Archiv autora: Zdeňka

Praha 21. července (ČTK) – Občanským poradnám letos přibylo dotazů, které se týkají dluhů a oddlužení. Za první čtvrtletí jich dostaly 11.500, tedy o polovinu víc než loni. ČTK o tom informovala Andrea Kuželová z Asociace občanských poraden (AOP). Podle ní jsou důvodem změny pravidel oddlužení. AOP sdružuje 35 poraden a jejich pracovišť v 91 místech republiky. Poradenství je zdarma.

„Výrazný nárůst počtu klientů řešících dluhovou problematiku souvisí s úpravou podmínek pro vstup do insolvenčního řízení, s čímž souvisí i zvýšený zájem o poskytování základních informací k procesu oddlužení i k aktuální podobě insolvenčního zákona včetně jeho novely. Přetrvává pomoc při vyplňování dotazníků a odpovídání na výzvy ze strany insolvenčních správců – zejména v případech, kdy klienti nejsou schopni sami odpovědi správně a srozumitelně formulovat,“ uvedla asociace. Podle jejího šéfa Hynka Kalvody poradny dostaly loni v prvním čtvrtletí 7366 dotazů k dluhové problematice, letos ve stejném období 11.502.

Podle mapy zadlužení bylo na konci června v ČR v insolvenci 92.000 lidí. Exekuce mělo na konci prvního pololetí 606.000 lidí nad 15 let. Tři čtvrtiny z nich mají dvě a víc exekučních řízení, kterých bylo celkem 3,1 milionu. Loňská novela zkrátila od podzimu oddlužení z pěti let na tři roky.

Kalvoda zmínil, že přibylo otázek i k dalším tématům. Z dávek se klienti nejvíc ptali na příspěvek na bydlení. Zvedl se zájem o pomoc s vyplňováním formulářů a ověřováním nároku na tuto podporu. Poradny dostávaly také žádosti o pomoc při podání odvolání při nepřiznání příspěvku na péči či námitek proti rozhodnutí sociální správy o invalidním důchodu. Poradci poskytovali i informace o pozůstalostních či předčasných penzích.

Některým poradnám přibyly pak dotazy k fungování společenství vlastníků, týkaly se práv a povinností, výkladu stanov, schůzí či oprávněnosti rozhodnutí výboru. Nájemci i pronajímatelé se nejčastěji zajímali o ukončení nájmu. V rodinné problematice se řešilo hlavně svěření dítěte do péče či úprava kontaktů s ním, ale také pěstounská péče, návrhy na rozvod či výživné. „Výrazným trendem je nárůst poradenství ve věci výživného pro zletilé děti, které se stále častěji obrací na poradny v souvislosti se studiem či přerušením školy,“ uvedla asociace.

Její poradny poskytují i poradenství při výpovědi z práce, k získání odstupného, o postupu po pracovním úrazu či při nemoci z povolání. V poslední době se na ně obracely víc také ženy, které zaměstnavatel nechtěl po návratu z rodičovské přijmout zpět, sdělila mluvčí.

AOP vznikla v roce 1997 jako sdružení pro vybudování sítě poraden, o rok později se přejmenovala. Jejích 35 poradenských center s pracovišti v 91 místech republiky ročně vyřídí přes 71.000 dotazů. Poskytované odborné poradenství je bezplatné, řídí se zákonem o sociálních službách. Stát na jeho zajištění poskytuje dotace. Asociace se snaží přispívat také ke změnám legislativy.

ktk rdo

Praha 20. července (ČTK) – V Česku ubývá lidí, kteří mají exekuce. Na konci června jich bylo 606.000. Za poslední dva roky počet klesl o 53.000, tedy o osm procent. O milion méně je pak exekučních řízení. Letos na konci pololetí jich bylo 3,1 milionu. Vyplývá to z mapy zadlužení, kterou vytvořily Institut prevence a řešení předlužení (IPŘP) a agentura PAQ Research. K poklesu přispěla i nedávná milostivá léta či zastavování takzvaných bagatelních exekucí.

„Pokračuje dlouhodobý pozitivní trend, kdy klesá jak počet osob v exekuci, tak i počet samotných exekučních řízení. Pokles vidíme napříč prakticky celou ČR. Znepokojivý je ale jiný trend: Počet nově zahájených exekucí meziročně opět vzrostl. Celkem bylo ve druhém čtvrtletí zahájeno 119.000 nových exekucí oproti 109.000 ve stejném období loni. Roste tak již čtvrté čtvrtletí za sebou. Drtivá většina nových exekucí je nicméně zahájena vůči stávajícím dlužníkům,“ uvedl IPŘP.

