Archiv autora: Zdeňka

Praha 25. února (ČTK) – Čeští dlužníci navzdory globální pandemii spláceli loni své závazky po splatnosti zodpovědně. I když průměrně hrazená splátka meziročně klesla o 194 Kč, platební morálka se loni zlepšila. Počet nových dohod o splácení dluhu i míra dodržení těch stávajících proti předchozím letům rostly, ukazují data inkasní agentury EOS KSI.

Průměrná částka inkasovaná od českých dlužníků podle splátkového kalendáře klesla o 194 Kč na 2561 Kč. Zároveň se však držela výrazně nad průměrem roku 2018 a v posledním kvartálu se téměř vyrovnala průměru roku 2019. Řada dlužníků se i během druhé vlny snažila závazky po splatnosti umořit. Byť jde o první meziroční pokles od roku 2015, od kdy průměrná částka hrazená z nesplacených pohledávek postupně rostla, míra poklesu je proti očekáváním odborníků malá.

Zjištění EOS KSI ukazují, že počet nových splátkových kalendářů v roce 2020 vzrostl na 39,25 procenta, tedy meziročně o 7,3 bodu. Současně vzrostla také míra dodržování splátkových příslibů na 38 procent, tedy o 46 procent ve srovnání s průměrem let 2013 až 2019.

„Loňská celoroční čísla můžeme vyložit tak, že lidé, co se chtěli domluvit, chtěli také zaplatit a snažili se reálně odhadnout své možnosti. Dalším faktorem mohlo být odložení povinnosti splácet během tzv. moratoria, kdy se dlužníci mohli díky vyšším dostupným prostředkům věnovat splácení dřívějších závazků, aniž by se tím v pozici dlužníků znevýhodnili,“ komentoval statistiky jednatel EOS KSI Vladimír Vachel.

Současný růst počtu nových příslibů i míry dodržení je podle něj neobvyklý. Příčinu vnímá mimo jiné v nemožnosti peníze utrácet za cestování, kulturu a další běžné volnočasové výdaje. „Růst obou ukazatelů je důkazem snahy o odpovědné chování. Na přístupu českých dlužníků se výrazně projevila historická zkušenost z minulé ekonomické krize, po níž je znám nárůst dluhů a následných dluhových problémů, exekucí a insolvencí. Ti zodpovědnější se tomu snaží vyhnout,“ dodal.

Opětovné spuštění splátek po ukončení moratoria přibližně 90 procent těch, co o odklad požádali, zvládlo. Podle expertů lze tedy dovozovat, že se v mezičase zvládli vypořádat s ostatními závazky a díky tomu se jim podařilo obnovit řádné splácení i těchto odložených půjček.

„Efektivita výběrů je proti stejnému období předchozího roku řádově o jednotky procent vyšší. Lidé se snaží chovat zodpovědně a peníze, které dokážou ušetřit díky aktuálním omezením a odložené spotřebě, investují do umoření svých závazků,“ dodal jednatel úvěrové společnosti Fair Credit Tomáš Konvička.

fd jw

Praha 23. února (ČTK) – Většina průmyslových firem skončí za rok 2020 v zisku. Koronavirová krize nejvíce zasáhla automobilový průmysl. Nižší než plánovaný zisk hlásí 63 procent firem z oboru. Nejvíce ztrátových firem je ve sklářském průmyslu a strojírenství. Vyplývá to z lednového průzkumu Svazu průmyslu a dopravy mezi 162 průmyslovými podniky.

Na vyšší nebo plánovaný zisk dosáhne 45 procent firem. Nižší zisk než plánovaly, má 37 procent společností. Bez zisku či ve ztrátě skončí 12 procent podniků.

