Archiv autora: Zdeňka

Praha 25. ledna (ČTK) – Americký úřad OFAC (Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv) prodloužil Sberbank CZ výjimku ze sankcí do 31. ledna 2024. OFAC tak vyhověl žádosti insolvenční správkyně banky Jiřiny Lužové na základě kroků, které podnikla při prodeji úvěrového portfolia Sberbank CZ. Lužová o tom dnes informovala ČTK. Prodej úvěrů banky České spořitelně tak podle ní může pokračovat.

„Jsem velmi ráda, že OFAC vyhověl naší žádosti a výjimku z amerických sankcí nám opětovně prodloužil. Podepsaná kupní smlouva s Českou spořitelnou ze dne 16. prosince loňského roku byla dalším důležitým mezníkem k vypořádání všech věřitelů banky,“ uvedla Lužová.

Minulý týden se Lužová sešla se zástupci měst a obcí. Jejím výsledkem byl příslib zástupce Jihlavy, že své námitky proti volbě věřitelského výboru stáhne, a doporučí to samé i dalším obcím, což některé z nich již učinily.

„Vážím si odpovědného přístupu měst a obcí, které postupně svá odvolání vůči věřitelskému výboru berou zpět. Pevně věřím, že po uplynutí tříměsíční lhůty od zveřejnění kupní smlouvy s Českou spořitelnou v insolvenčním rejstříku tak bude moci být transakce úspěšně vypořádána a peníze za prodej úvěrového portfolia Sberbank CZ uhrazeny,“ dodala Lužová.

Jakmile spořitelna uhradí dohodnutou kupní cenu, začne přesun klientů Sberbank CZ do České spořitelny. V případě úspěšného vypořádání prodeje během dubna lze předpokládat, že migrace bude dokončena v prvním pololetí a k vypořádání věřitelů formou takzvaného částečného rozvrhu dojde ve druhé polovině roku 2023, uvedla.

Díky aktuálnímu vývoji hodnoty aktiv Sberbank CZ je podle ní pravděpodobné, že uspokojení věřitelů i ve třetí skupině bude o něco vyšší, než se původně očekávalo. Výtěžek z prodeje úvěrového portfolia společně s dostupnou hotovostí banky (včetně narostlých úroků) a předpokládaným výtěžkem ze zpeněžení ostatních aktiv Sberbank CZ bude podle Lužové zřejmě postačovat k plnému uspokojení věřitelů v první (Garanční systém) i druhé skupině (fyzické osoby a malé a střední firmy) a s velkou pravděpodobností i k více než 95procentnímu uspokojení věřitelů ve třetí skupině (kraje, města, obce a velké společnosti).

„Je dokonce možné, že i věřitelé ve třetí skupině budou uspokojeni téměř sto procenty,“ podotkla.

Pro úvěrové klienty Sberbank CZ se zatím stále nic nemění. Až do úspěšného vypořádání prodeje jsou nadále povinni splácet své závazky stejně jako doposud. V následujících týdnech plánuje Sberbank CZ nabídnout k prodeji i korporátní dluhopisy a zbytek úvěrového portfolia, které nejsou součástí kupní smlouvy uzavřené s Českou spořitelnou.

Pražský městský soud prohlásil konkurz na Sberbank CZ koncem loňského srpna. ČNB na začátku května pravomocně odebrala bance bankovní licenci a pražský městský soud poté poslal banku do likvidace. Kroky k odnětí licence zahájila ČNB 28. února 2022. Důvodem bylo zhoršení situace Sberbank CZ kvůli odlivu vkladů po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.

fd rdo

Praha 18. ledna (ČTK) – Podnikatelé, kteří se dostanou do přechodných finančních potíží, by mohli dostat možnost vyřešit své problémy takzvanou preventivní restrukturalizací, a odvrátit tak úpadek. Počítá s tím návrh zákona, který dnes na návrh ministerstva spravedlnosti schválila vláda. Návrh převádí do českého právního řádu některá ustanovení z evropské směrnice o restrukturalizaci a insolvenci, ministerstvo o jeho schválení informovalo v tiskové zprávě.

„Preventivní restrukturalizace představuje nový právní institut určený podnikajícím právnickým osobám v přechodných finančních obtížích, který nabízí efektivní nástroj včasného řešení problémů, které se již mohou projevovat na provozu dosud životaschopného obchodního závodu,“ uvedlo ministerstvo v předkládací zprávě.

