Vrchní soud odmítl, aby úpadek Mladé fronty řešil pražský soud

České Budějovice 30. října (ČTK) – Vrchní soud v Praze odmítl návrh Krajského soudu v Českých Budějovicích, aby insolvenční řízení s vydavatelstvím Mladá fronta převzal Městský soud v Praze. Důvody pro přechod insolvenčního řízení do Prahy považuje Vrchní soud za nedostatečné. S přesunem řízení nesouhlasila ani společnost Mladá fronta, ani insolvenční správkyně. Řízení bude pokračovat v Českých Budějovicích, plyne z údajů v insolvenčním rejstříku.

„Nadřízený soud má za to, že důvody uváděné krajským soudem v Českých Budějovicích jsou … nedostatečné, jelikož insolvenční soud již provedl v insolvenčním řízení řadu úkonů; mimo jiné vydal rozhodnutí o úpadku,“ uvedl v odůvodnění předseda senátu Vrchního soudu Jaroslav Zelenka.

vkc sd

Senát je proti zrušení souhlasu věřitelů s prodloužením moratoria

Praha 29. října (ČTK) – Senát se postavil proti zrušení povinného souhlasu věřitelů s prodloužením ochranného moratoria u exekucí. Návrh tak bude muset znovu posoudit Sněmovna. Podobný návrh minulý týden odmítla ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Podle ní je pro firmy se zahraničními věřiteli v období epidemie koronaviru obtížné souhlas získat.

O moratorium mohou insolvenční soud žádat podnikatelé a firmy v dočasných potížích v důsledku vládních opatření kvůli koronaviru. Jestliže soud moratorium vyhlásí, dlužník bude moci namísto dříve splatných závazků přednostně hradit nově vzniklé závazky bezprostředně související se zachováním provozu jeho podniku. Firmy v reorganizaci navíc budou moci požádat insolvenční soud o dočasné přerušení plnění reorganizačního plánu. Nebude tedy hrozit přeměna reorganizace v konkurz.

Zrušení povinnosti souhlasu věřitelů se má týkat jen prodloužení moratoria, o které dlužník požádal do konce letošního srpna. Ponechání doporučil senátní organizační výbor. Podle senátorky Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL) by zrušení bylo nefér vůči dlužníkům, kteří by o prodloužení moratoria žádali po konci srpna. „Je to neslučitelné s principy právního státu,“ uvedla senátorka.

Změnu si podle Benešové vyžádala praxe a týkala by se mimo jiné české společnosti Smartwings, které by umožnila dál provozovat letouny. „Nikoho jiného nemáme, stojí jim letadla až tady k dálnici,“ uvedla ministryně.

Navrhovaná úprava obsahuje i další změny pravidel insolvencí a exekucí se v souvislosti s nynější koronavirovou krizí zřejmě prodlouží nebo obnoví. Například podnikatelé a firmy v přechodných hospodářských potížích na sebe nebudou muset podat až do konce června příštího roku insolvenční návrh.

Do konce ledna by měly být podle předlohy pozastaveny až na výjimky exekuce movitých i nemovitých věcí. Vláda původně navrhovala moratorium jen u movitých věcí až do konce února. Zkrácení moratoria na exekuce movitých věcí o jeden měsíc uvítala Exekutorská komora ČR. Nadále ale hodlá usilovat o to, aby výjimka skončila už na konci roku. Platforma Exekutoři proti teritorialitě a Česká asociace věřitelů v tiskových zprávách uvedly, že exekuční moratorium sníží vymahatelnost práva a poškodí věřitele.