Na konci června mělo 606.000 osob celkem 3,1 milionu exekucí. Vymáhaná částka činila 553 miliard korun. Před rokem bylo 3,7 milionu exekucí a 632.000 zadlužených mělo splatit 574 miliard korun. V pololetí 2023 exekutoři vymáhali 613 miliard korun v 4,1 milionu řízení od 659.000 zadlužených. V roce 2017 bylo exekucí 4,7 milionu, mělo je 863.000 lidí.

V exekuci bylo na konci prvního pololetí 6,6 procenta obyvatel nad 15 let. Podíl postupně klesá. Před rokem dosahoval 6,9 procenta a před dvěma lety 7,3 procenta. Nejhorší byla situace v roce 2017, kdy exekuční řízení měla téměř desetina osob v ČR nad 15 let.

Situace v regionech a obcích se liší. V Ústeckém kraji bylo na konci června v exekuci 12,5 procenta lidí nad 15 let a v Karlovarském 11,2 procenta. Nejlépe je na tom Zlínský kraj se 4,1 procenta. V roce 2017 v exekucích žilo 18,1 procenta osob nad 15 let v Ústeckém kraji a 17,5 procenta v Karlovarském. V červnu měla exekuční řízení polovina obyvatel Vřesové na Sokolovsku, 46 procent v Obrnicích a 39 procent v Křišťanově na Prachaticku.

Tři čtvrtiny osob s exekucí mají nejméně dvě řízení. V Ústeckém, Moravskoslezském a Libereckém kraji jsou to čtyři pětiny. Po průměrném dlužníkovi exekutoři v červnu vymáhali 912.455 korun. Nejvyšší částku měli splácet zadlužení v Praze, a to v průměru přes 1,8 milionu korun.

Ke snížení počtu řízení i zadlužených přispělo v minulých letech zastavování takzvaných bagatelních exekucí i několik kol milostivého léta. Běžné oddlužení se pak loni zkrátilo z pěti let na tři roky. Zpřístupnit ho doporučovala jako jedno z opatření na podporu ekonomického růstu i Národní ekonomická rada vlády (NERV). Předlužení totiž představuje zásadní překážku v zaměstnávání. Lidé kvůli srážkám ze mzdy na nezabavitelné minimum pak raději pracují načerno, ekonomika tak ztrácí. Omezuje to rozvoj regionů, rozdíly mezi nimi se prohlubují. Vliv to má i na výsledky voleb a příklon k extremismu, podotýkají odborníci. Kritizovali to, že reforma dávek k řešení exekucí nemotivuje.

Počet lidí v exekuci a počet exekučních řízení, podíl zadlužených se dvěma a více exekucemi

Zdroj: www.mapazadluzeni.cz

ktk snm

Praha 5. července (ČTK) – V prvním pololetí v ČR zbankrotovalo 384 firem, meziročně o 12 procent více. Bylo také podáno 559 insolvenčních návrhů. Jejich počet stoupl proti stejnému období loni o desetinu. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.

„V prvním pololetí byl počet firemních bankrotů zhruba na úrovni roku 2021, kdy jich bylo pouze o čtyři méně. Zároveň letos soudy vyhlásily za první pololetí nejvyšší počet firemních bankrotů od roku 2017, kdy zbankrotovalo více než 400 firem. V prvním pololetí byla dynamika počtu bankrotů mírně vyšší než za posledních 12 měsíců,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

V červnu zbankrotovalo 69 společností, což je zatím třetí nejvyšší počet za měsíc v letošním roce. Návrhů na bankrot bylo podáno 101, proti květnu o 22 více. Zároveň jde o druhý nejvyšší počet za měsíc v roce 2025. V červnu byla více než polovina firemních bankrotů vyhlášena v Praze. Druhý nejvyšší počet byl v Jihomoravském kraji a v Moravskoslezském kraji. Naopak v Jihočeském kraji, Libereckém kraji, Pardubickém kraji a kraji Vysočina žádná firma nezbankrotovala.

Nejvýrazněji se za posledních 12 měsíců, oproti předchozímu období, počet firemních bankrotů zvýšil v Ústeckém kraji . V Jihomoravském kraji se jejich počet zvýšil o čtvrtinu a v kraji Vysočina a Středočeském kraji se zvýšil shodně o 22 procent. Naopak nejvíce se počet bankrotů obchodních společností snížil v Karlovarském kraji,o 31 procent.

Bankrotem byly v období od července 2024 do konce letošního června nejvíce ohrožené firmy v Jihomoravském kraji, kde připadlo 22 bankrotů obchodních společností na 10.000 aktivních subjektů. V Olomouckém kraji to bylo 21 bankrotů na 10.000 společností a v Libereckém kraji připadlo 20 bankrotů na 10.000 subjektů. Nejlepší byla situace v Pardubickém kraji se sedmi bankroty a v Plzeňském a Jihočeském kraji s deseti bankroty na 10.000 aktivních společností.

