Archiv autora: Zdeňka

Praha 7. prosince (ČTK) – V Česku bylo v listopadu vyhlášeno 64 bankrotů společností, což bylo o 15 více než v říjnu. Počet bankrotů podnikatelů v minulém měsíci proti říjnu stoupl o 46 na 427. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, kterou dnes firma poskytla ČTK.

V listopadu bylo zároveň podáno 102 návrhů na bankrot firem, o 25 více než v říjnu, a 465 návrhů na bankrot fyzických osob podnikatelů. To bylo o 105 více než v předešlém měsíci.

Celoroční průměr návrhů na bankrot firem je 86. „Více návrhů na firemní bankrot (než v listopadu) bylo letos podáno pouze v únoru a březnu. Vyšší počet návrhů na bankrot je předzvěstí nárůstu bankrotů v dalších měsících,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Mezi většími firmami, u kterých byl v listopadu vyhlášen bankrot, byla například společnost ACG-Real. „Insolvenční řízení tam bylo od letošního srpna, návrh na bankrot podala firma sama. Bankrot byl vyhlášen také například u plzeňské firmy Omega C+M, která od roku 2016 eviduje záporný kapitál a insolvenční návrh sama na sebe podala letos v září,“ popsal vedoucí datového oddělení portálu www.informaceofirmach.cz Jan Cikler. Insolvenční návrhy byly podány například na firmy MK strategic nebo BP Lumen.

Celkově letos od začátku roku do konce listopadu zbankrotovalo 646 firem, o 95 méně než ve stejném období loňského roku.

V posledních 12 měsících zbankrotovalo v poměru k celkovému počtu nejvíce společností v Olomouckém kraji, konkrétně šlo o 23,7 bankrotu na 10.000 aktivních subjektů. Následuje Moravskoslezský kraj s 20,9 bankrotu a Praha s 20,8 bankrotu na 10.000 firem. Bankrotům se nejvíce vyhýbaly firmy ve Středočeském kraji, kde za posledních 12 měsíců připadlo 8,6 bankrotu na 10.000 aktivních subjektů.

Z hlediska bankrotů byla za posledních 12 měsíců nejohroženějším odvětvím doprava a skladování, kde na 10.000 aktivních společností připadlo 22,3 bankrotu a odvětví administrativy s 20,5 bankrotu. Naopak podílově nejméně společností zbankrotovalo v odvětví vzdělávání, zdravotní a sociální péče, kde šlo o 5,5 bankrotu na 10.000 subjektů.

„I když bankrotů živnostníků v listopadu přibylo, stále jde o mírně nižší počet než je letošní průměr, který aktuálně dosahuje 432 bankrotů za měsíc. Naopak počet insolvenčních návrhů zde překročil průměr o 17,“ řekla Kameníčková.

Nejvíce bankrotů podnikatelů na 10.000 aktivních subjektů bylo v posledních 12 měsících zaznamenáno v Ústeckém kraji (92,6), v Karlovarském kraji (78,7) a v Libereckém kraji (71,5). Nejméně jich naopak zaznamenala Praha (28,8), kraj Vysočina (35,5) a Zlínský kraj (35,6).

Počet bankrotů v Česku:

Zdroj: CRIF

fd ptd

Praha 7. prosince (ČTK) – V listopadu bylo v ČR vyhlášeno 1099 osobních bankrotů, což bylo o 141 více než v předchozím měsíci. V celoročním porovnání je to o 27 méně, než činí letošní průměr. Vyplývá to ze statistik společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, které má ČTK k dispozici.

Nižší než průměr byl podle nich také počet osobních insolvenčních návrhů, kterých bylo v listopadu podáno 968, o pět méně než v říjnu. Celkově bylo od začátku roku ke konci listopadu vyhlášeno 12.384 bankrotů, o 2094 méně než ve stejném období loni.

