Archiv autora: Zdeňka

Praha 13. března (ČTK) – Stabilita českých firem ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku mírně klesla, největší zhoršení zaznamenaly firmy v sektoru dopravy a skladování. Vyplývá to z Indexu stability firem, který dnes poskytla ČTK Mezinárodní obchodní komora ČR. Index se snížil z hodnoty 5,9 ve třetím čtvrtletí na 5,7 na desetibodové škále stability. Navzdory tomuto poklesu drtivá většina firem nadále plní své závazky.

„Index stability firem je důležitým indikátorem zdraví firem v české ekonomice. Zatímco pokles celkového indexu o 0,2 bodu nenaznačuje bezprostřední ohrožení firem, sektorové rozdíly ukazují, že výzvy spojené s vysokými cenami energií, rostoucími náklady na regulace, slabým ekonomickým růstem v Evropě a nutností zvyšování efektivnosti dopadají na některá odvětví více než na jiná,“ uvedl předseda dozorčí rady ICC ČR Ján Čarný.

Sektor výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu si udržel pozici odvětví s nejstabilnějšími firmami, dokonce zaznamenal zlepšení stability z hodnoty 8,5 na 9,0. To odráží silnou finanční kondici firem v tomto sektoru a jejich schopnost odolávat ekonomickým výzvám.

Na druhé příčce se opět umístilo odvětví těžba a dobývání, které si udrželo stabilitu na hodnotě 7,5. Stabilita těžebního sektoru souvisí s dlouhodobými kontrakty a poměrně stabilní poptávkou po surovinách.

Největší pokles indexu zaznamenaly firmy v sektorech doprava a skladování, stavebnictví a zemědělství, lesnictví a rybářství. Sektor s nejnižší stabilitou, doprava a skladování, klesl ze 3,3 na 2,7. To signalizuje rostoucí finanční nejistotu a větší riziko platební neschopnosti v tomto odvětví. Další významný pokles zaznamenaly firmy ve stavebnictví, kde index klesl z 5,7 na 5,0. Tento trend může být způsoben nízkou poptávkou po nových projektech, přetrvávající složitostí schvalovacích procesů a rostoucími náklady na stavební materiály.

„Kromě energetického sektoru, kterému dominují velké a stabilní firmy, se ve všech ostatních sektorech finanční stabilita firem buď ve většině případů zhoršila, nebo přinejlepším zůstala nezměněna,“ komentoval výsledky odborný garant indexu Petr Bartoň.

Index stability firem hodnotí stabilitu českých firem na stupnici od 0 do 10 pro 12 hlavních hospodářských odvětví a celou ČR. Hodnota indexu 10 vyjadřuje nejvyšší stabilitu, kde žádná firma nemá žádné problémy. Index se zveřejňuje čtvrtletně. Podkladem pro tvorbu indexu jsou data od společností CRIF, Dun & Bradstreet a Coface o pravděpodobnosti úpadku firem v nejbližších 12 měsících. Do indexu jsou zahrnuta data přibližně 350.000 firem působících v české ekonomice.

fd mha

Praha 25. února (ČTK) – V lednu v Česku zbankrotovalo 520 podnikatelů, o 21 procent více než v prosinci. Bylo zároveň podáno 480 insolvenčních návrhů, meziměsíčně o tři procenta méně. Vyplývá to z analýzy dat portálu Informace o firmách, kterou ČTK poskytla společnost CRIF.

„Poslední měsíc loňského roku byl atypický tím, že se počet bankrotů podnikatelů proti předchozím měsícům výrazně nesnížil, což bylo běžné v předchozích letech. V lednu byl počet bankrotů o 75 vyšší, než byl průměrný počet bankrotů podnikatelů za měsíc v roce 2024,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Počet podnikatelů se podle ní od poloviny loňského roku začíná zvyšovat poté, co se v přechozích dvou letech snižoval. I když se obnovila úvěrová aktivita podnikatelů, jejich úspory jsou třikrát vyšší než jejich dluh, dodala.