Při pohledu na jednotlivá odvětví za posledních 12 měsíců vyhlásilo bankrot nejvíce firem, které se věnovaly obchodu, a to 165. Tvořily tak více než pětinu všech firemních bankrotů. Na druhém místě v počtu firemních bankrotů byl zpracovatelský průmysl, po kterém následovalo nakládání s nemovitostmi.

Počet firemních bankrotů se proti předchozímu období nejvíce zvýšil v odvětví administrativních a podpůrných činností, mezi které patří firmy věnující se například úklidovým činnostem, pronájmu a leasingu nebo bezpečnostním a pátracím činnostem. Naopak nejvýrazněji se počet firemních bankrotů snížil v peněžnictví a pojišťovnictví.

Bankrotem nejohroženější firmy byly v posledních 12 měsících v odvětví doprava a skladování, ve kterém na 10.000 aktivních subjektů připadlo 21 bankrotů. V nakládání s vodou to bylo 20 bankrotů a ve zpracovatelském průmyslu 19.

fd mha

Praha 19. června (ČTK) – V květnu v ČR zbankrotovalo 540 podnikatelů, proti dubnu o deset méně, ale zároveň je to druhý nejvyšší počet za letošní rok. Soudy přijaly 584 insolvenčních návrhů, což byl také dosavadní druhý nejvyšší počet letoška. Vyplývá to z analýzy, kterou provedla společnost CRIF – Czech Credit Bureau poskytla ČTK na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.

„V květnu byl počet bankrotů podnikatelů o téměř 100 vyšší než měsíční průměr v loňském roce. Podobně loňský průměr překonal i květnový počet insolvenčních návrhů. Za posledních 12 měsíců vyhlásily soudy 5233 bankrotů podnikatelů, což představuje růst o šest procent proti předchozímu období,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Za prvních pět měsíců letošního roku bylo bankrotů podnikatelů proti stejnému období loňského roku o devět procent více, což ukazuje na zrychlující se dynamiku růstu počtu podnikatelských bankrotů. Na tento vývoj má mimo jiné vliv novela insolvenčního zákona z října loňského roku, která změkčila podmínky pro osobní bankrot. Více než 95 procent bankrotů podnikatelů má formu osobního bankrotu, dodala.

Od ledna do května letošního roku bylo nejvíce bankrotů podnikatelů vyhlášeno v Moravskoslezském kraji, ve Středočeském kraji a v Praze. Nejméně jich soudy vyhlásily v Karlovarském kraji a v kraji Vysočina.

Za posledních 12 měsíců, tedy od loňského června do konce května, se počet bankrotů podnikatelů nejrychleji meziročně zvýšil ve Středočeském kraji, a to o 23 procent. V Olomouckém kraji to bylo o 21 procent a v Pardubickém kraji o 16 procent. Počet bankrotů podnikatelů se meziročně snížil ve čtyřech krajích. Nejvýrazněji, o 17 procent, jejich počet klesl v Karlovarském kraji. V Praze se počet bankrotů snížil o devět procent a v Jihomoravském kraji o šest procent.

V období za posledních 12 měsíců připadlo nejvíce bankrotů na 10.000 aktivních podnikatelů v Ústeckém kraji a v Moravskoslezském kraji. Na dalších místech byly Liberecký a Karlovarský kraj.

Od června 2024 do letošního května bylo nejvíce bankrotů podnikatelů vyhlášeno ve stavebnictví, a to 1268. V obchodu jich bylo 965 a ve zpracovatelském průmyslu 731. Meziročně se nadprůměrně zvýšil počet bankrotů v odvětví administrativních a podpůrných činností. Do této kategorie se řadí například také úklidové činnosti nebo pronájem a leasing.

Bankrotem jsou podnikatelé nejvíce ohroženi v odvětví dopravy a skladování, ve kterém za posledních 12 měsíců připadlo na 10.000 registrovaných subjektů 73 bankrotů. Ve stavebnictví připadlo na 10.000 subjektů 50 bankrotů, ve stravování a ubytování to bylo 39.

V období od ledna do konce května zbankrotovalo 705 podnikatelů, kteří na trhu působili do pěti let. Tvořili 27 procent ze všech bankrotů podnikatelů za toto období a druhou největší skupinu z pohledu doby působení na trhu. Podíl podnikatelů, kteří se na trhu pohybují již delší dobu, se naopak mírně snižuje.

fd rot

Praha 15. června (ČTK) – V květnu v ČR zbankrotovalo 74 firem, o 16 více než v dubnu a zároveň nejvíce za měsíc od března 2022. Bylo také podáno 79 insolvenčních návrhů. Jejich počet naopak meziměsíčně klesl o 27 na nejnižší hodnotu za měsíc v letošním roce. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.