Průměrně připadlo za uplynulých 12 měsíců 12,5 bankrotu na 10.000 obyvatel. Bankrotem byli nejvíce ohroženi obyvatelé Ústeckého kraje (21,6 bankrotu na 10.000 obyvatel), na Karlovarsku (18,8) a v Moravskoslezském kraji (17,9). Nejméně byli bankrotem ohroženi lidé na Vysočině (8,1 bankrotu na 10.000 obyvatel), dále v Praze (8,3) a ve Zlínském kraji (9,7).

Bankroty v posledních měsících:

Zdroj: CRIF

fd rdo

Praha 1. prosince (ČTK) – Zjednodušit zakládání obchodních korporací má novela, kterou dnes schválil Senát. Například zápis společnosti do obchodního rejstříku už nebude podmíněn předchozím získáním živnostenského oprávnění. K založení společnosti s ručením omezeným budou moci zakladatelé použít vzorové společenské smlouvy, jež budou na webu ministerstva spravedlnosti. Novelu zákonů v souvislosti s využíváním digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností a fungováním veřejných rejstříků nyní dostane k podpisu prezident.

Novela by měla podle vlády zredukovat časovou náročnost a náklady spojené se zakládáním společností nebo s vytvářením poboček nejen v České republice, ale i v jiných členských státech Evropské unie. Zakladatelé nebo zástupci společnosti zakládající pobočku nebudou muset osobně navštívit žádný úřad veřejné moci s výjimkou důvodného podezření například ze zfalšování totožnosti.

Předloha vychází z evropské směrnice o digitalizaci. Rozšíří se podle důvodové zprávy bezplatně dostupné údaje o evropských kapitálových společnostech a zlepší se způsob výměny informací mezi obchodními rejstříky. Zakladatelé či již existující společnosti by neměli být nuceni předkládat opakovaně stejné údaje nebo listiny. Postačí, pokud tyto dokumenty poskytnuty jednomu orgánu v jednom členském státě.

Norma po zásahu Sněmovny dál zachovává identifikaci dlužníků v insolvenčním řízení pomocí jejich rodných čísel. Skončí se spuštěním Informačního systému insolvenčního rejstříku, které se předpokládá od ledna 2024.

Návrh zákona také nově vymezuje překážky výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace. Zavádí evidenci lidí, kteří podmínky nesplňují.

mhm mbc rdo

Praha 17. září (ČTK) – Připravovaná novela insolvenčního zákona chce zkrátit dobu oddlužení fyzických osob z pěti let na tři roky. Převedení evropské směrnice do české legislativy má primárně pomoct živnostníkům rychleji překonat podnikatelský neúspěch. ČTK o tom informoval Ondřej Zezulka z legislativního odboru ministerstva spravedlnosti. Podle některých expertů ale zkrácení doby bez rozlišení dlužníků zvýhodní chronické neplatiče na úkor věřitelů.

Zezulka proti tomu upozornil, že zkrácení doby obecně nesnižuje kvalifikační podmínky pro vstup do oddlužení. „Insolvenční zákon trvá na existenci poctivého dlužníka, který bude schopen hradit náklady insolvenčního řízení a ekvivalentní sumu věřitelům,“ uvedl. Harmonogram dalšího postupu legislativních prací a oficiální předložení návrhu novely do meziresortního připomínkového řízení nelze podle Zezulky nyní přesně určit.

Proces oddlužení podle nynějších pravidel trvá pět let, u seniorů již nyní tři roky. Pokud se za tu dobu nepodaří splatit 30 procent dluhu, rozhoduje soud. „Zkrácení doby oddlužení je nutné, protože ČR je součástí jednotného trhu EU a musí ctít stejná pravidla, jako každý jiný členský stát – u živnostníků. U fyzických osob jde o vlastní iniciativu,“ řekl ČTK ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal. Zkrácení doby oddlužení je podle něj politická otázka, jestli více dluhu škrtnout u věřitelů a dlužníka nechat zaplatit méně. U specifických skupin dlužníků si to dokáže představit, avšak pod podmínkou, že absolvují kurzy finanční gramotnosti s částečně odloženou splatností po konci oddlužení.