Cílem preventivní restrukturalizace je účinné odvrácení hrozícího úpadku podnikatele za současného zachování nebo obnovení běžného provozu jeho obchodního závodu – tedy umožnění určitého „ekonomického restartu“.

Svého ozdravení má podnikatel dosáhnout zejména prostřednictvím vyjednávání s věřiteli nad restrukturalizačním plánem. Do plánu účastníci promítnou svou obchodní a provozní strategii na následující období. Ta za cenu poskytnutí určitých úlev zajistí věřitelům lepší šanci na uspokojení a zachování existujících smluv než případný úpadek podnikatele řešený likvidačním konkurzem.

Podle ministerstva bude preventivní restrukturalizace flexibilnější než insolvenční řízení. Soud bude totiž podstatu věci řešit až v okamžiku, kdy mu podnikatel předloží k potvrzení restrukturalizační plán. Předtím podnikatel představí věřitelům svou vizi záchrany prostřednictvím takzvaného sanačního projektu.

„Za klíčový moment lze následně považovat hlasování o přijetí restrukturalizačního plánu, které jednoznačně prokáže, jakou podporu svých věřitelů podnikatel ve skutečnosti obdržel. Podpora věřitelů je přitom pro zdárný průběh preventivní restrukturalizace klíčová,“ popsal úřad.

„Na rozdíl od insolvenčního řízení, které je z povahy věci procesem konfliktním, si restrukturalizace zakládá na konsenzuálním přístupu, který vyžaduje vysokou míru shody,“ doplnilo ministerstvo.

Oproti insolvenčnímu řízení bude možné zapojit do preventivní restrukturalizace jen vybrané klíčové věřitele, které podnikatel osloví. Pohledávky ostatních bude podnikatel výhledově řádně řešit ve lhůtách splatnosti. Rozdíl od insolvenčního řízení spočívá také v tom, že soud nebude informace o restrukturalizaci uveřejňovat – a to kvůli maximálnímu omezení dopadů negativní publicity.

Ministerstvo navrhuje, aby zákon nabyl účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Nyní ho projedná Parlament.

tep jzf ptd

Praha 16. ledna (ČTK) – Podnikatelé, kteří se dostanou do přechodných finančních potíží, by měli dostat možnost vyřešit své problémy takzvanou preventivní restrukturalizací, a odvrátit tak úpadek. Počítá s tím návrh zákona, který připravilo ministerstvo spravedlnosti a který ve středu projedná vláda.

Návrh převádí do českého právního řádu některá ustanovení z evropské směrnice o restrukturalizaci a insolvenci.

„Preventivní restrukturalizace představuje nový právní institut určený podnikajícím právnickým osobám v přechodných finančních obtížích, který nabízí efektivní nástroj včasného řešení problémů, které se již mohou projevovat na provozu dosud životaschopného obchodního závodu,“ vysvětilo ministerstvo v předkládací zprávě.

Cílem preventivní restrukturalizace je tedy účinné odvrácení hrozícího úpadku podnikatele za současného zachování nebo obnovení běžného provozu jeho obchodního závodu – tedy umožnění určitého „ekonomického restartu“.

Svého ozdravení má podnikatel dosáhnout zejména prostřednictvím vyjednávání s věřiteli nad restrukturalizačním plánem. Do plánu účastníci promítnou svou obchodní a provozní strategii na následující období. Ta za cenu poskytnutí určitých úlev zajistí věřitelům lepší šanci na uspokojení a zachování existujících smluv než případný úpadek podnikatele řešený likvidačním konkurzem.

Podle ministerstva bude preventivní restrukturalizace flexibilnější než insolvenční řízení. Soud bude totiž podstatu věci řešit až v okamžiku, kdy mu podnikatel předloží k potvrzení restrukturalizační plán. Předtím podnikatel představí věřitelům svou vizi záchrany prostřednictvím takzvaného sanačního projektu.

„Za klíčový moment lze následně považovat hlasování o přijetí restrukturalizačního plánu, které jednoznačně prokáže, jakou podporu svých věřitelů podnikatel ve skutečnosti obdržel. Podpora věřitelů je přitom pro zdárný průběh preventivní restrukturalizace klíčová,“ popsal úřad.

