Archiv autora: Zdeňka

Praha 6. září (ČTK) – Současnou hospodářskou situaci ČR vnímá jako horší než před 12 měsíci 86 procent Čechů. Za hlavní příčinu považují hlavně růst cen energií (87 procent). Tento názor převládá významně častěji u lidí s průměrným příjmem (93 procent) a u Čechů ve věku 51 až 60 let (95 procent). Vyplývá to ze srpnového průzkumu skupiny Partners mezi tisícovkou respondentů.

Téměř polovina dotázaných vidí podle průzkumu problém i ve zdražování potravin. Častěji jde o problém mezi respondenty se středním vzděláním bez maturity (56 procent) či s nejnižším příjmem (58 procent). Necelá třetina se domnívá, že důvodem je zhoršení ekonomické situace ve světě. K tomuto vysvětlení se kloní ve větší míře podnikatelé (44 procent), mladí lidé ve věku 25 až 34 let a vysokoškolsky vzdělaní (obojí 39 procent).

Až 79 procent lidí podle průzkumu požaduje po vládě zajištění dotací na elektřinu a plyn, aby alespoň zčásti vyrovnala jejich zdražení. Pouze 29 procent lidí však zároveň věří tomu, že vláda svými kroky brzy skutečně zmírní dopady ekonomické krize. Podobně skeptický (32 procent) je postoj Čechů v případná protikrizová opatření EU. Nicméně jednorázový příspěvek na dítě 5000 Kč nehodnotí lidé pozitivně. Za populistické opatření nebo za výdaj ‚na dluh‘ ho označily tři čtvrtiny dotázaných, uvádí dále průzkum.

„Vládní pomoc je třeba prioritně zamířit k nejzranitelnějším skupinám obyvatel, zjednodušit přístup k získání příspěvků na bydlení a současně posílit kapacity úřadů práce, případně rozšířit místa, kde lidé mohou o příspěvek žádat. Je třeba zvýšit opět normativy na bydlení, aby reflektovaly aktuální ceny energií,“ doporučila výkonná ředitelka Institutu prevence a řešení předlužení Gabriela Vondrušová.

Za nejvíce finančně ohroženou skupinu pak lidé podle průzkumu považují samoživitelky či samoživitele (34 procent). Čtvrtina vnímá jako finančně slabou skupinu důchodce. Třetí nejčastěji jmenovanou ohroženou skupinou jsou podle názoru respondentů rodiny s malými dětmi, kdy je jeden z rodičů na rodičovské dovolené (24 procent).

Z hlediska výsledků a vnímání příčin současné krize dvě třetiny dotázaných (64 procent) nevnímají provázanost krize a války na Ukrajině a nemyslí si, že s případným koncem konfliktu krize skončí. Ukončení samotné války na Ukrajině pak očekává většina Čechů do konce příštího roku.

Lidé jsou dnes schopni uspořit méně často než v předchozím období, vyplývá dále z průzkumu. V letech 2020 a 2021 to byly tři čtvrtiny lidí, kteří dokázali vyjít s měsíčním příjmem tak, že mohli z příjmů vytvářet i úspory. V roce 2022 jsou jich už pouze dvě třetiny. Mírně se naopak zvýšila skupina těch, kteří pokryjí náklady a neuspoří nic (z 21 na 25 procent), a těch, jež si na měsíční výdaje čas od času musí půjčit nebo spotřebovávat předchozí úspory (z pěti na devět procent), uvádí průzkum.

„Přesto mezi lidmi převládá přesvědčení, že náročné období domácnosti nakonec zvládnou (78 procent), i když s určitými omezeními. V zimě budou muset méně topit (74 procent) a příští rok si nebudou moci dovolit dovolenou, na jakou byli zvyklí (58 procent), uzavírá průzkum Partners.

fd mha

Praha 1. září (ČTK) – V Česku začíná dnes druhé kolo takzvaného milostivého léta pro dlužníky, které potrvá do konce listopadu. Lidé se budou moci zbavit snadněji exekucí na dluh u veřejných institucí. Pokud uhradí původní dlužnou částku, neboli jistinu, a 1815 korun exekutorovi, úroky, penále a další platby se jim odpustí a exekuční řízení skončí. Akce se týká jen exekucí, které začaly před loňským 28. říjnem. Není pro lidi v insolvenci. Podrobné informace o podmínkách a postupu jsou na webu www.milostiveleto.cz.

První kolo milostivého léta se konalo od loňského 28. října do letošního 28. ledna. Využily ho desetitisíce dlužníků. I ve druhém kole je možné se zbavit dluhů u samospráv, úřadů, státních fondů, škol, městských či státních a polostátních firem, zdravotních pojišťoven, Českého rozhlasu či České televize.