Experti varují, že uspěchaný proces schvalování novely bude mít celospolečensky negativní výsledek. „Jestliže nedospějeme k rozdělení dlužníků do skupin podle jejich ekonomických schopností a plošně všechny oddlužíme, může se prudce obrátit postoj veřejnosti a vzniknout averze vůči řádně nesplácejícím občanům,” řekla ČTK Jarmila Veselá z InsolCentra.

„Směrnice EU má jasný záměr spravedlivě vybalancovat a odlišit poctivé i nepoctivé dlužníky, plánuje zohlednit i chování v minulosti, nebo umožňuje majetkové testy, procentuální limity a podobně. Návrh novely z ministerstva však tento záměr ignoruje a zavádí rovnostářský přístup pro všechny,“ uvedl člen expertní pracovní skupiny Bohumil Havel. Stěžejním dopadem této varianty je podle něj to, že neplacené dluhy zaplatí věřitelé. Dlužníci tak nejsou motivováni k odpovědnému chování, naopak hrozí insolvenční recidiva, dodal.

Z akademického světa se ozývají podobné hlasy. „Návrh týkající se zkrácení lhůty oddlužení vede zjednodušeně řečeno k naprosto nulovému uspokojení věřitele,“ upozornil Tomáš Pohl z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Nová pravidla oddlužení podle Zezulky mohou motivovat větší počet dlužníků ve vícečetných exekucích, aby konečně řešili svou nepříznivou finanční situaci a s vidinou osvobození od dluhů se znovu zapojili do běžné společnosti a legální ekonomiky. Existuje i předpoklad, že věřitelé chronických neplatičů naopak získají v oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty reálně vyšší uspokojení, než které by mohli důvodně očekávat od rezignovaného dlužníka, poznamenal.

Gabriela Vondrušová z Institutu prevence oddlužení a předlužení nevnímá chronické neplatiče jako bariéru pro zkrácení oddlužení na tři roky. „Z našich zkušeností víme, že ve většině případů tito lidé do oddlužení totiž stejně nevstupují a setrvávají v exekucích,“ uvedla. Nové oddlužení je podle ní zaměřené na lidi, kteří mají chuť poctivě své závazky splácet a jež se často dostali v minulosti do problému kvůli neférovým podmínkám, které už nejsou možné. Jen dvě procenta lidí, kteří oddlužením prošli, se znovu ocitnou v exekucích, dodala.

fd dvd jw

Praha 15. září (ČTK) – Insolvenční správkyně zkrachované Sberbank CZ Jiřina Lužová předpokládá, že velká část peněz věřitelů banky by mohla být vyplacena už během první poloviny příštího roku. Insolvence Sberbank je podle ní unikátní v tom, že se prodává zdravá banka se solidním portfoliem, která byla ještě loni jednou z deseti největších bank v ČR, splňovala všechny své regulatorní povinnosti a podíl klasifikovaných úvěrů nepřekračoval průměr českého trhu. 

„Díky tomu je šance, že historicky největší insolvenční řízení bude zároveň i nejkratší, kdy by velká část peněz věřitelů mohla být vyplacena v první polovině roku 2023,“ řekla dnes Lužová novinářům. Rychlý prodej je podle Lužové nejlepší variantou pro věřitele banky, občany, firmy, obce a kraje, kterým ve Sberbank uvízly peníze.

Nejhodnotnějším aktivem Sberbank je více než 43.000 úvěrů, jejichž přibližná účetní hodnota činí přes 51 miliard Kč. Banka má asi 3800 dlužníků z řad právnických osob a 31.500 dlužníků fyzických osob, z nichž je 13.300 dlužníků z hypotečních úvěrů. Vyplývá to ze zprávy o činnosti a hospodářské situaci banky, kterou dnes insolvenční správkyně představila.

Celkovou hodnotu majetku zkrachovalé banky vyčíslila insolvenční správkyně na více než 68,3 miliardy korun. Druhou největší položkou po pohledávkách jsou finanční prostředky v hodnotě zhruba 16,8 miliardy Kč, vyplývá z dokumentu zveřejněného dnes v insolvenčním rejstříku.