„Na rozdíl od insolvenčního řízení, které je z povahy věci procesem konfliktním, si restrukturalizace zakládá na konsenzuálním přístupu, který vyžaduje vysokou míru shody,“ doplnilo ministerstvo.

Oproti insolvenčnímu řízení bude možné zapojit do preventivní restrukturalizace jen vybrané klíčové věřitele, které podnikatel osloví. Pohledávky ostatních bude podnikatel výhledově řádně řešit ve lhůtách splatnosti. Rozdíl od insolvenčního řízení spočívá také v tom, že soud nebude informace o restrukturalizaci uveřejňovat – a to kvůli maximálnímu omezení dopadů negativní publicity.

Ministerstvo navrhuje, aby zákon nabyl účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.

tep rdo

Praha 11. ledna (ČTK) – Ministerstvo vnitra by mělo podle Senátu jako zakladatel České pošty zabránit jejímu finančnímu ohrožení, které souvisí mimo jiné s výpadkem příjmů kvůli povinnému zavádění datových schránek. Mělo by tím zajistit poskytování zejména základních poštovních služeb. Senát o to dnes ministerstvo požádal na popud své komise pro rozvoj venkova. Informaci o přijatých opatřeních očekává do poloviny letošního března. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zájem Senátu o Českou poštu ocenil a doporučení přivítal.

„Pokud se nic neudělá, (Česká) pošta může skončit v insolvenci,“ přiznal ministr. „Česká pošta potřebuje transformaci,“ uvedl. Podle něj se pošta musí uplatnit i v digitálním světě i s ohledem na to, že 17 procent české populace není počítačově gramotná. Vládní představitelé se podle Rakušana v úterý dohodli na tom, že vláda do dvou měsíců přijme příslušné základní kroky.

Předseda komise Jiří Vosecký (SLK) uvedl, že pošta se dostane do finančních problémů kvůli zavedení povinných datových schránek. V důsledku zrušení zasílání doporučených dopisů mezi úřady a živnostníky přijde Česká pošta o dvě miliardy korun na příjmech, uvedl senátor STAN Petr Štěpánek. Podle něj by se pošta mohla ocitnout v bankrotu už v polovině letošního roku.

Ministr uvedl, že je třeba přijmout pro poštu model udržitelného financování pro letošní rok, aby se její ztráta nevyšplhala na čtyři miliardy korun. Podle Rakušana je pošta dlouhodobě podfinancovaná. Senátorka Daniela Kovářová (nezávislá) to označila za termín ze socialistické ekonomiky. Doporučovala privatizaci České pošty, proti čemuž se ohradil Štepánek poukazem na to, že výplatu důchodů není možné svěřit soukromé firmě.

Česká pošta je státní podnik, v posledních letech hospodaří v červených číslech. Loni snížila ztrátu o polovinu na 681 milionů korun. V předchozím roce vykázala propad 1,37 miliardy korun. Provozní výnosy vzrostly o 400 milionů na 19,55 miliardy korun. Loňské hospodaření ovlivnila epidemie koronaviru.

Stát podle rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu doplatí České poště čisté náklady za poskytování základních služeb v loňském roce ve výši 750 milionů korun. Pošta tak za minulý rok dostane 1,5 miliardy Kč, tedy maximální možnou částku. Její polovinu již dostala v srpnu. Za loňský rok pošta nárokovala 1,85 miliardy korun, z toho téměř 1,47 miliardy tvořily náklady na pobočkovou síť a zbytek náklady na doručovací síť a podpůrné procesy.

Úhradu čistých nákladů za poslední čtyři roky v létě schválila Evropská komise. Podnik následně dostal od státu 4,5 miliardy Kč za roky 2018 až 2020 a tři čtvrtě miliardy za loňský rok. Vyplacené prostředky pošta využila na splacení komerčních úvěrů, které si musela kvůli zdržení výplaty v souvislosti s šetřením Evropské komise sjednat u bank. Část peněz šla na zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců.

Pošta provozuje v zemi zhruba 3200 poboček a poskytuje na základě licence od Českého telekomunikačního úřadu základní poštovní služby na celém území státu. Čisté náklady na poskytování těchto služeb hradí podle zákona stát.

mhm ptd

Praha 5. ledna (ČTK) – V loňském roce bylo v Česku vyhlášeno 700 bankrotů společností, o 41 méně než o rok dříve. Tehdy byl ale jejich počet nejvyšší od roku 2017. Počet bankrotů podnikatelů loni klesl meziročně o 1176 na 5135, což je nejmenší číslo od roku 2013. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, kterou dnes firma poskytla ČTK.

