Poradna

Vážený pane,
v odpovědi na dotaz uvádím, že Vaše interpretace zákona je správná. Účinnost novely insolvenčního zákona je předpokládána až od října 2024 a podle starořímské zásady lex retro non agit, z níž vychází i náš právní řád, tedy zákon nepůsobí zpětně - novela nemůže zasáhnout již existující právní vztahy a ty budou i nadále posuzovány podle zákona účinného v době jejich vzniku (stejný princip platí naskrz právním řádem, tedy i v době přijetí nového občanského zákoníku (2013-14) jej bylo nutné aplikovat analogicky podle §3028 OZ).
Pro Vás, pokud se nacházíte ve 4. roce oddlužení, je důležité, abyste po uplynutí 5 let měl splaceno alespoň 30 % nezajištěných pohledávek věřitelů a oddlužení bylo tedy splněno (§ 412a insolvenčního zákona). Poté soud rozhodne o osvobození od placení zbylých pohledávek vzniklých DO rozhodnutí o úpadku (§ 414 insol. zákona).
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Vážený pane,
v odpovědi na Váš dotaz uvádím, že pro případ insolvenčního řízení zaměstnance, v zásadě splníte své povinnosti, budete-li postupovat v souladu s (písemnými) pokyny insolvenčního správce.
Co se týče srážek na úhradu stravy, tady je nutné reagovat na každého dlužníka jinak. Musí mu být vždy vyplaceno nezabavitelné minimum, někteří dlužníci platí nižší dluhy a po srážce ze mzdy zbývá částka přesahující nezabavitelné minimum. U jiných tomu tak být nemusí. Pro Vás jako zaměstnavatele tedy bude efektivnější, pokud srážky na obědy provádět nebudete a dlužník je bude hradit tzv. na pokladně a to i proto, že zákon stanoví, že nezabavitelná částka a 1/3 částky ze zbytku mzdy náleží (a musí tedy být vyplacena) právě dlužníkovi. Na základě tohoto nelze srážku ceny oběda doporučit. Insolvenční správce má  však detailní přehled o plnění splátkového kalendáře, a proto možná nenamítal nic, proti Vámi popsanému postupu, neboť dlužníkovi zbývá dostatečná částka i po srážkách (to už je ovšem pouze má domněnka).
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den,
 
v případě, že nemáte stanovenou přesnou výši splátek bylo by možné v daném měsíci zaslat částku nižší, kterou byste např. dorovnal v následujících měsících, kdy by splátka byla vyšší, případně za pomocí mimořádné splátky. Obecně vzato by však měl dlužník učinit vše co je v jeho silách, aby došlo k co možná největšímu uspokojení věřitelů.
 
Je rovněž nutno zmínit, že vstupem do oddlužení vznikají dlužníkovi jisté povinnosti, na základě kterých je omezeno nakládání s jeho finančními prostředky. Tedy pokud brýle nejsou naprosto nezbytné, měl byste vyčkat do skončení oddlužení, případně zvážit brýle levnější, které by šly uhradit např. z nezabavitelné částky.
 
