Archiv autora: Marek Waldhauser

Ostrava 15. prosince (ČTK) – Krajský soud v Ostravě dnes zamítl žalobu společnosti Vítkovice, a. s., týkající se prodeje výrobních částí firmy Vítkovice Power Engineering (VPE) – divizí Energetické strojírenství a Mostárna. Nešlo podle něj o naléhavý právní zájem. ČTK to dnes řekli insolvenční správce VPE David Vandrovec a mluvčí Vítkovic Eva Kijonková.

Insolvenční správce části Vítkovic prodal v roce 2017, Vítkovice podaly žalobu v roce 2018. Soudní jednání začalo minulý týden.

Vítkovice se proti rozhodnutí odvolají. „Soud verdikt zdůvodnil tím, že nejde o takzvaný naléhavý právní zájem a rozhodnutí soudu o samotné podstatě žaloby by nijak nezměnilo postavení Vítkovic ve sporu o transparentnost a výsledek prodeje majetku společnosti Vítkovice Power Engineering,“ uvedla Kijonková.

Společnost Vítkovice, a. s., byla mateřskou firmou VPE, které před čtyřmi lety skončily v insolvenci. „Vítkovice trvají na tom, že prodejní proces nebyl v pořádku a po písemném vyhotovení rozsudku se proti němu odvolají,“ uvedla Kijonková.

Vandrovec řekl, že je mu trochu líto, že se soud nezabýval argumenty uvedenými v žalobě. „Jsme přesvědčeni o tom, že ty argumenty byly nesmyslné. Ale důležité je, že to takhle dopadlo,“ řekl insolvenční správce.

VPE se zabývaly hlavně výstavbou a dodávkami elektráren a patřily k nejdůležitějším firmám někdejší strojírenské skupiny Vítkovice Machinery Group ostravského podnikatele Jana Světlíka. V roce 2016 skončily v úpadku, do potíží je dostala mimo jiné problémová stavba hnědouhelné elektrárny Yunus Emre společnosti Adularya v Turecku. Insolvenční návrh na sebe tehdy podala sama firma.

Věřitelé pak přihlásili u soudu pohledávky za více než 71 miliard korun. Povolili firmě reorganizaci, ale v roce 2017, poté co to navrhlo představenstvo firmy, soud poslal VPE do konkurzu. V té době měla firma okolo 800 zaměstnanců. Mateřské Vítkovice, a. s., se od návrhu na konkurz distancovaly.

Insolvenční správce Vandrovec poté začal části VPE rozprodávat. Klíčové výrobní části VPE, takzvanou Kotlárnu a Mostárnu, prodal v září 2017. Vítkovice, a. s., podaly v lednu 2018 žalobu, žádaly, aby soud smlouvu o prodeji zrušil.

Kotlárna a Mostárna pak patřily společnosti Vítkovické strojírny, která skončila v úpadku v dubnu 2018. Insolvenční návrh podala sama firma, podle jejích představitelů byla právě žaloba Vítkovic, a. s., důvodem, proč firma nedostala bankovní úvěr a proč neměla ani na výplaty či nákup surovin.

Insolvence Vítkovických strojíren skončila v roce 2019, kdy se během reorganizace stala jejich novým majitelem společnost Vítkovice Energetické Strojírenství, jejímiž podílníky byly firmy podnikatelů Jaroslava Strnada a Martina Ulčáka. Nyní mostárna patří do Strnadovy skupiny CE Industries a kotlárna do skupiny E-Invest, jejíž majitel Ulčák letos zemřel, pozůstalost dosud nebyla vypořádána.

vpl

Františkovy Lázně (Chebsko) 11. prosince (ČTK) – Městský soud v Praze povolil reorganizaci společnosti Františkovy Lázně SAVOY a. s., která na sebe začátkem prosince podala návrh na vyhlášení insolvence. Firma, která provozuje ve Františkových Lázních tři lázeňské hotely, se dostala do finančních problémů v důsledku vládních opatření proti šíření koronaviru. Nyní má ale šanci na záchranu, aniž by její věřitelé přišli o peníze, vyplývá z dokumentů v insolvenčním rejstříku.

Společnost má nyní po vyhlášení úpadku 120 dnů na to, aby předložila doplněný reorganizační plán, o němž budou následně věřitelé hlasovat. Předpřipravená reorganizace počítá se stoprocentním uspokojením pohledávek věřitelů. Pomůže vstup nového investora, který poskytne finance, informovala společnost ČTK.

„Rozhodnutí Městského soudu v Praze umožní další pokračování a rozvoj Františkovy Lázně SAVOY a.s. Jsme potěšeni, že nám soud umožnil pokračovat v dokončení námi navržené reorganizace,“ uvedl předseda představenstva Františkovy Lázně SAVOY a. s. Tomáš Krajčír.