„Počet bankrotů společností byl v květnu o 30 procent vyšší, než byl průměr za jeden měsíc v loňském roce. Za prvních pět měsíců letošního roku vyhlásily soudy bankrot 315 firem. Proti stejnému období loňského roku bylo firemních bankrotů o 12 procent více,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Podobně se podle ní meziročně zvýšil i počet insolvenčních návrhů, a to o 11 procent. Slabý ekonomický růst, nižší poptávka ze strany domácností i firem a růst mezd se podepisují na rostoucím počtu bankrotů společností, přestože se inflace a nezaměstnanost udržují na stabilní úrovni, dodala.

Více než čtvrtina firemních bankrotů byla v období leden až květen vyhlášena v Praze, 138. Druhý největší počet byl v Jihomoravském kraji s 51 bankroty. Ve Středočeském kraji to bylo 22 firemních bankrotů. Pouze dvě firmy zbankrotovaly v Pardubickém a čtyři ve Zlínském kraji.

Za posledních 12 měsíců, tedy za období od loňského dubna do konce května, bylo vyhlášeno 721 firemních bankrotů. Proti předchozímu období to bylo o 13 procent více. Nejrychleji se počet firemních bankrotů oproti předchozímu období zvýšil v Ústeckém a v Libereckém kraji. Naopak nejvíce se snížil v Karlovarském kraji a Pardubickém kraji.

Z pohledu jednotlivých odvětví za posledních 12 měsíců zbankrotovalo zdaleka nejvíce firem, které se věnovaly obchodu, a to 166. Druhý nejvyšší počet firemních bankrotů vykázal zpracovatelský průmysl. Meziročně se v období od dubna 2024 do konce letošního května nejvíce zvýšil počet firemních bankrotů v zemědělství a lesnictví, kde proti předchozímu období zbankrotovalo o 72 procent více firem.

Nejvyšší míra bankrotů za posledních 12 měsíců byla v oboru doprava a skladování, kde na 10.000 registrovaných společností připadlo 23 bankrotů. V oboru nakládání s vodou to bylo 20 bankrotů a ve zpracovatelském průmyslu 17 bankrotů na 10.000 registrovaných subjektů.

Za prvních pět měsíců letošního roku zbankrotovalo 80 firem, které na trhu působily do pěti let. Tyto společnosti tvořily čtvrtinu z celkového počtu firemních bankrotů v tomto období. Loni do této kategorie spadala pouze pětina firem. Letos se zvýšil podíl společností s ročním obratem 100 milionů korun a více. Z celkového počtu bankrotů tvořily devět procent. V loňském roce to bylo pět procent a v roce 2023 tři procenta. Rapidně se naopak snížil podíl společností, které nevykazují žádný obrat. Větší společnosti tak byly bankrotem ohroženy více než ty menší, uvedla studie.

fd mha

Praha 12. června (ČTK) – Počet dlužníků v exekuci se v posledních letech snižuje v pravidelné křivce, právní úprava zastavení bagatelních a bezvýsledných exekucí jejich pokles významně neovlivnila. Lidem ve vícečetných exekucích se některé zastavily, ale ostatní novější jim zbyly. Vedle pocitu zadlužených lidí, že se vyplatí dluhy neplatit, když jim je pak stát odpustí, žádná významná pozitivní změna nenastala, řekla dnes na konferenci Jak se osvědčují právní postupy řešení předluženosti občanů ČR jednatelka InsolCentra Jarmila Veselá.

V letech 2022 až 2025 platila právní úprava zastavování bagatelních exekucí do hodnoty 1500 korun a bezvýsledných exekucí, na které nebylo za šest let nic zaplaceno. Uvažovaným cílem zákona bylo dostat zadlužené lidi z dluhových pastí.

Za administraci zastavování exekucí stát podle Veselé vyplatil k datu 31. prosince 2024 exekutorům 1,2 miliardy korun. Placení bude dále pokračovat podle toho, jak budou nabíhat marné šestileté lhůty. „Takže právní úprava vytvořila jakési perpetuum mobile, byť časově omezené, pro vyplácení administrativních poplatků exekutorům,“ dodala. Právní úprava podle ní také vyvolává otázku, zda svými důsledky nepřekračuje rámec ústavnosti a porušování základního lidského práva na ochranu vlastnictví.

Svaz měst a obcí na konferenci vyjádřil znepokojení nad strategií unáhleného odpouštění dluhů a zmírňování podmínek oddlužení. Starostové v anketách vyjádřili v minulých letech jednoznačný nesouhlas s plošným zkrácením doby oddlužení na tři roky.