Návrh má prodloužit období, v němž dlužník dostává vyšší jednorázovou výplatu z jeho obstaveného účtu. Čtyřnásobek životního minima místo obvyklého dvojnásobku se bude vyplácet do konce února 2021 místo konce letošního prosince. Změna podle Exekutorské komory rozšiřuje okruh takzvaných profesionálních dlužníků, k jejichž majetku se věřitel nedostane.

mhm mha

Info.cz: Mladou frontu vydražila PP Partners za 50,1 milionu Kč

Praha 2. září (ČTK) – Vydavatelství Mladá fronta, které je v konkurzu, bylo vydraženo za 50,1 milionu korun agenturou PP Partners podnikatele Andreje Čírtka. V elektronické aukci zvítězil nad vydavatelstvím A11 Aleše Zavorala. Uvedl to server Info.cz, kterému to obě firmy potvrdily. Výslednou cenu zveřejnila na svém webu dražební společnosti Gaute. Prodej zájemci, který předložil nejvyšší nabídku, musí potvrdit insolvenční soud, který má jednat ve čtvrtek v Českých Budějovicích.

Vyvolávací cena byla 36 milionů korun a minimální příhoz 100.000 Kč. Podnik vydávající například týdeník Euro se prodává očištěný o závazky, které vznikly před vyhlášením konkurzu.

Čírtek působí jako mluvčí skupiny Czechoslovak Group Michala Strnada, která dřív o Mladou frontu projevila zájem. Podle dřívějších informací se o vydavatelství zajímaly i Czech News Center, CPI Group nebo mediální podnikatel Jaromír Soukup.

Na nového majitele přejdou všechny autorské kontrakty, ochranné známky a celé portfolio titulů. V insolvenčním řízení s vydavatelstvím se s pohledávkami přihlásilo více než 400 věřitelů, kteří žádají přibližně 400 milionů korun. Pohledávky by měly být hrazeny z výnosu aukce.

Vlajkovou lodí vydavatelství je týdeník Euro a portál Euro.cz. Spolu s týdeníkem Euro vychází také Top speciály, lifestylové magazíny Esence a Hipster. Divize Online provozuje rovněž ekonomický web Finance.cz a dalších 12 specializovaných online titulů. Divize Knihy na trh ročně uvede kolem 250 nových knižních titulů pro širokou veřejnost a odborníky ve zdravotnictví. Portfolio vydavatelství doplňují auto-moto a hobby magazíny, zdravotnické časopisy, pro nejmenší děti časopis Puntík, magazín Maminčin Puntík a časopis Tečka pro děti od šesti let.

Majitelem vydavatelství je podnikatel František Savov, který žije v Londýně a v ČR je obviněn v kauze daňových podvodů. Podle generálního ředitele vydavatelství Karla Novotného byly úpadek a následný konkurz Mladé fronty důsledkem toho, že se Savov rozhodl ve druhém a třetím čtvrtletí loňského roku provoz vydavatelství již dále nefinancovat. „Hospodářská situace se sice během posledních třech roků zlepšovala, ale přibližně 20 milionů korun, které jsme loni na podzim potřebovali na provoz, jsme už v neměli,“ řekl nedávno Novotný webu Info.cz.

Hospodaření Mladé fronty se podle údajů v obchodním rejstříku dlouhodobě pohybovalo v červených číslech, mírný zisk společnost naposledy vykázala v letech 2004 až 2007. Obrat firmy kolísal, pohyboval se v řádu vyšších stamilionů korun, například v roce 2016 to byla téměř miliarda, předloni 500 milionů korun. V roce 2018 Mladá fronta vykázala více než dvacetimilionovou ztrátu.

V letošním prvním pololetí vykázala podle Novotného tržby zhruba 81 milionů korun.

jsa jw

Soud vyhlásil mimořádné moratorium pro Firo-tour

Praha 28. srpna (ČTK) – Městský soud v Praze dnes vyhověl žádosti cestovní kanceláře Firo-tour a vyhlásil mimořádné moratorium, tedy odložení splatnosti dluhů, kvůli dopadům koronaviru. Vyplývá to z informací v insolvenčním rejstříku. Upozornil na to server Seznam Zprávy. Cestovní kancelář má podle něj nyní v zahraničí kolem tisícovky klientů. Situace se jich podle mluvčí firmy Lucie Frnochové nedotkne a kancelář je v plánovaném termínu dopraví do Česka.

