Archiv autora: Zdeňka

Praha 5. října (ČTK) – V září bylo v Česku vyhlášeno 37 bankrotů firem, o 23 méně než v srpnu. Méně jich bylo naposled v prosinci 2020. Rovněž bylo vyhlášeno 389 bankrotů podnikatelů, což bylo o 26 méně než v předchozím měsíci. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, kterou dnes firma poskytla ČTK. Zároveň stoupl počet návrhů na bankrot společností o pět na 83. Počet návrhů na bankrot podnikatelů klesl o 85 na 375.

„Počet bankrotů společností v září je opravu nízký nejen v porovnání s předchozím měsícem, ale také s celým zbytkem roku, kdy měsíčně zbankrotovalo průměrně 54 firem,“ uvedla analytička společnosti CRIF Věra Kameníčková. Také u podnikatelů jde o nízký počet vzhledem k měsíčnímu průměru. „Po červenci byl v říjnu nejnižší počet insolvenčních návrhů podnikatelů v tomto roce,“ dodala.

Největší firmou v konkurzu byl v září maloobchod s farmaceutickými přípravky Studio Moderna s obratem mezi 500 miliony a 999 miliony korun. Příčinou byla jeho velká ztráta v roce 2022 způsobená výrazným propadem tržeb, do té doby byly její výsledky průměrné. Největší ze společností, na které byl v září podán insolvenční návrh, je velkoobchod s počítačovým a komunikačním zařízením Witty s obratem přes 1,5 miliardy korun, uvedl vedoucí datového oddělení portálu www.informaceofirmach.cz Jan Cikler.

V celé ČR byl za posledních 12 měsíců vyhlášen bankrot u 658 firem, tedy u 16 z každých 10.000 aktivních společností. V poměru k počtu aktivních společností bylo nejvíce bankrotů firem za posledních 12 měsíců vyhlášeno v Moravskoslezském kraji, kde zbankrotovalo dvacet na 10.000 aktivních firem. Následuje Pardubický kraj s 19 bankroty a Ústecký kraj s 18 bankroty. Poměrově nejméně bankrotů naopak zaznamenal Středočeský kraj, kde bylo vyhlášeno osm bankrotů na 10.000 aktivních firem.

Za uplynulý rok stoupl meziročně nejvíce počet bankrotů obchodních společností na Královéhradecku a Zlínsku. Naopak výraznější pokles počtu bankrotů firem vykázal Olomoucký kraj.

Z pohledu odvětví se za uplynulý rok nejvíc zvýšil počet bankrotů firem ve zpracovatelském průmyslu. Naopak snížení počtu bankrotů nejvíce zaznamenalo odvětví administrativních činností. Bankrotem jsou nejvíce ohroženy společnosti v dopravě a skladování, kde za 12 uplynulých měsíců zbankrotovalo 27 z 10.000 aktivních firem, dále pak ve zpracovatelském průmyslu a v odvětví ubytování a stravování.

Za posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno 4978 bankrotů podnikatelů, o 480 méně než v předchozím období. Počet jejich bankrotů se snížil ve všech krajích. Nejvyšší pokles, a to o 25 procent, zaznamenalo Liberecko. Jedinou oblastí, kde počet bankrotů podnikatelů stoupl, byla výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla. Naopak nejvíce, o 24 procent, klesl v ubytování a stravování.

fd ptd

Praha 4. října (ČTK) – Počet prohlášených konkurzů živnostníků a občanů v prvních třech čtvrtletích letošního roku proti stejnému loňskému období stoupl, naopak klesl počet insolvenčních návrhů, povolených oddlužení, prohlášených konkurzů firem i jejich reorganizací. Vyplývá to ze statistik, které ČTK poskytla společnost InsolCentrum.

Počet konkurzů firem klesl do konce září o deset procent na 475. Reorganizací ubylo 38 procent na 13. U živnostníků stoupl počet konkurzů o 19 procent na 131, u občanů o více než 15 procent na 142. Počet insolvenčních návrhů se snížil o tři procenta na 16.072, počet oddlužení o pět procent na 14.455.

„Výkon tuzemské ekonomiky stále balancuje na hraně recese, nicméně se tento stav stále nepromítá do vyššího počtu insolvencí. Je však známo, že insolvence se projevují až s určitým časovým zpožděním od nástupu krize,“ uvedla jednatelka společnosti Jarmila Veselá.