Nejvíce bankrotů podnikatelů bylo v lednu vyhlášeno v Praze a v Moravskoslezském kraji, a to shodně 71. V Karlovarském kraji to nebyl ani jeden bankrot. Meziročně se počet bankrotů nejrychleji zvedl v Olomouckém a ve Středočeském kraji. V Karlovarském a v Ústeckém kraji, tedy ve dvou krajích, které jsou bankrotem podnikatelů dlouhodobě ohroženy nejvíce, se jejich počet dokonce snížil.

Stejně jako v lednu 2024 bylo v letošním prvním měsíci vyhlášeno nejvíc bankrotů podnikatelů v odvětví stavebnictví, a to 121. Dále to bylo v obchodu se 105 a ve zpracovatelském průmyslu s 55 bankroty. Na 10.000 subjektů za posledních 12 měsíců připadlo nejvíce bankrotů na odvětví dopravy a skladování se 73 případy, stavebnictví s 50 a ubytování a stravování s 36 případy. Nejnižší počet bankrotů na 10.000 podnikatelů vykázalo odvětví zdravotní a sociální péče, výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla a také vzdělávání. Pořadí odvětví s nejvyšší mírou bankrotů se příliš nemění.

Meziročně se počet bankrotů podnikatelů nejrychleji zvedl v kulturní a zábavní činnosti, dále v dopravě a skladování a rovněž v profesní vědecké a technické činnosti.

Na leden připadá podle údajů za období 2013 až 2024 v průměru druhý nejnižší počet bankrotů, tvoří 8,3 procenta z celého roku. Naopak, nejvyšší počet bankrotů bývá v rámci roku v průměru vyhlášen v květnu, a to 8,8 procenta.

fd dvd

Praha 31. ledna (ČTK) – Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů spouští nový registr, jehož cílem je prosadit odpovědný přístup k úvěrování nejen mezi poskytovateli, ale také mezi žadateli o půjčku. Asociace to dnes sdělila ČTK v tiskové zprávě.

Nástroj vyvinutý a spravovaný společností Creditinfo CEE má podle asociace umožnit efektivnější sdílení informací mezi poskytovateli úvěrů a přispět k vyšší transparentnosti a bezpečnosti finančního trhu. Členství v registru mohou využít všechny finanční instituce včetně bank, ale také poskytovatelé energetických služeb, mobilní operátoři nebo ostatní poskytovatelé platebních služeb a spotřebitelských úvěrů.

Registr umožňuje poskytovatelům úvěrů sdílet takové informace, které mohou ostatním členům pomoci odhalit skryté rizikové faktory spojené s předchozím chováním spotřebitelů. Díky tomu mohou poskytovatelé lépe a komplexněji posoudit úvěruschopnost žadatelů a minimalizovat například nechtěné předlužení plynoucí z nezodpovědného chování spotřebitelů. Členství v registru je podmíněno povinností hlásit do registru konkrétní informace o rizikovém chování žadatelů. Všichni členové pak mají možnost tato data z registru využít při posuzování míry rizikovosti žadatelů o úvěr.

Registr sdružuje informace o všech typech sporů, aktuálně vedených spotřebitelem s daným poskytovatelem v uplynulých třech letech, například spory soudní, spory s Finančním arbitrem a další. „Tyto skutečnosti totiž nyní nejsou k dispozici v jiných registrech, ale přitom mohou významně ovlivnit budoucí chování žadatele o úvěr a potenciální problémy s jeho splácením,“ uvedl předseda představenstva asociace Aleš Perutka.

Veškeré údaje zpracovávané v registru podle něj splňují požadavky na ochranu osobních údajů podle pravidel GDPR. „Naše technologie již pomohly zlepšit odpovědné financování v mnoha zemích a jsme hrdí, že můžeme podpořit český trh,“ doplnil zástupce Creditinfo CEE Martin Koubík.

fd jzf

Praha 15. ledna (ČTK) – Loni bylo v Česku vyhlášeno 13.751 osobních bankrotů, což je meziroční nárůst o sedm procent. Je to obrat v trendu, protože v předchozích čtyřech letech se jejich počet snižoval. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou ČTK poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau.

Zároveň bylo v roce 2024 podáno 14.883 insolvenčních návrhů, o desetinu více než předloni. V prosinci bylo vyhlášeno 1219 osobních bankrotů a bylo podáno 1257 návrhů na osobní bankrot.

