Archiv autora: user

Praha 16. června (ČTK) – Insolvenční správce zkrachovalé společnosti Viktoriagruppe Mirko Möllen požaduje, aby mu Česká republika vrátila téměř 75 milionů litrů nafty dříve uskladněné ve skladu firmy v bavorském Kraillingu. Jeho právní zástupce dnes u Obvodního soudu pro Prahu 5 uvedl, že společnost dostávala palivo od dodavatelů a Česko ho nikdy nevlastnilo. Česká Správa státních hmotných rezerv (SSHR) tvrzení odmítá, žaloba je podle ní vykonstruovaná.

Společnost Viktoriagruppe, která zkrachovala v roce 2014, skladovala podle tvrzení české strany v Bavorsku pro český stát palivo za zhruba miliardu korun. ČR se následně nemohla k naftě skoro dva roky dostat. V červenci 2016 podepsala SSHR s novým majitelem skladu, firmou Krailling Oils Development, a insolvenčním správcem smlouvu, na jejímž základě Česko získalo naftu zpět. Vlaky ji odvezlo na své území.

Möllen ale české vlastnictví nafty nikdy neuznal. Jeho právní zástupce dnes u soudu uvedl, že smlouvu uzavřel pouze z toho důvodu, že bylo potřebu dostat naftu ze skladu pryč. Kdyby tam zůstala, degradovala by. Pohonné hmoty však byly podle něj od počátku insolvenčního řízení s Viktoriagruppe brány jako součást majetku zkrachovalé firmy. „ČR měla v Německu u insolvenčního soudu požádat o vyloučení z majetkové podstaty,“ prohlásil právník.

Advokát dodal, že Möllen musel žalobu na ČR podat. Pokud by to neudělal, mohl by v Německu čelit postihu za to, že nehájil zájmy ostatních věřitelů. Uvedl také, že pokud již Česko původní motorovou naftu nemá, požaduje správce náhradní palivo ve stejném množství a stejné kvalitě.

SSHR s žádným z tvrzení insolvenčního správce nesouhlasí. „Česko bylo od počátku vlastníkem nafty, kterou pro ni Viktoriagruppe nakoupila,“ řekl při jednání právník Správy státních hmotných rezerv Pavel Skopový. Předseda SSHR Pavel Švagr také již dříve uvedl, že je nafta součástí nouzových zásob a je ve výlučném vlastnictví České republiky. Na každý litr pohonné hmoty má podle něj ČR fakturu.

Insolvenční správce podle Skopového v řízení se zkrachovalou společností neuznal jedinou českou pohledávku. „Od počátku měl tento přístup – nic neuznat a nic nevydat,“ prohlásil. Obě strany sporu pak argumentují posudky, na základě kterých mají k naftě uskladněné v Kraillingu vlastnické právo.

Jediné, na čem se dnes obě strany sporu shodly, bylo, že se případ bude muset posuzovat podle německého práva. Požadují, aby u sporu mohli vystupovat také němečtí advokáti. Podle soudce Jindřicha Kysely však budou muset vystupovat v pozicích znalců. Soudce také uvedl, že spis ke kauze je velice obsáhlý a projednávání sporu bude dlouhé.

Případ v Bavorsku uskladněné nafty má také trestně právní rovinu. Poté, co z Německa dorazila poslední cisterna, potvrdilo měření obavy, že část paliva chybí. SSHR uvedla, že postrádá 6,3 milionu litrů pohonné hmoty. Policisté v této souvislosti v dubnu navrhli podat obžalobu na čtyři lidi a jednu firmu za podvod. Obvinění podle kriminalistů způsobili Česku škodu přesahující 108 milionů korun.

ado mal

Brno 15. června (ČTK) – Předseda Krajského soudu v Plzni Miloslav Sedláček se nedopustil kárného provinění, když mylně určil insolvenčního správce. Nejvyšší správní soud jej dnes zprostil. Kárnou žalobu na Sedláčka podala ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO).

„K pochybení došlo, ale nedosahuje takové intenzity pro založení kárné odpovědnosti,“ řekla ČTK mluvčí soudu Sylva Dostálová.