„Vlivem pandemie COVID-19 došlo k poklesu prodeje zájezdů a souvisejících služeb zhruba na deset procent loňských ukazatelů,“ uvedla firma mimo jiné v žádosti o moratorium.

Díky moratoriu nemohou věřitelé po dlužníkovi žádat splácení jeho dluhů. Podle zákona trvá moratorium tři měsíce, cílem je vyhnout se konkurzu nebo jinému řešení insolvence. Moratorium je jedním z opatření zavedených v souvislosti s šířením koronaviru. Po třech měsících ho soud může prodloužit o další tři měsíce. „Předpokládáme, že nám budou stačit soudem poskytnuté tři měsíce,“ řekla serveru Seznam Zprávy Frnochová. Kancelář nyní podle žádosti jedná s bankami.

Firo-tour provedla stejný krok jako tento týden České aerolinie a Smartwings. Soud jim vyhověl s moratoriem ve čtvrtek.

sos snm

Soud schválil ochranu prodejce pánské módy Blažek před věřiteli

Praha 28. srpna (ČTK) – Městský soud v Praze schválil ochranu prodejce pánské módy, firmy Blažek Praha, před věřiteli. Na majetek firmy dnes bylo vyhlášeno mimořádné moratorium, kterým Blažek dosáhne na tři měsíce odkladu splácení dluhů. Firma v žádosti o moratorium uvedla, že ji postihly značné ztráty při preventivním uzavření kamenných obchodů letos na jaře kvůli šíření koronaviru. Vyplývá to z insolvenčního rejstříku. Na vyhlášení moratoria upozornil server E15.cz.

Firma Blažek v návrhu na vyhlášení moratoria sdělila, že musela v souvislosti s opatřeními vlády proti šíření koronaviru na několik měsíců uzavřít prodejny. Následný propad tržeb jí nedokázal vynahradit prodej zboží přes internet. Společnost píše, že se pokusí provoz podniku v době platnosti moratoria stabilizovat.

Blažek má podle informací na svém webu 21 obchodů v Česku a osm na Slovensku. Podle serveru E15.cz má firma 125 zaměstnanců a její obrat za poslední účetní období činil 455 milionů korun.

Díky moratoriu nemohou věřitelé po dlužníkovi žádat splácení jeho dluhů. Podle zákona trvá moratorium tři měsíce, cílem je vyhnout se konkurzu nebo jinému řešení insolvence. Moratorium je jedním z opatření zavedených v souvislosti s šířením koronaviru. Po třech měsících ho soud může prodloužit o další tři měsíce. K tomuto kroku již sáhly tento týden i další firmy, letecké společnoti České aerolinie a Smartwings nebo cestovní kancelář Firo-tour.

ver

Soud vyhlásil mimořádné moratorium pro Smartwings a ČSA

Praha 27. srpna (ČTK) – Městský soud v Praze vyhověl žádosti Českých aerolinií a Smartwings a vyhlásil mimořádné moratorium, tedy odložení splatnosti dluhů, kvůli koronaviru. Mimořádné moratorium platí na maximálně tři měsíce, lze ho ještě za mimořádných okolností o čtvrt roku prodloužit. Vyplývá to z dokumentů, které soud zveřejnil v insolvenčním rejstříku. Jako první o tom informoval server Zdopravy.cz. Letadla obou firem budou dál létat.

Během moratoria nelze vyhlásit na firmy úpadek. „Závazky bezprostředně související se zachováním provozu podniku vzniklé po vyhlášení mimořádného moratoria je dlužník po dobu jeho trvání oprávněn hradit přednostně před dříve splatnými závazky,“ uvedl soud. Výši závazků firmy nezveřejnily.

O žádosti na vyhlášení moratoria informovaly ČSA a Smartwings ve středu. Potřeba využití moratoria podle mluvčí Vladimíry Dufkové plyne výhradně z následků způsobených pandemií, která globálně vyvolala největší krizi v letectví. Obě společnosti byly před vypuknutím pandemie ziskové a očekává se, že se po jejím pominutí k ziskovosti opětovně vrátí. Smartwings loni vykázaly zisk před zdaněním 183 milionů korun. ČSA v roce 2019 hospodařily se ziskem před zdaněním 79,2 milionu korun.