„S propadem zisku se potýkaly především velké firmy. U malých a středních firem už bylo více podniků ve ztrátě. Pro rok 2021 očekává třetina firem meziroční růst zisku a víc než čtvrtina firem jeho meziroční pokles. Ztrátu očekává desetina podniků. Nejvíce firem očekává růst zisku v automobilovém průmyslu. Pokles zisku předvídají firmy z chemického a sklářského průmyslu,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Právě firmy z chemického průmyslu mají i problémy se zakázkami. Zatímco až polovina strojírenských firem hlásí pro první čtvrtletí letošního roku růst zakázek, podnikům z chemického průmyslu zakázky ubývají. Jejich pokles hlásí dvě třetiny chemických firem. Sklářské firmy nejčastěji tvrdí, že se objem jejich zakázek nemění.

I přes krizi firmy nepřestávají investovat. Více peněz než loni plánuje letos investovat 37 procent podniků. Téměř čtvrtina firem plánuje vyšší investice než v předkrizovém roce 2019, týká se to hlavně firem z chemického průmyslu a strojírenství.

Firmy už nejsou tak pesimistické ohledně investic jako v roce 2020. Loni v červnu ještě skoro polovina firem tvrdila, že svoje investice na letošní rok omezí. Teď jsou optimističtější. „Řada podniků navíc pochopila, že díky investicím může být vůči dalším krizím odolnější,“ upozornil Hanák.

Navzdory optimistickým výhledům se ale firmy setkávají i s případy, kde jejich obchodní partneři nejsou schopni plnit závazky nebo už vyhlásili insolvenci. Z šetření vyplynulo, že se s takovým případem setkalo 43 procent firem.

Přes přetrvávající hospodářská omezení a restrikce většina firem letos neplánuje propouštět své zaměstnance. V průzkumu to uvedlo přes 60 procent podniků. Naopak osm procent firem letos chystá propouštění, obvykle do pěti procent pracovníků. Nejčastěji o propouštění uvažují firmy ze sklářského průmyslu. Téměř třetina firem se chystá najímat nové pracovníky. Týká se to hlavně velkých a středních firem, zejména těch z automobilového průmyslu, podotkl Hanák.

V souvislosti s chybějícími zaměstnanci firmy také čekají na možnost, kdy budou moci začít očkovat své pracovníky proti nemoci covid-19. Přes 90 procent firem má totiž v karanténě nebo izolaci kvůli nemoci covid-19 do desetiny zaměstnanců. Firmám chybí i pracovníci, kteří musejí být doma s dětmi na ošetřovném kvůli zavřeným školám.

Více než třetina podniků věří, že se díky očkování výrazné sníží nemocnost na pracovišti, další firmy očekávají, že díky tomu budou moct zrušit některá hygienická opatření ve svých provozech. Až 60 procent firem si od očkování pracovníků slibuje rychlejší proočkovanost celé populace a tím i rychlejší návrat k normálnímu životu, dodal Hanák.

fd jw

Praha 3. února (ČTK) – V lednu bylo v Česku vyhlášeno 61 bankrotů obchodních společností, o 28 více než loni v prosinci. Rovněž bylo vyhlášeno 503 bankrotů podnikatelů, o 70 více než v předchozím měsíci. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, kterou dnes firma poskytla ČTK.

Zároveň bylo podáno 66 návrhů na bankrot obchodních společností, o 55 méně než v prosinci, a 447 návrhů na bankrot podnikatelů. To bylo proti předchozímu měsíci o 22 méně a byl to nejnižší počet od května 2019.

„Zatímco lednový nárůst počtu bankrotů obchodních společností byl vzhledem k rekordně nízkému počtu prosincových bankrotů očekávaný, výrazný pokles počtu insolvenčních návrhů je poměrně překvapivý. Důvody tohoto poklesu nejsou v tuto chvíli úplně zřejmé, ale je pravděpodobné, že jde spíše o jednorázový výkyv,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Intenzita meziměsíčního poklesu počtu insolvenčních návrhů se výrazně lišila v rámci krajů i odvětví. Zatímco v Praze klesl počet firemních insolvenčních návrhů o třetinu, v Jihomoravském či Jihočeském kraji šlo o více než 80 procent. U hlavních odvětví klesl počet insolvenčních návrhů nejvýrazněji ve stavebnictví (o 64 procent) a v obchodu (o 55 procent).