Podle žaloby Sedláček jako předseda soudu určil insolvenčního správce z obecné části seznamu správců. Správně měl vybírat někoho ze zvláštní části seznamu.

Seznam Zprávy nedávno informovaly, že pochybení nastalo v insolvenci plzeňské firmy Pilsen Tools. Podle serveru se soudce „uklikl“. V minulosti prý rozhodl o přidělení 14.200 správců. „Pokud by v jiných oborech měli chybovost 1 : 14.200, patrně by byli dost spokojeni,“ citoval Sedláčka server Seznam Zprávy.

tmd jw

Praha 10. června (ČTK) – Průměrnému dlužníkovi v Česku, který má exekuce, přibývá exekučních řízení. Zatímco před třemi lety jich řešil pět, na konci loňska šest. Vyplývá to ze statistik, které zveřejnila exekutorská komora. V exekuci bylo minulý rok 790.000 lidí. Víc než deset exekucí mělo 131.400 z nich. Podle údajů komory exekutoři vedli 4,5 milionu exekučních řízení. Exekutorské úřady v některých krajích řešily případy mnohem více dlužníků, než kolik jich v místě žije.

Podle údajů komory sice lidí v exekuci od roku 2017 ubývá, počet dlužníků s devíti a více exekucemi ale roste. Na konci roku 2017 bylo v exekuci 863.000 lidí, loni 790.000. Devět exekucí mělo před třemi roky 29.100 lidí, loni zhruba o tisícovku víc. Deset exekucí řešilo v minulém roce 25.900 lidí, tedy o 1300 víc než v roce 2017. Víc než deset řízení mělo 131.400 osob, tedy zhruba o 7200 víc. S minimálně devíti exekucemi v Česku před třemi lety žilo bezmála 178.000 lidí, loni přes 187.400.

V roce 2016 a 2017 měl dlužník v průměru 5,3 exekuce. Do loňska se průměrný počet zvedl zhruba na 5,8. Průměrná vymáhaná jistina na jednoho dlužníka, tedy částka bez úroků, penále a dalších poplatků činila v únoru 371.880 korun. Za poslední rok vzrostla o 10.803 korun. Průměrná exekuce byla na 64.432 korun.

Víc než 55 procent řízení vede 20 exekutorů. Exekutor s nejmenším počtem případů jich měl 12. Exekutorský úřad s největším množstvím exekucí jich vyřizoval 332.606. „Soudní exekutoři, kteří mají sídlo v obvodu Městského soudu v Praze a Krajského soudu v Plzni, vedou dohromady výrazně více exekučních řízení, než kolik by odpovídalo systému založenému na místní příslušnosti soudních exekutorů,“ uvedla komora. Počet exekucí podle ní ovlivňuje „volba věřitelů“.

Podle statistiky by exekutoři v Praze měli podle bydliště dlužníků řešit zhruba 544.000 případů. Mají jich ale téměř 1,15 milionu. V Plzni by mělo být podle bydliště kolem 473.500 exekucí, je jich 915.800. Pod Ústí nad Labem by spadalo zhruba 900.800 exekucí, vyřizuje se jich v místě asi 383.600. Tři pětiny exekucí, které mají lidé v regionu, se tak řeší jinde. Podobný podíl je i na Českobudějovicku a Královéhradecku.

Podle organizací na pomoc lidem v tísni, expertů na dluhovou problematiku a odborů vysoký počet exekucí u různých úřadů po republice řešení předluženosti komplikuje. Představuje překážku i v zaměstnávání. Firmy mají totiž kvůli srážkám ze mzdy a vyřizování pracovníkova případu u víc exekutorů zvýšené náklady.

Organizace, experti a odboráři prosazují takzvanou čistou teritorialitu, kdy by exekutora v bydlišti vybíral soud. Nesouhlasí s vládním návrhem takzvané sněhové koule, kdy by sice všechna řízení řešil jeden exekutor, ale mohl by být odkudkoliv z republiky a vybral by ho věřitel. Exekutorská komora uvedla, že pokud by se schválil princip sněhové koule, většina exekucí by se soustředila u 20 až 40 exekutorů a nerovnoměrné rozložení by se ještě prohloubilo.