Dlužník musí exekutorovi písemně sdělit, že žádá o zahájení postupu podle pravidel milostivého léta. Může požádat o vyčíslení výše původní dlužné částky, kterou má ještě uhradit. Exekutor má odpovědět do 15 dnů. O kolik dnů případně lhůtu překročí, o tolik se pak dlužníkovi prodlouží čas na splacení. Odměna exekutorovi proti minulému milostivému létu stoupne z 908 na 1815 korun. Ministerstva práce a spravedlnosti už dřív uvedla, že se pak také výslovně stanoví, jaké náleží exekutorovi náklady exekuce.

Informace je možné získat na lince organizace Člověk v tísni s číslem 770 600 800 v pracovní dny od 9:00 do 17:00. K dispozici je i adresa jakprezitdluhy@clovekvtisni.cz. Pomoc nabízejí také další organizace, a to třeba Charita ČR a jejích sedm desítek poraden.

Ve Všeobecné zdravotní pojišťovně (VZP) by milostivého léta mohlo podle mluvčí Viktorie Plívové využít na 190.000 klientů, kteří dluží na pojistném přes 11 miliard korun. Dalších 14 miliard představuje penále, které je pak možné odpustit. Na adrese https://milostiveleto.vzp.cz najdou zájemci mimo jiné vzor žádosti, která se odesílá exekutorovi.

Podle expertů na dluhovou problematiku řada dlužníků nebude mít na splacení peníze. Vymanit se z dluhů může pomoci sbírka organizace Člověk v tísni (ČvT). „Cílem není plošně a bez rozmyslu pomáhat dlužníkům, ostatně člověk by si měl své dluhy splatit, ale pomoci v případech, kde to objektivně není možné,“ uvedl ředitel ČvT Šimon Pánek. Zmínil třeba samoživitele s dětmi.

Organizace pořádala sbírku už v minulém kole milostivého léta. Tehdy dárci věnovali téměř 17 milionů korun. O pomoc požádalo skoro 300 lidí a rodin. Stanovené podmínky splnilo 245 žadatelů. Díky podpoře se ukončila tisícovka exekucí.

K milostivému létu se přidává i Česká spořitelna a její stavební spořitelna. Výši jistiny a účet ke splacení je možné zjistit na lince 956 777 385. Informace jsou na stránce https://www.csas.cz/cs/page/milostive-leto. Spořitelna se zapojila už do prvního kola, tehdy na úrocích a poplatcích klientům po zaplacení původního dluhu podle mluvčího Filipa Hrubého odpustila přes 90 milionů korun.

ktk jw

Praha 31. srpna (ČTK) – Výběr informací o takzvaném milostivém létě (druhé kolo akce, která umožňuje lidem zbavit se exekucí na dluhy u veřejných institucí, začne 1. září a potrvá do konce listopadu):

– Takzvané milostivé léto trvalo od loňského 28. října do 28. ledna letošního roku, cílem akce bylo umožnit lidem zbavit se exekucí na dluhy u veřejných institucí, a to bez penále, úroků a dalších plateb. Do akce se dobrovolně zapojily i některé soukromé subjekty včetně bank. Po zaplacení původní dlužné částky neboli jistiny a 908 korun exekutorovi se exekuční řízení uzavřelo. Podmínkou také bylo, aby dlužník dal exekutorovi jasně najevo, že má zájem tuto akci využít.

– Úprava navržená poslanci byla ve Sněmovně přijata loni v dubnu v rámci projednávání vládní novely občanského soudního řádu. Kromě zavedení tříměsíčního milostivého léta (termín pochází ze Starého zákona, v obecném smyslu označuje odpuštění dluhů a propuštění otroků) se dotkla i dalších starých dluhů. Umožnila od letošního ledna zastavování dlouhodobých bezvýsledných exekucí s jistinou do 1500 korun. Věřitelé získají část pohledávky ve formě daňové úlevy a exekutorům stát hradí část výdajů spojených s vymáháním peněz.

– Druhá etapa, kterou Parlament na základě návrhu vlády schválil letos v létě, se týká jen exekucí, které začaly před loňským 28. říjnem, tedy začátkem první kampaně. Není pro lidi v insolvenci. Skončit budou opět moci exekuce na dluh u samospráv, úřadů, státních fondů, škol, městských či státních a polostátních firem, zdravotních pojišťoven, Českého rozhlasu či České televize. Odměna exekutorovi proti minulé oddlužovací akci stoupne z 908 na 1815 korun. Výslovně se podle zástupců ministerstev práce a spravedlnosti také stanoví, jaké náleží exekutorovi náklady exekuce.