Nejvíce bankrotů obchodních společností bylo v lednu vyhlášeno v Praze (27) a následně v Jihomoravském kraji a Moravskoslezském kraji (shodně sedm bankrotů). V Karlovarském a v Libereckém kraji nebyl v lednu vyhlášen žádný firemní bankrot.

Co se týče odvětví, bylo nejvíce bankrotů vyhlášeno v obchodu (14), ve stavebnictví (deset) a v ubytování a stravování (devět).

Nejvíce bankrotů podnikatelů bylo v lednu vyhlášeno ve Středočeském a Ústeckém kraji (shodně 63). Následoval Moravskoslezský kraj s 58 bankroty a Jihomoravský kraj s 57 bankroty. Podnikatelé, u kterých byl v lednu vyhlášen bankrot, nejčastěji působili ve stavebnictví (104) a v obchodu (98).

Počet bankrotů:

Zdroj: CRIF

fd jw

Praha 3. února (ČTK) – V Česku bylo v lednu vyhlášeno 1203 osobních bankrotů, o 157 více než v prosinci 2020. Zároveň bylo podáno 1018 návrhů na osobní bankrot, o 167 méně než v předchozím měsíci. Byl to nejnižší počet od května 2019. Vyplývá to z aktuálních statistik společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, které má ČTK k dispozici.

„Počet návrhů na osobní bankrot byl v lednu nejen nejnižší od začátku účinnosti novely insolvenčního zákona z června 2019, ale také nižší, než jaký byl měsíční průměr před účinností této novely. Důvody můžou být různé. Od horší dostupnosti služeb specializovaných poraden, které mají oprávnění podávat insolvenční návrhy, přes vyčkávání, jak se ekonomická situace vyvine, až po snížení zájmu obyvatel o úvěry na spotřebu,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Během posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno 16.784 osobních bankrotů, to je o 13 procent méně než v předešlém období. Zároveň bylo podáno 17.056 návrhů na osobní bankrot, meziročně o 19 procent méně. V průměru bylo v ČR vyhlášeno 157 osobních bankrotů na 100.000 obyvatel. Nejvíce to bylo v Ústeckém kraji (235) a na Karlovarsku (224). Naopak nejméně v Praze (107) a v Pardubickém kraji (113).

V červnu 2019 začala platit insolvenční novela s mírnějšími podmínkami pro oddlužení. Lidé tak mohou splatit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent dluhu, nebo by měli za pět let dorovnat aspoň 30 procent dlužné částky. V prvním případě jde o jakési zrychlené oddlužení, využitelné zejména v případě nižších dluhů. V druhém případě je oddlužení splněno, jestliže po pěti letech od schválení oddlužení dlužník neporušil svou povinnost vynaložit veškeré úsilí k uspokojení pohledávek věřitelů.

Zdroj: CRIF

fd jw

Praha 25. ledna (ČTK) – Za posledních 13 let vstoupilo v Česku do procesu oddlužení 240.000 lidí. Více než dvě pětiny z nich ho úspěšně dokončily. Nyní se oddlužuje asi 115.000 osob. Údaje dnes na diskusi o problematice insolvencí představila Jarmila Veselá ze společnosti InsolCentrum, která se zaměřuje na problematiku insolvenčních řízení. Údaje jsou od roku 2008 do letošního 1. ledna.

„V současné době je 115.000 lidí, kteří splácí, kteří se oddlužují. Z nich 72 procent jsou občané a 28 procent živnostníci,“ upřesnila Veselá. Podle ní zhruba devět z deseti dlužníků oddlužení dokončí a zhruba 20.000 oddlužovaných „odpadlo“. Důvodem bylo neplnění podmínek, ale i úmrtí.

