Archiv autora: Martina Žáčková

Praha 6. října (ČTK) – V ČR bylo v září vyhlášeno 1493 osobních bankrotů, o 214 více než v srpnu. Zároveň bylo podáno 1494 návrhů na osobní bankrot, o 114 víc než v předchozím měsíci. Vyplývá to ze statistik společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, které má ČTK k dispozici.

Počet osobních bankrotů byl v září nejvyšší od března tohoto roku, kdy byl v ČR vyhlášen nouzový stav. Přesto však byl stále výrazně nižší, než bylo běžné před vyhlášením nouzového stavu. U návrhů na osobní bankrot je rozdíl ještě výraznější,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Po utlumení programů na podporu zaměstnanosti lze podle ní čekat postupný nárůst počtu návrhů na osobní bankrot. K tomuto trendu bude přispívat také konec odkladu splátek úvěrů, dodala.

Nejvíce osobních bankrotů bylo v září vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (214), v Ústeckém kraji (170) a v Jihomoravském kraji (160).

Lidé mohou od loňského června nově buď splatit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent dluhu, nebo by měli za pět let dorovnat aspoň 30 procent dlužné částky. V prvním případě jde o jakési zrychlené oddlužení, využitelné zejména v případě nižších dluhů. Ve druhém případě je oddlužení splněno, jestliže po dobu pěti let od schválení oddlužení dlužník neporušil svou povinnost vynaložit veškeré úsilí k uspokojení pohledávek svých věřitelů.

                   Počet osobních bankrotů    Počet návrhů
leden 2019       1044                             970
únor 2019          954                           1069
březen 2019     1214                            1161
duben 2019      1033                           1000
květen 2019     1278                             852
červen 2019       930                           2211
červenec 2019   2108                          2649
srpen 2019        2183                          2335
září 2019          2163                           2054
říjen 2019         2108                           2211
listopad 2019    2078                           2218
prosinec 2019   1523                           1749
leden 2020       1816                           1659
únor 2020        1835                           1973
březen 2020     1526                           1875
duben 2020      1362                           1148
květen 2020     1473                           1210
červen 2020     1544                           1543
červenec 2020  1391                           1508
srpen 2000       1279                           1380
září 2020          1493                           1494

Zdroj: CRIF

fd mha

Praha 6. října (ČTK) – V září bylo v Česku vyhlášeno 56 bankrotů obchodních společností, o osm více než v srpnu. Rovněž byl vyhlášeno 642 bankrotů podnikatelů, o 35 více než v předchozím měsíci. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, kterou dnes firma poskytla ČTK.

Počet návrhů na bankrot obchodních společností v září stoupl o 123 na 93. Počet návrhů na bankrot podnikatelů se meziměsíčně zvýšil o 90 na 645.

„Počet návrhů na bankrot obchodních společností byl v září o 60 procent vyšší než v srpnu. Důvodem je ukončení dočasné mimořádné ochrany dlužníků před věřitelskými insolvenčními návrhy. Tato ochrana trvala od 24. dubna do 31. srpna. V září se tak podnikatelské prostředí začalo opět trochu narovnávat,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Zajímavé ale podle ní je to, že počet insolvenčních návrhů vzrostl pouze mírně nad úroveň roku 2019, ve kterém bylo podáno v průměru 89 insolvenčních návrhů měsíčně. Je tak možné, že počet návrhů na bankrot firem v dalších měsících ještě poroste. V následujících měsících lze očekávat také postupný růst počtu vyhlášených firemních bankrotů, dodala.

V září bylo nejvíce bankrotů obchodních společností vyhlášeno v obchodu (14), ve zpracovatelském průmyslu a v profesních, vědeckých a technických činnostech (shodně osm bankrotů). Co se týče krajů, bylo v září nejvíce bankrotů firem vyhlášeno v Praze (27) a v Jihomoravském kraji (osm). Žádný bankrot nebyl vyhlášen v Jihočeském, Karlovarském a Libereckém kraji.

Nejvíce bankrotů podnikatelů bylo vyhlášeno ve stavebnictví (144) a v obchodu (135). Z hlediska krajů jich bylo nejvíce v září vyhlášeno v Ústeckém kraji (95) a v Moravskoslezském kraji (82).