Podle šéfa Institutu prevence a řešení předlužení Radka Hábla má čistá teritorialita podporu většiny stran ve Sněmovně, klíčový bude ale postoj vládního hnutí ANO. „V zákulisí vidíme tvrdý tlak,“ uvedl Hábl. Experti na dluhovou problematiku se obávají toho, že by se kvůli průtahům přijetí novely nemuselo do voleb stihnout.

Na další průtahy dnes upozornili Piráti. „Na ústavně právním výboru Sněmovny došlo k opětovnému odložení novely exekučního řádu, tentokrát až na září. Vedlo k tomu předložení 20 pozměňovacích návrhů na poslední chvíli, tedy mimo stanovený a domluvený harmonogram,“ uvedla v tiskové zprávě mluvčí strany Karolína Sadílková. „Vnímám to jako jasnou zdržovací taktiku,“ řekl autor návrhu místní příslušnosti exekutorů, pirátský poslanec Lukáš Kolářík. Podle Pirátů projednání exekucí „betonují“ vládní poslanci společně s ODS.

ktk fsl rot

Brno 6. května (ČTK) – Nejvyšší správní soud (NSS) se zastal třech insolvenčních správců ve sporu s ministerstvem spravedlnosti, které jim v roce 2016 uložilo pokuty za nepřítomnost v provozovně v úředních hodinách. Soud ale rozhodl, že výklad ministerstva byl chybný. Na webu to dnes uvedla Česká justice.

Úředníci ministerstva provedli v roce 2016 celkem 95 kontrol v provozovnách insolvenčních správců. Za údajné porušení povinnosti správce spočívající v nepřítomnosti v provozovně dali čtyřem z nich pokuty. Zároveň ministerstvo připravilo novelu zákona o insolvenčních správcích, která tuto povinnost do zákona přímo zaváděla. Novela nabyla účinnosti od července roku 2017.

Dotyční správci podali proti rozhodnutí ministerstva správní žalobu, kterou v prvním stupni zamítl Městský soud v Praze. V polovině dubna letošního roku ale uspěl s kasační stížností u Nejvyššího správního soudu insolvenční správce Michal Žižlavský. Senát zrušil jak rozhodnutí městského soudu, tak ministerstva, když uvedl, že jejich výklad zákona je chybný. Následovala další dvě totožná rozhodnutí senátů NSS u dalších dvou insolvenčních správců.

Pole NSS zákon platný do 30. června 2017 vyžadoval po insolvenčních správcích povinnost uvést ministerstvu adresu provozovny a úřední hodiny, ve kterých bude činnost vykonávat. Porušením by tak bylo neuvedení těchto údajů, přičemž podle soudu zákon nestanovil povinnost v uvedené hodiny činnost vykonávat.

Soud zároveň uvedl, že pokud ministerstvo novelu platnou od července 2017 odůvodňoval tím, že chybí možnost postihnout insolvenční správce za nepřítomnost v provozovně, nebylo možné ho do 30. června 2017 za toto postihnout.

Spor vznikl v roce 2015, když chtěl tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán (za ANO) omezit zřizování fiktivních provozoven některých insolvenčních správců, kteří se tak chtěli dostat k většímu množství insolvenčních řízení. Vyhlášku ministerstva, která jeho záměr převáděla do praxe, ale v únoru 2016 zrušil Ústavní soud. Podle něj zákon o insolvenčních správcích nijak nestanovuje povinnost osobního výkonu všech činností insolvenčního správce, agendu provozoven z velké části mohou přebírat zaměstnanci.

hor dr

Praha 5. května (ČTK) – V dubnu bylo v Česku vyhlášeno 44 bankrotů obchodních společností, o 18 méně než v březnu. Rovněž byl vyhlášeno 601 bankrotů podnikatelů, o 54 méně než v předchozím měsíci. Obě čísla jsou nejnižší od června 2019, tedy od začátku účinnosti novely insolvenčního zákona. Důvodem poklesu je omezené fungování soudů během nouzového stavu. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, kterou dnes firma poskytla ČTK.