„Na provozu společností Smartwings a ČSA se nic nemění. Obě společnosti zajišťují všechny plánované lety dle letových řádů a nadále obnovují další linky v závislosti na vývoji epidemiologické situace v jednotlivých zemích a cestovních omezeních. Smartwings Group, stejně jako ostatní letecké společnosti, provádí restrukturalizaci vedoucí k úsporám a mimořádné moratorium je jen vhodným dočasným opatřením, které dává Smartwings a ČSA potřebný čas k zajištění finanční stability společnosti ve spolupráci s financujícími bankami, pronajímateli letadel a dalšími věřiteli,“ uvedl ve středu předseda představenstva Smartwings Jiří Šimáně.

Smartwings Group kvůli vyhlášení výjimečného stavu vládou a zavedení mimořádných opatření v souvislosti se šířením koronaviru zaznamenala v porovnání s loňským rokem v dubnu až červnu propad letových výkonů o 95 procent, v červenci a srpnu o více než 80 procent.

Zatímco část leteckých společností cíleně zaměřenou pomoc od svých států obdržela, Smartwings a ČSA zatím ne. Chtějí využít program COVID Plus, který spustila Exportní garanční a pojišťovací společností (EGAP) po notifikaci Evropskou komisí až ve druhé polovině července.

Smartwings teď provozují z Prahy letecká spojení do 25 destinací, z Brna do devíti a z Ostravy do dvou. České aerolinie operují lety do 12 destinací a od září plánují obnovení linek do Barcelony, Madridu, Budapešti, Göteborgu, Bukurešti, Bruselu, Varšavy a Milána.

jsa nlm

Počet insolvencí příští rok stoupne proti roku 2019 o třetinu

Praha 27. července (ČTK) – Počet insolvencí ve světě v příštím roce dále poroste, proti roku 2019 se zvýší o 35 procent. V ČR jich přibude třetina. Vyplývá to z Globální insolvenčního indexu, který zveřejnila jedna z největších světových úvěrových pojišťoven Euler Hermes.

Přestože se řada ekonomik pomalu probouzí z karantény, analytici Euler Hermesu stále předpovídají ke konci letošního roku a v první polovině roku 2021 masivní nárůst insolvencí. Jde o důsledek nestabilních ekonomických podmínek, rozdílných strategií k oživení ekonomik v jednotlivých zemích a nouzových opatření.

Globální insolvenční index Euler Hermes pravděpodobně příští rok dosáhne rekordní hodnoty plus 35 procent. Index kumuluje hodnoty za poslední dva roky, když polovina z analyzovaných zemí zaznamenala v období od konce finanční krize v roce 2009 nové insolvenční vrcholy.

„Už před nástupem krize způsobené pandemií koronaviru jsme očekávali nárůst globální úrovně insolvencí. Rok 2020 měl být čtvrtým rokem v řadě, kdy se čísla zvyšovala v důsledku pomalejšího tempa ekonomického růstu, dopadů obchodních válek, politické nejistoty v mnoha zemích a v neposlední řadě také nesouladem mezi výrobním sektorem a sektory služeb. Covid-19 však globální ekonomiku zasáhl jako meteorit a tento neočekávaný šok bude mít dlouhodobé dopady na insolvenční výhledy po celou první polovinu roku 2021,“ uvedla manažerka Euler Hermes ČR Iva Palusková.

Tato nelichotivá prognóza se bude týkat i ČR, předpovědi Euler Hermes počítají s 33procentním nárůstem v roce 2021 proti roku 2019. Přepočteno na konkrétní případy insolvencí v ČR to znamená, že příští rok bude v ČR 11.500 případů insolvence v porovnání s 8620 případy registrovanými ke konci června 2019.

