Praha 3. ledna (ČTK) – Zástupci InsolCentra, Hospodářské komory či Svazu měst a obcí kritizují návrh insolvenční novely, která má zkrátit oddlužovací proces z pěti na tři roky. Podle nich se podmínky pro dlužníky zmírňují plošně a věřitelé by po přijetí nových pravidel mohli přijít o miliardy korun. Kritici žádají zachování nynějšího nastavení. Řekli to dnes v Praze u kulatého stolu o insolvencích.
Proces oddlužení trvá v ČR pět let, u seniorů tři roky. Pokud se za tu dobu nepodaří splatit 30 procent dluhu, rozhoduje soud. Novela přenáší do legislativy evropskou směrnici o oddlužení se zkrácením lhůty na tři roky. Česko mělo pravidla upravit původně do poloviny loňského července.
Ministerstvo spravedlnosti v podkladech k chystanému zákonu uvedlo, že v ČR stále existují překážky, kvůli nimž může být oddlužovací proces pro některé lidi nedostupný. Zkrácení a usnadnění insolvence podporují organizace na pomoc lidem v nouzi a pro prevenci dluhů. Snížení počtu osob v exekucích doporučila i Národní ekonomická rada vlády (NERV).
Podle údajů exekutorské komory mělo na konci loňska 667.500 lidí celkem 4,1 milionu exekucí. Průměrná vymáhaná částka činila 488.500 korun. Od loňského ledna do konce září přibylo 327.300 nových exekučních řízení. Insolvenčních návrhů bylo loni podle InsolCentra 21.400, povolilo se 19.650 oddlužení.
„Máme s návrhem, který připravilo ministerstvo spravedlnosti, obrovský problém. Zásadně se zmírňuje podmínky oddlužení. Jedná se o plošné řešení, které nedělá rozdíly mezi zadluženými. Mezi těmi ohroženými a těmi, kteří jsou zdrávi a schopni výdělečné činnosti a alespoň nějakého splácení závazků,“ řekla šéfka InsolCentra Jarmila Veselá. Podle ní by po zmírnění pravidel soukromí věřitelé a státní instituce mohli přijít o sto miliard korun.
Právník Bohumil Havel označil rozhodnutí o novém nastavení za politické. „Pokud je ambice státu sociálně podporovat slabší dlužníky, mělo by to být cílené a nikoliv nutně z peněz soukromníků,“ uvedl Havel. Podle něj průzkum ukázal, že se zmírněním pravidel nesouhlasí 94 procent insolvenčních soudců.
Proti novele se staví i Svaz měst a obcí. „Pokud někdo dluží veřejnému sektoru, zaplatíme to pak my všichni. Když někdo dluží třeba na nájmu, musí to zaplatit ostatní,“ řekla výkonná ředitelka svazu Radka Vladyková. Dodala, že podle průzkumu je proti zmírnění regulí i 94 procent dotázaných zástupců obcí. Ladislav Minčič z Hospodářské komory uvedl, že zvýhodňuje spotřebitele a „může vést k úplnému rozvratu obchodních vztahů v naší ekonomice“.
Na bariéry, které lidem brání ve využití oddlužení, se naopak před nedávnem zaměřil výzkum agentury PAQ Research pro RUBIKON Centrum, Institut prevence a řešení předlužení a Charitu ČR. Zapojilo se do něj 537 dlužníků s nesplatitelnými dluhy či s dluhy, u kterých nebylo do pěti let jisté jejich srovnání. Podle odborníků z organizací mohou být srážky v oddlužení o 2000 až 7000 korun vyšší než v exekuci. Vadí to třem pětinám dotázaných. Jako další překážky lidé uváděli zveřejnění osobních údajů v insolvenčním rejstříku či riziko zabavení majetku. Odrazuje také nutnost platit na začátku procesu náklady insolvenčního správce i exekuční srážky. Respondenti zmiňují i nejasná kritéria pro rozhodování soudů či dobu oddlužení. Experti radí pravidla zmírnit.
Vláda v programovém prohlášení slibuje řešení situace lidí v exekucích a zkrácení insolvence na tři roky. Snížení počtu osob s exekucí doporučuje i NERV. Podle rady tak víc lidí začne oficiálně pracovat a platit daně a odvody.
ktk rdo