„V loňském roce bylo vyhlášeno každý měsíc v průměru 1146 osobních bankrotů a podáno 1240 návrhů na osobní bankrot. Přestože celkový počet bankrotů meziročně vzrostl, bylo jich o 4763 méně než v roce 2019. Meziroční růst insolvenčních návrhů naznačuje vyšší počet osobních bankrotů v letošním roce,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Ve větší míře se podle ní projeví vliv novely insolvenčního zákona z října loňského roku, která upravila některé podmínky pro osobní bankrot, čímž ho zpřístupnila většímu počtu lidí v obtížné finanční situaci. Na druhé straně je zjevné, že platební morálka při splácení spotřebitelských úvěrů se meziročně zhoršila a objem úvěrů na spotřebu se poměrně svižně zvyšuje, dodala.

Nejvíce osobních bankrotů bylo v roce 2024 vyhlášeno již tradičně v Moravskoslezském, a to 2176. Dále to bylo v Ústeckém kraji s 1934 bankroty a ve Středočeském kraji s 1493. Nejméně jich bylo na Vysočině se 436 bankroty, v Karlovarském kraji s 516 a ve Zlínském kraji s 528. Proti roku 2023 vzrostl výrazně počet bankrotů v Ústeckém kraji, a to o 14 procent, a v Jihočeském kraji. Tam to bylo o 12 procent. Nejméně se situace změnila na Vysočině, kde se počet osobních bankrotů meziročně zvýšil o jedno procento. Nízký růst vykázal také Karlovarský kraj, a to o čtyři procenta.

Stejně jako v roce 2023 byl i loni regionem, ve kterém je riziko osobního bankrotu nejvyšší, Ústecký kraj. Připadlo v něm 28 bankrotů na 10.000 obyvatel starších 14 let. Následoval Moravskoslezský kraj s 22 osobními bankroty na 10.000 obyvatel věkové skupiny a Karlovarský kraj, kde bylo vyhlášeno 21 osobních bankrotů. Lidé z těchto tří krajů jsou bankrotem dlouhodobě nejvíce ohroženi.

Průměr za celou republiku byl loni 15 osobních bankrotů na 10.000 obyvatel ve věku nad 15 let, zatímco v roce 2023 to bylo o jeden osobní bankrot méně. Dlouhodobě jsou bankrotem nejméně ohrožení lidé v Praze, ve které bylo v loňském roce vyhlášeno devět osobních bankrotů na 10.000 obyvatel ve věkové skupině. V kraji Vysočina to bylo deset bankrotů a ve Zlínském kraji 11 bankrotů.

fd ptd

Praha 14. ledna (ČTK) – V ČR loni zbankrotovalo 5331 podnikatelů, o sedm procent více než v roce 2023 a zároveň nejvíce od roku 2021. Bylo také podáno 5813 insolvenčních návrhů, meziročně jde rovněž o sedmiprocentní nárůst. Vyplývá to z analýzy dat portálu Informace o firmách, kterou ČTK poskytla společnost CRIF.

V prosinci bylo vyhlášeno 429 bankrotů podnikatelů, v prosinci 2023 jich bylo o 135 méně. „V prosinci zpravidla bývá méně bankrotů než v průběhu roku. Loni ale počet bankrotů podnikatelů výrazně neklesl. Průměrně v loňském roce bylo 444 bankrotů fyzických osob podnikatelů měsíčně a bylo podáno v průměru 484 insolvenčních návrhů,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Z dlouhodobějšího pohledu se počet bankrotů podnikatelů podle ní snižuje. Například v roce 2021 jich bylo 6358, což je o 1000 více než v minulém roce. Růst počtu bankrotů podnikatelů ovlivnila novela insolvenčního zákona platná od října loňského roku, která změnila některá pravidla osobního bankrotu. Naprostá většina bankrotů podnikatelů má formu osobního bankrotu. Platební morálka podnikatelů při splácení úvěrů byla v loňském roce lepší než dříve a jejich úvěry se zvyšovaly vyšším tempem než jejich vklady, dodala analytička.