Vzhledem k tomu, že však neznám Váš případ detailněji, doporučuji danou věc konzultovat s Vaším insolvenčním správcem.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Vážení,
odpověď na Vámi položenou otázku rozložím do několika částí. Nejprve se budu zabývat oddlužením, poté ručením společníka s.r.o., dále jednatelem a jeho ručením jakož i ručením smluvním, dále problematikou SJM a odpověď uzavřu opět oddlužením.
Nejprve je třeba vzít v potaz, že nová podoba insolvencí, respektive řešení úpadku ve formě oddlužení za 3 roky, bude možná – pravděpodobně – nejdříve od října 2024. I zde však musí dlužník splňovat kritéria přijmu, aby byl 36 splátek v oddlužení schopen uhradit.
Co se předlužené obchodní korporace týče: podle § 132 zákona o obchodních korporacích („ZOK“) společník s.r.o. ručí za dluhy obchodní korporace jen do celkové nesplacené výše základního kapitálu (všech společníků) a to podle zápisu v obchodním rejstříku. Např.: nesplatili-li společníci (kterýkoliv z nich) celkem 300.000,- Kč jako vkladovou povinnost, pak ručí za dluhy společnosti každý z nich jen do této výše – právnická osoba je subjekt majetkově oddělený od majetku společníka – s výjimkou právě uvedeného.
V případě člena statutárního orgánu je to odlišné, pokud je maminka jednatelem, tak podle § 159 občanského zákoníku („OZ“) musí při výkonu funkce postupovat s péčí řádného hospodáře.  Pokud tuto povinnost poruší, musí obchodní korporaci nahradit škodu z toho vzniklou a to podle § 159 odst. 3 OZ a dokud tak neučiní, ručí věřiteli za dluhy obchodní korporace v rozsahu neuhrazené škody.
Co se manžela týče, je-li druhým jednatelem, i on má povinnost jednat s péčí řádného hospodáře. Podle § 53 ZOK pak osoba, která porušila péči řádného hospodáře, vydá obchodní korporaci prospěch takto získaný, či jej nahradí v penězích.
Pokud maminka za dluhy ručí na základě smlouvy, či ručitelského prohlášení, tak ani toto jejímu vstupu do oddlužení nebrání. Věřitel zajištěné pohledávky má možnost tuto svou pohledávku do řízení klasicky přihlásit.
Co se SJM týče, podle § 724 občanského zákoníku může na návrh manžela SJM zúžit nebo zrušit soud.
Co se předlužené obchodní korporace týče, i ona může vstoupit do insolvenčního řízení a to bez závislosti na tom, zda druhý jednatel chce, nebo nikoliv – stačí k tomu vícero věřitelů s pohledávkami 30 dní po splatnosti a neschopnost dlužníka tyto závazky plnit (platební neschopnost), anebo předlužení (pasiva (dluhy) převyšují aktiva (majetek), kteří podají insolvenční návrh - § 3 odst. 1 a 4 insolvenčního zákona („InsZ“).
Je třeba zdůraznit, že podle § 98 InsZ má dlužník – právnická osoba povinnost podat na sebe insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se o svém úpadku dozví nebo měl dozvědět. Následovat by mohl konkurz, zrušení s likvidací a výmaz společnosti z rejstříku. Pokud firma nemá majetek ani jiná aktiva, pak bude konkurz zrušen pro nepostačující majetek podle § 308 InsZ.
Výše uvedené by ale nemělo mít vliv na skutečnost, že Vaše maminka o řešení úpadu oddlužením bude žádat. V závislosti na částce, která bude věřiteli přihlášena, se rozhodne o výši minimálních splátek a případném schválení oddlužení. Dluhy vzniklé poté, co bylo o úpadku rozhodnuto, se již do schváleného oddlužení nezapočítávají a existují a jsou exekutorsky vymáhány nezávisle na oddlužení (ust. § 414 InsZ). Může na ně samozřejmě být nahlíženo jako na nepoctivý záměr, nicméně § 418 InsZ stanoví, že oddlužení může být dlužníkovi zrušeno pokud oddlužení neplní, anebo mu vzniknou nové dluhy a to v důsledku jeho zaviněného jednání.
K zamítnutí opětovného návrhu na povolení oddlužení pak v souladu s § 395 InsZ může dojít, je-li jím sledován nepoctivý záměr, pro neschopnost dlužníka splácet pohledávky za majetkovou podstatou, dále pokud dlužník v posledních 10 letech oddlužení splnil, anebo pokud byl návrh dlužníka v posledních 5 letech zamítnut (tedy nejde o 12 let, jak uvádíte v dotazu), případně pokud byl dlužníkův návrh v posledních 3 měsících vzat zpět. Bude-li insolvenční řízení takto skončeno, pro maminku se ve výsledku nic nezmění a insolvence by jí tedy neměla uškodit.
 