Výkonná ředitelka svazu Radka Vladyková řekla, že nyní jsou už viditelné negativní důsledky neuváženého odpouštění dluhů. Stát podle ní nejvíce pomáhá a odpouští dluhy lidem v bohatých krajích. Ve struktuře těchto dlužníků převažují muži v produktivním věku s vysokými dluhy a nízkou mírou uspokojení věřitelů. „Svaz upozorňuje na nebezpečí ohrožení rozpočtů měst a obcí v oblasti nedobytnosti vlastních pohledávek, ale zejména u pohledávek řízených organizací,“ uvedla.

Od října 2024 začala platit novela insolvenčního zákona, která zkracuje například dobu oddlužení z pěti let na tři roky. Dlužníci také už nemusí dosáhnout paušálně stanovené míry splacení dluhů. Oddlužení je soudní řízení, ve kterém zadlužení lidé splácejí své závazky po určenou dobu podle svých možností, případně se také zpeněží jejich majetek. Pokud dlužník splní podmínky oddlužení a uhradí alespoň část svých závazků, je soudem osvobozen od placení zbytku dluhů. Do českého práva bylo oddlužení zavedeno při přijetí insolvenčního zákona účinného od roku 2008. První etapa trvala do konce května 2019, druhá do konce září 2024.

Změny insolvenčního zákona vycházejí z evropské směrnice. Podle zastánců zkrácení získají předlužení lidé šanci rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky. Podle kritiků změna neúměrně zhorší pozici věřitelů.

fd snm

Praha 12. června (ČTK) – V květnu bylo v ČR vyhlášeno 1339 osobních bankrotů, o 172 méně než v dubnu. I tak byl jejich počet v květnu o 15 procent vyšší než loňský měsíční průměr. Zároveň bylo podáno 1317 návrhů na osobní bankrot, proti dubnu o 184 méně. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.

„Počet osobních bankrotů za prvních pět měsíců letošního roku byl proti stejnému období loni o 13 procent vyšší. Celkem jich soudy vyhlásily 6932. Výrazně více osobních bankrotů bylo pouze v roce 2020, kdy jich soudy vyhlásily 8000. Vysoký počet osobních bankrotů tehdy ovlivnila novela insolvenčního zákona. Obdobně přispěla k růstu bankrotů fyzických osob poslední novela insolvenčního zákona z loňského října. Růst počtu osobních bankrotů je také důsledkem zhoršující se platební morálky lidí při splácení spotřebitelských úvěrů,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

V období leden až květen bylo nejvíce osobních bankrotů vyhlášeno v Moravskoslezském kraji, a to 1103. V Ústeckém kraji jich bylo 948 a ve Středočeském kraji 711. Nejméně jich bylo ve Zlínském kraji, 218.

Za posledních 12 měsíců, tedy od loňského června do konce května, bylo vyhlášeno 14.508 osobních bankrotů. Proti předchozímu období je to o sedm procent více. Soudy přijaly 15.622 návrhů na osobní bankrot, proti předchozímu období o desetinu více. Za prvních pět měsíců letošního roku byl růst návrhů na osobní bankrot výraznější. Proti stejnému období loňského roku se zvýšil o 12 procent. Celkem bylo za pět měsíců 7140 návrhů. Jde o druhý nejvyšší počet od roku 2020, kdy jich bylo o zhruba 700 více.

V posledních 12 měsících se počet osobních bankrotů zvýšil v 11 krajích. Nejrychleji to bylo v Plzeňském kraji, o 16 procent. Podobně počet osobních bankrotů rostl i v Karlovarském kraji s 15 procenty a v Praze se 14 procenty. Naopak o sedm procent se jejich počet snížil v Libereckém kraji a mírně klesl i ve Zlínském kraji

Bankrotem zůstávají nejvíce ohroženi obyvatelé tří krajů. Je to Ústecký kraj, ve kterém za posledních 12 měsíců připadlo na 10.000 obyvatel starších 15 let 30 osobních bankrotů. Za ním následoval Moravskoslezský kraj s 23 osobními bankroty na 10.000 obyvatel. V Karlovarském kraji to bylo 22 osobních bankrotů na 10.000 obyvatel. Průměr za celou Českou republiku bylo 16 bankrotů na 10.000 obyvatel.