Počet bankrotů:

              Právnické osoby      Fyzické osoby – podnikatelé
2019/01         63                        450
2019/02         47                        331
2019/03         72                        447
2019/04         53                        388
2019/05         88                        547
2019/06         32                        417
2019/07         54                        915
2019/08         55                        930
2019/09         45                        893
2019/10         59                        918
2019/11         66                        876
2019/12         47                        702
2020/01         59                        725
2020/02         50                        740
2020/03         62                        644
2020/04         44                        594
2020/05         49                        604
2020/06         74                        640
2020/07         54                        605
2020/08         48                        517
2020/09         56                        642

Zdroj: CRIF

fd mha

Praha 1. října (ČTK) – Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů přijala nová pravidla pro poskytování úvěrů, která mají ochránit klienty, jež využili zákonného odkladu splátek kvůli první vlně pandemie covid-19 a jejichž finanční situace se nezlepšila ani nyní. Novinářům to dnes řekl výkonný ředitel asociace Aleš Janků.

Jak dodal, Česká leasingová a finanční asociace (ČLFA), která sdružuje více úvěrových firem, se však k iniciativě nepřidala. „ČLFA nemůže jakýmkoli způsobem formovat obchodní strategii svých členů, je to dáno rámcem vymezeným jejími stanovami, ale i platnou legislativou. Od samého počátku koronavirové krize však přistupují všechny naše členské společnosti k zákazníkům velmi vstřícně,“ řekl ČTK generální tajemník asociace Jaroslav Krutilek.

„Možnost odložit si splátky svého úvěru využilo pouze 13 procent všech bankovních klientů. Banky chování svých klientů pečlivě sledují a vyhodnocují. Ukazuje se, že většina z nich se již vrací do pravidelného režimu splácení. Proto jsme toho názoru, že další plošný odklad splátek není v tuto chvíli potřebný,“ sdělila ČLFA. Banky jsou podle ní připravené případné potíže svých klientů se splácením řešit individuálně a najít pro ně řešení ‚na míru‘.

„Pravidla jsme konzultovali s organizacemi, jako je Člověk v tísni nebo Poradna při finanční tísni, a rovněž s předsedou sněmovního podvýboru pro ochranu spotřebitele Patrikem Nacherem,“ uvedl Janků. Nová pravidla budou platit od listopadu a vztahují se na případy, kdy splátkové moratorium bylo šest měsíců nebo kratší. Asociace podle Janků sází na princip, že dohoda je vždy oboustranně přijatelnějším řešením než exekuce nebo insolvence.

Pokud o to dlužník požádá, věřitel (člen asociace) u jednorázově splatných půjček nad 5000 Kč umožní rozložit splácení dlužné částky nejméně do pěti měsíčních splátek, a to bez navýšení. Podmínkou je zaplacení alespoň pětiny dlužné částky.

U půjček s pravidelnými splátkami nabídne v odůvodněných případech, jako je například ztráta příjmů dlužníka nebo člena domácnosti, rozložení pravidelných splátek na delší období, opět bez navýšení. A v ostatních případech věřitel nabídne dlužníkovi individuální splátkový kalendář. Nová pravidla jsou závazná pro všechny členské firmy asociace. Vztahují se na dlužníky – fyzické osoby nepodnikatele i podnikatele.

Asociace si nechala na konci léta provést průzkum, z něhož vyplynula potřeba přijmout opatření pro období po konci dluhového moratoria. O zákonný odklad splátek požádala přibližně desetina klientů členských firem asociace, což je asi 5000 osob. Z nich více než 55 procent může mít po konci moratoria problémy své závazky splácet, dvě procenta dotázaných už rovnou deklarovala budoucí potíže.

Jako možné řešení po skončení úvěrového moratoria v listopadu letošního roku vidí více než polovina dotázaných individuální a vstřícné řešení splátek u daného věřitele. Necelá třetina respondentů by už žádné další opatření nenastavovala s tím, že šest měsíců byla dostatečně dlouhá doba pro řešení dané finanční situace.

Jen asi 15 procent by ocenilo další pomoc od státu pro nejvíce postižené skupiny pandemií. Častěji takto odpovídala generace do 35 let. V případě respondentů, kteří využili odkladu splátek, by pomoc od státu jako alternativu dalšího řešení uvítala téměř čtvrtina dotázaných, což je o osm procentních bodů více než u běžné populace.

fd mal mha