Podle údajů InsolCentra zadlužení živnostníci v oddlužení splatili asi 15 procent dluhu. „Je to dvakrát tolik, než kolik se zaplatí ve firmách. Tam je úspěšnost asi šest procent. Čím vyšší je majetková odpovědnost, tím vyšší je plnění,“ upřesnila Veselá.

Dlužník, který nepodniká, dluží v průměru 660.000 korun. Splatí z toho 370.000 korun, tedy 56 procent. Veselá to označila za „významný úspěch“. Celkem podle ní věřitelé od zadlužených jednotlivců dostali zpátky 38 miliard korun. Mezi nejvýznamnější věřitele patří stát, podotkla Veselá.

Společnost se zaměřila i na lidi s exekucí. Zkoumala asi 208.000 případů. Dvě třetiny zadlužených tvořili lidé s dluhy s přelomu století. Převažovali muži. Zhruba dvě pětiny dlužníků měly víc než 16 věřitelů. Průměrný dluh činil 1,7 milionu korun. Třetinu pak představovali lidé s dluhy z posledních pěti let, převládaly ženy. Dvě pětiny zadlužených měly méně než pět věřitelů. Průměrná dlužná částka dosahovala 670.000 korun.

„Vypadá to, že jsou lidé, kteří klidně deset, 15 či 20 let uvázli v postavení dlužníků. Nebyli schopni zaplatit všechno, tak zůstali v tomto stavu. Po prvním šoku se už naučili asi reagovat i na exekuce,“ uvedla Veselá. Podle ní se nezdá, že by za dluhy byly „nekalé praktiky“ věřitelů.

Ve Sněmovně je nyní insolvenční novela, která přenáší do legislativy evropskou směrnici. Česko má pravidla upravit do poloviny července. Podle návrhu se oddlužení má zkrátit z pěti na tři roky. Podle Veselé oddlužovací podmínky zmírnila už novela z roku 2019. „Jestliže připustíme, aby se ekonomicky schopní lidé zbavili dluhů snadno a rychle, vydáváme v této obtížné situaci špatný signál. V rodinách děti přijímají vzorce chování rodičů… Nejenže ublížíme věřitelům, ale i dlužníkům,“ míní Veselá.

Podle InsolCentra by se novela měla stáhnout, stát by měl získat data o dlužnících, měla by se posílit prevence a monitorovat „dlužnická scéna“ po koronaviru.

Podle Ladislava Minčiče z Hospodářské komory novela povinnosti dlužníků příliš rozvolňuje a evropská směrnice se týká podnikatelů, takže plošné zkrácení oddlužení u spotřebitelů nevyžaduje. Podle ředitele právní služby zdravotní pojišťovny RBP Pavla Konečného by nové nastavení bylo v neprospěch věřitelů. Obává se, že by pojišťovna vymohla pohledávky v menší míře. Také podle advokátní komory systém nyní funguje a navrhované změny jsou nešťastné. Podle organizací na lidem v tísni by naopak pomohly předlužené vrátit do běžného života.

ktk jw

Praha 25. ledna (ČTK) – V průměru dvě procenta lidí, kteří prošli v minulých deseti letech oddlužením, se znovu zadlužila a měla na konci loňského roku exekuci. Podíl opětovně zadlužených se však v posledních letech snižoval. Vyplývá to z údajů, které některým poslancům poskytla Exekutorská komora ČR. ČTK má podklad k dispozici. Podle komory může být ve skutečnosti podíl opětovně zadlužených vyšší, protože nové dluhy a následné exekuce se mohou po oddlužení objevit až za několik let. Podle Institutu prevence a řešení předlužení (IPŘP) data naopak ukazují, že oddlužení plní svou úlohu a funguje jako druhá šance pro oddlužené.

Ve Sněmovně je nyní insolvenční novela, která zohledňuje evropskou směrnici. Česko má pravidla upravit do poloviny července. Insolvence by se měla mimo jiné zkrátit na tři roky. Podle Hospodářské komory ČR jsou navrhované změny „výrazně nad rámec směrnice“ a zhoršily by postavení věřitelů. Podle organizací na pomoc lidem v tísni by pomohly řadě dlužníků vymanit se z dluhové pasti a prospěly by tím české ekonomice. V exekuci je nyní asi 720.000 lidí a oddlužením prochází asi 116.000 osob, uvedl IPŘP.