Z dlouhodobého hlediska se podle ní stále potvrzuje nízký počet insolvencí v ČR. Ve třetím čtvrtletí se snížil počet prohlášených insolvencí ve všech krajích napříč ČR. Mezičtvrtletně soudy povolily méně oddlužení, a to 4532 osobám.

Z firem zaměstnávající větší počet zaměstnanců byl ve třetím čtvrtletí podán insolvenční návrh na společnosti MSA a Studio Moderna. U krachu energetického holdingu situace zůstává pro věřitele stále nejistá.

Počet prohlášených konkurzů firem se ve třetím čtvrtletí výrazně nezměnil, bylo prohlášeno 143 konkurzů firem, o tři méně než v předešlém čtvrtletí. Nejvíce firem v nově prohlášených konkurzech podnikalo ve velkoobchodu, maloobchodu a opravě a údržbě motorových vozidel, a to 36. Ve zpracovatelském průmyslu jich bylo 24 a v činnostech u nemovitostí 21. Zajímavostí jsou dvě firmy s větším počtem zaměstnanců, které působily ve zpracování a konzervování masa a výrobě masných výrobků. Šlo o firmy Masoprodej a Uzeniny z komína.

Ve třetím čtvrtletí 2023 soudy povolily dvě reorganizace. První se týkala Hotelu Karolína v Harrachově, kde nastaly problémy z důvodu pozastavení financování na přístavbu a stavební úpravy areálu hotelu. Druhým subjektem je společnost Manta Commodities SE, která se zabývá obchodem s elektřinou a plynem. Do problémů se dostala v souvislosti s energetickou krizí.

fd ptd

Praha 29. září (ČTK) – Dluhy českých domácností u bank v srpnu meziměsíčně stouply o osm miliard korun na 2,22 bilionu korun. Zadlužení firem vzrostlo o 7,6 miliardy na 1,33 bilionu korun. Také meziročně byly dluhy domácností i firem vyšší, u domácností to bylo zhruba o 103 miliard korun a u firem o 26 miliard Kč. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes na webu zveřejnila Česká národní banka (ČNB).

Dluhy českých domácností u bank rostou od února 2016. Výjimkou byl loňský duben, kdy se meziměsíčně snížily zhruba o 20 miliard na 2,067 bilionu korun. Podle ČNB ale tehdejší statistiku ovlivnilo odebrání bankovní licence Sberbank CZ. Letošní dubnovou statistiku naopak ovlivnil odkup portfolia úvěrů Sberbank CZ. Poslední dubnový víkend přešli úvěroví klienti Sberbank CZ podle dřívějšího vyjádření insolvenční správkyně banky Jiřiny Lužové do České spořitelny.

Nad bilion korun se zadlužení českých domácností poprvé dostalo v červnu 2010. Úroveň 1,5 bilionu přesáhlo v září 2017 a v říjnu 2021 se dostalo nad dva biliony korun. Téměř čtyři pětiny objemu dluhů domácností u bank představují úvěry na bydlení. V srpnu se podle ČNB meziměsíčně zvýšily o 0,3 procenta na 1,725 bilionu korun.

Zadlužení firem dlouhodobě kolísalo, od letošního března roste. Podle původní doby splatnosti mají mezi úvěry poskytnutými nefinančním podnikům nejvýznamnější podíl dlouhodobé úvěry. V srpnu jejich objem dosáhl 721 miliard korun, což je 55 procent z celkového objemu úvěrů poskytnutých tomuto sektoru, uvedla banka.

Centrální banka zveřejňuje statistiku každý měsíc. V srpnu byla bankovní statistika v ČR sestavena ze zdrojových dat 45 aktivně působících bank a poboček zahraničních bank, bez ČNB.

fsl mha

Praha 27. září (ČTK) – Vláda vstoupí do řízení u Ústavního soudu, ve kterém Krajský soud v Hradci Králové navrhuje zrušení části insolvenčního zákona. Kabinet o tom rozhodl na dnešním zasedání, vyplývá z výsledků zveřejněných na webu Strakovy akademie. Podle návrhu příslušné ustanovení krátí řadové věřitele dlužníka v insolvenci na úkor státu.