– Zavedení milostivého léta krátce před jeho začátkem loni v říjnu kritizovala Exekutorská komora, která zvolené řešení označila za nesystémové. Vadilo jí také, že exekutorům při milostivém létu proplatí jen část nákladů a budou je hradit ze svého. Obávala se také toho, že rozpočet přijde o peníze. Organizace na pomoc lidem v nouzi opatření naopak podporovaly s tím, že pomůže tisícům dlužníků situaci řešit a vrátit se do běžného života.

– Exekutoři a autoři zákona z řad poslanců se letos na jaře nemohli shodnout na tom, kolik lidem vlastně milostivé léto pomohlo. Podle Exekutorské komory se při akci exekuce zbavilo 15.000 lidí a exekutoři zastavili 42.000 případů. Dlužníkům byly odpuštěny penále, úroky a další platby za 1,55 miliardy korun. Lidé uhradili původní dluh za 390 milionů korun. Prezident komory Jan Mlynarčík uvedl, že ho překvapil nízký zájem a označil možnost opakování projektu za přinejmenším diskutabilní. Zastavených 42.000 exekucí představovalo podle komory jen 3,2 procenta z 1,3 milionu případů, u kterých mohli dlužníci akci využít.

– Předseda poslanců KDU-ČSL a jeden ze spoluautorů akce Marek Výborný označil čísla předložená komorou za neúplná, nepočítají podle něj s řadou řízení, jejichž ukončení ještě v té době (na konci března) nebylo zanesené v evidenci. „Exekutorské úřady ještě procesují možná víc než polovinu případů. V té statistice se ještě nemohou objevit, protože ještě nebylo vydáno usnesení o zastavení exekuce,“ řekl. Podle poslanců chtějí exekutoři zveřejněním zkreslených dat relativizovat úspěch milostivého léta a pokusit se zabránit opakování akce. Exekutorská komora oznámila, že si za svými čísly stojí.

– Výborný a jeho opoziční kolega Patrik Nacher (ANO) poukázali na rozpor mezi čísly Exekutorské komory a údaji, které zveřejnili velcí věřitelé jako Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) nebo pražský dopravní podnik (DPP). VZP získala v milostivém létě od dlužníků 212 milionů korun a odpustila penále 666 milionů korun. Do této doby dlužníkům u VZP skončilo přes 14.200 exekucí. Částky a počty nebyl ke konci dubna konečné. DPP pak k půli dubna uváděl 13.846 uzavřených exekucí. Dlužníci splatili 14,5 milionu korun, firma jim odpustila penále, úroky a další platby za zhruba 146 milionů Kč.

– Za úspěšnou akci označují milostivé léto organizace, které se zabývají mimo jiné pomocí lidem v dluhové pasti. „Patnáct tisíc lidí, kteří se díky akci zbavili všech svých exekucí a jsou po zaplacení původního dluhu konečně čistí, je velkým úspěchem. Navíc další lidé si snížili počet svých exekucí, a snížili tak svůj celkový dluh,“ uvedl například ředitel Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl.

– Milostivé léto ocenil i expert na dluhovou problematiku společnosti Člověk v tísni (ČvT) Daniel Hůle, podle jehož slov představovalo pro dlužníky „ojedinělou příležitost začít nový život“. ČvT už na podzim upozornil na to, že pro některé lidi může být problém obstarat si ve stanovené tříměsíční lhůtě částku nutnou na vyrovnání původního dluhu. Člověk v tísni proto uspořádal sbírku, ze které pomáhal lidem, kterým zastavení exekucí pomohlo dostat se z  dluhové pasti.

– V polovině srpna vláda zveřejnila návrh zákona, podle kterého by se příští rok mohlo konat další tříměsíční milostivé léto. Pokud by splatili od začátku července do 2. října nedoplatky na daních, stát by jim odpustil úroky a některé další platby. Daňové milostivé léto se má podle návrhu týkat jen fyzických, ne právnických osob, a jen nedoplatků vzniklých do letošního 30. června. Drobné nedoplatky do 200 korun by se pak mohly úplně škrtnout. Částky nad 10.000 korun by se daly srovnat také ve čtyřech splátkách, byl by na to rok do začátku října 2024.

pvl rmi

Praha 26. srpna (ČTK) – Pražský městský soud dnes prohlásil konkurz na Sberbank CZ, která má vazby na Rusko. Přezkumné jednání o přihlášených pohledávkách nařídil na 6. října, následovat bude ten den i schůze věřitelů. Insolvenční správkyní zůstala rozhodnutím soudu Jiřina Lužová. Vyplývá to z informací v insolvenčním rejstříku. V konkurzu se rozprodává majetek dlužníka a výtěžek se rozděluje mezi jeho věřitele.

Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení se Sberbank CZ koncem července. Žádost o insolvenci na sebe podala sama banka. Ke konci června měla desítky tisíc věřitelů, vůči nimž evidovala závazky za 61,762 miliardy korun. Banka je v platební neschopnosti a podle červnových údajů měla závazky, které jsou více než 30 dnů po lhůtě splatnosti, za 42,3 miliardy korun.

Česká národní banka (ČNB) na začátku května pravomocně odebrala Sberbank CZ bankovní licenci a pražský městský soud poté poslal banku do likvidace. Kroky k odnětí licence zahájila ČNB 28. února. Důvodem bylo zhoršení situace Sberbank CZ kvůli odlivu vkladů po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.

Nominální hodnota majetku banky je přibližně 61,6 miliardy korun. Nejhodnotnějším aktivem Sberbank jsou podle zprávy insolvenční správkyně úvěrové pohledávky. Celkem je to přes 49.000 úvěrů v přibližné účetní hodnotě převyšující 51 miliard korun.

„Pád takto velké banky se v ČR řeší poprvé od přijetí nové právní úpravy. Neexistuje sjednocená soudní praxe a logicky se zatím liší některé názory na správný postup. Důležité bude sledovat a vyhodnocovat kroky insolvenčního soudu a podle toho jednat,“ řekl ČTK expert a insolvenční správce Michal Žižlavský. Pokud pohledávka vyplývá z účetnictví Sberbank, teoreticky by se měla považovat za přihlášenou do insolvenčního řízení.

„Je zde ovšem několik silných ‚ale‘. Insolvenční správkyně Sberbank sama upozornila na to, že může mít problém s přístupem k bankovním systémům z důvodu ztráty licencí,“ uvedl Žižlavský. To by podle něj mohlo znamenat, že bude mít problém správně identifikovat pohledávku z vlastních evidencí Sberbank. I když ale správkyně bude mít přístup k bankovním systémům, stejně nemusí některé pohledávky vyplývat z účetnictví, typicky nároky na úroky z prodlení, smluvní pokuty nebo pohledávky, které Sberbank rozporuje, podotkl.

Ve Sberbank CZ uvízly peníze některým městům a krajům. Například Kraji Vysočina v bance zůstalo 2,4 miliardy korun, Pardubický kraj podle Mladé fronty Dnes přihlásil u banky pohledávky za více než 53 milionů korun. Svitavy měly u Sberbank CZ uloženo 72 milionů korun, Chrudim 26 milionů korun.

Sberbank CZ vlastní přes rakouskou firmu Sberbank Europe největší ruská banka Sberbank, na kterou letos Evropská unie uvalila sankce po útoku Ruska na Ukrajinu. Podle Finančního analytického úřadu (FAÚ), který spadá pod ministerstvo financí, sice ruská Sberbank českou Sberbank CZ formálně vlastní, ale neovládá ji. Majetek české banky proto nepodléhá protiruským sankcím.

dvd fd snm

Praha 26. srpna (ČTK) – Výběr událostí kolem krachu Sberbank CZ (pražský městský soud dnes na banku prohlásil konkurz):

24. února – Ruský prezident Vladimir Putin nad ránem oznámil, že dal svolení ke „speciální vojenské operaci“. Ruské síly napadly Ukrajinu z Ruska a z Běloruska a také z poloostrova Krym, který Moskva anektovala v roce 2014. Rusové zahájili rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na téměř celou zemi.

25. února – Sberbank CZ, která má vazby na Rusko (hlavním akcionářem Sberbank CZ je ve Vídni sídlící Sberbank Europe, dceřiná společnost největšího ruského bankovního domu Sberbank, na kterou letos Evropská unie uvalila sankce po útoku na Ukrajinu), ve 14:00 uzavřela své pobočky v ČR. Důvodem byly podle mluvčí banky Radky Černé bezpečnostní problémy na pobočkách. Od ruského vpádu na Ukrajinu se před některými pobočkami banky tvořily fronty lidí, kteří chtěli zrušit služby nebo žádali informace o fungování banky. Některé české firmy kvůli ruské invazi vyhlásily už předtím bojkot služeb banky.

27. února – Česká Sberbank na konci víkendu oznámila, že ponechá své pobočky uzavřené. Zastavené zůstanou rovněž karetní transakce a internetové bankovnictví. Důvodem byl podle banky výrazný odliv vkladů klientů kvůli invazi na Ukrajinu.

28. února – Česká národní banka zahájila kroky k odnětí licence Sberbank CZ, a to kvůli zhoršení situace banky v souvislosti s odlivem vkladů po napadení Ukrajiny Ruskem. V souvislosti s tím ČNB vydala předběžné opatření, kterým bance zamezila nakládání s aktivy a pasivy, včetně poskytování nových úvěrů a přijímání vkladů.

