Archiv autora: Zdeňka

Praha 4. srpna (ČTK) – V červenci bylo v ČR vyhlášeno 1046 osobních bankrotů, což bylo o 450 méně než v červnu a nejméně v tomto roce. Zároveň bylo podáno 1119 návrhů na osobní bankrot, o 340 méně než v předchozím měsíci. Vyplývá to ze statistik společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, které má ČTK k dispozici.

„Počet osobních bankrotů byl v červenci dokonce nižší než před novelou insolvenčního zákona z poloviny roku 2019, jejímž cílem bylo zpřístupnit oddlužení vyššímu počtu lidí. Pokles počtu osobních bankrotů začal ve větší míře se začátkem pandemie,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Podle ní to může být způsobeno i tím, že v době nejrůznějších omezení měli lidé ztížený přístup k poradnám pro zprostředkování žádosti o bankrot. Část dlužníků také může vyčkávat, jak dopadne projednávání další novely insolvenčního zákona, která zkracuje dobu oddlužení pro všechny fyzické osoby z pěti let na tři roky, dodala.

Za posledních 12 měsíců bylo v ČR vyhlášeno 15.887 osobních bankrotů, o 5000 méně než v předchozích 12 měsících. Průměrně tak bylo za uplynulých 12 měsíců vyhlášeno 15 bankrotů na 10.000 obyvatel. Proti předchozímu období poklesly v posledních 12 měsících počty osobních bankrotů ve všech krajích, nejvíce pak v Ústeckém kraji (o 30 procent), ve Zlínském kraji (o 29 procent) a v Královéhradeckém kraji (o 28 procent).

V červnu 2019 začala platit insolvenční novela s mírnějšími podmínkami pro oddlužení. Lidé tak mohou splatit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent dluhu, nebo by měli za pět let dorovnat aspoň 30 procent dlužné částky. V prvním případě jde o jakési zrychlené oddlužení, využitelné zejména v případě nižších dluhů. V druhém případě je oddlužení splněno, jestliže po pěti letech od schválení oddlužení dlužník neporušil svou povinnost vynaložit veškeré úsilí k uspokojení pohledávek věřitelů.

Situace v posledních měsících

Zdroj: CRIF

fd rdo

Praha 4. srpna (ČTK) – V červenci bylo v Česku vyhlášeno 51 bankrotů obchodních společností, o 29 méně než v červnu a nejméně od počátku roku. Rovněž bylo vyhlášeno 425 bankrotů podnikatelů, o 161 méně než před rokem a nejméně od února 2019. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, kterou dnes firma poskytla ČTK.

„Nízký počet bankrotů bude spíše jednorázovou záležitostí, ve které svoji roli částečně sehrály i červencové svátky. Nicméně především u podnikatelů dlouhodobě sledujeme pokles počtu insolvenčních návrhů i vyhlášených bankrotů, který může mít řadu příčin. Jednou z nich může být i značný počet přerušených živností,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Bylo podáno 92 návrhů na bankrot obchodních společností, o deset více než v červnu. Šlo o druhý nejvyšší počet v tomto roce. Návrhů na bankrot podnikatelů bylo 487. To bylo o 56 méně než v předchozím měsíci.

Počet návrhů na bankrot obchodních společností ovlivnilo podle Kameníčkové opětovné zavedení povinnosti firem podat na sebe insolvenční návrh bez zbytečného odkladu, která byla během pandemie dočasně pozastavena. V důsledku toho očekává, že v dalších měsících bude počet insolvenčních návrhů vyšší než v průběhu prvního pololetí.

Počet bankrotů:

Zdroj: CRIF

fd rdo

Praha 19. července (ČTK) – Ministerstvo spravedlnosti chce v budoucnu umožnit, aby spolu insolvenční správci a dlužníci mohli jednat on-line prostřednictvím videokonference. V tiskové zprávě dnes uvedlo, že bude iniciovat legislativní změnu insolvenčního zákona, která stanoví podmínky takového jednání.

Nová úprava se má týkat tzv. přezkumného jednání v oddlužení. Videokonference by mohla nahradit osobní jednání s dlužníkem, při kterém správce zjišťuje stanovisko dlužníka k přezkoumávaným pohledávkám.

Možnost konat jednání prostřednictvím videokonference začaly v době pandemie koronaviru více využívat soudy, což jim umožnil občanský soudní řád. Insolvenčním správcům ale současná podoba insolvenčního zákona obdobnou možnost podle výkladu ministerstva nedává a vyžaduje u jednání osobní přítomnost jak dlužníka, tak správce.