Počet návrhů na bankrot obchodních společností se zvýšil o jeden na 91, a dosáhl tak nejvyššího počtu od října 2019. Počet návrhů na bankrot se meziměsíčně snížil o 336 na 507.

„Dubnový počet bankrotů ovlivnil především nouzový stav a opatření související s šířením koronaviru. Podobně jako řada dalších úřadů fungovaly i soudy v omezeném režimu. Svoji roli sehrála i deklarovaná opatření vlády na podporu OSVČ a firem. To se promítlo především do počtu vyhlášených bankrotů, který byl nejnižší od začátku účinnosti novely insolvenčního zákona. U podnikatelů se také výrazně snížil počtu návrhů na bankrot,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

V příštích měsících očekává zvýšení počtu návrhů na bankrot firem a podnikatelů a s určitým zpožděním i růst počtu vyhlášených bankrotů. „U firemních bankrotů můžeme čekat jejich nárůst, protože soudy v dubnu nestačily zpracovat všechny návrhy na bankrot a počet nových návrhů zůstal stejný jako v předešlých měsících. Naopak u podnikatelů je možné přechodné snížení počtu vyhlášených bankrotů. Důvodem je to, že se v dubnu výrazně propadl počet nových návrhů na bankrot podnikatelů,“ upozornila Kameníčková.

V dubnu tohoto roku bylo nejvíce bankrotů obchodních společností vyhlášeno v obchodu (14), ve zpracovatelském průmyslu (devět), v profesních, vědeckých a technických činnostech a v odvětví nakládání s nemovitostmi (shodně čtyři). Žádný bankrot obchodních společností nebyl vyhlášen v sektoru dopravy a skladování.

V rámci krajů bylo v dubnu nejvíce bankrotů obchodních společností vyhlášeno v Praze (23), v Jihomoravském kraji, v Olomouckém kraji a ve Středočeském kraji (po třech bankrotech). V osmi krajích byl zaznamenán jeden firemní bankrot.

Nejvíce bankrotů podnikatelů bylo v dubnu vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (79), v Ústeckém kraji (73) a ve Středočeském kraji (67). Nejméně bankrotů bylo naopak vyhlášeno na Vysočině (14), ve Zlínském kraji (15) a v Karlovarském kraji (20).

Praha 5. května (ČTK) – V Česku bylo v dubnu vyhlášeno 1335 osobních bankrotů, o 159 méně než v březnu. Šlo o nejnižší počet od června 2019, tedy od zpřístupnění insolvence většímu počtu lidí. Vyplývá to ze statistik společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, které má ČTK k dispozici. Podle CRIF pokles způsobilo omezení činnosti soudů v době šíření koronaviru. Zároveň bylo podáno 1146 návrhů na osobní bankrot, o 746 méně než v předchozím měsíci.

„Počet osobních bankrotů i návrhů na osobní bankrot byl v dubnu nejnižší od začátku účinnosti novely insolvenčního zákona z poloviny minulého roku, která zpřístupňuje oddlužení většímu počtu lidí. Propadl se především počet nově podaných návrhů na osobní bankrot, meziměsíčně více než o třetinu. Důvodem je především omezené fungování soudů,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Nejvíce osobních bankrotů bylo v dubnu vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (227), ve Středočeském kraji (186) a v Ústeckém kraji (156). Nejméně osobních bankrotů bylo vyhlášeno na Vysočině (39), v Libereckém kraji (42) a ve Zlínském kraji (49).

Lidé mohou od loňského června nově buď splatit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent dluhu, nebo by měli za pět let dorovnat aspoň 30 procent dlužné částky. V prvním případě jde o jakési zrychlené oddlužení, využitelné zejména v případě nižších dluhů. Ve druhém případě je oddlužení splněno, jestliže po dobu pěti let od schválení oddlužení dlužník neporušil svou povinnost vynaložit veškeré úsilí k uspokojení pohledávek svých věřitelů.