– Sberbank CZ oznámila, že dočasně umožní karetní transakce s denním limitem 1000 Kč na kartu. Pobočky ale ponechala zavřené a zastavila transakce internetového bankovnictví.

2. března – Mateřská Sberbank oznámila, že odchází z Evropy. Zdůvodnila to velkým odlivem hotovosti z dceřiných firem a ohrožením bezpečnosti zaměstnanců a majetku, ruskou invazi na Ukrajinu ve svém vyjádření nezmínila. Rozhodnutí se netýká provozu banky ve Švýcarsku. Banka informovala, že už není schopna zajistit likviditu evropských dceřiných společností, ale úroveň jejího kapitálu a kvalita aktiv jsou dostatečné na to, aby mohla vyplatit peníze všem vkladatelům.

4. března – Garanční systém finančního trhu informoval, že 9. března začne prostřednictvím poboček Komerční banky vyplácet náhrady vkladů klientům Sberbank CZ. Garanční systém vyplatí sto procent vkladů klientů, maximálně však do 2,499.500 korun (ekvivalent 100.000 eur) na jednoho vkladatele. Celkem půjde o 24,2 miliardy korun.

9. března – Začala výplata vkladů klientů Sberbank CZ. Za první měsíc Komerční banka vyřídila 57.600 žádostí a vyplatila náhrady vkladů za 20,9 miliardy korun, což je 86 procent vkladů. Výplata institucionálním klientům (platební instituce, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz, vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, obchodníci s cennými papíry nebo soudní exekutoři, na jejichž účtech jsou deponovány peníze pro oprávněné a přihlášené věřitele podle exekučního řádu) začala 22. dubna, od 28. června se pak vyplácejí takzvané zvýšené náhrady (tedy vklady z prodeje domů k bydlení či z dědictví, a to až do dvojnásobku základního limitu 100.000 eur).

22. března – Server Seznam Zprávy uvedl, že českým obcím zůstalo podle dokumentu Svazu města a obcí v uzavřené Sberbank CZ 2,53 miliardy korun, 672 milionů korun přitom mohly vybrat bez výpovědní lhůty. Server také připomněl, že přes 2,5 miliardy korun zůstává v bance také pěti krajským úřadům, jen Kraji Vysočina v bance zůstalo 2,4 miliardy korun.

14. dubna – Česká národní banka (ČNB) rozhodla o odebrání licence Sberbank CZ.

30. dubna – Sberbank CZ oznámila, že nepodá rozklad proti rozhodnutí České národní banky o odnětí licence a zamířila tak k likvidaci. Od tohoto dne tak nesměla česká Sberbank přijímat vklady, poskytovat úvěry a vykonávat další činnosti s výjimkou těch, které jsou nezbytné k vypořádání jejích pohledávek a závazků.

2. května – ČNB pravomocně odebrala bankovní licenci Sberbank CZ. Důvodem bylo zhoršení situace Sberbank CZ kvůli odlivu vkladů po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Městský soud v Praze odpoledne poslal banku do likvidace a jmenoval likvidátorkou Jiřinu Lužovou.

29. července – Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení se Sberbank CZ, rozhodnutí soud zveřejnil v insolvenčním rejstříku. Server Lidovky.cz předtím napsal, že o úvěrové portfolio Sberbank CZ nakonec nikdo neprojevil zájem. Podle serveru se o odkup aktiv ucházely investiční skupina PPF se svou Air Bank, Česká spořitelna a ČSOB. Závaznou cenovou nabídku ale nakonec žádný ze zájemců nepodal. Banka tedy sama na sebe podala insolvenční návrh.

5. srpna – Sberbank CZ zveřejnila na svém webu stanovisko Finančního analytického úřadu (FAÚ), podle kterého majetek české Sberbank nepodléhá protiruským sankcím. Podle FAÚ, který spadá pod ministerstvo financí, sice ruská Sberbank českou Sberbank CZ formálně vlastní, ale neovládá ji.

26. srpna – Pražský městský soud prohlásil konkurz na Sberbank CZ. Přezkumné jednání o přihlášených pohledávkách nařídil na 6. října, následovat bude ten den i schůze věřitelů. Insolvenční správkyní zůstala rozhodnutím soudu Jiřina Lužová. Vyplývá to z informací v insolvenčním rejstříku.

pvl rdo

Praha 24. srpna (ČTK) – Sedmičlenný prozatímní věřitelský výbor zkrachovalé banky Sberbank povede státní podnik Čepro. Jeho zvolení do čela výboru podpořily z jeho členů ještě Kraj Vysočina, sázková společnost Tipsport a obě fyzické osoby, které ve výboru jsou. Proti Čepru hlasovaly Česká národní banka a Garanční systém finančního trhu. Vyplývá to ze zápisu zveřejněného v insolvenčním rejstříku, na který upozornil server Seznam Zprávy. Výbor čeká projednání návrhu insolvenční správkyně Jiřiny Lužové na prodej úvěrového portfolia peněžního ústavu, jednání by se mohlo podle zápisu zveřejněném v rejstříku konat ve čtvrtek.