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Vážený pane,
pokud ve věci bylo vydáno soudní rozhodnutí (zejména jste-li s matkou dítěte rozvedeni) o určení výše výživného, pak IS musí vycházet právě z tohoto rozhodnutí, které jste mu předložil. V jiných případech je také možné, že celé výživné je založeno pouze na dohodě rodičů, bez rozhodnutí soudu (třeba proto, že rodiče nebyli sezdáni). Příslušnou právní úpravu naleznete v § 915 až 923 občanského zákoníku.
V případě soudního rozhodnutí je nutné se obrátit na příslušný soud (okresní či obvodní soud – podle bydliště dítěte), který výživné sníží a následně toto rozhodnutí IS předložit.
Druhou možností je, uzavřít s matkou dítěte písemnou dohodu o snížení výživného na dobu oněch tří měsíců a tu IS předložit s návrhem na snížení výše vyplácených dávek v souladu s dohodou.
Je však otázkou, zda tento postup bude zcela nutný (porovnáme-li náklady na případné soudní rozhodnutí  a dobu, než bude vydáno s jeho přínosy), pokud se jedná o krátkodobou indispozici matky (tj. 3 měsíce) a zda výsledkem nebude případné (oprávněné) navýšení splátek věřitelům, když nebudete platit výživné.
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Vážená paní,
novela insolvenčního zákona bude s velkou pravděpodobností účinná nejdříve od září tohoto roku, v současnosti to vypadá spíše na říjen – v zásadě jde o to, kdy zákon vyjde ve Sbírce zákonů. Od prvního dne následujícího měsíce pak nabývá účinnosti.  Do té doby není relevantní pro žádná oddlužení. Po jeho vstupu v účinnost pak dopadá pouze na oddlužení NOVÁ. Pro Vás se tedy nic nemění, Vaše oddlužení není novelou nijak pozitivně – ale ani negativně dotčeno (například tím, že by věřitel mohl žádat soud o sankční prodloužení doby oddlužení) – toto na stávající oddlužení nijak nedopadá.
 
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Vážený pane,
ve věci opětovného vstupu do insolvenčního řízení, jehož způsobem řešení je oddlužení, lze uvést, že v rámci insolvenčního zákona (dále jen „InsZ“) lze zvažovat v zásadě 3 roviny řešení věci.
 

1. oddlužením fyzická osoba již prošla a soudem jí bylo přiznáno osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž nebyly uspokojeny a to podle ust. § 395 odst. 3 InsZ, v takovém případě lze insolvenční návrh podat znovu po 10 letech od přiznání osvobození
2. pokud jste v minulosti již podal návrh na povolení oddlužení, nicméně byl zamítnut, případně nebylo oddlužení schváleno či bylo zrušeno, je třeba čekat 5 let před podáním nového návrhu na povolení oddlužení (ust. § 395 odst. 4 InsZ)
3.  v případě, že jste návrh na povolení oddlužení podal a vzal zpět před jakýmkoli rozhodnutím ve věci, je třeba s opětovným návrhem počkat alespoň 3 měsíce.

V případech hodných zvláštního zřetele se výše uvedená pravidla nemusejí aplikovat  a to zejména v případě, že se dlužník zavázal z ospravedlnitelného důvodu nebo existuje-li výrazný nepoměr mezi výší dluhu a poskytnutého plnění (ust. § 395 odst. 6 InsZ).
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den, 
jak správně předpokládáte, tento postup dlužníka je v rozporu se zákonem. Sankcí za takovéto chování může být zrušení schváleného oddlužení, přesněji dle §418 odst. 1, písm. b) IZ, pokud dlužníkovi po schválení oddlužení vznikne další dluh, který nebyl splacen ani po 30 dnech, pak insolvenční soud toto oddlužení zruší. Pokud tedy o takovémto jednání dlužníka víte, doporučuji Vám napsat sdělení na příslušný insolvenční soud, kde vylíčíte skutečnosti, které by měli vést k zrušení oddlužení.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den, k Vašemu dotazu sděluji, že již schválení řešení úpadku oddlužením je významný krok k tomu, abyste se v budoucnu ocitl bez dluhů. Insolvenční zákon stanoví, že oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je splněno jestliže: a) dlužník splatil nezajištěným  věřitelům jejich pohledávky v plné výši, anebo b) v době 3 let od schválení oddlužení dlužník splatil nezajištěným věřitelům alespoň 60 % jejich pohledávek (ust. § 412a odst. 1 písm. a) a b) insolvenčního zákona). Pokud tedy jak píšete byly uhrazeny Vaše dluhy v rozsahu 100 %, stejně jako odměna insolvenčního správce, pak by soud měl rozhodnout o splnění oddlužení a osvobodit Vás od placení jakýchkoli dalších pohledávek (vzniklých DO rozhodnutí o úpadku). Ještě je zde možnost, že zaměstnavatel strhávanou mzdu chybně nezasílá insolvenčnímu správci, případně došlo k nějaké administrativní chybě právě na ose dlužník – insolvenční správce – soud. Vaším právem je zaslat insolvenčnímu soudu přípis a dotázat se na stav oddlužení, případně můžete navrhnout, aby soud rozhodl o splnění oddlužení. Informace o tom, jak insolvenční správce ve Vaší věci postupoval lze také nalézt v insolvenčním rejstříku, do něhož můžete nahlédnout na internetu. Ve výsledku může sdělení paní asistentky být pravdivé, neboť administrace výtěžku z prodeje nemovitosti nezřídka zabere určitý čas.
 