Praha 9. dubna (ČTK) – Pravidla insolvencí i exekucí se v souvislosti s nynější koronavirovou krizí zřejmě změní. Podnikatelé a firmy v přechodných hospodářských potížích na sebe nebudou muset bez zbytečného odkladu podat insolvenční návrh. Do konce června budou pozastaveny až na výjimky exekuce movitých věcí i nemovitostí. Tyto i další změny přinese vládní návrh zákona, který dnes schválila Sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze. Předlohu ještě musí projednat Senát a podepsal prezident Miloš Zeman.

Pozastavení exekucí movitých věcí se podle úprav ústavně-právního výboru nebude týkat například dluhů na výživném a za újmy na zdraví a z úmyslných trestných činů. Pokračovat budou moci exekuce nemovitostí, v nichž dlužník nemá trvalý pobyt. Exekuce prodejem nemovitosti by navíc byla už nastálo možná až u dluhů nad 100.000 korun místo nynějších 30.000 korun.

Z odstupného například v případě výpovědi ze zaměstnání se bude podle předlohy v širší míře odečítat v případě exekuce nezabavitelné minimum. Exekuci by nově nepodléhal daňový bonus na dítě. Rovněž tyto změny nebudou podle návrhu časově ohraničené.

Zpravodaj Marek Výborný (KDU-ČSL) uvedl, že propad příjmů způsobených koronavirovou krizí začíná ohrožovat už i střední třídu. „Hrozí dluhová pandemie,“ uvedl.

Sněmovna jinou úpravou exekucí z vládní předlohy současně vyškrtla ustanovení, podle které by se i bez souhlasu věřitelů zastavovaly až na výjimky exekuce, v nichž se v posledních třech letech nic nevymohlo. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) uznala, že tento návrh nesouvisí s vyhlášenou legislativní nouzí.

Z poslanecký pozměňovacích návrhů Sněmovna vložila do předlohy dva. Kateřina Valachová (ČSSD) prosadila zvýšení jednorázové výplaty dlužníkovi z jeho obstaveného účtu. Zvedne se z dvojnásobku životního minima na čtyřnásobek, tedy ze 7720 na 15.440 korun. Výborný uspěl s úpravou omezení sankcí, pokud dlužník prokáže, že mu opatření proti koronavirové krizi znemožnilo nebo podstatně ztížilo včasné splnění peněžitého dluhu. Omezení by platilo do konce června, sankční úrok by nyní mohl činit nejvýše deset procent ročně.

Podnikatelé a firmy v dočasných potížích způsobených opatřeními k omezení šíření koronaviru budou moci požádat do konce srpna insolvenční soud o mimořádné moratorium ke své ochraně před věřiteli. Jestliže soud moratorium vyhlásí, dlužník bude moci namísto dříve splatných závazků přednostně hradit nově vzniklé závazky bezprostředně související se zachováním provozu jeho podniku. Firmy v reorganizaci navíc budou moci požádat insolvenční soud o dočasné přerušení plnění reorganizačního plánu.

Předloha také zmírní podmínky pro oddlužení. Dlužník tuto možnost neztratí v případě starší insolvence ani v případě, pokud nebude kvůli koronavirové epidemii schopen splatit aspoň 30 procent výše svých dluhů, jak to vyžaduje nynější nový zákon účinný od loňského května. Dlužníci, kteří vstoupili do oddlužení po účinnosti nového zákona, budou moci využít jeho ustanovení, podle kterého mohou požádat až o přerušení procesu. Proces oddlužení se otevře i jednotlivcům s dluhy z podnikání, tedy zejména živnostníkům.

Předloha přináší i další změny. Soudy budou moci promíjet i ty procesní lhůty, u nichž to nynější předpisy vylučují, například pro podání dovolání, kasační stížnosti a žaloby proti rozhodnutí správního orgánu. Orgány právnických osob budou moci rozhodovat s využitím technických prostředků nebo per rollam i v případech, že tyto možnosti nemají uvedeny v zakladatelské smlouvě. Pokud členům orgánů skončí funkční období, automaticky se prodlouží, budou možné i takzvané kooptace jinými členy. Prodlouží se také lhůta pro projednání řádné účetní závěrky obchodní korporace. Místo do poloviny roku to bude možné do tří měsíců po ukončení mimořádných opatření.

mbc snm

Praha 9. dubna (ČTK) – Změny na ochranu dlužníků, které ve středu schválila Sněmovna, nejsou pro věřitele příznivé, neboť omezují vymahatelnost jejich práv. ČTK to dnes sdělil prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk. S přihlédnutím k aktuální situaci a k ostatním návrhům, které byly původně zvažovány, však asociace větší část z nich vnímá jako akceptovatelný kompromis.