Insolvenční řízení se Sberbank CZ, která měla vazby na Rusko, zahájil pražský městský soud na konci července. Žádost o insolvenci na sebe podala sama banka, která je v úpadku ve formě platební neschopnosti i předlužení. Prozatímní věřitelský výbor, který hlídá zájmy věřitelů do té doby, než si řádný výbor zvolí věřitelé na své schůzi, jmenoval soud 4. srpna. Jeho složení se liší od návrhu, který podala likvidátorka Sberbank. Ta navrhovala vedle ČNB, Vysočiny a Garančního systému finančního trhu, který je největším věřitelem banky, brněnskou městská část Brno-střed a brněnskou společnost Stema-tech.

Sberbank má desítky tisíc věřitelů, kterým dluží 61,8 miliardy korun. Nominální hodnota majetku banky je přibližně 61,6 miliardy korun. Nejhodnotnějším aktivem Sberbank jsou podle zprávy insolvenční správkyně úvěrové pohledávky. Celkem je to přes 49.000 úvěrů v přibližné účetní hodnotě převyšující 51 miliard korun.

Česká národní banka na začátku května pravomocně odebrala Sberbank CZ bankovní licenci. Městský soud v Praze poté poslal banku do likvidace. Kroky k odnětí licence banky zahájila ČNB 28. února. Důvodem bylo zhoršení situace Sberbank CZ kvůli odlivu vkladů po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.

fsl jw

Praha 23. srpna (ČTK) – Průměrná délka civilních řízení u okresních soudů loni klesla z 281 na 271 dní. Déle tam ale trvala trestní řízení – průměrně 205 dní namísto 201. Vyplývá to z výroční zprávy českého soudnictví, kterou dnes představil ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Podle něj soudy zvládaly jednotlivé agendy v plném rozsahu i navzdory pokračování covidové pandemie. Ministerstvo nicméně uvedlo, že výrazným problémem justice zůstává přetíženost Nejvyššího správního soudu (NSS).

Ze 27 států Evropské unie zaujímá Česko třetí příčku v délce soudního řízení ve sporných civilních a obchodních věcech na všech stupních soudní soustavy, napsal ministr v úvodním slovu ke statistické ročence. ČR má podle něj v unii desáté nejnižší finanční náklady na soudnictví v přepočtu na jednoho obyvatele. Upozornil i na to, že české soudy loni vyřídily více věcí, než jim jich přibylo. Dodal, že je nutné pokračovat v modernizaci justice, především v posílení její předvídatelnosti a také v elektronizaci.

Ředitel justičního odboru Jan Převrátil doplnil, že dopad pandemie covidu-19 v českém soudnictví v podstatě nenastal. „Nedošlo k žádné cunami, které jsme se obávali. Byla to maximálně vlnka,“ řekl. Nejlépe to podle něj dokládají právě statistiky o civilních řízeních, která označil za zdaleka nejpočetnější agendu a „denní chléb“ každého okresního soudu.

Druhým pozitivním trendem je podle ministerstva vývoj ve správním soudnictví. U krajských soudů se loni snížila průměrná délka těchto řízení z 525 dní na 511 dní. Převrátil řekl, že správní úseky soudů si drží vysokou výkonnost a navíc výrazně poklesl počet lidí, kteří se na ně obrátili. „Důvody nám nejsou zcela zjevné. Může to být tím, že některé základní otázky správního práva už snad máme definitivně vyřešené a nikdo se je nebude snažit přesoudit,“ míní ředitel. Výsledkem je, že soudům klesá počet nových případů a zároveň se prudce snižuje i počet nevyřízených věcí. „Doufáme, že tento stav se bude zlepšovat i nadále,“ poznamenal Převrátil.

Zlepšený stav v prvostupňovém správním soudnictví ale může paradoxně nadále zhoršit situaci u Nejvyššího správního soudu. „Pokud krajské správní soudy rozhodnou více věcí, bude logicky více lidí, kteří podají kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu,“ upozornil ředitel. Připustil, že právě NSS dělá ministerstvu v současné době „skutečné starosti“. Statistiky loni u NSS evidovaly 36 soudců – z nich ale dva působí u Ústavního soudu, jeden u Soudního dvora EU a jeden u Evropského soudu pro lidská práva. Loni přitom k NSS přišlo 4012 nových kasačních stížností. Soudci stihli vyřídit 3822 stížností, nevyřízených zůstalo dalších 3326.