Podle královéhradeckého soudu je v rozporu s ústavním pořádkem ustanovení, které přeměňuje pohledávku smluvního partnera dlužníka v úpadku, plátce DPH, na pohledávku státu s přednostním pořadím. „Takto se umenšuje ta část majetkové podstaty, z níž mají být v insolvenčním řízení následně uspokojováni ‚řadoví‘ věřitelé,“ stojí v návrhu.

Tito věřitelé jsou pak podle návrhu kráceni na svém právu vlastnit majetek, a to ve prospěch státu. „Stát nepřebírá daňovou pohledávku od původního věřitele, ale na základě pravidla, které sám vytvořil, se posouvá do výhodnějšího postavení věřitele s přednostním právem na uspokojení,“ tvrdí navrhovatel.

K návrhu na vstup do řízení se vyjádřila dvě ministerstva, přičemž ministerstvo spravedlnosti označilo za rozhodující stanovisko ministerstva financí. Úřad ministra Zbyňka Stanjury (ODS) pak doporučil, aby vláda do řízení vstoupila a usilovala o to, aby Ústavní soud návrh zamítl. Kabinet se dnes s tímto stanoviskem ztotožnil.

jzf snm

Praha 20. září (ČTK) – Sněmovní ústavně-právní výbor dnes přerušil projednávání vládního návrhu na zkrácení doby oddlužení z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Poslanci nyní budou moci předkládat pozměňovací návrhy. Výbor se k předloze vrátí pravděpodobně začátkem listopadu. Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. Navrhované změny insolvenčního zákona vychází z evropské směrnice a měly by proces zpřístupnit širšímu okruhu podnikatelů i spotřebitelů.

Úpravy mají podle ministerstva spravedlnosti zajistit to, aby lidé v úpadku získali druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky. Náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav zdůraznil, že novela obsahuje mnoho kontrolních a dohledových mechanismů, aby dlužník splácel podle svých možností.

Část poslanců se ale k navrhovanému znění novely stavěla rezervovaně a podávání úprav již ohlásila. „Vládní návrh zasahuje do, řekněme, sociálního smíru mezi věřiteli a dlužníky,“ prohlásila Helena Válková z opozičního hnutí ANO. Pozměňovacími návrhy by podle ní měly obnovit rovnováhu mezi věřiteli a dlužníky. Poslanec ODS Pavel Staněk míní, že začlenění evropské směrnice do českého právního řádu mělo být minimalistické, když předpokládá tříletou dobu oddlužení jen pro podnikatele. Uvedl ale, že novelu jako celek napadat nechce s ohledem na to, že jde o vládní návrh.

Nyní jsou možnosti oddlužení prakticky dvě. Základní předpokládá, že lidé uhradí za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud zaplatí méně, o jejich oddlužení na konci procesu rozhoduje soud. Ve druhé variantě musejí lidé uhradit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Senioři, zdravotně postižení lidé a lidé s dluhy z dětství mají zvýhodněný režim.

Novela zavádí tříletý proces oddlužení s možností prodloužení, déle by také mohl trvat prodej zbytkového dlužníkova majetku. Osvobození od placení zbývajících dluhů by nově nebylo podmíněno splacením určité části pohledávek věřitelů. Povinnosti by dlužník splnil, pokud by „dosáhl předpokládané míry uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů určené insolvenčním soudem v rozhodnutí o schválení oddlužení„.

Pro řádné plnění povinností by dlužník musel při plnění splátkového kalendáře plně využívat možnosti svých příjmů a dosahovat odpovídající mzdy, nebo jiného příjmu. Nesměl by uměle své příjmy snižovat. Předpokladem povolení oddlužení by zůstala podmínka, že ostatní věřitelé obdrží alespoň tolik, kolik zpravidla při plnění splátkového kalendáře obdrží insolvenční správce za svou činnost. Předloha podle zdůvodnění zakotvuje přísnější požadavky na řádné plnění povinností dlužníka i na dohled ze strany insolvenčního správce tak, aby dlužník splatil dluhy v nejvyšší reálně dosažitelné míře.

mbc ptd

Praha 19. září (ČTK) – Češi zaujímají mírou zadluženosti ve srovnání s ostatními státy EU desátou nejnižší pozici, půjčku má v ČR 46 procent lidí. Vyplývá to z Indexu prosperity a finančního zdraví Čechů České spořitelny, datového portálu Evropa v datech a Sociologického ústavu AV ČR, který dnes jejich zástupci představili novinářům.