Pražský městský soud prohlásil konkurz na Sberbank CZ koncem letošního srpna. ČNB na začátku května pravomocně odebrala bance bankovní licenci a pražský městský soud poté poslal banku do likvidace. Kroky k odnětí licence zahájila ČNB již 28. února. Důvodem bylo zhoršení situace Sberbank CZ kvůli odlivu vkladů po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Ke konci června měla banka desítky tisíc věřitelů, vůči nimž evidovala závazky za 61,762 miliardy korun.

Po prohlášení konkurzu na Sberbank převedla banka veškeré pohledávky z bankovních účtů v cizích měnách na české koruny a uložila je na svůj běžný účet. Celková likvidita banky, tedy dostupné peníze na jejích účtech a její hotovost, činí přibližně 16 miliard Kč. „Z tohoto pohledu je situace banky stabilní a má prostředky na úhradu svých nákladů,“ uvedla Lužová

Několik účtů je podle ní tzv. nelikvidních, což znamená, že zahraniční banka odmítá peníze na těchto účtech uvolnit Sberbank kvůli mezinárodním sankcím. Některé účty jsou vedeny u Sberbank Russia, kde je vymožení těchto peněz v podstatě nemožné, protože tato banka odmítá součinnost. „Již v pozici likvidátorky Sberbank jsem vyvinula veškeré možné úsilí, abych tyto peníze uvolnila. V tomto snažení nadále pokračuji i v pozici předběžné insolvenční správkyně. Některé zahraniční banky však stále odmítají peníze uvolnit,“ dodala.

Lužová v úterý odeslala nabídku na prodej úvěrového portfolia Sberbank 44 bankám s licencí České národní banky. Zájemci mají čtyři týdny na podání nabídek a věřitelský výbor poté rozhodne, zda nejvýhodnější z nich přijme. Do konce října by podle ní měl být prodej hotový. Nominální hodnota portfolia Sberbank včetně příslušenství je 47,7 miliardy korun. „Začít uspokojovat věřitele z prodeje úvěrového portfolia bychom chtěli na konci prvního pololetí 2023,“ uvedla Lužová.

Garanční systém finančního trhu (GSFT) v pondělí oznámil, že vyplatil klientům Sberbank CZ za půl roku od jejího pádu přes 97 procent pojištěných vkladů. Pro náhradu pojištěných vkladů si přišlo přes 84.000 klientů, kterým vrátil 25,2 miliardy korun.

fd dto abz mha

Praha 14. září (ČTK) – Předlohu ke zjednodušení zakládání obchodních korporací Sněmovna zřejmě schválí. Ústavně-právní výbor dnes jednomyslně podpořil také čtveřici poslaneckých pozměňovacích návrhů, které vládní novelu upřesňují. Dolní komora by mohla o předloze hlasovat koncem září nebo v říjnu.

Novela předpokládá, že zápis společnosti do obchodníku rejstříku by už nebyl podmíněn předchozím získáním živnostenského oprávnění. K založení společnosti s ručením omezeným by zakladatelé mohli použít vzorové společenské smlouvy, jež budou na webu ministerstva spravedlnosti.

„Opatření by měla zredukovat časovou náročnost a náklady spojené se zakládáním společností nebo s vytvářením poboček nejen v České republice, ale i v jiných členských státech Evropské unie,“ stojí v důvodové zprávě. Zakladatelé nebo zástupci společnosti zakládající pobočku podle novely nebudou muset osobně navštívit žádný úřad veřejné moci s výjimkou důvodného podezření například ze zfalšování totožnosti.

Sněmovna by měla podle doporučení výboru chválit mimo jiné úpravu Marka Bendy (ODS), která dál zachovává identifikaci dlužníků v insolvenčním řízení pomocí jejich rodných čísel. Skončí se spuštěním Informačního systému insolvenčního rejstříku, které se předpokládá od ledna 2024.

Předloha vychází z evropské směrnice o digitalizaci. Rozšíří se podle důvodové zprávy bezplatně dostupné údaje o evropských kapitálových společnostech a zlepší se způsob výměny informací mezi obchodními rejstříky. „Zakladatelé či již existující společnosti by neměli být nuceni předkládat opakovaně stejné údaje nebo listiny. Postačí, budou-li poskytnuty jednomu orgánu v jednom členském státě,“ uvádí důvodová zpráva.