Ministr Blažek uzavřel s předsedou NSS systemizační dohodu, která by výhledově měla zvýšit jak počet soudců, tak i jejich asistentů. „Předpokládáme také, že se podstatně rozšíří program stáží soudců správních úseků krajských soudů u Nejvyššího správního soudu. Zvýší si tím kvalifikaci a budou schopni pomoci NSS,“ nastínil Převrátil řešení situace. Věří, že ji ministerstvo dokáže do dvou let stabilizovat.

Ve výhledu do budoucna upozornil ředitel na to, že pokud by přišla výraznější ekonomická krize, lze očekávat větší nárůst případů u insolvenčních úseků soudů. „Zatím tam ale žádný takový vývoj neregistrujeme,“ uzavřel.

tep rot

Praha 28. července (ČTK) – Jen málo dlužníků, kterým hrozí exekuce, zkusí zažádat o insolvenci. Vyplývá to z dat inkasní agentury M.B.A. Finance. Insolvence by přitom pro ně byla vhodnější, tvrdí společnost. Podle statistik je v exekuci v Česku téměř 700.000 lidí, zatímco v insolvenci je 78.000 občanů.

Dlužníci podle provozního ředitele M.B.A Finance Jakuba Zetka argumentují, že by museli jít k soudu a vyřídit spoustu pro ně nedosažitelného papírování. „Zajistit si a přiznat potřebnou výši příjmů a po dobu pěti let žít pod dozorem insolvenčního správce. S rizikem, že jim nakonec soud nemusí oddlužení uznat,“ uvedl.

„Jsou to lidé, kteří se s dluhy potýkají dlouhodobě a naučili se s nimi žít. Pokud jejich dluhy dojdou až do fáze exekuce, raději v ní setrvají, než by se pokusili požádat soud o oddlužení. Jsou rezignovaní a bojí se neznámého,“ popsal Zetek.

Tito dlužníci se podle něj spoléhají na to, že pokud budou exekutorům unikat dostatečně dlouhou dobu, exekuce se pro nevymahatelnost zastaví. Řada z nich také ví, že u takzvaných nepřednostních pohledávek se v exekuci sráží pouze jedna třetina z čisté mzdy nad nezabavitelné minimum. V případě insolvence se sráží vždy dvě třetiny, uvedl.

„Dluhy za půjčky, energie, pojistky nebo telekomunikace jsou takzvané nepřednostní pohledávky, a oni vědí, že budou splácet méně v exekuci než v insolvenci. Navíc nepravidelně, podle toho, jak je exekutor úspěšný,“ řekl Zetek. Podle něj se dlužníci často pohybují v šedé ekonomické zóně, což by v insolvenci znamenalo neplnění podmínek a její zastavení. Dokonce nezohledňují ani výhodu, že dluhům v insolvenci nenarůstají úroky, uvedl.

Po pěti letech letech v insolvenci by přitom podle něj dlužníci mohli začít s čistým štítem. „V exekuci mohou zůstat štvanci svých dluhů i do konce života. Pokud jim novela exekučního řádu nevymahatelné exekuce ukončí, u řady notorických neplatičů je pravděpodobné, že budou čelit dalším,“ uzavřel Zetek.

V exekuci musí dlužníci zaplatit 100 procent dluhů, včetně příslušenství, které se stále zvyšuje o penále. Návrhem insolvence přebírá iniciativu dlužník, a jejím zahájením ukončí všechny ostatní formy vymáhání vůči němu vedené. Věřitelé nepřihlášení do insolvenčního řízení již pak nemají na vymáhání nárok.

O návrhu exekuce rozhodují věřitelé a mohou je podávat libovolně v čase i místě. V insolvenci se splácí nejprve jistina a dluhy již nenarůstají o penále, které se platí nakonec. U exekuce je to naopak, takže dlužník při nedostatečných splátkách bude platit jen úroky a jistinu nesplatí. V exekuci tak mohou zůstat v dluzích do konce života.

fd rdo

Praha 30. června (ČTK) – V Česku podle předběžných dat soudy prohlásily v prvním pololetí 341 konkurzů firem, o 41 méně než ve stejném období loni. Počet konkurzů živnostníků klesl o 26 na 112, konkurzů občanů pak o 53 na 144. Na expertním kulatém stolu o tom dnes informovala společnost InsolCentrum, která akci společně s Hospodářskou komorou pořádala. Počty insolvencí firem i občanů jsou podle expertů stále nízké, ale jejich nárůst přijde. Snadným oddlužením může stát negativně ovlivnit platební morálku širší populace, shodli se.

