Sněmovna poslala do finále širší změny zákona o soudech

Praha 10. prosince (ČTK) – Širší změny zákona o soudech a soudcích jsou ve Sněmovně před závěrečným schvalováním. Vláda navrhuje například zákaz opakovaného jmenování předsedů soudů, povinnou praktickou přípravu justičních kandidátů nebo omezení rozhodování laických přísedících v trestních řízeních. Předlohu ale pravděpodobně čekají některé změny, například v tvorbě komise pro výběr nových soudců.

Cílem novely je podle ministerstva spravedlnosti zejména zavedení jednotného a transparentního systému výběru soudců a soudních funkcionářů. Dolní komora by ji měla schvalovat v lednu.

Komisi pro výběr nových soudců zřejmě nebude sestavovat ministr spravedlnosti, když kritici se obávali možného vlivu politiků na soudní moc. Podle doporučení ústavně-právního výboru by měli být zapojeni do tvorby komise předsedové krajských soudů a obou nejvyšších soudů.

Pochyby budil také princip, podle kterého by s předsedou soudu končil i jeho místopředseda. Předseda ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS) řekl, že i kvůli tomu změnu zákona nepodpoří, soudy by podle něho neměly být řízeny podle manažerského principu. Kritizoval také výběr soudců komisí, když odpovědnost za jmenování soudců nesou ministr spravedlnosti a prezident republiky. Výběrové komise Benda označil za alibismus, kdy odpovědnost nenese nikdo.

Do zákona by se mohlo dostat podle dřívějšího doporučení právního výboru i zrušení přísedících v civilních sporech, což dlouhodobě prosazuje opoziční TOP 09. Poslankyně ANO Taťána Malá a šéf pirátského klubu Jakub Michálek chtějí uzákonit zveřejňování soudních rozhodnutí v internetové databázi, byť podle odlišných pravidel. Sociální demokratka Kateřina Valachová navrhla, aby evropské příkazy k obstavení účtu posuzoval výhradně Obvodní soud pro Prahu 1. Dominik Feri (TOP 09) chce například zavést psychologickou pomoc pro soudce a také možnost půlročního studijního volna jednou za 15 let práce, která by se týkala soudců starších 45 let.

Současný systém přípravy a výběru soudců není u krajských soudů jednotný. Někde například vůbec nepůsobí justiční čekatelé, nahradili je asistenti soudců. Novela proto současné justiční čekatele ruší. U soudů by měli působit hlavně asistenti, kteří budou jednotlivým soudcům pomáhat s vyřizováním každodenní agendy.

Asistenti se složenou justiční zkouškou i uchazeči z jiné právní praxe s rovnocennou odbornou zkouškou se budou moci přihlásit do výběrového řízení na nově vytvořenou pozici justičního kandidáta. V rámci roční přípravy by si tito vybraní kandidáti měli osvojit dovednosti nezbytné pro práci soudce. Až poté se budou smět přihlásit do výběrového řízení na post konkrétního soudce.

Součástí novely jsou i jednotná pravidla pro výběr předsedů okresních, krajských a vrchních soudů. Předpokladem pro jmenování do funkce bude alespoň pětiletá praxe na pozici soudce a úspěšné absolvování konkurzu. Předpis také stanoví, že předsedové okresních, krajských a vrchních soudů nebudou smět vykonávat svou funkci opakovaně u téhož soudu.

Přísedící, tedy takzvaní soudci z lidu, by měli podle vládní novely i nadále spolurozhodovat v trestních věcech jen u případů úmyslných trestných činů, kde činí horní hranice sazby nejméně deset let. Výjimkou mají být majetkové a hospodářské činy, o nichž má nově rozhodovat pouze samotný soudce.

mbc rot