Přestože se v Praze počet bankrotů za posledních 12 měsíců nadprůměrně zvýšil, patří hlavní město i nadále ke krajům, ve kterých jsou lidé osobními bankroty ohroženi nejméně. Na 10.000 obyvatel zde připadlo pouze deset osobních bankrotů. Stejná situace je i ve Zlínském kraji, ve kterém počet osobních bankrotů proti předchozímu období naopak mírně klesl.

fd mha

Praha 5. června 2025 (PROTEXT) – V Česku se loni do insolvence dostalo 1094 firem, zejména ze stavebnictví, výroby a maloobchodu. Za pozornost stojí nárůst bankrotujících investičních společností vyšetřovaných policií. Přestože insolvenční trend v ČR zpomaluje, další vývoj může výrazně ovlivnit nejistá situace na globálním trhu, varuje společnost Coface

Celkem 1094 firem se loni v ČR dostalo do insolvence. To je meziroční nárůst o necelá 2 %, rok předtím to bylo 5 %. Tempo růstu firemních insolvencí v Česku tak zpomaluje. Na celkovém počtu insolvencí se opět nejvíce podílel sektor stavebnictví (16,4 %), následovaný výrobou (15,8 %) a maloobchodem (13,2 %). Do první pětice se nově dostal segment investičních společností (7,5 %). Řada z nich je přitom vyšetřována pro podezření na trestnou činnost. V rámci regionu CEE patřila ČR k zemím s nejnižšími hodnotami počtu insolvencí, ale také inflace. Vyplývá to z výroční analýzy insolvencí od společnosti Coface.

Doprava, stavebnictví a výroba – nejproblematičtější oblasti regionu CEE

Celkový počet firemních insolvencí v regionu CEE meziročně klesl o 9 %, konkrétně na 43 938 případů. Tento stav výrazně ovlivnil prudký pokles insolvencí v Maďarsku (-25,5 %), kde došlo k normalizaci po předchozím mimořádném nárůstu. Mírný úbytek hlásilo také Bulharsko (-5,7 %) a Slovensko (-3,5 %). Naopak většina zemí zaznamenala nárůst insolvencí. Nejmenší přírůstek vykázalo Česko (+ 1,86 %), na opačném konci spektra pak bylo Lotyšsko (+24,6 %) a Slovinsko (+32,4 %).

Nejvíce byly insolvencemi zasaženy sektory dopravy, stavebnictví a výroby. Tyto obory jsou vzájemně propojené a společně čelily kombinaci slabé poptávky, vysokých nákladů, problémů v dodavatelských řetězcích a geopolitických rizik. V dopravě se promítlo snížení poptávky v průmyslu, ceny pohonných hmot a růst nákladů na platy, mýta nebo obměnu vozových parků s ohledem na ekologii. Stavebnictví ovlivnily také nízké investice a vysoké úrokové sazby, což vedlo ke zpomalení nových projektů. Na výrobě, zejména u menších firem, se negativně podepsala slabá poptávka, vysoké náklady a nedostatek kvalifikovaných pracovníků.

„Rok 2024 lze do určité míry vnímat jako rok stabilizace,“ říká Martin Procházka, ředitel úpisu rizika pro ČR a Slovensko ze společnosti Coface. „V tomto roce jsme již nečelili významným energetickým či komoditním šokům a dodavatelské řetězce se stabilizovaly. Na druhou stranu jsme se nedočkali ani výrazného hospodářského oživení. Ceny energií klesaly jen pozvolna a firmy stále bojují o svou konkurenceschopnost. Míra nejistoty je velmi vysoká a pro přežití firmy je kvalitní řízení rizik nezbytností. Kreditní informace k prověřování obchodních partnerů v kombinaci s pojištěním pohledávek je velmi účinným nástrojem prevence nepříjemných překvapení a ochrannou před druhotnou platební neschopností.“

Insolvence v Česku tradičně „táhne“ stavebnictví, výrazné problémy mají nově také investiční společnosti

Meziroční tempo růstu insolvencí v České republice vykazuje známky klesajícího trendu. Zatímco mezi lety 2022 a 2023 činil přírůstek 50 insolvencí, loni to bylo pouze 20. Tradičně nejvíce je zastoupeno odvětví stavebnictví, které se na celkovém počtu loňských insolvencí podílelo 179 případy (16,4 %). I přesto jde o meziroční pokles o 15 případů. „České stavebnictví má nejhorší za sebou, posledních 5 měsíců pozorujeme růst stavební produkce. Přesto jde o odvětví s velmi vysokým rizikem, kde dlouhodobě evidujeme nejvyšší počty platebních incidentů a hlášených škod,“ upozorňuje Procházka.

Pomyslnou dvojkou byl sektor výroby s 15,8 %, resp. 173 případy – stejným počtem jako v roce 2023. „Český průmysl prokázal překvapivě silnou odolnost, když v trendu nárůstu insolvencí nenásledoval německou ekonomiku, do jejíchž výrobních řetězců je silně zapojen. Vzhledem k nepříznivým vnějším okolnostem je to skvělý výsledek,“ vysvětluje Procházka.