Nejvíce bankrotů podnikatelů bylo v uplynulém roce vyhlášeno v Moravskoslezském kraji, a to 759. V Praze jich bylo 624 a ve Středočeském kraji 606. Počet bankrotů se meziročně zvýšil ve většině krajů. Meziročně jejich počet klesl pouze ve dvou z nich, a to v Karlovarském kraji a v Ústeckém kraji. Nejvíce se meziročně počet bankrotů podnikatelů zvýšil v Olomouckém kraji, a to o 26 procent. O 21 procent to bylo ve Zlínském kraji.

Bankrot nejvíce ohrožuje podnikatele v Moravskoslezském kraji, kde loni připadalo na 10.000 aktivních podnikatelů 84 bankrotů. V Ústeckém kraji to bylo 79 bankrotů na 10.000 aktivních podnikatelů. Nejnižší míra bankrotů fyzických osob podnikatelů byla v Praze, kde na 10.000 aktivních podnikatelů připadalo pouze 35 bankrotů. Ve Středočeském a ve Zlínském kraji to bylo 42 bankrotů na 10.000 aktivních podnikatelů.

V odvětví bylo v loňském roce zdaleka nejvíce bankrotů podnikatelů vyhlášeno ve stavebnictví, 1275. V obchodu jich bylo 790 a ve zpracovatelském průmyslu 717. Meziročně přibylo bankrotů v odvětví dopravy a skladování, a to o 27 procent na 542. Největší pokles zaznamenalo podnikání, které se věnuje vodě, plynu a elektřině, kde se počet bankrotů meziročně snížil o 17 procent.

V oboru doprava a skladování nejenže meziročně přibylo nejvíce bankrotů. Je to zároveň odvětví, které je pro podnikatele nejrizikovější. Na 10.000 subjektů tam loni připadlo 73 bankrotů. V průměru připadlo loni v ČR na 10.000 subjektů 28 bankrotů. Vyšší než průměrnou míru bankrotů mělo rovněž stavebnictví nebo ubytování a stravování. Bankrotem nejméně ohroženým odvětvím je vzdělávání, zdravotní a sociální péče s méně než šesti bankroty na 10.000 subjektů a informační a komunikační činnosti.

fd ptd

Praha 7. ledna (ČTK) – V roce 2024 v Česku zbankrotovalo 686 firem, což bylo o pět procent více než v roce 2023. Zároveň bylo podáno 1082 návrhů na jejich bankrot, o tři procenta meziročně více. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou ČTK poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau.

V prosinci bylo vyhlášeno 48 bankrotů firem, což bylo nejméně za měsíc v loňském roce. Bylo také podáno 75 insolvenčních návrhů, rovněž nejméně v roce 2024. „V prosinci je každoročně zpravidla méně bankrotů než v ostatních měsících. Celkový počet bankrotů firem za rok 2024 je stejný jako v roce 2022. Výrazně více firem zbankrotovalo v roce 2021, kdy jich bylo 730,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Průměrně loni zbankrotovalo 16 z 10.000 aktivních společností, zhruba stejně jako o rok dříve. Navzdory pomalému snižování úrokových sazeb vzrostly úvěry obchodních společností meziročně o osm procent, zatímco jejich vklady se zvedly o pět procent. Podíl nevýkonných úvěrů byl loni nižší než rok předtím, takže se platební morálka firem při splácení úvěrů dále zlepšovala, dodala Kameníčková.

Nejvíce firemních bankrotů bylo v roce 2024, stejně jako v předchozích letech, vyhlášeno v Praze, a to 318. Dále to bylo v Jihomoravském kraji se sto a v Moravskoslezském kraji s 55 bankroty. Tam se však oproti roku 2023 počet firemních bankrotů snížil o 26 procent. Naopak v Jihomoravském kraji byl počet firemních bankrotů vyšší o čtvrtinu.

Nejvyšší počet bankrotů na množství aktivních firem byl loni ve Středočeském kraji, kde připadlo 25 bankrotů na 10.000 společností. V tomto kraji se počet firemních bankrotů meziročně zvýšil o 29 procent. V Praze, Jihomoravském, Libereckém a Olomouckém kraji připadalo zhruba 19 firemních bankrotů na 10.000 aktivních společností. Dobře se vedlo firmám na Vysočině, kde na 10.000 aktivních společností připadalo šest bankrotů. Počet firemních bankrotů se v kraji také meziročně snížil o 25 procent. Nízkou míru bankrotů firem vykázal v loňském roce i Ústecký a Pardubický kraj.