Zrušením hranice 30 procent u starých oddlužení věřitelé podle asociace ztratí jistotu, že se v budoucnu dočkají splacení dluhu v takové míře, s níž doposud počítali. Opatření by se nicméně mělo týkat pouze osob, které se skutečně dostaly do problémů kvůli pandemii, a z tohoto pohledu ho v rámci možností asociace považuje za relativně přijatelné.

K pozastavení výkonu mobiliárních exekucí a dražeb exekutoři sami dobrovolně přistoupili již před několika týdny, což bylo podle Staňka správné. Schválená legislativní úprava je v tomto směru prakticky již pouhým potvrzením aktuálního stavu.

S čím naopak Staněk nesouhlasí, je zvýšení minimální hodnoty dluhu, pro který by v budoucnu bylo možné exekučně vydražit dlužníkovu nemovitost, ze současných 30.000 na 100.000 Kč. Vzhledem k tomu, že dražba nemovitosti je vždy až posledním způsobem výkonu exekuce, když mírnější postupy selhaly, by tak věřitelé ztratili jakoukoliv šanci na splacení těchto dluhů, dodal.

Za nevhodné považuje také omezení možnosti srážek z dlužníkova účtu, a to tím spíš, že dané omezení by mělo platit nikoliv po dobu nouzového stavu, ale až do konce roku.

Sněmovna schvália, že do konce června budou pozastaveny až na výjimky exekuce movitých věcí i nemovitostí. Pozastavení exekucí movitých věcí se podle úprav ústavně-právního výboru nebude týkat například dluhů na výživném a za újmy na zdraví a z úmyslných trestných činů. Pokračovat budou moci exekuce nemovitostí, v nichž dlužník nemá trvalý pobyt. Exekuce prodejem nemovitosti by navíc byla už nastálo možná až u dluhů nad 100.000 korun místo nynějších 30.000 korun.

fd jw

Jihlava 18. února (ČTK) – Insolvenční správce jihlavské stavební firmy PSJ už prodal větší část jejích nemovitostí. Firma PSJ skončila v úpadku kvůli dluhům, loni v dubnu ji věřitelé poslali do konkurzu. Majetek společnosti byl následně oceněn na 685 milionů korun. Z něj insolvenční správce David Jánošík do konce loňska podle zprávy zveřejněné v insolvenčním rejstříku získal 146,5 milionu korun. Jak dnes řekl ČTK, další prodeje v té době ještě nebyly uzavřené.

Uznané pohledávky za firmou PSJ se podle Jánošíka pohybují okolo dvou miliard korun. Zároveň probíhá řada incidenčních sporů týkajících se i pravosti a výše dalších pohledávek.

„Insolvenční řízení je v běhu, zpeněžování je v plném proudu,“ řekl dnes Jánošík k aktuálnímu stavu. Dodal, že prodané jsou téměř všechny nemovitosti firmy PSJ a skoro všechny její movité věci. Konec insolvenčního řízení je podle něj přesto zatím v nedohlednu, kromě neukončených incidenčních sporů například i kvůli vymáhání řady pohledávek firmy PSJ.

Akciová společnost PSJ patřila mezi významné tuzemské stavební podniky, zabývala se generálními dodávkami staveb. V roce 2017 měla obrat skoro čtyři miliardy korun a zaměstnávala přes 300 lidí. Insolvenční návrh na sebe podala sama v roce 2018 kvůli platební neschopnosti. Finanční ztráty podle tehdejšího vyjádření vedení firma utrpěla na zakázkách v Rusku i v tuzemsku a nenašla vhodného finančního partnera. Věřitelé loni zjara přihlásili u soudu pohledávky za víc než osm miliard.