Třetí nejvyšší podíl na tuzemských insolvencích měl maloobchodní prodej (13,2 %), který si meziročně připsal dva a čtvrt procentního bodu. Přestože celkové maloobchodní tržby v roce 2024 již opět rostly, rozložení růstu nebylo rovnoměrné. Pokračuje dlouhodobý trend přesunu tržeb do oblasti e-commerce a jejich koncentrace k větším hráčům. Končí zejména tradiční prodejny, které s růstem nákladů nedokáží konkurovat a zákazníci ubývají.

Do první pětice se nově dostal segment investičních společností (7,5 %). Tento nárůst je o to závažnější, že jde často o případy s podezřením na trestnou činnost.

Insolvenční kauzy roku 2024 ve znamení oceli a investic

Závazky přesahující 5 miliard korun, neúspěšná restrukturalizace a řada nepříznivých vnějších i vnitřních vlivů jsou hlavními motivy největší insolvence roku 2024 – oceláren Liberty Ostrava.

Ze segmentu investičních společností stojí za zmínku dvě kauzy. První se týká investiční skupiny Premiot Group, která se zaměřovala především na investice do nemovitostí a realitní development. Emitovala dluhopisy v hodnotě přibližně 2–3 miliardy korun se slibovaným výnosem kolem 8 % ročně. Insolvence byla zahájena u více než dvaceti společností Premiot Group, v několika případech také běží trestní řízení pro podezření z podvodu.

Druhý investiční případ je spojený s akvaponickou farmou Future Farming. Na ni podali insolvenční návrh její zaměstnanci kvůli nevyplácení mezd. Skupina Future Farming a její mateřský holding GFF nebyly schopny splácet ani závazky z dluhopisů, které vydaly v objemu přes jednu miliardu korun.

Doma mírné oživení a stabilita, venku rizika a nejistota

Ekonomický výhled na rok 2025 je lehce optimistický. Společnost Coface očekává, že trend růstu insolvencí v ČR bude opět zpomalovat. Jedna z nejnižších inflací v regionu v kombinaci se snižováním úrokových sazeb mohou být impulzem pro nastartování českého stavebnictví. Lze také očekávat posilování výkonu sektoru maloobchodního prodeje. Prvek nejistoty naopak představuje ekonomicko-politická situace v okolních zemích, zejména v Německu. Výraznou roli mají také obtížně předvídatelné kroky současné americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa.

„Česko je z povahy malé otevřené exportně orientované ekonomiky velmi zranitelné vůči riziku eskalace obchodních válek. Náhlé přerušení obchodu v důsledku nepředvídatelných geopolitických rozhodnutí může ohrozit i jinak ziskové a stabilní firmy. Míra nejistoty je dnes extrémní a pojištění pohledávek proto nabývá na významu,“ dodává Procházka.

KONTAKT PRO MÉDIA:

Ondřej Olšanský, olsansky@madisonpa.cz, 778 960 474

Coface: for trade – Rozvíjet podnikání společně

Více než 75 let zkušeností a pečlivě vybudovaná mezinárodní síť dělá z Coface jedničku v oblasti pojištění pohledávek, řízení rizik a globální ekonomiky. S ambicí stát se nejpřizpůsobivějším partnerem při celosvětovém pojištění pohledávek, pracuje 4 700 odborníků společnosti Coface v rytmu globální ekonomiky a podporuje 50 000 klientů v budování úspěšných, rostoucích a dynamických podniků napříč 100 zeměmi světa. Služby a řešení skupiny chrání a pomáhají firmám při rozhodování o úvěrech, s cílem zlepšit jejich schopnost prodávat na domácích i exportních trzích.

COFACE SA. je kótovaná na Euronext Paris – Compartment A

ISIN: FR0010667147 / Ticker: COFA

www.coface.com; www.coface.cz

Zdroj: Coface

Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost.

PROTEXT

Praha 13. března (ČTK) – Stabilita českých firem ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku mírně klesla, největší zhoršení zaznamenaly firmy v sektoru dopravy a skladování. Vyplývá to z Indexu stability firem, který dnes poskytla ČTK Mezinárodní obchodní komora ČR. Index se snížil z hodnoty 5,9 ve třetím čtvrtletí na 5,7 na desetibodové škále stability. Navzdory tomuto poklesu drtivá většina firem nadále plní své závazky.

„Index stability firem je důležitým indikátorem zdraví firem v české ekonomice. Zatímco pokles celkového indexu o 0,2 bodu nenaznačuje bezprostřední ohrožení firem, sektorové rozdíly ukazují, že výzvy spojené s vysokými cenami energií, rostoucími náklady na regulace, slabým ekonomickým růstem v Evropě a nutností zvyšování efektivnosti dopadají na některá odvětví více než na jiná,“ uvedl předseda dozorčí rady ICC ČR Ján Čarný.