Co se týče odvětví, bylo v loňském roce nejvíce bankrotů v obchodu, 151. Ve zpracovatelském průmyslu jich bylo 108 a v nemovitostech 79. Nejvíce bankrotů na 10.000 subjektů bylo v dopravě a skladování, a to 23. Ve zpracovatelském průmyslu jich bylo 18.

Naopak nejméně bankrotů na 10.000 aktivních firem bylo ve vzdělávání, zdravotní a sociální péči a v informačních a komunikačních činnostech. To byl také jeden z mála oborů, kde počet bankrotů klesl, meziročně o pětinu. Výrazně se zvýšilo množství bankrotů firem, které se věnují administrativním a podpůrným činnostem, a to o 74 procent. Do tohoto odvětví se řadí především pronájem a leasing, agentury zprostředkovávající práci a cestovní kanceláře a agentury.

fd snm ptd

Praha 7. ledna (ČTK) – V roce 2024 v Česku zbankrotovalo 686 firem, což bylo o pět procent více než v roce 2023. Zároveň bylo podáno 1082 návrhů na jejich bankrot, o tři procenta meziročně více. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou ČTK poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau.

V prosinci bylo vyhlášeno 48 bankrotů firem, což bylo nejméně za měsíc v loňském roce. Bylo také podáno 75 insolvenčních návrhů, rovněž nejméně v roce 2024. „V prosinci je každoročně zpravidla méně bankrotů než v ostatních měsících. Celkový počet bankrotů firem za rok 2024 je stejný jako v roce 2022. Výrazně více firem zbankrotovalo v roce 2021, kdy jich bylo 730,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Průměrně loni zbankrotovalo 16 z 10.000 aktivních společností, zhruba stejně jako o rok dříve. Navzdory pomalému snižování úrokových sazeb vzrostly úvěry obchodních společností meziročně o osm procent, zatímco jejich vklady se zvedly o pět procent. Podíl nevýkonných úvěrů byl loni nižší než rok předtím, takže se platební morálka firem při splácení úvěrů dále zlepšovala, dodala Kameníčková.

Nejvíce firemních bankrotů bylo v roce 2024, stejně jako v předchozích letech, vyhlášeno v Praze, a to 318. Dále to bylo v Jihomoravském kraji se sto a v Moravskoslezském kraji s 55 bankroty. Tam se však oproti roku 2023 počet firemních bankrotů snížil o 26 procent. Naopak v Jihomoravském kraji byl počet firemních bankrotů vyšší o čtvrtinu.

Nejvyšší počet bankrotů na množství aktivních firem byl loni ve Středočeském kraji, kde připadlo 25 bankrotů na 10.000 společností. V tomto kraji se počet firemních bankrotů meziročně zvýšil o 29 procent. V Praze, Jihomoravském, Libereckém a Olomouckém kraji připadalo zhruba 19 firemních bankrotů na 10.000 aktivních společností. Dobře se vedlo firmám na Vysočině, kde na 10.000 aktivních společností připadalo šest bankrotů. Počet firemních bankrotů se v kraji také meziročně snížil o 25 procent. Nízkou míru bankrotů firem vykázal v loňském roce i Ústecký a Pardubický kraj.

Co se týče odvětví, bylo v loňském roce nejvíce bankrotů v obchodu, 151. Ve zpracovatelském průmyslu jich bylo 108 a v nemovitostech 79. Nejvíce bankrotů na 10.000 subjektů bylo v dopravě a skladování, a to 23. Ve zpracovatelském průmyslu jich bylo 18.

Naopak nejméně bankrotů na 10.000 aktivních firem bylo ve vzdělávání, zdravotní a sociální péči a v informačních a komunikačních činnostech. To byl také jeden z mála oborů, kde počet bankrotů klesl, meziročně o pětinu. Výrazně se zvýšilo množství bankrotů firem, které se věnují administrativním a podpůrným činnostem, a to o 74 procent. Do tohoto odvětví se řadí především pronájem a leasing, agentury zprostředkovávající práci a cestovní kanceláře a agentury.

fd snm ptd

Praha 22. listopadu (ČTK) – Poslanci by dnes měli dokončit závěrečné schvalování novely o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. V posledním čtení jsou i další předlohy, Patří k nim změny zákona o obchodování s emisními povolenkami či atomového zákona a návrh zákona o Národní rozvojové bance.