Podklad obsahuje počty oddlužených od roku 2009 do roku 2019. Zaznamenává, kolik z nich mělo na konci loňska exekuci. Podle údajů v roce 2013 oddlužením prošlo 477 lidí a v exekuci znovu bylo 27 z nich, tedy asi šest procent. O rok později se oddlužilo 1321 osob, exekuce mělo 57, což byla zhruba čtyři procenta. V roce 2016 bylo podle údajů 8333 oddlužených. Na konci loňska mělo exekuci 215 z nich, tedy necelá tři procenta. Počet oddlužených se každý rok zvyšuje. V roce 2019 dosáhl 23.976. Z nich muselo dluhy znovu exekučně řešit 206, tedy necelé procento. Celkem oddlužením za deset let prošlo 73.445 osob a exekuci na konci loňska mělo 1301 z nich. Průměrný podíl dosáhl 1,77 procenta.

Podle Exekutorské komory ve skutečnosti bude podíl těch, kteří se po oddlužení znovu zadlužili, vyšší. V její statistice nejsou započítáni lidé, kteří sice exekuci znovu měli, ale do loňského prosince jim už skončila. Údaje nezahrnují také nové dluhy, u nichž se exekuce zatím nenařídila či není pravomocná, uvedla komora. Míní, že nízká je i vypovídací hodnota údajů z let 2017 až 2019, protože nové dluhy a následná exekuce mohou vzniknout až několik let po oddlužení. Podle komory může být podíl oddlužených s dluhy, které se nevymáhají v exekuci, až třikrát vyšší.

„Dluhová recidiva je reálným jevem, který je třeba brát při rozhodování o nastavení insolvenčních i exekučních pravidel v potaz,“ uvedl v podkladu pro poslance viceprezident komory Jan Mlynarčík.

Podle Institutu prevence a řešení předlužení data naopak ukazují, že oddlužení plní svou úlohu a funguje jako druhá šance. Institut uvedl, že se po oddlužení podle dat „vrátilo do ekonomiky“ 98 procent dřívějších dlužníků. „Z dat je zřejmé, že když předlužení lidé dostanou druhou šanci, tak ji využijí a dají si veliký pozor, aby se do nezvladatelných dluhů nedostali znovu. Do opětovných problémů končících exekucí se dostává naprosté minimum případů,“ uvedl šéf IPŘP Radek Hábl.

Také podle Pavly Aschermannové z organizace Rubikon nemají oddlužení sklony se rizikově zadlužovat. „Člověk, který se rozhodne vstoupit do oddlužení, je z velké míry rozhodnut změnit svůj postoj k financím a závazkům,“ uvedla Aschermannová.

ktk mha

Praha 25. ledna (ČTK) – Loni bylo v ČR zahájeno 407.694 nových exekucí, což znamená meziroční pokles o více než 18 procent. Jde o nejmenší počet nově zahájených exekucí minimálně za posledních 11 let. Vyplývá to z dat, které dnes ČTK sdělila Exekutorská komora.

„Opět se potvrzuje dlouhodobý trend predikovaný Exekutorskou komorou, tedy že exekucí bude každoročně zahajováno méně a méně,“ uvedl viceprezident komory Jan Mlynarčík. Významný podíl na tak velkém poklesu může podle něj mít i současná epidemická situace související s onemocněním covid-19.

„Na základě vládních opatření se plošně omezilo provádění exekucí, čímž dochází k faktické paralýze věřitelů, kteří ztrácí víru ve vymožení svých pohledávek,“ upozornil Mlynarčík.