Sektor výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu si udržel pozici odvětví s nejstabilnějšími firmami, dokonce zaznamenal zlepšení stability z hodnoty 8,5 na 9,0. To odráží silnou finanční kondici firem v tomto sektoru a jejich schopnost odolávat ekonomickým výzvám.

Na druhé příčce se opět umístilo odvětví těžba a dobývání, které si udrželo stabilitu na hodnotě 7,5. Stabilita těžebního sektoru souvisí s dlouhodobými kontrakty a poměrně stabilní poptávkou po surovinách.

Největší pokles indexu zaznamenaly firmy v sektorech doprava a skladování, stavebnictví a zemědělství, lesnictví a rybářství. Sektor s nejnižší stabilitou, doprava a skladování, klesl ze 3,3 na 2,7. To signalizuje rostoucí finanční nejistotu a větší riziko platební neschopnosti v tomto odvětví. Další významný pokles zaznamenaly firmy ve stavebnictví, kde index klesl z 5,7 na 5,0. Tento trend může být způsoben nízkou poptávkou po nových projektech, přetrvávající složitostí schvalovacích procesů a rostoucími náklady na stavební materiály.

„Kromě energetického sektoru, kterému dominují velké a stabilní firmy, se ve všech ostatních sektorech finanční stabilita firem buď ve většině případů zhoršila, nebo přinejlepším zůstala nezměněna,“ komentoval výsledky odborný garant indexu Petr Bartoň.

Index stability firem hodnotí stabilitu českých firem na stupnici od 0 do 10 pro 12 hlavních hospodářských odvětví a celou ČR. Hodnota indexu 10 vyjadřuje nejvyšší stabilitu, kde žádná firma nemá žádné problémy. Index se zveřejňuje čtvrtletně. Podkladem pro tvorbu indexu jsou data od společností CRIF, Dun & Bradstreet a Coface o pravděpodobnosti úpadku firem v nejbližších 12 měsících. Do indexu jsou zahrnuta data přibližně 350.000 firem působících v české ekonomice.

fd mha

Praha 25. února (ČTK) – V lednu v Česku zbankrotovalo 520 podnikatelů, o 21 procent více než v prosinci. Bylo zároveň podáno 480 insolvenčních návrhů, meziměsíčně o tři procenta méně. Vyplývá to z analýzy dat portálu Informace o firmách, kterou ČTK poskytla společnost CRIF.

„Poslední měsíc loňského roku byl atypický tím, že se počet bankrotů podnikatelů proti předchozím měsícům výrazně nesnížil, což bylo běžné v předchozích letech. V lednu byl počet bankrotů o 75 vyšší, než byl průměrný počet bankrotů podnikatelů za měsíc v roce 2024,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Počet podnikatelů se podle ní od poloviny loňského roku začíná zvyšovat poté, co se v přechozích dvou letech snižoval. I když se obnovila úvěrová aktivita podnikatelů, jejich úspory jsou třikrát vyšší než jejich dluh, dodala.

Nejvíce bankrotů podnikatelů bylo v lednu vyhlášeno v Praze a v Moravskoslezském kraji, a to shodně 71. V Karlovarském kraji to nebyl ani jeden bankrot. Meziročně se počet bankrotů nejrychleji zvedl v Olomouckém a ve Středočeském kraji. V Karlovarském a v Ústeckém kraji, tedy ve dvou krajích, které jsou bankrotem podnikatelů dlouhodobě ohroženy nejvíce, se jejich počet dokonce snížil.

Stejně jako v lednu 2024 bylo v letošním prvním měsíci vyhlášeno nejvíc bankrotů podnikatelů v odvětví stavebnictví, a to 121. Dále to bylo v obchodu se 105 a ve zpracovatelském průmyslu s 55 bankroty. Na 10.000 subjektů za posledních 12 měsíců připadlo nejvíce bankrotů na odvětví dopravy a skladování se 73 případy, stavebnictví s 50 a ubytování a stravování s 36 případy. Nejnižší počet bankrotů na 10.000 podnikatelů vykázalo odvětví zdravotní a sociální péče, výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla a také vzdělávání. Pořadí odvětví s nejvyšší mírou bankrotů se příliš nemění.

Meziročně se počet bankrotů podnikatelů nejrychleji zvedl v kulturní a zábavní činnosti, dále v dopravě a skladování a rovněž v profesní vědecké a technické činnosti.

Na leden připadá podle údajů za období 2013 až 2024 v průměru druhý nejnižší počet bankrotů, tvoří 8,3 procenta z celého roku. Naopak, nejvyšší počet bankrotů bývá v rámci roku v průměru vyhlášen v květnu, a to 8,8 procenta.

fd dvd