Ve srovnání s členskými státy EU si podle indexu Češi půjčují spíše méně. Z dat Eurostatu vyplývá, že celkový dluh domácností v roce 2021 představoval 34 procent HDP, průměr EU dosahoval 58 procent, uvedl analytik Evropy v datech Milan Mařík.

Nejčastějšími půjčkami jsou podle červnového průzkumu agentury Ipsos mezi 2000 respondenty hypotéky a spotřebitelské úvěry. Problém se splácením měla v posledním roce čtyři procenta dlužníků, třetina z nich řešila situaci novou půjčkou. Hypotéku má 40 procent dlužníků a spotřebitelský úvěr 36 procent. Téměř čtvrtina Čechů má tři a více dluhů.

S exekucí v domácnosti se setkala pětina Čechů. U lidí, kteří mají půjčky, jde o 26 procent. Za vysokým podílem lidí, kteří mají zkušenost s exekucí, stojí především legislativa, jež byla v Česku dříve problematická, míní zakladatel Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl.

Mezi rizikové faktory patří vedle nevěrohodných poskytovatelů půjček zejména výše splátek. Ta by podle expertů neměla překročit hranici třetiny příjmu. „O půjčce by měl klient vždy uvažovat v kontextu jeho domácího rozpočtu a přihlédnout k tomu, jak ho splátka půjčky zatíží. Za bezpečnou míru považujeme pokud splátky nepřesáhnou 30 procent měsíčních výdajů a zůstanou v kategorii zbytných výdajů,“ uvedl šéf nezajištěných úvěrů ve spořitelně Lukáš Kulhavý.

Splátkami půjček a úvěrů přesahujícími 30 procent měsíčního příjmu je zatížena téměř čtvrtina českých domácností, které mají nějaký úvěr nebo půjčku. Každá čtvrtá domácnost ze zadlužených má obtíže vyjít se svým příjmem nebo je ve zpoždění s pravidelnými měsíčními platbami, vyplývá z analýzy Sociologického ústavu AV ČR.

Zatímco na začátku roku mírně klesl podíl Čechů s finančními problémy, od března opět narůstá. „V dubnu i v červnu vzrostl podíl Čechů, kteří vycházejí se svým příjmem s obtížemi. Klesl také podíl lidí, kteří jsou schopni na konci měsíce něco ušetřit, a naopak narostl podíl těch, kteří musejí sahat do úspor,“ podotkla Kamila Fialová ze Sociologického ústavu AV ČR. Nyní s penězi nevychází 60 procent Čechů, což je o pět procentních bodů více než v březnu, dodala.

Ohledně své finanční situace jsou lidé podle autorů indexu nicméně optimističtější. Zatímco v dubnu 35 procent Čechů předpokládalo, že se jejich ekonomická situace zhorší, v červnu tento podíl klesl na 29 procent. Naopak mírně narostl počet těch, kteří vyhlížejí zlepšení. Na tom má v 80 procentech případů vidina zvýšení příjmů. Pětina z těch, kteří očekávají zlepšení, pak v dohledné době splatí úvěr či hypotéku, což jim pomůže zlepšit současnou finanční situaci.

fd ptd

Praha 18. září (ČTK) – Milostivého léta na sociální odvody využilo dosud skoro 143.000 živnostníků a přes 32.000 zaměstnavatelů. Při splacení původního dluhu na pojistném se jim odpustí penále za celkem téměř 1,3 miliardy korun. Na tiskové konferenci to dnes oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dodal, že osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) už srovnaly dluhy za 630 milionů korun, u firem se částka vyčísluje. Ředitel České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) František Boháček upozornil na to, že doba neplacení odvodů se živnostníkům nezapočítává do nároku na penzi. Důchod pak nemusejí dostat.

Srovnání dluhu na sociálních odvodech bez penále umožňuje třetí kolo milostivého léta od začátku července do konce listopadu. Dá se využít na dlužné pojistné, které se mělo zaplatit do začátku loňského října. Akce se nevztahuje na případy, kdy odvody, penále a exekuční náklady vymáhá soudní exekutor. Do milostivého léta se mohou dlužníci přihlásit jen přes ePortál ČSSZ.