„Ministerstvo spravedlnosti v tomto ohledu považuje insolvenční zákon za omezující, neboť videokonference v případě osobního jednání s dlužníkem může zefektivnit průběh insolvenčního řízení nejen za mimořádných situací, jako je současná pandemie, ale je i v souladu s trendem elektronizace justice, který ministerstvo spravedlnosti dlouhodobě podporuje,“ napsal úřad.

Videokonference začaly v období pandemie kromě soudů více využívat i věznice. Vězni se mohli na dálku spojit se svými advokáty i s probačními úředníky, v době zákazu návštěv byli přes internet v kontaktu s rodinami.

tep jw

Praha 8. července (ČTK) – V prvním pololetí letošního roku bylo v ČR vyhlášeno 8389 osobních bankrotů, což bylo 12 procent meziročně méně. Zároveň bylo podáno 8314 návrhů na osobní bankrot, meziročně o 11 procent méně. Vyplývá to ze statistik společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, které má ČTK k dispozici.

„Počet návrhů na osobní bankrot i počet samotných osobních bankrotů se skokově snížil na jaře minulého roku po začátku koronavirové epidemie v ČR. Od té doby se konstantně pohybuje zhruba na 75 procentech toho, co bylo běžné před začátkem epidemie,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

V červnu bylo vyhlášeno 1496 osobních bankrotů, o čtyři méně méně než v květnu. Počet návrhů na osobní bankrot se naopak meziměsíčně zvýšil o 74 na 1459. Nejvíce osobních bankrotů bylo v červnu vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (274), v Ústeckém kraji (180) a ve Středočeském kraji (158). Nejméně jich bylo ve Zlínském kraji (44) a na Vysočině (49).

V červnu 2019 začala platit insolvenční novela s mírnějšími podmínkami pro oddlužení. Lidé tak mohou splatit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent dluhu, nebo by měli za pět let dorovnat aspoň 30 procent dlužné částky. V prvním případě jde o jakési zrychlené oddlužení, využitelné zejména v případě nižších dluhů. V druhém případě je oddlužení splněno, jestliže po pěti letech od schválení oddlužení dlužník neporušil svou povinnost vynaložit veškeré úsilí k uspokojení pohledávek věřitelů.

Zdroj: CRIF

fd jww

Praha 8. července (ČTK) – V prvním pololetí bylo v Česku vyhlášeno 386 bankrotů obchodních společností, o 49 více než ve stejném období loni. Počet byl nejvyšší od první poloviny 2017, tedy od začátku účinnosti novely insolvenčního zákona, která zpřísnila podmínky pro podávání věřitelských insolvenčních návrhů.Rovněž bylo vyhlášeno 3338 bankrotů podnikatelů, o 634 méně než před rokem. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, kterou dnes firma poskytla ČTK.

Zároveň bylo podáno 501 návrhů na bankrot obchodních společností, meziročně o 64 více, a 3263 návrhů na bankrot podnikatelů. To bylo proti prvnímu pololetí 2020 o 696 méně.

„Vysoký počet firemních bankrotů v letošním prvním pololetí je způsobený kombinací velmi vysokého počtu insolvenčních návrhů v posledním čtvrtletí loňského roku, kdy jejich počet v žádném z měsíců neklesl pod stovku, a stabilně vysokého počtu insolvenčních návrhů po většinu letošního roku,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Vzhledem k tomu že společností mají od začátku července opět povinnost podat na sebe insolvenční návrh bez zbytečného odkladu, je podle ní možné v dalším pololetí čekat nárůst počtu insolvenčních návrhů, což se projeví také do počtu samotných firemních bankrotů.

Počet návrhů na bankrot podnikatelů byl nejnižší za poslední dva roky, konkrétně od začátku účinnosti novely insolvenčního zákona z června 2019, jejímž cílem bylo zpřístupnit oddlužení vyššímu počtu lidí a podnikatelů.

Počet bankrotů:

Zdroj: CRIF

fd mal

Trutnov 14. května (ČTK) – Společnost Kara Trutnov, která je od února v úpadku, v minulých dnech opět otevřela první prodejny s koženými oděvy. Rychlé obnovení prodeje je hlavní podmínkou pro záchranu Kary. ČTK to dnes řekl podnikatel Zdeněk Rinth, který stojí za záchranou Kary a je do ní připraven vložit až 90 milionů korun. Od pondělí má Kara Krajským soudem v Hradci Králové povolené řešení úpadku reorganizací. Rinth je od začátku týdne předsedou představenstva Kary. Rinth byl vlastníkem Kary do roku 2018, kdy ji prodal investiční skupině C2H podnikatele Michala Mičky.