V roce 2022 bylo podle ní podáno také 1013 návrhů na bankrot firem, což bylo o 21 méně než předloni. Podobný pokles zaznamenaly také insolvenční návrhy podnikatelů, kterých bylo podáno loni 5333, o 1043 méně než v roce 2021.

V prosinci bylo vyhlášeno 55 bankrotů firem, o tři méně, než byl loňský měsíční průměr. Zároveň bylo podáno 68 návrhů na firemní bankrot, o 16 méně proti průměru. To naznačuje nižší počet bankrotů v prvních měsících roku 2023. Z dlouhodobého hlediska je prosinec měsícem s nejnižším počtem bankrotů v roce.

„Mnoho firem, kterým hrozil zánik či bankrot již v roce 2020, přečkalo díky kombinaci státní podpory a skutečnosti, že na sebe větší část roku 2020 nemusely podávat návrh na bankrot bez zbytečného odkladu. Proto se v roce 2021, kdy pomoc ze strany státu skončila, zvýšil počet bankrotů. V roce 2022 se sice meziročně snížil, ale stále zůstal o něco vyšší než v letech 2019 a 2020,“ popsala vývoj analytička CRIF Věra Kameníčková.

Nejvíce firemních bankrotů bylo loni podle firmy vyhlášeno v Praze (322), Jihomoravském (93) a Moravskoslezském kraji (54). Míra bankrotů vztažená k počtu aktivních společností byla nejvyšší v Olomouckém kraji, kde v roce 2022 zbankrotovalo 22 firem na 10.000 aktivních subjektů. Jen o něco nižší byla v Ústeckém kraji a v Praze. Naopak ve Středočeském kraji připadlo na 10.000 aktivních firem necelých osm bankrotů. Obdobně na tom byl Karlovarský kraj.

V rámci odvětví bylo vyhlášeno nejvíce bankrotů v odvětví obchodu (142), ve zpracovatelském průmyslu (99) a v profesních, vědeckých a technických činnostech (95). Nejvíce bankrotů na 10.000 subjektů připadlo v dopravě a skladování (22,9), dále to bylo ubytování a stravování a administrativní činnosti, naopak nejméně ve vzdělávání, zdravotní a sociální péči (5,5) a v informačních a komunikačních činnostech.

V prosinci bylo vyhlášeno celkem 371 bankrotů živnostníků, čímž se tento měsíc stal pátým měsícem během roku 2022, kdy se počet bankrotů živnostníků dostal pod 400, což se v předchozích letech stávalo spíše výjimečně. Zároveň bylo podáno 375 návrhů na bankrot, což je rovněž podprůměrný počet, uvedl CRIF.

Nejvíce bankrotů podnikatelů bylo v uplynulém roce vyhlášeno v Moravskoslezském (643), ve Středočeském (613) a v Ústeckém kraji (579). Ve všech krajích přitom meziročně nastal jejich pokles.

Nejvíce bankrotů podnikatelů bylo vyhlášeno ve stavebnictví (1266), v obchodu (978) a ve zpracovatelském průmyslu (604). Nejvíce ohroženi bankrotem jsou živnostníci v dopravě a skladování, kde na 10.000 subjektů připadlo 57 bankrotů, dále ve stavebnictví a ubytování a stravování. Nejméně ohrožené je odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství s méně než čtyřmi bankroty na 10.000 subjektů.

Počet bankrotů v ČR v daném roce

Zdroj: CRIF

fd mha rdo

Praha 3. ledna (ČTK) – Zástupci InsolCentra, Hospodářské komory či Svazu měst a obcí kritizují návrh insolvenční novely, která má zkrátit oddlužovací proces z pěti na tři roky. Podle nich se podmínky pro dlužníky zmírňují plošně a věřitelé by po přijetí nových pravidel mohli přijít o miliardy korun. Kritici žádají zachování nynějšího nastavení. Řekli to dnes v Praze u kulatého stolu o insolvencích.

Proces oddlužení trvá v ČR pět let, u seniorů tři roky. Pokud se za tu dobu nepodaří splatit 30 procent dluhu, rozhoduje soud. Novela přenáší do legislativy evropskou směrnici o oddlužení se zkrácením lhůty na tři roky. Česko mělo pravidla upravit původně do poloviny loňského července.