„Tato příležitost se prostě opakovat nebude. Na rovinu – z dlouholetých zkušeností víme, že tyto finanční prostředky v zásadě byly nedobytnými pohledávkami. Pro stát je výhodné touto formou získat alespoň část těchto finančních prostředků. Zároveň je i do určité míry výhodné pro celou společnost, že díky tomuto (milostivému létu) je nějaká část lidí schopná se vrátit ze šedé zóny do normálního fungování,“ řekl ministr. Zdůraznil, že dluh se lidem neodpouští a musejí ho srovnat. Nemusejí ale platit penále.

K 12. září oddlužení bez penále využilo téměř 143.000 živnostníků. Odpustí se jim zhruba 650 milionů korun. Splatili ale už kolem 630 milionů korun. Zapojilo se také přes 32.000 zaměstnavatelů, nebudou muset platit penále za zhruba 628 milionů korun. Částka, kterou ale státu doplatí, se vyčísluje. Milostivého léta může využít 402.000 dlužníků na odvodech. Víc než dvě pětiny z nich to už udělaly, podotkl Jurečka.

Do aplikace k milostivému létu na webu úřadu je možné se přihlásit přes datovou schránku nebo přes elektronickou identitu. Využít je možné třeba identitu bankovní. Pro přihlášení zájemce volí na portále část pro zaměstnavatele, nebo pro živnostníky. Dozví se, kolik případně do začátku loňského října neuhradil a jaké je penále i exekuční náklady. Může odkliknout oznámení o úhradě. Pokud je dlužník současně živnostník i zaměstnavatel, musí podat obě oznámení. Dluh do 5000 korun je nutné srovnat do konce letošního listopadu jednorázově. U vyšších částek jsou možné splátky.

Při zaslání oznámení o zapojení do milostivého léta se vygeneruje potvrzení. Zobrazí se i údaje pro platbu, a to také QR kód. Úřad už dřív oznámil, že pokud se platební údaje nezobrazí, musí se splnění podmínek nejdřív ještě posoudit. Poté klient dostane od příslušné okresní správy vyrozumění. Informace o postupu najdou klienti v datových schránkách. Popis a videonávod zveřejnila správa na svém webu.

ktk snm

Praha 14. září (ČTK) – Praha se připojí k takzvanému milostivému podzimu, kdy se dlužníci mohou zbavit svých dluhů vůči státu a samosprávám. Kromě magistrátu se k akci připojí také 12 radnic městských částí. Rozhodli o tom dnes pražští zastupitelé. Lidé v metropoli dluží přes deset miliard korun, z nichž dluh k radnicím a magistrátu činí 12,87 milionu, nejčastěji za poplatek za psy. O materiálu jednali zastupitelé v červnu, kdy rozhodnutí odložili, neboť zákon umožňující oddlužení nebyl propsán do Sbírky zákonů. Akce začala v létě a potrvá do konce listopadu.

„Milostivý podzim je akce, která navazuje na opakované milostivé léto. Nicméně podzim řeší jiné exekuce, týká se správních exekucí, které vedou úřady a primárně největší potenciál má u dluhů, exekucí vedených finanční a celní správou,“ řekl radní Adam Zábranský (Piráti).

Většinu peněz dluží lidé státu. „V Praze se to týká dluhů ve výši necelých 13 milionů korun. Odpuštěné příslušenství pak je necelé tři miliony. Vnímám to jako příležitost upozornit Pražany, že mohou řešit své dluhy vůči státu,“ řekl Zábranský.

Nejvyšší částky dosahují dluhy za poplatky za psy, více než 6,83 milionu korun. Na druhém místě je dluh za místní poplatek za užívání veřejného prostranství, který dosahuje téměř čtyř milionů korun. Lidé také dluží 1,36 milionu korun za poplatky za svoz odpadu.

Dokument zastupitelé projednávali podruhé, poprvé to bylo na zasedání letos před prázdninami. „V červnu nebyl ve Sbírce zákonů, což jsem považoval za skandální, tudíž jsme nemohli hlasovat o něčem, co neexistovalo,“ řekl poslanec a opoziční zastupitel Patrik Nacher (ANO).