S pozdravem
 
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den, pokud penzijní připojištění založíte po schválení oddlužení a budete ho financovat z nezabavitelného minima, potom by mělo být vše v pořádku a peníze zde uložené by dle mého názoru měly náležet výlučně Vám. Je však nezbytné, abyste plnil své zákonné povinnosti (srov. § 412 odst. 1 IZ).
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce 
 

Dobrý den, pokud jste na neschopence, pak je velmi pravděpodobné, že Vaše příjmy nedosáhnou tzv. nezabavitelného minima (výpočet lze provést zde), a tudíž Vám insolvenční správce žádnou částku nestrhne. O skutečnosti, že jste v pracovní neschopnosti musíte informovat IS. Jestliže chcete odeslat minimální částku, tak doporučuji se na tom dohodnout s Vaším IS.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den, u Vámi zmiňovaného případu velmi záleží jakým způsobem bylo pojistné sjednáno. Součástí úrazových pojištění bývá velmi často tzv. bolestné, které je právě náhradou nemajetkové újmy, a tudíž není mimořádným příjmem a není třeba jej odvést insolvenčnímu správci. Vše ostatní ovšem je součástí majetkové podstaty.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den,
podle Vámi popsaných skutečností Vám zaměstnavatel opravdu neměl strhnout tuto částku. Zaměstnavatel Vám totiž ze mzdy může strhnout pouze částku, která přesahuje Vaše nezabavitelné minimum. To si můžete vypočítat v této kalkulačce (https://www.kurzy.cz/kalkulacka/nezabavitelna-castka/). Pokud Vám zaměstnavatel strhl částku v rámci tohoto minima, doporučuji Vám, obrátit se na Vašeho insolvenčního správce. Nezapomeňte mu v žádosti doložit podklady k tomuto problému, tedy zejména důvod Vaší absence v práci (např. neschopenku od lékaře) a Vaši výplatní pásku za předmětný měsíc. Bylo by také vhodné upozornit na problém zaměstnavatele, aby se tento problém již dále neopakoval.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Vážený pane,
k Vašemu dotazu musím uvést, že ust. § 425 odst. 1 insolvenčního zákona stanoví, že insolvenční soud z úřední povinnosti vyškrtne osobu ze seznamu dlužníků až po uplynutí 5 let od nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo insolvenční řízení skončeno a údaje o dlužníkovi soud až po uplynutí těchto 5 let znepřístupní. S realitní kanceláří by bylo možné například uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí, která stanoví podmínky budoucí kupní smlouvy k nemovitosti s tím, že kupní smlouva samotná bude uzavřena až po uplynutí 5 let od právní moci rozhodnutí o splnění oddlužení a tedy po výmazu dlužníka z registru.
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Vážený pane,
pokud bylo rozhodnuto o Vašem úpadku, pak soudem přidělený insolvenční správce je identifikován právě v tomto rozhodnutí a to v souladu s § 136 odst. 2 InsZ. Na základě této identifikace by měl být insolvenční správce k zastižení. Pokud by tomu tak dlouhodobě nebylo (nereaguje na telefon, emaily, datovou schránku apod.) pak se lze – ovšem až po několikerém pokusu o kontaktování správce, obrátit s žádostí na soud, který rozhodnutí o úpadku vydal – například s žádostí o sdělení kontaktních informací insolvenčního správce. Pokud se v úpadku nenacházíte a ins. správce Vám soudem přidělen nebyl, je velmi snadné obrátit se na insolvenčního správce jiného, jejich registr je veřejný a k dispozici na stránkách justice.cz. Nicméně Vámi označená osoba se podle mých zjištění v seznamu insolvenčních správců nevyskytuje. 