Ministerstvo spravedlnosti v podkladech k chystanému zákonu uvedlo, že v ČR stále existují překážky, kvůli nimž může být oddlužovací proces pro některé lidi nedostupný. Zkrácení a usnadnění insolvence podporují organizace na pomoc lidem v nouzi a pro prevenci dluhů. Snížení počtu osob v exekucích doporučila i Národní ekonomická rada vlády (NERV).

Podle údajů exekutorské komory mělo na konci loňska 667.500 lidí celkem 4,1 milionu exekucí. Průměrná vymáhaná částka činila 488.500 korun. Od loňského ledna do konce září přibylo 327.300 nových exekučních řízení. Insolvenčních návrhů bylo loni podle InsolCentra 21.400, povolilo se 19.650 oddlužení.

„Máme s návrhem, který připravilo ministerstvo spravedlnosti, obrovský problém. Zásadně se zmírňuje podmínky oddlužení. Jedná se o plošné řešení, které nedělá rozdíly mezi zadluženými. Mezi těmi ohroženými a těmi, kteří jsou zdrávi a schopni výdělečné činnosti a alespoň nějakého splácení závazků,“ řekla šéfka InsolCentra Jarmila Veselá. Podle ní by po zmírnění pravidel soukromí věřitelé a státní instituce mohli přijít o sto miliard korun.

Právník Bohumil Havel označil rozhodnutí o novém nastavení za politické. „Pokud je ambice státu sociálně podporovat slabší dlužníky, mělo by to být cílené a nikoliv nutně z peněz soukromníků,“ uvedl Havel. Podle něj průzkum ukázal, že se zmírněním pravidel nesouhlasí 94 procent insolvenčních soudců.

Proti novele se staví i Svaz měst a obcí. „Pokud někdo dluží veřejnému sektoru, zaplatíme to pak my všichni. Když někdo dluží třeba na nájmu, musí to zaplatit ostatní,“ řekla výkonná ředitelka svazu Radka Vladyková. Dodala, že podle průzkumu je proti zmírnění regulí i 94 procent dotázaných zástupců obcí. Ladislav Minčič z Hospodářské komory uvedl, že zvýhodňuje spotřebitele a „může vést k úplnému rozvratu obchodních vztahů v naší ekonomice“.

Na bariéry, které lidem brání ve využití oddlužení, se naopak před nedávnem zaměřil výzkum agentury PAQ Research pro RUBIKON Centrum, Institut prevence a řešení předlužení a Charitu ČR. Zapojilo se do něj 537 dlužníků s nesplatitelnými dluhy či s dluhy, u kterých nebylo do pěti let jisté jejich srovnání. Podle odborníků z organizací mohou být srážky v oddlužení o 2000 až 7000 korun vyšší než v exekuci. Vadí to třem pětinám dotázaných. Jako další překážky lidé uváděli zveřejnění osobních údajů v insolvenčním rejstříku či riziko zabavení majetku. Odrazuje také nutnost platit na začátku procesu náklady insolvenčního správce i exekuční srážky. Respondenti zmiňují i nejasná kritéria pro rozhodování soudů či dobu oddlužení. Experti radí pravidla zmírnit.

Vláda v programovém prohlášení slibuje řešení situace lidí v exekucích a zkrácení insolvence na tři roky. Snížení počtu osob s exekucí doporučuje i NERV. Podle rady tak víc lidí začne oficiálně pracovat a platit daně a odvody.

ktk rdo

Praha 3. ledna (ČTK) – V loňském roce bylo v ČR podle předběžných dat podáno 21.375 insolvenčních návrhů, což je o 14 procent méně než předloni a zároveň nejnižší počet od roku 2011. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes na kulatém stolu na téma hrozby insolvencí občanů ČR zveřejnila analytická společnost InsolCentrum. Údaje zahrnují jak fyzické osoby, tak živnostníky a firmy.

„Válečný konflikt na Ukrajině přinesl nejenom české, ale i evropské ekonomice problémy, které si vyžádaly masivní státní podpory směřující jak podnikatelům, tak i přímo občanům. S velkou mírou pravděpodobnosti lze v následujících letech očekávat nárůst počtů insolvencí občanů i firem,“ uvedla jednatelka společnosti Jarmila Veselá.