„Paralela s minulou finanční krizí dovozuje, že k podnikatelským insolvencím dochází s časovým odstupem. Nárůst proto očekáváme až okolo let 2024 a 2025. Nejzásadnějším problémem bude nejspíš zadlužení fyzických osob. Současné úvěry domácností totiž výrazně převyšují úvěry podniků,“ uvedla jednatelka InsolCentra Jarmila Veselá.

Predikovat vývoj insolvencí v ČR je podle expertů složité. Ve hře je krizový scénář vážných ekonomických dopadů zapříčiněný situací na Ukrajině, rostoucí inflací a energetickou krizí, ale také relativně stabilizovaný stav v případě zachování rozvahy všech rozhodujících aktérů, tvrdí. „Klíč k udržení ekonomické rovnováhy a finančně zdravé společnosti má v rukou vláda. Jestliže bude schopna pragmaticky a na základě dat identifikovat ohrožené osoby, firmy či odvětví, pak má ČR slušnou šanci projít složitým obdobím bez mimořádného plošného nárůstu insolvencí,“ dodala Veselá.

Soudy podle původního insolvenčního zákona z roku 2008 povolily až do dnešního dne oddlužení 274.000 dlužníků. Aktuálně v insolvenci splácí 110.000 osob. „Dosavadní systém oddlužení prokazuje mimořádně pozitivní výsledky, protože už umožnil 138.000 lidí zcela se zbavit dluhů,“ uvedl náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav.

Úspěšnost oddlužovacího procesu dokazuje podle něj i fakt, že 28 procent osob uhradilo sto procent svých dluhů, naopak jen devět procent nezvládlo splácení a oddlužení jim bylo zrušeno. Dlužníci již uhradili svým věřitelům 80 miliard Kč.

Mezi exekučními dlužníky převládají z 63 procent muži a 89 procent jich představují lidé v produktivním věku. Plánovaná novela vycházející z evropské směrnice o restrukturalizaci a insolvenci přitom počítá se zkrácením doby oddlužení z pěti na tři roky plošně pro všechny, nikoliv pouze pro konkrétní skupiny dlužníků, kteří to opravdu potřebují.

„V silně inflačním prostředí může další zjednodušování oddlužení vést k tomu, že věřitelé začnou rezignovat na podávání insolvenčních návrhů, protože proces úpadku je časově náročný a reálná hodnota pohledávky je stále nižší. Proto je třeba o plánovaném zmírňování parametrů oddlužení věcně diskutovat,“ doplnil ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič.

fd rdo

Brno 30. června (ČTK) – Ústavní soud (ÚS) dokončil nález, který může výrazně ovlivnit insolvence v Česku, a rozhodnutí vyhlásí 12. července. Návrh na zrušení části insolvenčního zákona podal Nejvyšší soud. Konkrétně se týká paragrafu, který stanovuje věřitelům povinnost složit s insolvenčním návrhem zálohu na náklady řízení. Nejvyšší soud vyjádřil pochybnost, zda záloha nepředstavuje protiústavní omezení práva na přístup k soudu. Termín vyhlášení nálezu oznámil soudce zpravodaj Jiří Zemánek na webu soudu.

Sporné ustanovení je součástí insolvenčního zákona od července 2017. U insolvenčních návrhů proti firmám činí záloha 50.000 korun, u nepodnikatelských právnických osob a fyzických osob skládají věřitelé zálohu 10.000 korun. Povinnost odpadá v situaci, kdy je insolvenčním navrhovatelem zaměstnanec nebo bývalý zaměstnanec dlužníka, jehož pohledávka spočívá jen v pracovněprávních nárocích, a také v situaci, kdy pohledávka plyne ze spotřebitelské smlouvy.

Důvodová zpráva uvádí, že cílem novely zákona bylo omezit zneužívání insolvenčních řízení v konkurenčním boji. „Prostřednictvím požadavku na složení zálohy je mimo jiné testována vážnost úmyslu věřitele ve vztahu k insolvenčnímu řízení,“ stojí v důvodové zprávě.

Nejvyšší soud kritizuje skutečnost, že zákon nezohledňuje reálnou potřebnost zálohy pro další chod insolvenčního řízení, charakter pohledávky ani majetkové poměry věřitele. U těch nemajetných prý záloha skutečně může znamenat odepření práva na přístup soudu.

„O tom, že prostá nezpůsobilost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení detekuje pokus o podání šikanózního návrhu, lze s úspěchem pochybovat,“ napsali v návrhu soudci Nejvyššího soudu.

Ústavní soudci se spornou otázkou zabývali od roku 2020. Rozhodovalo plénum, tedy sbor všech členů soudu.

tmd ktp