Návrh zákona také nově vymezuje překážky výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace. Zavádí evidenci lidí, kteří podmínky nesplňují.

mbc snm

Praha 12. září (ČTK) – Garanční systém finančního trhu (GSFT) vyplatil klientům Sberbank CZ za půl roku od jejího pádu přes 97 procent pojištěných vkladů. Pro náhradu pojištěných vkladů si přišlo přes 84.000 klientů, kterým vrátil 25,2 miliardy korun. Garanční systém o tom dnes informoval ČTK v tiskové zprávě.

Pražský městský soud prohlásil konkurz na Sberbank CZ koncem srpna. Česká národní banka na začátku května pravomocně odebrala bance bankovní licenci a pražský městský soud poté poslal banku do likvidace. Kroky k odnětí licence zahájila ČNB 28. února. Důvodem bylo zhoršení situace Sberbank CZ kvůli odlivu vkladů po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Ke konci června měla banka desítky tisíc věřitelů, vůči nimž evidovala závazky za 61,762 miliardy korun.

Výplata klientů Sberbank je co do celkové vyplácených náhrad největší výplatou, kterou Garanční systém za svou historii uskutečnil. Pojištěné vklady ve Sberbank CZ činily 25,878 miliardy korun.

„Co do celkové výše pojištěných vkladů je výplata Sberbank tou největší. Co se týče počtu vyplácených klientů, největší výplatou v historii byla výplata klientů zkrachovalé Union banky v roce 2003.Tehdy šlo o 130.000 klientů. Sberbank je ale se svými více než 121.000 klientů na druhém místě,“ uvedla výkonná ředitelka GSFT Renáta Kadlecová.

K výplatě nyní zbývá zhruba 700 milionů korun, na které má nárok 37.000 klientů zkrachovalé banky. „Mezi klienty banky, kteří mají nárok na výplatu náhrady vkladů, je velké množství těch, kteří měli ve Sberbank zůstatky v malé výši. Není výjimkou, že si takoví klienti pro náhradu ani nepřijdou. Nevyplatí se jim kvůli náhradě jednotek korun jet na pobočku vyplácející banky,“ upozornila Kadlecová.

Nejvíce klientů si náhradu vyzvedlo na vyplácející pobočce Komerční banky v Brně, celkem šlo do konce srpna o 4894 osob. Na druhém místě je Jihlava s 2103 klienty a třetí největší počet klientů zaznamenala pobočka Komerční banky v Praze na Václavském náměstí.

Nejvíce klientů (68 procent) si pro náhradu přišlo už v březnu. Zhruba šestina pak dorazila v měsíci dubnu. „Zpravidla nejvíce klientů si pro náhradu přijde v prvních dnech po zahájení výplat. Od konce března se počty klientů za den pohybují v rámci středních a nižších stovek,“ vypočetla Kadlecová.

Vedle běžných náhrad, které dosahují maximálně 100.000 eur (zhruba 2,5 milionu Kč) na klienta, bylo možné zažádat i o výplatu zvýšené náhrady, která může dosáhnout až dvojnásobné výše. Tu je možno získat jen v zákonem přesně vymezených případech, jako například při prodeji nemovitosti určené k bydlení nebo po vypořádání dědictví. O její výplatu zažádalo v zákonné lhůtě 309 klientů banky, 124 z nich naplnilo podmínky pro její vyplacení.

Výplata náhrad vkladů ze Sberbank bude po dobu tří let od jejího zahájení, tedy až do 10. března 2025. Pro výplatu náhrad pojištěných vkladů si mohou přijít klienti banky na pobočky vyplácející banky, kterou je Komerční banka.

fd mha

Praha 6. září (ČTK) – V srpnu bylo v ČR vyhlášeno 1044 osobních bankrotů, což bylo o 164 více než v předchozím měsíci, v celoročním porovnání jde však stále spíše o nižší číslo. Vyplývá to ze statistik společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, které má ČTK k dispozici.