Zkušenosti z minulé finanční krize podle ní ukázaly, že počty insolvenčních řízení stoupají postupně. Vrchol počtů insolvencí firem byl dosažen v roce 2012, tj. teprve čtvrtý rok od začátku krize v roce 2008, dodala.

Počet povolených oddlužení se loni podle firmy meziročně rovněž významně snížil, a to o 16 procent na 19.650. Jde o nejnižší počet povolených oddlužení od roku 2013. Nárůst počtu oddlužení pravděpodobně závisí na podobě novely insolvenčního zákona a na vývoji očekávané recese české ekonomiky, upozornila Veselá.

Počet prohlášených konkurzů občanů klesl o 29 procenta na 176. Nízké absolutní počty konkurzů občanů ovlivňuje skutečnost, že jejich insolvence je řešena převážně v oddlužení. Prohlášených konkurzů živnostníků ubylo o 23 procent na 152. Také insolvence živnostníků se jako u občanů řeší zejména v rámci oddlužení.

Počet prohlášených konkurzů firem se nepatrně snížil proti roku 2021, a to o čtyři procenta na 696. Konkurzy firem se pohybují v obdobné výši jako před krizí způsobenou pandemií covid-19. „Při paralele s minulou finanční krizí by měly stoupnout v časovém odstupu čtyř let od nástupu krize,“ podotkla Veselá.

Povolených reorganizací přibylo proti roku předloňskému roku o 12 případů na 23. Je to třetí nejvyšší počet od roku 2008. Podle Veselé jde o signál, že se firmy snaží řešit své ekonomické problémy způsobené covidovou krizí.

Počet takzvaných moratorií se v předcovidovém období pohyboval mezi dvěma až 18 ročně, tudíž sedm moratorií za rok 2022 je standardní situací nenaznačující přicházející krizi, poznamenala Veselá.

fd rdo

Praha 21. prosince (ČTK) – Koeficient, s jehož pomocí se vypočítává takzvaná nezabavitelná částka, kterou exekutor nemůže srazit dlužníkovi z jeho měsíční mzdy, se od ledna sníží. Rozhodla o tom dnes na návrh ministerstva spravedlnosti vláda, vyplývá z výsledků zasedání. Kvůli zvýšení životního minima a normativních nákladů na bydlení by se podle ministerstva výrazně zvýšila i nezabavitelná částka, což by nevhodně znevýhodnilo věřitele.

Nezabavitelná částka se stanovuje tak, že se určeným koeficientem vynásobí součet výše životního minima a normativních nákladů na bydlení. Normativní náklady vláda letos výrazně navýšila a jejich další zvýšení chystá i v příštím roce. Také životní minimum se rozhodnutím vlády od ledna zvýší.

„Změny ve výši normativních nákladů na bydlení a životního minima by znamenaly zvýšení nezabavitelné částky o 4500 Kč, respektive 5600 Kč, v závislosti na počtu osob, ke kterým má povinný v exekuci povinnost výživného,“ upozornilo ministerstvo v důvodové zprávě. Podotklo, že od počátku roku 2000 do letošího října už nezabavitelná částka vyrostla o 68 procent, respektive o 79 procent u lidí s jednou vyživovací povinností. Od lednu by u lidí, kteří neplatí alimenty, vzrostla na 15.343 korun.

Ministerstvo také poukázalo na to, že dalším následkem by bylo zmenšení okruhu lidí, kteří by mohli vstoupit do oddlužení. Příjem, který by byl pro vstup do oddlužení potřeba, by se totiž zvýšil o 4300 korun – na 18.610 Kč čisté mzdy pro člověka bez vyživovací povinnosti, respektive na 23.724 Kč pro člověka s jednou vyživovací povinností.

Dosavadní koeficient 3/4 se proto nahradí koeficientem 2/3. „Dále se navrhuje změnit koeficient, kterým se nezabavitelná částka zvyšuje za každou osobu, ke které má povinný povinnost výživného, a to z 1/3 na 1/4,“ uvedlo ministerstvo ve schváleném návrhu. Nezabavitelná částka tak vzroste o 2500 Kč, respektive o 2200 Kč pro lidi s jednou vyživovací povinností.