Největší položkou majetkové podstaty firmy PSJ je podle aktuálně zveřejněné zprávy soubor pohledávek tohoto dlužníka. Oceněné byly na 272,8 milionu korun. Zůstatky na bankovních účtech PSJ byly přes 84 milionů korun. Mezi další velké položky patří například sídlo firmy v jihlavské Jiráskově ulici s pozemky.

Mezi majetkem, který už byl na konci minulého roku prodaný, byl například podíl ve firmě Teniscentrum Jihlava, a to za 850.000 korun. V této společnosti, v níž má majoritu město Jihlava, převzala 42,31 procenta akcií po PSJ firma GST sport.

vst sd

Praha 17. února (ČTK) – Částka, kterou exekutor nesmí strhnout dlužníkovi z jeho mzdy, se zvýší. Lidem v exekuci nebo v insolvenci tak zůstane měsíčně více peněz než dosud. O schválení nařízení vlády informovala na twitteru ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle materiálu ministerstva spravedlnosti má minimální nezabavitelná částka vzrůst z 6608 na 7434 korun. Změny podle autorů nařízení pomohou nejvíce dlužníkům s nízkými příjmy a dlužníkům s dětmi. Podle Schillerové zmírní motivaci dlužníků přecházet do šedé ekonomiky.

Nezabavitelná částka by se nově měla zvýšit ze dvou třetin součtu částky životního minima a částky normativních nákladů na bydlení na tři čtvrtiny součtu. Nezabavitelná částka za vyživovanou osobu má vzrůst z jedné čtvrtiny na jednu třetinu.

Ministerstvo v předkládací zprávě konstatovalo, že dlužníci nízké částce zbývající pro zabavení zbytku přecházejí do šedé ekonomiky, kde si vydělávají načerno. „To se negativně odráží v míře uspokojení věřitelů dlužníka, ale i v nižších odvodech do veřejných rozpočtů,“ podotklo ministerstvo.

Nyní zůstává dlužníkovi ze mzdy 6608 Kč plus 1652 Kč za každou vyživovanou osobu. K tomu se přidává pohyblivá složka, která činí jednu nebo dvě třetiny zbylého dlužníkova příjmu. Dlužník bez vyživovací povinnosti může nyní dosáhnout maximálně na 26.432 Kč, zbytek jeho mzdy se sráží ve prospěch věřitelů. Tuto hranici loni vláda výrazně zvýšila, a to proto, aby dlužníky motivovala pracovat a hledat si lépe placenou i kvalifikovanější práci.

Schválenou změnu dnes zkritizovala Česká asociace věřitelů. Poukázala na to, že zvýšení nezabavitelné částky bude mít negativní dopady pro věřitele, protože povede k jejich nižšímu uspokojení, případně k výraznému prodloužení doby splácení dluhu. „Na rozdíl od zákonodárců se nedomnívám, že by tato změna dokázala ve větší míře motivovat občany, kteří se dnes vyhýbají splácení a pracují načerno, k návratu do legálního systému,“ uvedl ve vyjádření zaslaném ČTK prezident asociace Pavel Staněk.

„Místo skokového navýšení bychom z tohoto hlediska více uvítali změnu principu výpočtu nezabavitelné částky, která by narůstala úměrně dlužníkovu příjmu. Díky tomu by byl dlužník motivován svůj příjem zvyšovat, na čemž by vydělal on i jeho věřitel.“ doplnil.

Příznivcem vládního návrhu není ani přerovský soudní exekutor Lukáš Jícha. „V důsledku loňského zvýšení nezabavitelné částky došlo u exekucí k poklesu výše srážek ze mzdy v průměru zhruba o čtvrtinu. Lze očekávat, že výrazný pokles způsobí i nově schválené navýšení, odhadem o další třetinu,“ napsal ČTK. Vedle značného prodloužení exekučního řízení může podle něj změna vést i ke vzniku nových dluhových pastí. Dluh totiž může některým dlužníkům narůstat rychleji, než bude kvůli nižším srážkám splácen.

Aktuální návrh změn vznikl na základě usnesení rady vlády pro lidská práva, která kabinetu minulý měsíc doporučila přijmout opatření proti předlužení obyvatel. Novinky by měly být účinné od letošního 1. července.

rem tep snm