Komora již loni varovala před navrhováním opatření, která mají za cíl omezit vymahatelnost práva, ať už jde o moratorium na exekuce či omezování tzv. mobiliárních exekucí. Ty jsou ale podle komory často jediným nástrojem, jak se věřitel ke svým prostředkům může dostat.

Data, z nichž komora čerpala, odpovídají stavu z rejstříku zahájených exekucí k 21. lednu 2021. Tento rejstřík spravovaný ministerstvem spravedlnosti je ještě postupně doplňován soudy. Předpokládaná změna absolutních čísel za loňský rok však bude podle Mlynarčíka jen minimální.

Prezident Miloš Zeman loni v listopadu podepsal novelu zákona, podle níž jsou exekuce movitých i nemovitých věcí až na výjimky pozastaveny do konce letošního ledna. Vláda původně navrhovala moratorium na exekuce jen u movitých věcí do konce února.

Novela prodlužuje nebo obnovuje změny některých pravidel insolvencí a exekucí v souvislosti s nynější koronavirovou krizí. Firmy v přechodných hospodářských potížích na sebe nemusí podat až do konce letošního června insolvenční návrh. Povinný souhlas věřitelů s prodloužením ochranného moratoria u insolvenčních návrhů je zrušen.

Zkrácení moratoria na exekuce movitých věcí o jeden měsíc komora uvítala. Usilovala ale o to, aby výjimka skončila už na konci roku. Platforma Exekutoři proti teritorialitě a Česká asociace věřitelů uvedly, že exekuční moratorium sníží vymahatelnost práva a poškodí věřitele.

Exekutorská komora České republiky sdružuje soudní exekutory, vykonává jejich samosprávu a dohlíží nad jejich úřední činností. Členství v komoře je pro všechny exekutory ze zákona povinné. Komora sídlí v Praze a má pobočku v Brně.

fd jw

Brno/Praha 6. ledna (ČTK) – Nejvyšší soud vrátil případ lounského zkrachovalého výrobce vagonů Heavy Machinery Services (HMS) na začátek, zrušil verdikt nižších instancí o konkurzu. Píše to server deníku E15. Soudy budou nyní muset znovu rozhodnout, zda nad vagonkou, která se dříve jmenovala Legios, vyhlásí konkurz, nebo povolí reorganizaci. Nejvyšší soud vrátil případ na začátek kvůli tomu, že rozhodnutí schůze věřitelů o reorganizaci HMS z roku 2014 je neplatné. Z hlediska zákona se schůze kvůli právním zmatkům ani nekonala, bez schůze věřitelů ovšem nemohly pozdější soudy o způsobu řešení bankrotu rozhodnout, píše server.

„Za této situace je rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, a to jak rozhodnutí, kterým byl zamítnut návrh na povolení reorganizace, tak rozhodnutí, kterým byl prohlášen konkurz na majetek dlužníka, předčasné. Tudíž nesprávné, neboť u dlužníka, u něhož je objektivně přípustná reorganizace, není možné rozhodnout o způsobu řešení úpadku před konáním schůze věřitelů. Ta může řešení úpadku svým usnesením závazně určit,“ stojí v publikovaném usnesení senátu Nejvyššího soudu vedeného soudcem Milanem Poláškem.

Vagonka dluží věřitelům přes tři miliardy korun a od roku 2014 je v úpadku. Na začátku případ řešil soudce Krajského soudu v Českých Budějovicích Josef Šimek. Později se však zjistilo, že se k rozhodování o této insolvenci dostal neoprávněně. Pod jeho dohledem se v roce 2014 konala schůze věřitelů. Na ní soud rozhodl o hlasovacích právech věřitelů. Schůze následně odsouhlasila reorganizaci HMS. Když se přišlo na to, že Šimek řeší případ nezákonně, odvolací soud reorganizaci zrušil. Případ se poprvé vrátil na start.

Pod vedením nového českobudějovického soudce Zdeňka Strnada následovala série jednání, dokazování, výslechů a právních sporů. V roce 2019 Krajský soud v Českých Budějovicích a následně i Vrchní soud v Praze odmítly reorganizaci vagonky s odůvodněním, že nesledovala poctivý záměr.