Ponechání současné úpravy by podle ministerstva mělo podstatný dopad i na stanovení částky, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení. Narostla by totiž o více než 10.000 korun, což by zvýhodnilo dlužníky se středními a vyššími příjmy.

tep jzf rdo

Praha 7. prosince (ČTK) – V Česku bylo v listopadu vyhlášeno 64 bankrotů společností, což bylo o 15 více než v říjnu. Počet bankrotů podnikatelů v minulém měsíci proti říjnu stoupl o 46 na 427. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, kterou dnes firma poskytla ČTK.

V listopadu bylo zároveň podáno 102 návrhů na bankrot firem, o 25 více než v říjnu, a 465 návrhů na bankrot fyzických osob podnikatelů. To bylo o 105 více než v předešlém měsíci.

Celoroční průměr návrhů na bankrot firem je 86. „Více návrhů na firemní bankrot (než v listopadu) bylo letos podáno pouze v únoru a březnu. Vyšší počet návrhů na bankrot je předzvěstí nárůstu bankrotů v dalších měsících,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Mezi většími firmami, u kterých byl v listopadu vyhlášen bankrot, byla například společnost ACG-Real. „Insolvenční řízení tam bylo od letošního srpna, návrh na bankrot podala firma sama. Bankrot byl vyhlášen také například u plzeňské firmy Omega C+M, která od roku 2016 eviduje záporný kapitál a insolvenční návrh sama na sebe podala letos v září,“ popsal vedoucí datového oddělení portálu www.informaceofirmach.cz Jan Cikler. Insolvenční návrhy byly podány například na firmy MK strategic nebo BP Lumen.

Celkově letos od začátku roku do konce listopadu zbankrotovalo 646 firem, o 95 méně než ve stejném období loňského roku.

V posledních 12 měsících zbankrotovalo v poměru k celkovému počtu nejvíce společností v Olomouckém kraji, konkrétně šlo o 23,7 bankrotu na 10.000 aktivních subjektů. Následuje Moravskoslezský kraj s 20,9 bankrotu a Praha s 20,8 bankrotu na 10.000 firem. Bankrotům se nejvíce vyhýbaly firmy ve Středočeském kraji, kde za posledních 12 měsíců připadlo 8,6 bankrotu na 10.000 aktivních subjektů.

Z hlediska bankrotů byla za posledních 12 měsíců nejohroženějším odvětvím doprava a skladování, kde na 10.000 aktivních společností připadlo 22,3 bankrotu a odvětví administrativy s 20,5 bankrotu. Naopak podílově nejméně společností zbankrotovalo v odvětví vzdělávání, zdravotní a sociální péče, kde šlo o 5,5 bankrotu na 10.000 subjektů.

„I když bankrotů živnostníků v listopadu přibylo, stále jde o mírně nižší počet než je letošní průměr, který aktuálně dosahuje 432 bankrotů za měsíc. Naopak počet insolvenčních návrhů zde překročil průměr o 17,“ řekla Kameníčková.

Nejvíce bankrotů podnikatelů na 10.000 aktivních subjektů bylo v posledních 12 měsících zaznamenáno v Ústeckém kraji (92,6), v Karlovarském kraji (78,7) a v Libereckém kraji (71,5). Nejméně jich naopak zaznamenala Praha (28,8), kraj Vysočina (35,5) a Zlínský kraj (35,6).

Počet bankrotů v Česku:

Zdroj: CRIF

fd ptd

Praha 7. prosince (ČTK) – V listopadu bylo v ČR vyhlášeno 1099 osobních bankrotů, což bylo o 141 více než v předchozím měsíci. V celoročním porovnání je to o 27 méně, než činí letošní průměr. Vyplývá to ze statistik společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, které má ČTK k dispozici.

Nižší než průměr byl podle nich také počet osobních insolvenčních návrhů, kterých bylo v listopadu podáno 968, o pět méně než v říjnu. Celkově bylo od začátku roku ke konci listopadu vyhlášeno 12.384 bankrotů, o 2094 méně než ve stejném období loni.

Průměrně připadlo za uplynulých 12 měsíců 12,5 bankrotu na 10.000 obyvatel. Bankrotem byli nejvíce ohroženi obyvatelé Ústeckého kraje (21,6 bankrotu na 10.000 obyvatel), na Karlovarsku (18,8) a v Moravskoslezském kraji (17,9). Nejméně byli bankrotem ohroženi lidé na Vysočině (8,1 bankrotu na 10.000 obyvatel), dále v Praze (8,3) a ve Zlínském kraji (9,7).

Bankroty v posledních měsících:

Zdroj: CRIF

fd rdo