Novela takzvaného lex Ukrajina také předpokládá, že běženci z Ukrajiny, kteří by se rozhodli v Česku usadit a ochranu nepotřebují, by mohli nově využít zvláštní dlouhodobý pobyt. Poslanci opozičního hnutí ANO zpochybňují pozměňovací návrhy o novém způsobu posuzování zdravotního postižení ukrajinských uprchlíků a o uzákonění nového trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc.

Předloha o obchodování s emisními povolenkami počítá s tím, že peníze z prodeje povolenek bude možné využít jen na boj s následky klimatické změny. Jedna z úprav, kterou doporučil výbor pro životní prostředí, by zabránila v prodeji povolenek těm podnikům, které jsou v insolvenčním řízení nebo v preventivní restrukturalizaci.

Novela atomového zákona by měla přinést zrychlení povolovacích postupů pro stavbu nových jaderných bloků i malých modulárních reaktorů. Předloha o Národní rozvojové bance má do budoucna umožnit její integraci s Českou exportní bankou.

V závěrečném schvalování je ve Sněmovně také třeba veterinární novela o kamerovém dohledu na jatkách, aby bylo možné sledovat, jak jejich zaměstnanci zacházejí se zvířaty. Poslanci budou rozhodovat mimo jiné o tom, jakých prostor se bude umístění kamer týkat.

mbc rot

Praha 12. listopadu (ČTK) – Od začátku roku do konce října bylo v Česku vyhlášeno 11.437 osobních bankrotů, o šest procent více než ve stejném období loni. Insolvenčních návrhů bylo podáno 12.225, meziročně o osm procent více. Vyplývá to z analýzy dat portálu Informace o firmách, kterou dnes ČTK poskytla společnost CRIF.

„V letošním roce se po dvou letech poklesu začal počet osobních bankrotů mírně zvyšovat, situace však zatím zdaleka není dramatická. Růst počtu bankrotů se týkal prvních měsíců roku, od července se snižoval. Ve stejném období roku 2020 bylo osobních bankrotů vyhlášeno téměř 15.000. Na druhou stranu je potřeba brát v úvahu rostoucí podíl nesplácených úvěrů na spotřebu a růst počtu návrhů na osobní bankrot v letošním roce, což je varovný signál,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Nicméně letos v říjnu bylo vyhlášeno nejméně bankrotů, a to 930. Zároveň se meziměsíčně snížil i počet insolvenčních návrhů na 1164, což je lehce pod celoročním průměrem.

Nejvíce osobních bankrotů bylo letos do konce října vyhlášeno v Moravskoslezském kraji, a to 1815. V Ústeckém kraji to bylo 1573 a ve Středočeském kraji 1226. Nejméně to bylo na Vysočině se 374, v Karlovarském se 436 a Zlínském kraji se 442 bankroty. Počet osobních bankrotů se meziročně zvedl ve všech krajích. Nejvyšší růst zaznamenal Jihočeský kraj, o 12 procent. V Jihomoravském kraji to bylo o 11 procent a Ústeckém kraji o deset procent. V Praze se počet osobních bankrotů meziročně nezměnil a ve Středočeském kraji se jejich počet zvýšil o tři procenta.

Nejvyšší roční míru bankrotů vykazuje Ústecký kraj s 27 bankroty na 10.000 obyvatel. Následuje Moravskoslezský kraj s 21 bankroty na 10.000 obyvatel. Oba jsou kraji s dlouhodobě nejvyšší mírou ohrožení osobním bankrotem. Nejméně jsou jím ohroženi obyvatelé Prahy, kde na 10.000 obyvatel připadlo pouze devět bankrotů, o jeden více to bylo na Vysočině. Průměr za celou ČR za posledních 12 měsíců byl 15 osobních bankrotů na 10.000 obyvatel.

fd rot