„První prodejnu jsme opět otevřeli ve středu v obchodním centru DBK v Praze. Druhou ve čtvrtek v Europarku Štěrboholy. Dalších šest obchodů chceme otevřít dnes odpoledne, například v pražských obchodních centrech Černý Most, Zličín a Chodov a centru Futurum v Hradci Králové,“ uvedl Rinth. Plánuje, že v dalších dnech bude otevírání prodejen pokračovat tak, aby Kara měla po republice otevřených zhruba 25 obchodů.

„Prodejny byly několik měsíců uzavřené. Je to vše velmi hektické, ale zákazníci již přišli a prodali jsme první zboží. Na znovuotevření pracuje tým lidí,“ řekl Rinth. Do prodejem začal navážet jarní kolekce oblečení a zimní zboží z nich začal stahovat. „Ne vše je ještě dokonalé, například ne všude jdou platební terminály. Ale pracujeme na tom, aby do dvou týdnu vše fungovalo, jak má,“ řekl. Maloobchodní prodej jako celek se v Česku po zrušení vládní restrikce otevřel v pondělí.

Insolvenční návrh na sebe podala Kara začátkem února. Uvedla, že její hospodaření negativně zasáhla omezení a mimořádná opatření vlády v souvislosti s šířením koronaviru. Kromě Kary jsou v insolvenci i další Mičkovy firmy, například oděvní firma Pietro Filipi. Sám Mička na sebe koncem dubna podal insolvenční návrh spolu s návrhem na oddlužení.

Reorganizační plán, který by měl zachovat činnost Kary, sestaví největší věřitel, společnost Natland Pohledávková V. z investiční skupiny Natland. Pro předložení reorganizačního plánu dal soud firmě lhůtu 120 dní. Rinth by měl v Kaře v rámci reorganizace získat většinový podíl, druhým akcionářem má být skupina Natland. Rinth a Natland disponují za Karou pohledávkou 167 milionů a mají ji ze dvou třetin zajištěnou majetkem Kary. Původně tuto pohledávku za Karou měla Česká spořitelna. Rinth se do záchrany Kary již zapojil i tím, že zaměstnancům podniku zaplatil dlužné mzdy za únor.

Kara má 160 věřitelů, kteří po ní požadují 277 milionů korun. Pohledávky nezajištěných věřitelů by měly být uspokojeny z provozního zisku Kary, prodeje nepotřebného majetku Kary nebo z úvěru. Hlavní částí majetku Kary jsou zásoby zboží na prodejnách a ve skladech, ochranné známky, pohledávky, zařízení prodejen, skladový areál v Trutnově.

Zdeněk Rychtera dr

Hradec Králové 12. května (ČTK) – Krajský soud v Hradci Králové povolil reorganizaci kožešnické obchodní společnosti Kara Trutnov, která je od 10. února v úpadku. Učinil tak na základě rozhodnutí pondělní schůze věřitelů, kteří jednomyslně vyslovili s reorganizací souhlas, vyplývá z dokumentů založených v insolvenčním rejstříku. Kara má 160 věřitelů, kteří po ní požadují 277 milionů korun.

Reorganizační plán, který by měl zachovat činnost Kary, sestaví největší věřitel, společnost Natland Pohledávková V. z investiční skupiny Natland. Pro předložení reorganizačního plánu dal soud firmě Natland Pohledávková V. lhůtu 120 dní. Do 60 dní by měla znalecká společnost Prague Accounting Services udělat ocenění majetkové podstaty Kary.

Řízení Kary v reorganizaci by měl převzít její bývalý vlastník Zdeněk Rinth, který by se měl s Natlandem stát i novým vlastníkem Kary. „Budu Karu řídit tak, aby se ze situace co nejrychleji dostala,“ řekl ČTK v pondělí Rinth s tím, že v Kaře by měl v rámci reorganizace získat většinový podíl. Uvedl, že je Kaře připraven poskytnout financování v desítkách milionů korun.

Natland uvedl, že reorganizace je pro nezajištěné věřitele výhodnější než konkurz. Natland a Rinth disponují za Karou pohledávkou 167 milionů a mají ji ze dvou třetin zajištěnou majetkem Kary. Původně tuto pohledávku za Karou měla Česká spořitelna. Pohledávky nezajištěných věřitelů by měly být uspokojeny z provozního zisku Kary, prodeje nepotřebného majetku Kary nebo z úvěru. Hlavní částí majetku Kary jsou zásoby zboží na prodejnách a ve skladech, ochranné známky, pohledávky, zařízení prodejen, skladový areál v Trutnově.