Náhlý nástup pandemie byl kritický především pro společnosti, které se v oslabené pozici nacházely již před krizí (zejména sektory dopravy, automotive, retail, hotely a restaurace). Na druhou stranu uvolňování karanténních opatření vyvíjí tlak na likviditu firem, protože s restartem jejich aktivit přichází požadavek na zvyšování pracovního kapitálu.

Nejvyšší nárůsty insolvencí zaznamenají USA (v příštím roce 57procentní nárůst v porovnání s rokem 2019), dále Brazílie (45 procent), Čína (dvacet procent) a klíčové evropské země jako Velká Británie (43 procent), Španělsko (41 procent), Itálie (27 procent), Belgie (26 procent) a Francie (25 procent).

Předčasné stažení podpůrných vládních opatření by mohlo situaci ještě zhoršit a zvýšit nárůst insolvencí z pěti na deset procentních bodů. Pokud by globální ekonomice trvalo zotavení z kovidového šoku déle, nárůst insolvencí by mohl stoupnout až o 50 až 60 procentních bodů. Ačkoli další podpora firem bude krátkodobě insolvence zmírňovat, zvýšené riziko vzniku insolvencí bude ve střednědobém a dlouhodobém výhledu přetrvávat.

Euler Hermes je světovým lídrem v pojištění pohledávek s více než 52.000 klienty a zastoupením ve více než 50 zemích. Společnost je členem skupiny Allianz. Specializuje se na pojištění komerčních rizik dodavatelských úvěrů proti neplacení ze strany odběratele. V ČR působí od roku 1997.

fd mal

MfD: Vrchní soud potvrdil konkurz na Moravia Industry

Olomouc 22. července (ČTK) – Prohlášení konkurzu na majetek společnosti Moravia Industry je pravomocné. Rozhodl o tom olomoucký vrchní soud, který potvrdil loňské rozhodnutí ostravského krajského soudu. Zamítl tak odvolání společnosti, která se prohlášení konkurzu bránila, uvedla dnešní Mladá fronta Dnes (MfD). Moravia Industry v roce 2017 koupila závod Hard Jeseník, ale výrobu montovaných hal neobnovila a zaměstnancům dala výpovědi. Insolvenční návrh podal předloni v únoru jeden z bývalých zaměstnanců Hardu kvůli nezaplacené mzdě a odstupnému.

Podle soudce krajského soudu Viktora Břesky má Moravia Industry pohledávky po lhůtě splatnosti a není schopna své finanční závazky plnit. Rozhodl proto v prosinci o úpadku firmy a jeho řešení formou konkurzu. Moravia Industry totiž nepředložila schválený reorganizační plán. S rozhodnutím soudu se ztotožnil i Vrchní soud. Stejně jako krajský soudce potvrdil místní příslušnost českých soudů i s ohledem na to, že veškeré ekonomické aktivity firmy se odehrávaly v České republice. Vrchní soud také nepřistoupil na argumentaci společnosti, že má dostatečný majetek na uhrazení závazků, uvedla MfD.

Aktivitami společnosti se od roku 2018 zabývá policie; prověřuje, co se v Hardu dělo a vyšetřuje, zda Moravia Industry svým jednáním nepoškozovala věřitele. Rozhodnutí vrchního soudu je pro orgány činné v trestním řízení pomocí, uvedla MfD. „Pro nás je to významné v tom, že bylo sporné, zda jsou věřitelé věřiteli, jelikož dlužník popíral jejich pohledávky,“ řekl deníku dozorující státní zástupce Tomáš Palčo. S prohlášením úpadku a konkurzu firmy byla totiž naplněna jedna z podmínek, že Moravia Industry měla závazky větší než vlastní majetek.

Do insolvenčního řízení s Moravia Industry bylo přihlášeno 52 pohledávek. Značnou část tvoří nároky zaměstnanců. Úřad práce vyčíslil své celkové pohledávky na 9,5 milionu korun. Mezi věřiteli je i firma Vítkovice, která Moravia Industry haly v Jeseníku pronajala, a tvrdí, že nedostala zaplaceno.