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Vážená paní,
v případě který popisujete, se dlužník zjevně dopustil neuvedení všech příjmů, které by v rámci oddlužení mohlo mít za  následek jeho zrušení. Jelikož již bylo řízení skončeno, můžete se u soudu dožadovat pouze odejmutí a zánik osvobození dlužníka od placení pohledávek a a to pouze pokud jste v insolvenčním řízení dlužníka byla věřitelem (srov. § 417 IZ). Toto je možné pouze do 3 let od přiznání tohoto osvobození dlužníka.
Pro úplnost ještě uvádím, že přiznané osvobození zaniká, byl-li dlužník do 3 let od právní moci rozhodnutí o něm pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, kterým podstatně ovlivnil schválení nebo provedení oddlužení anebo přiznání osvobození, případně kterým jinak poškodil věřitele (srov. § 417 odst. 2 IZ).
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Vážený pane,
K Vašemu dotazu lze uvést tolik, že podle ust. § 412a odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona (dále jen „InsZ“) je klíčovou podmínkou splnění oddlužení takové konání dlužníka, které vyhovuje zákonnému požadavku, totiž, aby dlužník v průběhu oddlužení vynaložil veškeré úsilí, které je po něm možné spravedlivě požadovat k plnému uspokojení pohledávek věřitelů. Zákon v této souvislosti stanoví domněnku, že dlužník vynaložil veškeré toto úsilí, pokud během 5 let splatí alespoň 30 % pohledávek svých věřitelů.  Ust. § 412a odst. 1 písm. b) InsZ výše uvedené upravuje a stanoví, že  oddlužení je splněno také tehdy, pokud dlužník v době 3 let od schválení oddlužení splatil nezajištěným věřitelům alespoň 60 % jejich pohledávek.
K otázce: ano, pokud budete i nadále splácet ve stejné výši a 3 roky od schválení oddlužení bude splněno 90 % pohledávek, lze s nejvyšší pravděpodobností očekávat, že insolvenční soud rozhodne o splnění oddlužení a osvobodí dlužníka od placení dalších pohledávek (vzniklých DO rozhodnutí o úpadku) – ust. § 413 ve spojení s § 414 odst. 1 InsZ. K druhé otázce: Velmi pravděpodobně – vzhledem k míře uspokojení věřitelů – nebude nutné otázku vydání peněz z účtu penzijního spoření vůbec řešit a peníze Vám tedy zůstanou, ačkoliv pohledávky splatíte v úrovni 90 % a nikoliv zcela.
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Vážený pane,
pokud máte s maminkou uzavřenou darovací smlouvu, jsou podmínky smlouvy upravující výpověď určující faktor. Dalším faktorem je pak ust. § 412a insolvenčního zákona, které upravuje splnění oddlužení. Podle tohoto zákonného ustanovení musí dlužník pro splnění oddlužení:

1. splatit nezajištěným věřitelům jejich pohledávky v plné výši,
2. v době 3 let od schválení oddlužení splatit nezajištěným věřitelům alespoň 60 % jejich pohledávek,
3. po dobu 5 let od schválení oddlužení dlužník neporuší svou povinnost vynaložit veškeré úsilí, které po něm je možno spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů; má se za to, že tuto povinnost neporušil, jestliže v této době splatil nezajištěným věřitelům alespoň 30 % jejich pohledávek.