Insolvenční návrh na sebe podala Kara začátkem února. Uvedla, že její hospodaření negativně zasáhla omezení a mimořádná opatření vlády v souvislosti s šířením koronaviru. Firmu Kara od Rintha v roce 2018 koupila investiční skupina C2H podnikatele Michala Mičky. V insolvenci jsou i další Mičkovy firmy, například oděvní firma Pietro Filipi. Sám Mička na sebe koncem dubna podal insolvenční návrh spolu s návrhem na oddlužení.

ry dr

Praha 5. května (ČTK) – Schopnost Čechů splácet závazky se letos dále zlepšila. Na konci března mělo dluhy po splatnosti 5,52 procenta dospělých, zatímco na konci roku 2020 to bylo 5,7 procenta. Před pěti lety to bylo o téměř tři procentní body více. ČTK o tom dnes informovalo sdružení Solus, které svým členům umožňuje přístup k informacím o lidech s potížemi se splácením závazků.

Ke konci března bylo v registru fyzických osob Solus zapsáno téměř 490.000 dospělých občanů ČR, kteří dlouhodobě neplní své závazky ke členům sdružení. Je to o 15.000 osob méně než ke konci roku 2020. Počet občanů s negativním záznamem v registru je tak nejnižší od roku 2011.

„U ochrany spotřebitelů před předlužením se jako klíčové ukázaly úpravy i zákona o ochraně spotřebitele, který zakotvil v české legislativě fungování negativního registru dlužníků, a zákona o spotřebitelském úvěru, který ukládá poskytovatelům půjček odborně posoudit platební morálku klienta. Během pěti let od změny těchto zákonů jsme mohli z registru odstranit záznam o dluhu po splatnosti u více než 200.000 občanů,“ uvedl tajemník sdružení Jan Stopka.

Celkový závazek po splatnosti evidovaný v negativním registru klesl během prvního čtvrtletí letošního roku o dvě miliardy korun na 38,3 miliardy Kč. „Skutečnost, že máme během pěti let v negativním registru o 200.000 osob s dluhem po splatnosti méně, je skvělou zprávou. Zápis do registru efektivně motivoval tyto dlužníky k řešení své finanční situace a k úhradě závazků po splatnosti, tak aby se mohli vyhnout exekuci nebo osobnímu bankrotu,“ upozornil Stopka.

Solus dále v rámci jednotlivých regionů eviduje významné rozdíly v platební morálce spotřebitelů. Mezi dlouhodobě nejlepší kraje, kde jsou problémy s platební morálkou nejnižší, patří Vysočina (3,55 procenta dospělých osob zapsaných v registru) a Zlínský kraj (3,49 procenta). Poslední místo v žebříčku zaujímá dlouhodobě Ústecký kraj (10,92 procenta) a Karlovarský kraj (9,55 procenta).

Zápis v registru spotřebitele chrání před dalším neodpovědným zadlužením, ale také je motivuje k úhradě svých závazků po splatnosti. V souladu s odpovědným posouzením platební morálky a bonity klienta je pro ně totiž v okamžiku, kdy mají problémy se splácením svých aktuálních závazků, obtížné získat novou půjčku nebo službu.

Solus sdružuje zhruba 60 společností, které poskytují služby spotřebitelům ohledně bankovních úvěrů a stavebního spoření, nebankovních půjček, telekomunikačních služeb, distribuce energií, P2P půjček a v obchodu.

fd mal

Praha 4. května (ČTK) – V dubnu bylo v ČR vyhlášeno 1402 osobních bankrotů, o 124 méně než v březnu. Zároveň bylo podáno 1354 návrhů na osobní bankrot, o 361 méně než v předchozím měsíci. Tehdy ale šlo o nejvyšší čísla za poslední rok. Vyplývá to z aktuálních statistik společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, které má ČTK k dispozici.

„Vzhledem k vysokému počtu návrhů na osobní bankrot, které soudy přijaly v březnu, můžeme v květnu očekávat mírný nárůst počtu vyhlášených osobních bankrotů. Jejich počet však stále zůstává výrazně pod úrovní, která byla běžná před vypuknutím současné pandemie,“ uvedla dnes analytička CRIF Věra Kameníčková.

Nejvíce osobních bankrotů bylo v dubnu vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (234), ve Středočeském kraji (161) a v Ústeckém kraji (145), nejméně na Vysočině (44) a v Pardubickém kraji (51).

V posledních 12 měsících bylo vyhlášeno 1402 osobních bankrotů, o 4635 (22 procent) méně než o rok dříve. Zároveň bylo podáno 16.518 návrhů na osobní bankrot, o 6408 (28 procent) méně než v předešlém období.