Moravia Industry vznikla na podzim 2017 jen 11 dní předtím, než koupila výrobní zázemí Hardu. Jesenický závod byl do té doby součástí ostravské firmy Vítkovice Power Engineering (VPE), jež skončila v konkurzu a insolvenční správce její majetek rozprodával.

Většina ze 130 zaměstnanců závodu Hard už v té době byla ve výpovědní lhůtě, výpovědi dostali v září 2017 od insolvenčního správce VPE. Moravia Industry tyto výpovědi prohlásila za neplatné. Některým zaměstnancům ale pak sama dala okamžité výpovědi za údajné hrubé porušení pracovních povinností. Zaměstnanci podali žaloby a soud v Jeseníku už některé tyto výpovědi označil za neplatné. Vinu za situaci dává Moravia Industry Vítkovicím kvůli sporům o areál, ve kterém Hard působil.

ftv hj

Společnost Vítkovice Heavy Machinery skončila v konkurzu

Ostrava 17. července (ČTK) – Ostravská společnost Vítkovice Heavy Machinery (VHM) skončila v konkurzu. Dnes ho vyhlásil Krajský soud v Ostravě. Majetek firmy, která je od 19. března v úpadku, bude rozprodán. Firma před časem stáhla návrh na reorganizaci. O konkurzu jako jediném řešení úpadku se mluvilo už minulý týden, když se u soudu konala schůze věřitelů.

„Dlužnice vzala svůj návrh na řešení úpadku reorganizací zpět s ohledem na skutečnost, že ekonomické poměry dlužnice měly být v uplynulém období zásadně negativně ovlivněny epidemiologickou situací a souvisejícími opatřeními, jež vedla k omezení výrobní činnosti a k dalšímu propadu příjmů,“ uvedl soudce David Stošek v rozhodnutí.

Firmu podle něj k rozhodnutí vedlo také zjištění, že pro reorganizační záměr nemá podporu věřitelů. Mluvčí VHM Jaroslav Martínek to potvrdil.

„Návrh na reorganizaci nemá podporu klíčových věřitelů. V důsledku koronakrize navíc došlo k dalšímu zhoršení stavu hospodaření VHM,“ řekl dnes ČTK mluvčí. Dodal, že za těchto okolností se vedení VHM domnívá, že konkurz je jediným možným řešením.

Podle Andreje Čírtka, mluvčího skupiny CS Industries, do které VHM patří, ve VHM pracuje zhruba 300 lidí a aktuální potvrzení konkurzu nemá vliv na zaměstnanost ve firmě. „Poslední vlna propuštění proběhla na konci června, kdy byl zastaven provoz ocelárny a výpověď s dvouměsíční výpovědní lhůtou dostalo 150 lidí. Probíhají jednání se strategickým partnerem, který by do ocelárny nejen investoval, ale zároveň by odebíral část produkce. Pozitivní scénář tedy je, že by se provoz ocelárny mohl na podzim obnovit a spolu s tím i těchto 150 pracovních míst,“ řekl.

VHM jsou producentem ocelí a výrobků z nich. V úpadku už jednou skončily, když firma ještě byla součástí strojírenského holdingu ostravského podnikatele Jana Světlíka. Během reorganizace ji převzala společnost zakladatele holdingu Czechoslovak Group Jaroslava Strnada, který do firmy vložil peníze a zajistil její financování.

Nyní je většinovým vlastníkem VHM Strnadův holding CE Power Industries. Insolvenční návrh podalo samo vedení, podle kterého byla firma dlouhodobě ztrátová a už nebyla schopná platit své závazky, zejména za dodávky energií. Problémy prohloubil koronavirus a opatření proti jeho šíření.

Podle insolvenčního správce Lukáše Zrůsta přihlásilo do insolvenčního řízení 163 věřitelů celkem 173 pohledávek. Jejich výše přesahuje 1,7 mld.

David Moravec sd

Insolvenční správce doporučil vyhlásit konkurz na Bártův majetek

Praha 17. června (ČTK) – Insolvenční správce Jaroslav Brož nesouhlasí s návrhem na oddlužení jednatele společnosti EMTC Tomáše Bárty a doporučil na jeho majetek vyhlásit konkurz. ČTK o tom informoval Marek Hermann z portálu Rizikovedluhopisy.cz. Bárta tento názor odmítá.

Bárta podle správce nesplňuje základní podmínky pro schválení oddlužení, mezi kterými je mimo jiné poctivý záměr dlužníka. „Podnikatel zamlčel některé závazky svých věřitelů a také neodůvodněně zvýhodňoval některé věřitele tím, že jim vyplácel částky v hotovosti. Tyto platby nejenže odporují zákonu o omezení plateb v hotovosti, ale navíc nejsou ani řádně zaneseny v Bártově vlastním účetnictví a neexistují na ně žádné oficiální doklady o těchto platbách,“ uvedl.

„Plyne důvodná pochybnost, že dlužník (Bárta) jedná nepoctivě, lehkovážně a nedbale, jak před insolvenčním řízením, tak i v jeho průběhu, a tedy, že je zde možno shledat existenci jeho nepoctivého záměru,“ napsal v odůvodnění.

Brož také upozorňuje na fakt, že uspokojení pohledávek věřitelů je zcela odvislé od výsledku soudního sporu o desetiprocentní podíl v energetické firmě Bohemia Energy, na který si Bárta dlouhodobě a neúspěšně klade nárok, jak už podle insolvenčního správce potvrdil i Městský soud v Praze. Mimo to už podnikatel nedisponuje žádným majetkem. „V případě neúspěchu bude výtěžnost zpeněžení minimální (bagatelní až nulová),“ poznamenal.

„Není pravdou, že insolvenční správce sdělil, že nemám žádný další majetek, který by mohl sloužit k uspokojení nároků mých současných věřitelů. Naopak dalšími významnými spory pro majetkovou podstatu jsou spory s Arca Investments či Arca Bohemia. V případě úspěchu těchto sporů lze očekávat významné uspokojení věřitelů v tomto řízení,“ reagoval Bárta. Není podle něj pravda, že si neúspěšně klade nárok na desetiprocentní podíl. „Vyhrál jsem rozhodující spor o splnění podmínek pro nabytí podílu, kde je již pravomocné rozhodnutí v můj prospěch a i potvrzené Nejvyšším soudem ČR,“ podotkl.

Brož zpochybnil rovněž zákonnost nabídky na úvěrové financování podnikatele předložený finanční skupinou Natland, která podle něj nabourává nezávislost a nestrannost celého insolvenčního řízení. O Bártův podíl v Bohemia Energy oceněný na jednu miliardu korun má zájem Natland, která do kauzy vstoupila s nabídkou na úvěrové financování Bártových sporů s majiteli energetické firmy. Správce vyslovil obavu z obcházení zákona a nabourání nezávislosti insolvenčního řízení.

„Jde buď o absolutní nepochopení naší nabídky, nebo záměr interpretovat zcela odlišně od skutkového stavu,“ reagoval Natland. Jeho financování je podle skupiny podmíněno předchozím souhlasem insolvenčního soudu a insolvenčního správce. Navíc neméně důležitá podmínka předpokládá, že se Bárta vzdá veškerých případných přebytků v rámci svého oddlužení, a to ve prospěch věřitelů, fyzických osob, skupiny EMTC, jež jsou vlastníci dluhopisů této skupiny, dodal Natland.

EMTC – Czech dluží svým věřitelům téměř 800 milionů Kč, sám Bárta pak více než 134 milionů Kč. Navíc sám osobně ručil za část upsaných dluhopisů. O finančním zdraví EMTC se spekulovalo delší dobu v souvislosti s výsledky hospodaření. Podle účetní závěrky z června 2018 vykázala EMTC ztrátu téměř 70 milionů Kč. Bárta ztrátu opakovaně vysvětloval plánovaným zadlužením v rámci investičního rozvoje softwarového projektu Lipa Learning.

fd snm