Návrhů na osobní bankrot bylo v srpnu podáno 1084, o 122 více než v červenci. V období od ledna do srpna bylo vyhlášeno 9394 osobních bankrotů, což je o 1296 méně než ve stejném období loňského roku.

Nejvíce osob na počet obyvatel za posledních 12 měsíců zbankrotovalo v Karlovarském kraji, kde soudy vyhlásily osobní bankrot u 23 z každých 10.000 obyvatel a Ústeckém kraji, kde na 10.000 obyvatel připadá 22 osobních bankrotů. Nejlépe si vedli obyvatelé kraje Vysočina, ve kterém připadlo pouze osm osobních bankrotů na 10.000 obyvatel. Pokles počtu bankrotů v porovnání s předchozími 12 měsíci zaznamenaly všechny kraje.

Počty insolvencí občanů jsou podle expertů stále nízké, ale jejich nárůst podle firmy přijde. „Paralela s minulou finanční krizí dovozuje, že k podnikatelským insolvencím dochází s časovým odstupem. Nárůst proto očekáváme až okolo let 2024 a 2025. Nejzásadnějším problémem bude nejspíš zadlužení fyzických osob. Současné úvěry domácností totiž výrazně převyšují úvěry podniků,“ uvedla nedávno jednatelka společnosti InsolCentrum Jarmila Veselá.

Situace v posledních měsících:

Zdroj: CRIF

fd mha

Praha 6. září (ČTK) – V Česku bylo v srpnu vyhlášeno 63 bankrotů společností, což byl stejný počet jako v červenci a zároveň druhý až třetí nejvyšší v tomto roce. Počet bankrotů podnikatelů v minulém měsíci stoupl o 63 na 393. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, kterou dnes firma poskytla ČTK.

Počet návrhů na bankrot firem proti červenci vzrostl o 35 procent na 93, což je v porovnání s ostatními měsíci tohoto roku lehce nadprůměrná hodnota. „V příštích měsících tak očekáváme jen mírné zvýšení počtu firemních bankrotů, případně jejich stagnaci,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Za prvních osm měsíců tohoto roku zbankrotovalo 480 obchodních společností, což je o 15 méně než za stejné období loňského roku, ale více než v předpandemickém roce 2019. Počet návrhů na bankrot obchodních společností se v posledních dvou letech mírně zvyšuje. V prvních osmi měsících roku 2020 jich bylo podáno 549, loni šlo o 673 návrhů a v letošním roce je to již 700 návrhů.

Letošní průměr počtu bankrotů podnikatelů je 449 bankrotů za měsíc. „V posledních dvou měsících se poprvé od dubna roku 2019 dostal počet bankrotů živnostníků pod čtyři stovky, když ani počet insolvenčních návrhů nenaznačuje, že by v dalších měsících měl zvýšit,“ dodala Kameníčková.

Pokles bankrotů živnostníků je znatelný také při porovnání počtu bankrotů za prvních osm měsíců roku. V roce 2020 byl v tomto období vyhlášen bankrot u 5088 živnostníků, loni za to bylo u 4314 živnostníků a letos zbankrotovalo pouze 3594 živnostníků, což je navíc rovněž výrazně méně než před vypuknutím pandemie.

Nejvyšší míru bankrotů vykazují živnostníci v Ústeckém kraji, kde jich za posledních 12 měsíců zbankrotovalo 104 z 10.000 a v Karlovarském kraji, kde to bylo 90 živnostníků. Nejméně jsou bankrotem ohroženi živnostníci v Praze s 32 bankroty na 10.000 živnostníků. Jediný kraj, kde se počet bankrotů zvýšil, je Moravskoslezský, kde bylo v posledních 12 měsících vyhlášeno 695 bankrotů podnikatelů, což je o jedno procento více než v předchozích 12 měsících a jde tak o velmi mírný nárůst. V porovnání s ostatními kraji, kde se počet bankrotů snížil až o desítky procent, však může jít o varovný signál, dodala firma.

Počet bankrotů:

Zdroj: CRIF

fd mha