K akci se přidala také většina velkých městských částí. „To, že se Praha a městské části připojily, je spíš marketingová záležitost. Tím, že o tom mluvíme, tak pomůžeme tomu, abychom připomněli Pražanům, kteří mají dluh vůči státu,“ dodal Nacher.

Milostivý podzim navázal na dvě dřívější akce s názvem milostivé léto, které umožnily lidem s exekucí zbavit se svých dluhů u veřejných institucí. Pokud splatili původní dlužnou částku a poplatek 908 korun exekutorovi, tak penále, úroky a další platby se jim odpustily a exekuční řízení se zastavilo. V Praze se většina zastavených exekucí týkala pokut za jízdu načerno.

brn snm

Praha 11. září (ČTK) – Průměrná délka řízení u okresních i krajských soudů se loni opět snížila, mezi jednotlivými soudy ale v rychlosti práce panují značné rozdíly. Vyplývá to z výroční zprávy o stavu justice, kterou dnes představilo ministerstvo spravedlnosti. Ministr Pavel Blažek (ODS) označil situaci v českém soudnictví za stabilní. Vyzdvihl zlepšení situace u správních soudů, častější ukládání peněžitých trestů a využívání dohody o vině a trestu. Jeho náměstek Karel Dvořák na dnešní tiskové konferenci zmínil jako problematické vyřizování elektronických platebních rozkazů a přetíženost soudců v opatrovnických věcech.

Dvořák míní, že ohledně rychlosti soudních řízení ještě existuje prostor pro zlepšení. „Zásadní je, jak fungují elektronické systémy. Na 21. století je pořád kostrbaté to, jak se spis dostane od okresního soudu ke krajskému, a to, že máme jiný systém vedení spisu u okresního soudu než u krajského soudu. Tam si myslím, že zkrácení možné je čistě z hlediska vnitřní organizace toho, jak pracuje justice,“ uvedl na dotaz ČTK.

Občanskoprávní řízení u okresních soudů trvalo loni v průměru 269 dní, o dva dny méně než předloni. Nejrychlejší instituce většinou spadají pod českobudějovický a středočeský krajský soud, nejpomalejší pod krajské soudy v Ústí nad Labem a Brně a pod pražský městský soud. Autoři výroční zprávy zdůraznili, že za délkou řízení často nestojí neefektivnost daných soudů, ale zátěž případů z minulých let.

Civilní řízení se často týkají elektronických platebních rozkazů, které nenabyly právní moci ve zkrácené formě řízení, tedy bez slyšení žalované strany. Podle Dvořáka se to děje ve více než 60 procentech případů. „Je zjevné, že je tady určitý systémový nedostatek a týká se doručování elektronických platebních rozkazů,“ zmínil s tím, že změnu by mohla přinést chystaná novela občanského soudního řádu.

Trestní řízení u okresních soudů zabralo v průměru 183 dní, předloni to bylo 205. Ke zkrácení řízení mohl přispět mimo jiné právě i stále rostoucí počet uzavřených dohod o vině a trestu. Statistiky ukazují i to, že k okresním soudům míří méně trestních kauz než dříve.

U krajských soudů zůstávají délky řízení výrazně vyšší než u okresních, což souvisí se složitostí vyřizovaných případů. Prvostupňové – tedy neodvolací – občanskoprávní řízení tam loni průměrně trvalo 978 dní, předloni to podle statistik bylo 1305 dní. Tento výrazný rozdíl zapříčinilo podle Dvořáka i to, že se soudy zbavují případů z covidových roků. Trestní řízení zabralo 517 dní namísto předloňských 562, správní řízení 439 dní místo předloňských 511. „Správní soudnictví se dostává do stále lepší kondice. Daří se již vyřizovat více věcí, než kolik věcí napadá. To znamená, že soudy jsou schopny likvidovat nedodělky,“ komentoval to Dvořák. Ministerstvo v předchozích letech přidělilo ke správním úsekům více soudců.

Podle ekonomického náměstka Radomíra Daňhela stojí za zrychlením rozhodování soudů rovněž to, že u nich nyní pracuje nejvíce soudců za posledních několik let – jejich počet se od loňska zvýšil z 2099 na 3063, což je plný plánovaný stav.

Loni působilo u celkem 86 okresních soudů 1819 soudců, z toho 1213 žen. U krajských soudů pracovalo 937 soudců. I zde převažovaly ženy, kterých bylo 508. Poměr žen a mužů v talárech se tradičně obrací u soudů vyšších stupňů, a tak tomu bylo i loni. U dvou vrchních soudů působilo 128 soudců, z toho 76 mužů. U Nejvyššího soudu rozhodovalo 59 mužů a 12 žen a u Nejvyššího správního soudu 22 mužů a 13 žen.

K problému elektronizace justice Daňhel uvedl, že se o ní léta jen hovořilo a první reálné kroky ministerstvo podniklo až loni, kdy uzavřelo smlouvu na dodání systému, jehož součástí bude i elektronický soudní spis. „Na něj budou navazovat všechny další systémy v dalších agendách. Insolvenční agendu chceme převést do konce letošního roku, další agendy by měly následovat v dalších letech,“ popsal.

V současné době existuje v justici více než 50 informačních systémů. „Co se týče jejich konstrukce, aktuálně se nacházíme v minulém století,“ podotkl náměstek. Krok ke změně podle něj umožnilo to, že se pro IT oblast podařilo v letošním rozpočtu ministerstva vyjednat přes 1,2 miliardy korun. Peníze na elektronizaci chce úřad čerpat i z evropských programů, kde má zažádáno o více než miliardu korun.

Průměrná délka řízení u okresních soudů (dny):

Zdroj: Výroční statistická zpráva Ministerstva spravedlnosti ČR

tep ptd mha

Praha 5. září (ČTK) – V srpnu bylo v Česku vyhlášeno 60 bankrotů firem, o deset více než v červenci. Rovněž bylo vyhlášeno 415 bankrotů podnikatelů, což bylo o 82 více než v předchozím měsíci. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, kterou dnes firma poskytla ČTK. Zároveň stoupl počet návrhů na bankrot společností o dva na 78 a počet návrhů na bankrot podnikatelů o 104 na 456, ukázala.

Přes nárůst byl srpen z hlediska bankrotů podnikatelů mírně podprůměrným měsícem. „Počty bankrotů fyzických osob podnikatelů zůstávají i přes meziměsíční nárůst poměrně nízké, což je dáno mimo jiné i letním obdobím. Podle počtu návrhů na bankrot v posledních měsících by se však počet bankrotů neměl výrazněji zvyšovat ani v dalších měsících,“ uvedla dnes analytička CRIF Věra Kameníčková.

Nejvíce bankrotů na 10.000 aktivních firem bylo podle firmy vyhlášeno v odvětví dopravy a skladování (27), ve zpracovatelském průmyslu (20) a v ubytování a stravování (18). Nejméně jich zaznamenalo odvětví vzdělávání a zdravotní a sociální péče (čtyři), v informačních a komunikačních činnostech (sedm) a v odvětví nakládání s nemovitostmi (osm).

Největší subjekt, u kterého byl vyhlášen bankrot, je společnost MSA s ruskými konečnými vlastníky. Společnost už několik let nezveřejňuje výkazy, v roce 2019 měla tržby přes jednu miliardu Kč a zaměstnávala okolo 400 zaměstnanců. Předmětem jejího podnikání je výroba potrubních armatur.

Další velkou zkrachovalou společností z hlediska tržeb i počtu zaměstnanců je Tesasing z Teplic, výrobce kovových konstrukcí a jejich dílů. Ta také nezveřejňuje výkazy, podle posledních v roce 2019 měla tržby přes 120 milionů Kč a 90 zaměstnanců. Z hlediska obratu je velkou zkrachovalou společností Premiot Group z Prahy, která se zabývá pronájmem a správou vlastních nebo pronajatých nemovitostí. Ve skupině je velké množství dceřiných společnosti. Insolvenční návrhy podaly například společnosti Studio Moderna z Prahy či Ekoklima z Milevska.

Také mezi podnikateli bylo poměrově nejvíce bankrotů na 10.000 subjektů v odvětví dopravy a skladování (57). Následovalo stavebnictví (41) a ubytování a stravování (29). Nejmenší část podnikatelů zbankrotovala v odvětví vzdělávání a zdravotní a sociální péče (pět), informačních a komunikačních činnostech (sedm) a profesních, vědeckých a technických činnostech (devět).

fd rdo