Kvůli pandemii koronaviru klesla letos návštěvnost hotelů, které firma provozuje, o 45 procent. Hotely byly dlouho zavřené, chyběla klientela ze zahraničí. Hotely SAVOY sice požádaly o státní pomoc v programu COVID – Lázně, peníze ale ani do začátku prosince nepřišly. Zatímco vloni do konce září měla firma tržby ve výši 123,6 milionu korun, letos to v stejném období bylo jen 52,657 milionu korun.

Firma se tak dostala do situace, kdy 77 věřitelům dluží 94 milionů. Největším věřitelem je Raiffeisenbank s pohledávkou přes 50 milionů korun.

Podle reorganizačního plánu by lázeňská společnost, která zaměstnává zhruba 150 lidí, měla letos skončit ve ztrátě 28,1 milionu korun. Se ztrátou počítá i v příštím roce, ale už od roku 2022 očekává ziskové hospodaření.

O vyhlášení úpadku a povolení reorganizace rozhodl soud ve čtvrtek. Společnost doložila souhlas zajištěných i nezajištěných věřitelů.

pnp hj

Praha 10. prosince (ČTK) – Širší změny zákona o soudech a soudcích jsou ve Sněmovně před závěrečným schvalováním. Vláda navrhuje například zákaz opakovaného jmenování předsedů soudů, povinnou praktickou přípravu justičních kandidátů nebo omezení rozhodování laických přísedících v trestních řízeních. Předlohu ale pravděpodobně čekají některé změny, například v tvorbě komise pro výběr nových soudců.

Cílem novely je podle ministerstva spravedlnosti zejména zavedení jednotného a transparentního systému výběru soudců a soudních funkcionářů. Dolní komora by ji měla schvalovat v lednu.

Komisi pro výběr nových soudců zřejmě nebude sestavovat ministr spravedlnosti, když kritici se obávali možného vlivu politiků na soudní moc. Podle doporučení ústavně-právního výboru by měli být zapojeni do tvorby komise předsedové krajských soudů a obou nejvyšších soudů.

Pochyby budil také princip, podle kterého by s předsedou soudu končil i jeho místopředseda. Předseda ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS) řekl, že i kvůli tomu změnu zákona nepodpoří, soudy by podle něho neměly být řízeny podle manažerského principu. Kritizoval také výběr soudců komisí, když odpovědnost za jmenování soudců nesou ministr spravedlnosti a prezident republiky. Výběrové komise Benda označil za alibismus, kdy odpovědnost nenese nikdo.

Do zákona by se mohlo dostat podle dřívějšího doporučení právního výboru i zrušení přísedících v civilních sporech, což dlouhodobě prosazuje opoziční TOP 09. Poslankyně ANO Taťána Malá a šéf pirátského klubu Jakub Michálek chtějí uzákonit zveřejňování soudních rozhodnutí v internetové databázi, byť podle odlišných pravidel. Sociální demokratka Kateřina Valachová navrhla, aby evropské příkazy k obstavení účtu posuzoval výhradně Obvodní soud pro Prahu 1. Dominik Feri (TOP 09) chce například zavést psychologickou pomoc pro soudce a také možnost půlročního studijního volna jednou za 15 let práce, která by se týkala soudců starších 45 let.

Současný systém přípravy a výběru soudců není u krajských soudů jednotný. Někde například vůbec nepůsobí justiční čekatelé, nahradili je asistenti soudců. Novela proto současné justiční čekatele ruší. U soudů by měli působit hlavně asistenti, kteří budou jednotlivým soudcům pomáhat s vyřizováním každodenní agendy.

Asistenti se složenou justiční zkouškou i uchazeči z jiné právní praxe s rovnocennou odbornou zkouškou se budou moci přihlásit do výběrového řízení na nově vytvořenou pozici justičního kandidáta. V rámci roční přípravy by si tito vybraní kandidáti měli osvojit dovednosti nezbytné pro práci soudce. Až poté se budou smět přihlásit do výběrového řízení na post konkrétního soudce.

Součástí novely jsou i jednotná pravidla pro výběr předsedů okresních, krajských a vrchních soudů. Předpokladem pro jmenování do funkce bude alespoň pětiletá praxe na pozici soudce a úspěšné absolvování konkurzu. Předpis také stanoví, že předsedové okresních, krajských a vrchních soudů nebudou smět vykonávat svou funkci opakovaně u téhož soudu.

Přísedící, tedy takzvaní soudci z lidu, by měli podle vládní novely i nadále spolurozhodovat v trestních věcech jen u případů úmyslných trestných činů, kde činí horní hranice sazby nejméně deset let. Výjimkou mají být majetkové a hospodářské činy, o nichž má nově rozhodovat pouze samotný soudce.

mbc rot