Kauza je jedním z kolbišť mezi byznysmeny Františkem Savovem a Michalem Strnadem, píše web. Podle serveru deníku E15 se mimo jiné řešilo, zda reorganizace v tomto případě neslouží jen prospěchu Savova. Naopak za opětovné vyhlášení konkurzu s HMS se staví zajištěný věřitel Gomanold. Ve vagonce totiž už není co reorganizovat, tvrdí firma obchodující s pohledávkami, s jejíž pomocí miliardář Jaroslav Strnad ovládl výrobce nákladních automobilů Tatra, dodává server.

fsl dr

Praha 6. ledna (ČTK) – V Česku bylo v roce 2020 vyhlášeno 17.396 osobních bankrotů, o sedm procent méně než předchozí rok. Zároveň bylo podáno 17.701 návrhů na osobní bankrot, o 13 procent méně než v roce 2019. Vyplývá to z aktuálních statistik společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, které má ČTK k dispozici. Za poklesem může být pandemie koronaviru.

Za meziročním poklesem stojí hlavně nízký počet osobních bankrotů ve druhém pololetí roku 2020, kdy bylo vyhlášeno o 4300 osobních bankrotů méně než ve stejném období roku 2019.

„Epidemie nového typu koronaviru tak téměř vymazala vliv novely insolvenčního zákona z poloviny roku 2019, jejímž cílem bylo umožnit oddlužení vyššímu počtu lidí. Před účinností novely se měsíční počet osobních bankrotů pohyboval kolem 1100, zatímco po účinnosti novely skokově vzrostl přibližně na dvojnásobek. Čísla z posledního čtvrtletí roku 2020 se však už pohybují na hodnotách blízkých době před účinností této novely,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Nejméně osobních bankrotů bylo vyhlášeno v prosinci, a to 1046 (o 301 méně než v listopadu). V prosinci byl zároveň podaný druhý nejnižší počet návrhů na osobní bankrot, konkrétně 1195, o 116 méně než v listopadu.

Prosincový pokles počtu podaných návrhů na osobní bankrot i počet vyhlášených osobních bankrotů se opakuje každý rok s různou intenzitou. Důvodem je především nižší počet pracovních dní a také dovolené mezi Vánocemi a Novým rokem. Prosinec je proto dlouhodobě měsícem, ve kterém je vyhlašováno nejméně osobních bankrotů, upozornila Kameníčková.

Nejvíce osobních bankrotů bylo v roce 2020 vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (2678), v Ústeckém kraji (2039) a ve Středočeském kraji (1918). Nejméně potom na Vysočině (565), v Pardubickém kraji (622) a v Karlovarském kraji (707).

Nejohroženějším regionem byl v uplynulém roce Ústecký kraj, kde bylo vyhlášeno v průměru 24,8 osobního bankrotu na 10.000 obyvatel. Následoval Karlovarský kraj s 24 osobními bankroty a Moravskoslezský kraj s 22,3 osobního bankrotu. Naopak v Praze a na Vysočině bylo vyhlášeno pouze 11,1 osobního bankrotu a v Pardubickém kraji 11,9. Průměr za celou ČR činil 16,3 bankrotu na 10.000 obyvatel.

Počet osobních bankrotů se meziročně zvýšil pouze v Praze (o devět procent) a v Jihomoravském kraji, ve zbytku republiky se snížil. Nejrychleji v Ústeckém kraji (o 19 procent), v Královéhradeckém kraji (o 18 procent) a v Pardubickém kraji (o 17 procent).

V červnu 2019 začala platit insolvenční novela s mírnějšími podmínkami pro oddlužení. Lidé tak mohou splatit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent dluhu, nebo by měli za pět let dorovnat aspoň 30 procent dlužné částky. V prvním případě jde o jakési zrychlené oddlužení, využitelné zejména v případě nižších dluhů. V druhém případě je oddlužení splněno, jestliže po pěti letech od schválení oddlužení dlužník neporušil svou povinnost vynaložit veškeré úsilí k uspokojení pohledávek věřitelů.

fd mha

Praha 6. ledna (ČTK) – Počet bankrotů firem byl loni nejnižší od roku 2008. V Česku bylo vyhlášeno 609 bankrotů obchodních společností, což bylo o 71 méně než předloni. Rovněž bylo vyhlášeno 7284 bankrotů podnikatelů, o 538 méně než v roce 2019. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, kterou dnes firma poskytla ČTK.

Počet návrhů na firemní bankrot loni klesl meziročně o 100 na 973, počet návrhů na bankrot podnikatelů se snížil o 1257 na 7412.

„Nízký počet firemních bankrotů může v současné ekonomické situaci vypadat paradoxně. Stojí za ním zejména dubnová novela insolvenčního zákona, tzv. lex Covid, která věřitelům od dubna do srpna fakticky znemožnila podávat na dlužníky insolvenční návrhy a společnostem v problémech zároveň umožnila nepodávat na sebe insolvenční návrh bez zbytečného odkladu,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Ve chvíli, kdy ve čtvrtém čtvrtletí začal počet návrhů na bankrot firem opět růst, omezilo se podle CRIF kvůli zhoršení epidemiologické situace fungování státních úřadů včetně soudů. Počet vyhlášených bankrotů tak zůstal přes nárůst návrhů nízký. V prosinci bylo podáno nejvíce návrhů na bankrot firem za 3,5 roku, počet bankrotů začne růst patrně až v letošním prvním čtvrtletí.

Počet návrhů na bankrot podnikatelů i počet jejich bankrotů byl nejnižší v prosinci, kdy soudy registrovaly 459 návrhů na bankrot podnikatelů (o 78 méně než v listopadu) a vyhlásily 433 bankrotů (o 105 méně než v listopadu).

„Bankroty podnikatelů se od firemních bankrotů v mnohém liší. Hlavním rozdílem je to, že ve většině případů se dějí ve formě oddlužení podnikatele, tedy stejným způsobem jako osobní bankroty. Dynamika bankrotů podnikatelů je proto obdobná jako u osobních bankrotů,“ upozornila Kameníčková. U podnikatelů tak nebyl ve čtvrtém čtvrtletí nárůst počtu insolvenčních návrhů, jako tomu bylo u firem.

Nejvíce firemních bankrotů bylo loni vyhlášeno v Praze (265), dále v Jihomoravském kraji (73) a v Moravskoslezském kraji (45). Naopak nejméně jich bylo vyhlášeno v kraji Vysočina (12), v Libereckém kraji a v Pardubickém kraji (shodně 14).

Nejvíce bankrotů podnikatelů bylo loni vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (910), v Ústeckém kraji (900) a v Jihomoravském kraji (712). Nejméně naopak v Karlovarském kraji (227), na Vysočině (272) a ve Zlínském kraji (285).

Nejvíce bankrotů firem bylo vyhlášeno v obchodu (143), dále ve zpracovatelském průmyslu (112) a v profesních, vědeckých a technických činnostech (68). Po přepočtu na množství registrovaných společností byla však nejrizikovějším odvětvím doprava a skladování, kde bylo v průměru vyhlášeno 25,8 bankrotu na 10.000 firem.

Mezi podnikateli bylo nejvíce bankrotů vyhlášeno ve stavebnictví (1576), v obchodu (1559) a ve zpracovatelském průmyslu (856). Po přepočtu na 10.000 podnikatelů byla nejrizikovější doprava a skladování se 77,5 bankrotu, následovaly ubytování, stravování a pohostinství se 60,4 bankrotu. Počet bankrotů podnikatelů v hlavních odvětvích meziročně nejvíce vzrostl v dopravě a skladování (o 12 procent) a naopak nejvíce klesl v zemědělství, lesnictví a rybářství (minus 12 procent).

fd jw