V červnu 2019 začala platit insolvenční novela s mírnějšími podmínkami pro oddlužení. Lidé tak mohou splatit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent dluhu, nebo by měli za pět let dorovnat aspoň 30 procent dlužné částky. V prvním případě jde o jakési zrychlené oddlužení, využitelné zejména v případě nižších dluhů. V druhém případě je oddlužení splněno, jestliže po pěti letech od schválení oddlužení dlužník neporušil svou povinnost vynaložit veškeré úsilí k uspokojení pohledávek věřitelů.

fd mha

Doplnili jsme vyjádření Exekutorské komory ve 3. odstavci.

Praha 16. dubna (ČTK) – Zatímco věřitelé odmítnutí zavedení krajské místní příslušnosti exekutorů dolní komorou přivítali, neziskové organizace to považují za promarněnou příležitost. Opačný pohled mají i na částečné omezení zabavování movitých věcí, což podle věřitelů zhorší možnost vymožení dluhů. Vyplývá to z ohlasů na projednání novely exekučního řádu Poslaneckou sněmovnou. Předlohu nyní dostane k posouzení Senát.

Dlouholeté bezvýsledné exekuce se podle novely zřejmě budou zastavovat. Částečně se omezí zabavování movitých věcí. V novele, jejíž části míří po poslaneckých úpravách i na řešení některých dluhů z minulosti, to dnes schválila Sněmovna. Snahy o zavedení krajské místní příslušnosti exekutorů dolní komora opět odmítla.

„Novela obsahuje řadu chyb, které v praxi přinesou mnoho problémů. Nyní se připravíme na jednání v Senátu, který do toho ještě může zasáhnout. Nicméně stále platí naše přesvědčení, že nejlepším řešením, by bylo vytvoření zbrusu nového moderního exekučního řádu,“ řekla ČTK mluvčí Exekutorské komory Lenka Desatová.

„Pro věřitele je nepochybně dobrou zprávou, že zákonodárci nakonec nepodpořili žádnou z variant exekutorské teritoriality, která by zásadně zkomplikovala a snížila vymahatelnost práva,“ uvedl prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk. Zásadně nesouhlasí s návrhem na omezení mobiliárních exekucí. S ohledem na opakované zvyšování nezabavitelných částek, omezení dražeb nemovitostí a další nedávné úpravy je podle něj právě tento způsob výkonu exekuce mnohdy jedinou šancí, jak se věřitel může dobrat svých peněz.

Naopak iniciativa Rekonstrukce státu považuje odmítnutí zavedení teritoriality exekutorů, která mohla ukončit „kšeftování“ s dluhy, za promarněnou příležitost. Věří ale, že teritorialitu se podaří vrátit do hry v Senátu. „Poslanci slibovali, že dnes vyřeší dopady predátorských let z minulosti, ale nakonec nevyřešili ani minulost, ani budoucnost. Některé dílčí změny se dnes sice podařilo prosadit, ale zásadní reforma exekučního systému se bez teritoriality nekoná,“ míní vedoucí Rekonstrukce státu Josef Karlický.

Přestože poslanci schválili některé pozitivní změny, promarnili příležitost na ukončení lukrativního byznysu s exekucemi, který tak může zatím nerušeně pokračovat dá, doplnil Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení. Nepodařilo se podle něj ani efektivně vyřešit historickou zátěž v podobě milionů nevymahatelných exekucí.

„Ve třetím čtení byly přijaty pozitivní změny jako humanizace mobiliárních exekucí, splácení exekucí nejdříve na jistinu, tzv. milostivé léto pouze veřejnoprávních dluhů, open data o exekucích nebo snížení penále u zdravotního a sociálního pojištění,“ řekl Hábl. Dlužníci podle něj splácí často jen úroky, pokuty a náklady. Splátky dlužníka touto změnou půjdou přednostně na jistinu. Díky tzv. polidštění mobiliárních exekucí už nebude možné vytvářet psychologický nátlak na dlužníka při zabavování majetku a nastaví se systém pravidelných regulovaných měsíčních splátek, poznamenal.

Předloha zavede po sněmovních úpravách šestiletou lhůtu, po jejímž uplynutí by exekutor bezvýslednou exekuci při splnění určitých podmínek zastavil. Bezvýsledná exekuce by mohla trvat nejdéle 12 let. Sněmovna schválila také omezení mobiliárních exekucí důchodců, tělesně postižených lidí a u dluhů z dětství. Dlužník by mohl odvrátit prodej movitých věcí také v případě, že bude nad rámec zákonných srážek z příjmů dobrovolně hradit aspoň 1500 korun.

fd mal