Jinými slovy jde o to, abyste v 5 letech od schválení oddlužení splatil nezajištěným věřitelům alespoň 30 % svých dluhů. Pokud se tak nestane, může se stát, že nedojde k osvobození od placení pohledávek. Jestliže byste vypověděl darovací smlouvu (nebo ji nahradil jiným ujednáním – tzv. novací podle ust. § 1902 občanského zákoníku), je nutné disponovat jiným dostatečným příjmem, který umožní naplnění podmínky uspokojení věřitelů alespoň ze 30 % během oněch 5 let a tyto informace je také třeba sdělit Vašemu insolvenčnímu správci.
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Vážení,
k velmi abstraktně formulovanému  dotazu na půjčky před a v průběhu insolvence lze uvést následující. Je třeba připomenout, že hovoříme-li o úpadku fyzických osob, bude jeho řešením nejčastěji tzv. oddlužení – ust. § 389 a násl. insolvenčního zákona (dále jen „InsZ“). Poté, co insolvenční soud dlužníkovi oddlužení schválí – tj. dlužníkovi je mu umožněno splácet dluhy svým věřitelům (tak, aby v  5 letech následujících po schválení oddlužení splatil alespoň 30 % svých dluhů – ust. § 412 odst. 1 písm. c) InsZ) je jednou z povinností dlužníka v průběhu oddlužení - krom povinnosti vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost - rovněž povinnost nepřijímat na sebe nové závazky, které by nemohl v době jejich splatnosti splnit – jak stanoví § 412 odst. 1 písm. a) a g) InsZ. Pokud by dlužník jednal v rozporu s právě uvedeným, pak riskuje, že soud schválené oddlužení zruší a dlužník znovu bude muset čelit exekucím (i těm, které dosud provedeny nebyly), jak stanoví § 418 odst. 1 písm. c) InsZ – ten výslovně uvádí, že  důvodem pro zrušení schváleného oddlužení ze strany ins. soudu je také to, že dlužníkovi v důsledku zaviněného jednání vznikl peněžitý závazek, který je déle než 30 dnů po splatnosti a dlužník není schopen jej splnit. Jinými slovy, pokud si půjčíte finance od 3. osoby a nebudete déle než 30 dnů po splatnosti dluhu schopen/na je splnit, pak je to důvod pro zrušení oddlužení ins. soudem. Obecně tedy lze doporučit se novým půjčkám, minimálně v době schváleného oddlužení, vyhnout.
Pokud byste někomu finanční prostředky chtěl/a poskytnout, lze uvést podobný závěr, neboť  povinností dlužníka je podle § 412 odst. 1 písm. b) poskytnout ins. správci dary, dědictví či jiné hodnoty tak, aby z nich primárně mohli být uspokojeni dlužníkovi věřitelé.
Závěrem je možno dodat, že splněním oddlužení a osvobozením od placení pohledávek, což je hlavní cíl insolvence fyzických osob, je dlužník osvobozen pouze od dluhů, které vznikly do rozhodnutí o úpadku a to v souladu s ust. § 414 odst. 1 poslední věta InsZ.
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den, jak jste správně na internetu vyčetl, názory na Vámi popsaný problém jsou i v odborných kruzích různé. Bohužel zatím nebylo vydáno rozhodnutí vyššího soudu, které by udalo směr a sjednotilo tuto rozdílnost názorů. Níže se Vám tedy pokusím nastínit, jak Vaši záležitost vyřešit co nejvýhodněji, ale přesto bohužel nemohu zaručit, že by v řešení této otázky před příslušným soudem bylo rozhodnuto ve Váš prospěch.
Jak jste si již načetl, české právo určuje, že mimořádný příjem je nutné přiznat a odevzdat insolvenčnímu správci. V ust. § 412 odst. 1, písm. b) IZ však najdeme výjimku z tohoto pravidla, kdy se za tento příjem nepovažuje plnění z pojistné smlouvy o škodovém pojištění. Škodové pojištění je pojištění, ve kterém je plněna částka, odpovídající skutečně vzniklé škodě (zejména se jedná o havarijní pojištění či povinné ručení). Naproti tomu stojí pojištění obnosové, které je pojištěním, kdy si strany sjednají fixní částky, které budou v případě pojistné události vyplaceny (sem většinou spadá právě pojištění úrazové či životní). Problémem je, že na obnosové pojištění se nevztahuje zákonná výjimka (dle §412 IZ), a tudíž by mohlo být uznáno mimořádným příjmem a rozděleno věřitelům v rámci insolvence. Ale jak jsem již zmiňoval shora, na tomto není shoda a soud by tak nemusel věc posoudit ve Váš prospěch.
Pokud by se Vám podařilo sjednat úrazové pojištění jako škodové, což však není obvyklé, ale není to vyloučené a je to právně možné, tak by se záležitost s Vaším pojištěním vyřešila.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce