat splátkový kalendář? Nemám možnost uhradit celou částku najednou, jedná se přibližně o 20tis.
Děkuji za Vaši odpověď a radu.
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 4 týdnyDobrý den,
ve Vašem případě lze v určitém rozsahu za trvání oddlužení nařídit nebo zahájit a provést exekuci.
V rámci exekuce by tak muselo jít o pohledávku, která se a) v oddlužení neuspokojuje, b) pohledávka vznikla až po schválení oddlužení a c), exekuce se vede jen na majetek získaný po schválení oddlužení z té části příjmů, která nepodléhá oddlužení. Exekucí postihnutelný není majetek, který byl získán darem, dědictvím, odkazem a vypořádáním spoluvlastnictví – tento majetek musí být použit na mimořádné splátky věřitelům v rámci oddlužení.
Z Vaší strany je tedy třeba zjistit, o jaký dluh se jedná. Pokud je tento dluh v oddlužení již uspokojován či dluh vznikl před schválením oddlužení, exekuce nemůže být vůbec provedena.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
Dobrý den.
V roce 2024 mi byla úspěšně ukončená insolvence. Nyní jsem si chtěl pořídit životní pojištění a zjistil jsem, že mám záznam v exekučním registru.
Exekuce je vedena společně s mojí maminkou. Pravomocná exekuce je z roku 2011.
ve výpisu je pak ještě uvedeno datum vydání usneseni a to je z roku 2020, tedy už během insolvenčního řízení.
Exekutor, který exekuci vede byl v insolvenci přihlášen.
Exekutorovi jsem napsal email, kde jsem požádal o ukončení s rozhodnutím o ukončení insolvence. Kromě automatické odpovědi se mi nikdo zatím neozval a telefon mi nikdo nebere.
Žiju úplně normálně. Mám na sebe vedený účet, mám účet u sázkové kanceláři, nikde nic o exekuci.
Jak mám prosím postupovat popřípadě na koho se obrátit, aby mi byl záznam vymazán?
Děkuji za pomoc
Pavel Čábelka
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 1 měsícDobrý den, pokud Vám byla insolvence v roce 2024 řádně ukončena a exekutor byl do insolvenčního řízení přihlášen, pohledávka měla být řešena v rámci insolvence. Po splnění oddlužení a vydání usnesení o osvobození od placení zbylých pohledávek již nelze tuto pohledávku dále vymáhat.
Zkusil bych tedy dále ještě znovu kontaktovat exekutora s urgencí Vaší žádosti.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, jak je v oddlužení řešeno, když je dítě po rozvodu ve společné péči rodičů a nebylo stanoveno výživné s tím, že s oba rodiče budou na výchově a výživě podílet stejnou měrou. Zadlužený rodič se nyní ze společné domácnosti odstěhoval a dítěti zasílá určitý finanční obnos. Dítě je již zletilé, ale studující. Bude v tomto případě dítě bráno pro účely oddlužení stále jako vyživovaná osoba, nebo tím, že již není ve společné domácnosti nebude brána jako vyživovaná osoba, ale zasílaná částka bude brána jako výživné? Pokud by tato částka byla brána jako výživné, je nutná písemná dohoda dítěte s rodičem jako příloha k insolvenčnímu návrhu? Dítě s rodičem nechce komunikovat, tudíž by získání takovéto dohody bylo složité.
Děkuji za odpověď.
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 2 měsíceDobrý den,
v dané věci bude dost záležet na tom, jak se k věci postaví insolvenční soud. Obecně platí, že povinnost vyživovat své dítě je stanovena přímo ze zákona, tedy nemusí ji stanovit soud. Otázkou bude, zdali částka, která je dítěti vyplácena, bude připadat soudu přiměřená. Ideální by bylo mít písemnou dohodu o výši výživného mezi dítětem a rodičem, pokud to však není možné, mělo by postačovat, že ji rodič v oddlužení uvede do návrhu na schválení oddlužení a posléze případně prokáže, že částku v dané výši dítěti skutečně hradí.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
Dobrý den,
firma je v insolvenci a není schopna už platit mzdy. Dala výpovědi zaměstnancům dle § 52 odst a) a běží jim dvouměsíční výpovědní lhůta. Zaměstnavatel musel ukončit prodejní prostory a tudíž nemůže přidělovat práci. Musí oznámit zaměstnancům překážky v práci dle § 208 a předepisovat jim náhrady mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku, byť to znamená, že tyto náhrady převyšují měsíční mzdu a tím zhoršuje svou insolvenční situaci? A co když to neudělá a dál bude vyplácet mzdu zaměstnancům? Byť tedy definice mzdy jasně říká, že mzda náleží zaměstnanci za odvedenou práci. Moc děkuji
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 2 měsíceDobrý den, dotaz se sice netýká tolik insolvence, jako spíše pracovního práva, ale přesto se pokusím stručně odpovědět. Jak jste správně napsal, v případě že zaměstnavatel nemůže zaměstnancům přidělovat práci jedná se o tzv. překážky na straně zaměstnavatele a zaměstnancům náleží náhrada mzdy z titulu překážek v práci. V případě, že zaměstnanci nemohou z výše popsaného důvodu pracovat, nelze jim vyplácet standardní mzdu, jelikož se nejedná o standardní výkon práce, ale o náhradu mzdy za překážku na straně zaměstnavatele.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
Dobrý den,
mám dva dotazy k insolvenčnímu řízení:
- Pokud u zaměstnance neevidujeme žádný exekuční příkaz a tento zaměstnanec si zažádá o oddlužení, jsem povinna, jako mzdová účetní, deponovat srážky, pokud nemám žádný podklad po srážky?
- Pokud je insolvence zrušena/ukončena, má insolvenční správce povinnost oznámit tuto skutečnost zaměstnavateli?
Děkuji.
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 2 měsíceDobrý den,
K prvnímu dotazu platí, že zaměstnavatel začíná provádět insolvenční srážky od prvního kalendářního dne následujícího po doručení usnesení o povolení oddlužení.
Co se týče druhého dotazu, tak odpověď je, že IS přímo ze zákona takovou povinnost nemá, ačkoliv se tak velmi často děje. Rozhodnutí o splnění oddlužení (případně zrušení oddlužení) je veřejně dostupné v insolvenčním rejstříku, takže ho má případně zaměstnavatel k dispozici.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
Dobrý den,
náš zaměstnanec má nově schválenou insolvenci, kdy si nejsem jista, jak správně vypočíst srážku ze mzdy. Má dvě vyživované děti, na které hradí/dosud hradil matce dětí výřivné. Vyživné není a nikdy nebylo vymáháno exekučně, srážíme dle dohody o srážkách ze mzdy (uzavřené mezi matkou dětí a zaměstnancem, předložené zaměstnavateli, zaměstnavatel do povolení oddlužení srážky prováděl a zasílal k rukám matky).
Mám při výpočtu insolvenční srážky nadále zohledńovat vyživované děti? Insolvenční správce požaduje děti nezohledňovat, ale zaměstnanci se to nelíbí. Potřebuji se tedy opřít o nějaký předpis, který by mi přikázal nebo naopak zakazoval děti započíst. Zatím jsem vycházela z toho, že pokud není výživné vymáháno exekučně, děti se započtou. Dle insolvenčního spráce ale toto neplatí při insolvenci. Nemohu ale najít nějakou oporu v zákoně, abych postup obhájila před zaměstnancem.
Děkuji.
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 2 měsíceDobrý den,
při výpočtu insolvenčních srážek ze mzdy se postupuje dle § 279 a násl. občanského soudního řádu a prováděcích nařízení vlády o nezabavitelné částce. Insolvenční zákon (zákon č. 182/2006 Sb.) neupravuje samostatná pravidla výpočtu nezabavitelného minima, ale odkazuje na obecnou úpravu srážek ze mzdy používanou při výkonu rozhodnutí.
Vyživované děti jsou vyživovanými osobami ve smyslu OSŘ, a proto se započítávají do výpočtu nezabavitelné částky, pokud existuje vyživovací povinnost, bez ohledu na to, zda je výživné vymáháno exekučně či hrazeno dobrovolně/dohodou o srážkách ze mzdy.
Neexistuje žádné zákonné ustanovení, které by stanovilo, že při insolvenci se vyživované děti nezapočítávají. Takový postup nemá oporu v insolvenčním zákoně ani v OSŘ, naopak je takovýto postup v rozporu s § 136 odst. 3 insolvenčního zákona, konkrétně pak s touto větou: „Plátce mzdy nebo jiného příjmu provádí srážky v rozsahu, v jakém mohou být při výkonu rozhodnutí uspokojeny přednostní pohledávky, nejvýše však ve výši stanovené prováděcím právním předpisem; ustanovení § 391 odst. 2 a § 398 odst. 5 se použijí obdobně.“
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
Dobrý den, pobírám mzdu v hotovosti, jsem již po schválení oddlužení a nyní mě čeká 5. splátka ze mzdy. Není problém, že si měsíčně po výplatě vložím peníze na svůj účet? Nechci si tam nechávat posílat celou výplatu dokud nebude insolvence řádně ukončena aby mi ji nezablokoval exekutor (já vím, že nesmí, ale...). Vklad probíha jen 1x měsíčně po výplatním termínu. Děkuji
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 2 měsíceDobrý den,
Vámi navrhovaný postup je v souladu s právními předpisy. Chápu-li věc z Vašeho popisu správně, jedná se o prostředky, které patří do Vašeho nezabavitelného minima. S takovými prostředky pak můžete nakládat v rámci možností volně, např. je tedy i vložit na bankovní účet.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 2 měsíceDobrý den,
jako dlužník v oddlužení máte dle § 412 IZ povinnost vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost, tak aby byl naplněn účel oddlužení. V usnesení o oddlužení Vám pravděpodobně byla stanovena i částka celkového uspokojení dluh (v procentech). Tohoto uspokojení věřitelů byste měl za dobu oddlužení dosáhnout, jinak Vám nemusí být přiznáno osvobození od dluhů. Bylo by tedy vhodné, pokud se Váš příjem (a tedy i odváděná částka do majetkové podstaty) významně sníží odchodem do důchodu, hledat nějaké další alternativní navýšení Vašich příjmů (částečný úvazek, DPP/DPČ).
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
Dobrý den,
obracím se na Vás s prosbou o odborné stanovisko k výkladu § 412a odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona.
Jsem v oddlužení plněním splátkového kalendáře (Dne 13.4.2023 mi přišlo usnesení od krajského soudu
o schválení oddlužení splátkovým kalendářem se zpeněžením majetkové podstaty.) a k dnešnímu dni mám uhrazeno 62 % všech přihlášených pohledávek. Insolvenční správce však tvrdí, že oddlužení lze splnit až po uplynutí 36 měsíců (tzn. že musím platit až do dubna 2026), i když zákon uvádí, že podmínka je splněna, pokud dlužník v době tří let uhradí alespoň 60 %.
Prosím o potvrzení, zda je oddlužení splněno okamžikem dosažení 60 % v průběhu tří let, jak vyplývá z jazykového výkladu zákona a odborných komentářů.
Vaše stanovisko bych ráda přiložila k podání insolvenčnímu soudu.
Děkuji Vám za pomoc.
S pozdravem
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 3 měsíceDobrý den,
podle aktuálního znění insolvenčního zákona nelze oddlužení „ukončit“ jen proto, že dlužník v tří leté lhůtě uhradil 62 %. U režimu, na který míříte (oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty), stanoví § 412a odst. 1 písm. b) časovou podmínku: předpoklady pro osvobození jsou splněny, až když uplynou 3 roky od schválení oddlužení, po které nebylo oddlužení zrušeno a dlužník plnil podstatné povinnosti (přičemž se má za to, že plnil, dosáhl‑li „předpokládané míry uspokojení“ určené soudem v rozhodnutí o schválení oddlužení.
Lze uvést, že:
- Nejdříve po 3 letech od schválení oddlužení (nikoli dříve) může být splněna podmínka dle § 412a odst. 1 písm. b).
- Následně insolvenční soud vydá rozhodnutí, kterým vezme splnění oddlužení na vědomí dle § 413 (a současně rozhoduje mj. o odměně správce); teprve právní mocí tohoto rozhodnutí insolvenční řízení končí.
- Se splněním předpokladů pro osvobození soud typicky vydává i rozhodnutí o osvobození dle § 414 (lze i spojit do jednoho rozhodnutí - § 413 odst. 6).
Pro úplnost ještě uvádím, že dříve než za 3 roky se lze dostat přes § 412a odst. 1 písm. a) IZ pouze v případě, že dlužník splatí nezajištěným věřitelům pohledávky v plné výši.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
Dobrý den,
jakým způsobem si může vynutit insolvenční správce přístup do pronajatých prostor, kde se nachází soubor movitých věc (závod) dlužníka, který je v držení a provozování třetí osobou bez souhlasu úpadce. Pronajímatel prostor je odlišný od úpadce i třetí osoby a odmítá umožnit přístup do prostor.
Děkuji
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 3 měsíceDobrý den,
tuto problematiku řeší § 213 IZ, který stanoví oznamovací povinnost držitele dlužníkova majetku. Platí, že ten kdo má u sebe dlužníkův majetek náležející do majetkové podstaty je nejen povinen to oznámit IS, ale na výzvu IS mu musí umožnit prohlídku tohoto majetku a jeho ocenění.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
Dobrý den, omlouvám se že obtěžuji. Ale už jsem z toho vyčerpaná děkuji za pochopení. Problém spočívá v tom že můj ex partner když jsme se před lety rozešli upadl do dluhů a zažádal si o insolvenci. Insolvenci mu schválili a spravuje mu jí BANKRUPCY TRUSTEES v.o.s.. (Benešová Ivana) samozřejmě máme normálně soudní rozhodnutí vzhledem k tomu že dřív mě alimenty posílal expartner. Už první měsíce po schválení jeho insolvence jsem řešila, že to posílají až někdy na konci měsíce. Což ještě chápu máme to bohužel dané na 25 dne v měsíci tečka byl to takhle určeno dřív skrze výplatu. Ale samozřejmě dohoda byla že když mu peníze přijdou dřív pošle protože je potřebuji. Nakonec ale začali peníze chodit, i po 25. Volala jsem psala jsem sms, většinou jsem se bohužel dočkala ignorace. Dokonce mám černé na bílé, že expertnerovi přijde výplata třeba 13 dne v měsíci, posílá mě screenshoty kde už mu chodí peníze na jeho pohledávky samozřejmě od insolvence ale já alimenty stále nemám. Bohužel za měsíc prosinec mně nepřišly vůbec. Chápu že byly svátky ale přece na to musí nějakým způsobem myslet. Chtěla bych se poradit co v téhle situaci můžu dělat, když je pořád porušováno soudní rozhodnutí a nebo to nepošlou vůbec. Myslela jsem si že i pro insolvenčního správce musí být alimenty prioritDěkuji
Děkuji Vám mnohokrát za pomoc.
Jebáčková Nikola.
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 3 měsíceDobrý den,
dle § 16 vyhlášky č. 121/2019 Sb., o standardech výkonu funkce insolvenčního správce, je insolvenční správce povinen vyplácet výživné do 5 pracovních dnů ode dne stanoveného rozhodnutím o schválení oddlužení. Pokud tedy není tato lhůta dodržována, tak se obraťte na insolvenčního správce, doložte mu pozdní platby a zeptejte se ho na důvod jejich zpoždění. Je možné však, že zpoždění bylo způsobeno něčím, nad čím nemá insolvenční správce kontrolu (např. zpoždění výplaty mzdy ze strany zaměstnavatele Vašeho ex partnera).
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
Dobrý den, prosím Vás přišel jsem o papíry na auto a byl jsem zaměstnán jako řidič. Zaměstnavatel mi nabídl jinou pozici jako skladník. Ale šel bych finančně na 25 tis. hrubého. Což je méně než jsem bral jako řidič. Může se stát, že by byl problém při schvalování insolvence, který te´d probíhá ?
Děkuji za odpověď
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 4 měsíceDobrý den,
záleží na konkrétních okolnostech Vašeho oddlužení, zejména na tom, jaký příjem jste uváděl v návrhu a jaké příjmy jsou nutné k dosažení požadované míry uspokojení věřitelů. Nelze tedy paušálně říct, že změna zaměstnání automaticky znamená problém, ale zároveň to nelze ani vyloučit.
Rozhodně však máte povinnost tuto skutečnost sdělit insolvenčnímu správci, který ji sdělí insolvenčnímu soudu, jinak Vám oddlužení schváleno nebude a i pokud by bylo schváleno, tak Vám ve výsledku může být zrušeno, jelikož byste kvůli menší mzdě nebyl schopen plnit povinnosti stanovené v povolení oddlužení.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
Dobrý den,
jak postupovat v případě zpracování poslední mzdy zaměstnance, který zemřel? Provádí se srážka? Pokud ano, komu je srážka zaslána?
Děkuji.
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 4 měsíceDobrý den,
pro Vás se nic nemění do chvíle, dokud Vám nebude doručeno usnesení o zastavení oddlužení (ve smyslu § 107 OSŘ). Do té doby se stále odvádí srážka ze mzdy insolvenčnímu správci, který později vyhodnotí jaké prostředky poskytne do pozůstalosti a jaké náleží do majetkové podstaty v oddlužení. Zbytek mzdy se vypořádá dle pravidel ZP pro úmrtí zaměstnance dle § 328 a násl.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
Dobrý den, pokud přijde zaměstnavateli v listopadu 2025 usnesení o placení zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce náležící za období do schválení oddlužení. Musí zaměstnavatel ještě v listopadu odeslat tuto částku z deponovaných srážek (srážky provedl a deponoval, ale neodeslal) nebo se i na toto vztahuje posun výkonu rozhodnutí a zaměstnavatel to odešle až v prosincovém zpracování listopadových mezd? V usnesení je uvedeno, že se záloha musí hradit již v listopadu. Může to tedy zaplatit zaměstnavatel z deponovaných peněz nebo si to musí uhradit dlužník sám?
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 4 měsíceDobrý den, podle mého názoru se přiměřeně použije ustanovení § 282a OSŘ, a tedy plátce mzdy začne provádět stanovené srážky od prvního kalendářního dne následujícího po doručení usnesení.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
Dobrý den,
v rámci dědického řízení dlužnice nabyla rovným dílem (spolu se sestrou) právo na vypořádání zaniklého SJM v hodnotě poloviny nevypořádaného majetku ke dni úmrtí zůstavitele, protože se jednalo o úmrtí do 3 let od právní moci rozvodu manželství. K vypořádání nedošlo ani dohodou ani nebyla podána žaloba, tedy nastala ohledně nemovitého majetku fikce dle § 741. Katastrální úřad nechce povolit vklad jinak než souhlasným prohlášením dle § 66 kat. zákona (bývalá manželka a obě dědičky) nebo dle § 68 prohlášením obou dědiček. V tuto chvíli je však problém, protože obě osoby, jak bývalá manželka, tak i druhá dědička, nejeví žádný zájem o zavkladování práva dle faktických spoluvlastnických podílů a ani jedna se nevyskytuje v místě trvalého pobytu, resp. není známo, kam doručovat (ohlašovna). V úvahu by přicházela žaloba na určení vlastnictví. Pokud by dlužnice podala insolvenční návrh, podával by žalobu na určení vlastnictví insolvenční správce? Podával by IS i návrh na vklad do KN?
Předem Vám děkuji za odpověď
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 4 měsíceDobrý den,
pokud Váš dotaz chápu správně tak pakliže dlužnice nabyla v rámci dědického řízení rovným dílem se sestrou právo na vypořádání zaniklého SJM, pak bude dlužnice disponovat usnesením soudu o přiznání dědictví. Insolvenční správce by pak danou nemovitost zapsal do majetkové podstaty a pakliže by zapsal více než měl, tak to bude na skutečných vlastnících, aby proti insolvenčnímu správci podali žalobu na vyloučení majetku z majetkové podstaty. Insolvenční správce by tak patrně určovací žalobu vůbec nemusel podávat. Pro kvalifikovanější názor bych však doporučil navštívit advokáta se všemi listinami, které máte v dané věci k dispozici, neboť údaje v těchto listinách mohou výše uvedený názor ovlivnit.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce