Archiv autora: Zdeňka

Praha 4. února (ČTK) – V lednu bylo v ČR vyhlášeno 1170 osobních bankrotů, což bylo o 144 více než v prosinci. Zároveň bylo podáno 1041 návrhů na osobní bankrot, o 127 méně než v předchozím měsíci. Byl to zároveň druhý nejnižší počet od června 2019, kdy vstoupila v účinnost současná úprava insolvenčního zákona. Vyplývá to ze statistik společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, které má ČTK k dispozici.

Počet návrhů na osobní bankrot se v lednu snížil potřetí v řadě a byl téměř o třetinu nižší než v říjnu loňského roku.

„Počet insolvenčních návrhů i počet osobních bankrotů je v posledním roce poměrně nízký. Jedním z důvodů může být fakt, že řada lidí vyčkává, zda se budou podmínky oddlužení v budoucnu změkčovat. Někteří také využili akce Milostivé léto, během které mohli u vybraných věřitelů zaplatit pouze jistinu dluhu a drobný poplatek, zatímco úroky a náklady na exekuci jim byly odpuštěny. U některých z nich to mohlo pomoci předejít nutnosti oddlužení,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Nejvíce osobních bankrotů bylo v lednu vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (218), v Ústeckém kraji (147) a ve Středočeském kraji (127). Nejméně na Vysočině (34), v Pardubickém kraji (36) a v Libereckém kraji (37).

Během posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno 15.418 osobních bankrotů, to je o osm procent méně než v předešlém období. Zároveň bylo podáno 16.947 návrhů na osobní bankrot, meziročně o 33 návrhů více. V průměru bylo v posledních 12 měsících v Česku vyhlášeno 14 osobních bankrotů na 10.000 obyvatel. Nejvíce to bylo v Ústeckém kraji (23) a na Karlovarsku (22). Naopak nejméně na Vysočině a ve Zlínském kraji (10).

Situace v posledních měsících:

Zdroj: CRIF

fd mha

Praha 4. února (ČTK) – V Česku bylo v lednu vyhlášeno 54 bankrotů obchodních společností, což bylo stejně jako v prosinci. Rovněž bylo vyhlášeno 481 bankrotů podnikatelů, o 43 více než v předchozím měsíci. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, kterou dnes firma poskytla ČTK. Počet podaných návrhů i vyhlášených firemních bankrotů přitom v lednu bývá zpravidla vyšší než v prosinci.

Počet návrhů na bankrot společností klesl o 15 na 71, u fyzických osob podnikatelů se snížil o 70 na 427 návrhů. Počet firemních insolvenčních návrhů tak byl nejnižší od ledna 2021. Mezi podnikateli byl nižší počet insolvenčních návrhů podán naposledy v květnu 2019.

„Lednový počet vyhlášených bankrotů i podaných insolvenčních návrhů podnikatelů může být částečně ovlivněný aktuální situací v podobě vysoké nemocnosti obyvatel. Obecně ale platí, že především počet firemních bankrotů v delším období roste a pravděpodobně bude růst i nadále,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Nejvíce bankrotů firem bylo v lednu vyhlášeno v odvětví obchodu (15) a dále shodně ve stavebnictví a zpracovatelském průmyslu (sedm). Nejméně naopak v administrativních činnostech, kde takto skončila pouze jedna firma. Nejvíce bankrotů podnikatelů bylo v lednu vyhlášeno ve stavebnictví (116), v obchodě (96) a v ostatních činnostech (53).

Největší společnost, u které byl vyhlášený v lednu bankrot, podnikala ve stavebnictví a sídlila v Olomouckém kraji. Šlo o společnost MS – Stavby. „Tato firma patří k těm, které silně zasáhly důsledky epidemie koronaviru. V letech 2018 a 2019 dosahovala svých největších tržeb a například v roce 2019 přesahoval její zisk 11 milionů korun. O rok později se její tržby propadly na čtvrtinu a společnost se ocitla ve vysoké ztrátě,“ upozornil Jan Cikler z CRIF. Nicméně společnost musela řešit problémy již dříve, protože již od roku 2018 čelila čtyřem insolvenčním návrhům, z nichž tři byly zamítnuty.

Podle krajů bylo nejvíce firemních bankrotů vyhlášeno v Praze (29) a v Moravskoslezském kraji (devět). V pěti krajích nebyl v lednu vyhlášen žádný bankrot obchodní společnosti. Mezi podnikateli bylo nejvíce bankrotů vyhlášeno také v Praze (64), následoval Středočeský kraj s 51 bankroty a Moravskoslezský kraj s 50 bankroty.

Počet bankrotů:

Zdroj: CRIF

fd mha

Praha 1. února (ČTK) – V Česku loni přibylo proti předminulému roku nových exekucí. Začalo 445.600 řízení, tedy o 28.300 víc než v prvním covidovém roce 2020. Je to nárůst o sedm procent. Největší přírůstek nových případů byl ve východních Čechách. Meziročně jich tam v loňském roce začalo o 16 procent víc. ČTK to sdělil Institut prevence a řešení předlužení (IPŘP). Vycházel z údajů ministerstva spravedlnosti z okresních soudů. Experti varovali před zhoršením situace kvůli dopadům covidu a zdražování.

Podle údajů exekutorské komory bylo loni na konci října v ČR celkem 4,58 milionu exekucí, mělo je 711.900 dlužníků. Na konci roku 2020 komora evidovala 4,33 milionu exekučních řízení u 719.500 lidí. Podle IPŘP dlužníků sice ubývá, exekučních řízení mají ale víc. Podle údajů exekutorské komory v roce 2017 mělo deset a více exekucí naráz 124.200 osob a předloni 141.800. IPŘP uvedl, že loni počet vzrostl na 168.000. „Lidé, kteří už dříve měli potíže splácet, se do dluhových pastí dostávají ještě hlouběji,“ řekl Radek Hábl z IPŘP.

Podle této organizace bylo loni nových řízení 445.600 a předloni 417.300. Podle údajů exekutorské komory jsou počty nižší než v předchozích letech. V roce 2019 komora evidovala 505.000 žádostí o pověření, v roce 2018 celkem 502.400 a v roce 2017 pak 608.700.

Podle IPŘP loni meziročně exekucí přibývalo od jara. V září a říjnu naopak počet o deset procent poklesl. Od listopadu se trend znovu obrátil. V prosinci bylo nových řízení téměř o čtvrtinu víc než před rokem. Nejvíc nových exekucí bylo loni na severní Moravě, a to 73.200. Meziročně tu ale počet nepatrně klesl, a to zhruba o 150 nových případů. Nejvyšší byl přírůstek ve východních Čechách, kde bylo 41.800 nových řízení, tedy o 16 procent meziročně víc. Třináctiprocentní nárůst byl v jižních Čechách, nových případů bylo 27.400. Proti předloňsku o 11 procent víc bylo pak nových exekucí na jižní Moravě, a to 65.700.

Experti na sociální problematiku považují předlužení za zásadní překážku v zaměstnávání. Dlužníkům totiž z oficiálního výdělku po srážkách zbývá nezabavitelné minimum, často tak raději pracují načerno. „Čím dříve dostaneme tyto lidi z pastí exekucí, tím dříve maximalizujeme jejich ekonomický potenciál, a to prospěje ve výsledku celé společnosti,“ uvedl Hábl.

Dluhoví poradci opakovaně upozorňovali na to, že covidová epidemie s výpadky příjmů se může v příštích letech promítnout do vyššího počtu exekucí. Nyní poukazují na možné zhoršení situace kvůli zdražování energií i potravin a zboží či vyšším úrokům u hypoték.

Odborníci z IPŘP i dalších organizací doporučují změny pravidel oddlužení se zkrácením procesu na tři roky. Stát by podle nich měl poskytovat potřebným příspěvky na bydlení či mimořádné dávky, vyřizování by se mělo zjednodušit. Při posuzování příjmů kvůli nároku na pomoc by se měly zohledňovat i exekuční srážky. Institut a další organizace prosazují také to, aby všechny dlužníkovy exekuce řešil jeden exekutor. Podle dluhových poradců by to snížilo náklady exekučních řízení, výrazně by to ulevilo i zaměstnavatelům při vyřizování srážek.

Ukončit exekuce na dluhy u veřejných institucí a státních či polostátních firem mělo umožnit tříměsíční milostivé léto, které skončilo minulý pátek. Pokud lidé splatili původní dlužnou částku, odpustilo se jim penále, úroky a další platby. Údaje o tom, kolik dlužníků snadnějšího oddlužení využilo, by komora mohla mít v březnu. Koaliční politici už oznámili, že by se akce mohla od září na tři měsíce zopakovat.

ktk rot

Praha 5. ledna (ČTK) – Počet nově prohlášených konkurzů firem v ČR v roce 2021 činil 724, byl tak o 18 procent vyšší než v roce 2020. Předloni ale bylo prohlášeno nejméně konkurzů firem za deset let. ČTK o tom dnes informovala analytická společnost InsolCentrum.

Počet aktuálně běžících konkurzů firem dosáhl koncem roku 2021 v porovnání s posledními deseti lety historického minima. Ke konci prosince loňského roku bylo 2800 konkurzních řízení firem, což je 0,6 procenta z celkového počtu aktivních firem v ČR, uvedla firma.

„Rok 2021 byl zamrznutým rokem s nízkým počtem insolvencí. Jde o klid před bouří dopadu ekonomické krize.“ uvedla jednatelka společnosti Jarmila Veselá. Nízké počty konkurzů firem v roce 2021, a to jak již běžících, tak nově prohlášených, podle ní odrážejí dobrý stav české ekonomiky z předcházejících let.

„V období let 2020 a 2021 finanční kondici firem podpořila protipandemická vládní opatření. Navíc zákony ‚lex covid‘ omezily možnosti podávání návrhů na insolvence,“ upozornila Veselá. Rok 2021 byl pro právnické osoby krizovější, a to především příchodem nemoci covid-19, kdy nemoc zažila vrchol v průběhu roku 2020. Začalo zavírání podniků, omezené provozy, zavírání hranic apod. Společnosti začaly přežívat především díky rezervám, které vytvořily v letech minulých,“ doplnil ředitel divize pro korporátní financování společnosti CFIG Credit Matěj Junek. CFIG pomáhá firmám při řešení insolvencí.

Dosavadní data insolvencí firem podle Veselé připomínají vývoj po minulé finanční krizi z let 2008 a 2009. „Vrchol počtu prohlášených konkurzů firem jsme zaznamenali v ČR až v roce 2013. Bude-li se historie opakovat, pak můžeme očekávat postupné nárůsty konkurzů firem s vrcholy v roce 2023 či 2024,“ odhadla.

Řešení úpadku je u právnických osob možné konkurzem, nebo reorganizací. Konkurz je způsob řešení úpadku spočívající v tom, že na základě rozhodnutí o prohlášení konkurzu jsou zjištěné pohledávky věřitelů poměrně uspokojeny.

InsolCentrum je analytická společnost, která se dlouhodobě věnuje zpracování a analýze insolvenčních a souvisejících ekonomických, demografických a sociologických dat.

fd rdo mha

Praha 4. ledna (ČTK) – V Česku bylo v roce 2021 vyhlášeno 15.443 osobních bankrotů, o 11 procent méně než předchozí rok. Zároveň bylo podáno 15.607 návrhů na osobní bankrot, rovněž o 11 procent méně než v roce 2020. Vyplývá to z aktuálních statistik společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, které má ČTK k dispozici.

V prosinci roku 2021 bylo vyhlášeno 1026 osobních bankrotů. To je o 271 méně než v listopadu a nejméně od června 2019. Zároveň bylo podáno 1171 návrhů na osobní bankrot, o 149 méně než o měsíc dříve.

„Počet osobních bankrotů se po účinnosti novely insolvenčního zákona v polovině roku 2019, která zpřístupnila oddlužení většímu počtu lidí, snížil už druhým rokem v řadě. Loňský rok byl poznamenaný nízkou mírou nezaměstnanosti a řadou podpůrných opatření vlády, které zvedly příjmy obyvatel. Závěr roku částečně ovlivnila i akce Milostivé léto, v rámci kterého můžou lidé zaplatit u některých dluhů pouze původní jistinu. Úroky, které často tvoří významnou část dluhu, jim poté budou odpuštěny,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Nejvíce osobních bankrotů bylo v roce 2021 vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (2343), v Praze (2122) a v Ústeckém kraji (1611). Nejméně na Vysočině (474), v Karlovarském kraji (558) a ve Zlínském kraji (579). Jejich počet se snížil ve všech krajích kromě Karlovarského, kde bylo vyhlášeno o jeden osobní bankrot více než v roce 2020. Nejrychleji klesl v Jihomoravském kraji (o 18 procent) a v Královéhradeckém kraji (o 17 procent).

Nejohroženějším krajem byl v uplynulém roce Ústecký kraj a Moravskoslezský kraj, kde bylo vyhlášeno 20 osobních bankrotů na 10.000 obyvatel. Následoval Karlovarský kraj s 19 osobními bankroty na 10.000 obyvatel. Naopak v Kraji Vysočina bylo vyhlášeno pouze devět osobních bankrotů na 10.000 obyvatel a ve Zlínském kraji deset osobních bankrotů. Průměr za celou ČR činil 14 osobních bankrotů na 10.000 obyvatel.

fd jw

Praha 4. ledna (ČTK) – Počet bankrotů firem v ČR byl loni nejvyšší od roku 2017. V Česku bylo vyhlášeno 742 bankrotů obchodních společností, což bylo o 22 procent více než předloni. Rovněž bylo vyhlášeno 6279 bankrotů podnikatelů, o 14 procent méně než v roce 2020. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, kterou dnes firma poskytla ČTK.

Počet návrhů na bankrot společností vzrostl meziročně o šest procent na 1035. U fyzických osob podnikatelů klesl o 15 procent na 6342 návrhů.

„V roce 2020 byl i přes výrazný pokles ekonomiky počet bankrotů společností nejnižší od roku 2008, kdy začal platit současný insolvenční zákon. Řada firem, které by zanikly už v průběhu roku 2020, přežívala díky kombinaci státní podpory a skutečnosti, že na sebe větší část roku 2020 nemusely podávat návrh na bankrot bez zbytečného odkladu,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

V letošním roce očekává, že počet firemních bankrotů poroste. Společnostem zdražují vstupy i úvěry, což se projeví především u těch subjektů, které se už nyní nacházejí ve špatné ekonomické kondici, dodala.

Počet bankrotů firem i podnikatelů bývá v prosinci v rámci roku tradičně jeden z nejnižších. Loni v prosinci bylo vyhlášeno 54 bankrotů firem, o 15 méně než v listopadu. Zároveň bylo podáno 86 návrhů na jejich bankrot, tedy o 20 méně než o měsíc dříve.

V prosinci bylo také vyhlášeno 437 bankrotů podnikatelů, o 93 méně než v předchozím měsíci. Snížil se i počet návrhů na jejich bankrot, kterých bylo podáno 489, o 56 méně než v listopadu.

Nejvíce firemních bankrotů bylo loni vyhlášeno v Praze (334), dále v Jihomoravském kraji (84) a v Moravskoslezském kraji (69). Naopak nejméně jich bylo vyhlášeno ve Zlínském a v Královéhradeckém kraji (shodně 13) a na Vysočině (14).

Největší meziroční nárůst zaznamenal Pardubický kraj (o 79 procent), Plzeňský kraj a Moravskoslezský kraj (shodně o 53 procent). Naopak největší pokles byl v Královéhradeckém kraji (35 procent). Počet bankrotů klesl ještě na Zlínsku (o 24 procent) a v Ústeckém kraji (o 18 procent).

Nejvíce bankrotů podnikatelů bylo loni vyhlášeno v Praze (761), v Ústeckém kraji (742) a v Moravskoslezském kraji (694). Nejméně naopak v Kraji Vysočina (219), ve Zlínském, kraji (251) a v Karlovarském kraji (261).

Počet bankrotů podnikatelů meziročně vzrostl pouze v Karlovarském kraji a v Praze. Na západě Čech se zvýšil o 13 procent, v hlavním městě o sedm procent. Ve zbývajících krajích jejich počet klesl, nejvíce v Pardubickém kraji, konkrétně o 28 procent. V Královéhradeckém kraji se snížil o 25 procent a v Plzeňském kraji o 24 procent.

zdroj:CRIF

fd jw

Praha 9. ledna (ČTK) – Soudy loni povolily režim oddlužení 23.448 osob, což je o 3281 méně než předloni a o 5580 méně než v roce 2019. V režimu oddlužení bylo koncem roku 111.500 lidí, tedy 1,28 procenta celkového počtu obyvatel ČR nad 15 let . ČTK o tom informovala analytická společnost InsolCentrum. Oddlužení je soudní procedura, ve které dlužníci splácí věřitelům dluhy a na konci řízení soud vydá rozhodnutí o jejich osvobození od dluhů.

„Vývoj počtu oddlužení spíše než na stavu ekonomiky závisí na tom, jaké podmínky pro oddlužení stanoví zákonodárci v právních normách,“ řekla ČTK jednatelka společnosti Jarmila Veselá. Nejvyšší počet povolených oddlužení byl v roce 2019, kdy novela insolvenčního zákona zmírnila parametry oddlužení.

V období 2008 až 2021 soudy povolily oddlužení 263.000 osob. Ke konci roku 2021 dosáhlo na osvobození od dluhů 127.300 osob. Z dosavadních výsledků vyplývá 91procentní úspěšnost dlužníků ve schopnosti splácet. Devět procent dlužníků z insolvenční procedury vypadlo a vrátilo se do života s dluhy. „Proti 75procentní recidivě pachatelů trestných činů jde o mimořádný úspěch,“ upozornila Veselá.

Množství osob, které vstoupí do oddlužení letos a v následujících letech, bude podle ní záviset na připravované novele insolvenčního zákona. Dojde-li k dalšímu zmírňování podmínek pro osvobození od dluhů, dají se čekat rekordy v počtech povolených oddlužení. InsolCentrum zatím do predikce nezahrnuje lidi, kteří se budou zadlužovat v důsledku zvyšování cen energie či inflace. Jejich počet lze nyní těžko odhadnout, protože se bude odvíjet od postupu ekonomické krize a účinnosti státních podpor, dodala Veselá.

Na meziroční pokles v letech 2021 a 2020 měla vliv pandemie a s ní související chování dlužníků, míní jednatel úvěrové firmy Fair Credit Tomáš Konvička. S odloženou spotřebou v rámci lockdownů se zlepšila platební morálka klientů se spotřebitelskými úvěry. Roli sehrálo i moratorium na splácení spotřebitelských úvěrů v květnu až říjnu 2020, podotkl.

Finanční skupina CFIG, která pomáhá lidem řešit insolvence, se podle zakladatele Martina Chovance čím dál častěji setkává se zneužíváním institutu ze strany dlužníků. Ti si naberou dluhy v co největším množství s vědomím, že je nikdy nesplatí a půjdou do insolvence. Upraví dopředu své příjmy tak, aby oficiální mzdu měli v co nejnižší potřebné výši a zbytek si nechávají platit v hotovosti. Na tomto modelu tratí nejenom věřitelé, ale primárně stát na odvodech daní a pojištěních, poznamenal.

Podle právní úpravy platné do 1. června 2019 trval proces oddlužení pět let a dlužníci byli povinni uhradit minimálně 30 procent z hodnoty přihlášených pohledávek. Novela insolvenčního zákona účinná od června 2019 podmínky zmírnila. Dlužníci jsou povinni uhradit měsíčně minimálně 1089 Kč věřitelům a stejnou sumu insolvenčnímu správci v případě, že prokáží vynaložení veškerého úsilí. Připravuje se další zmírňující novela s úvahou na zkrácení doby splácení na tři roky.

fd jw

Praha 8. prosince (ČTK) – V listopadu bylo v Česku vyhlášeno 69 bankrotů obchodních společností, což bylo o dva méně než v říjnu. Rovněž bylo vyhlášeno 530 bankrotů podnikatelů, tedy o 33 více než před měsícem. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, kterou dnes firma poskytla ČTK.

Insolvenčních návrhů bylo podáno u obchodních společností 106, meziměsíčně o 28 více. U podnikatelů jich bylo 540, proti říjnu o 46 více.

„Listopadový nárůst počtu insolvenčních návrhů u firem může být částečně kompenzací nízkého počtu těchto návrhů v říjnu. Dlouhodobě však platí, že počet návrhů na bankrot společností i počet bankrotů postupně roste. Už v listopadu byl jejich letošní počet vyšší než za celý loňský rok. Vzhledem k vyšším cenám úvěrů v dalších letech i rostoucím cenám všech vstupů a problémům na trhu práce přitom není pravděpodobné, že by se v dalším roce začal snižovat, spíše naopak,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

V listopadu bylo nejvíce bankrotů společností vyhlášeno v obchodu (16) a v profesních, vědeckých a technických činnostech (11). V posledních 12 měsících byl nejvyšší také v obchodu (170) a v profesních, vědeckých a technických činnostech (102).

V rámci krajů bylo v listopadu nejvíce firemních bankrotů vyhlášeno v Praze (31) a v Jihomoravském kraji (7). Naopak žádný bankrot nebyl vyhlášen v Karlovarském kraji, v Libereckém kraji a na Vysočině. V posledních 12 měsících bylo nejvíce firemních bankrotů vyhlášeno rovněž v Praze (329) a v Jihomoravském kraji (83).

V listopadu bylo nejvíce bankrotů podnikatelů vyhlášeno ve stavebnictví (118), v obchodu (109), a ve zpracovatelském průmyslu (76). Co se týče krajů, nejvíce jich bylo vyhlášeno ve Středočeském kraji (68), v Praze (66) a v Ústeckém kraji (65).

Počet bankrotů:

Zdroj: CRIF

fd mha

Praha 2. prosince (ČTK) – Zhruba každá desátá firma v ČR se může dostat do problémů kvůli svému ekonomicky spjatému okolí. Více než polovina ohrožených firem má registrované sídlo v Praze. Společnosti s rizikovým okolím nejčastěji podnikají v nemovitostech, velkoobchodu a službách. S rostoucími tržbami riziko klesá. Informace zveřejnila poradenská společnost Dun & Bradstreet, která se zabývá hodnocením rizika firem.

„Každá firma je v podnikání ovlivňována svým okolím. Významnou roli hraje ekonomicky spjaté okolí subjektu, tedy majoritní vlastníci, dceřiné společnosti a statutární orgány, které mohou vytvářet potenciálně rizikové prostředí,“ uvedla analytička Dun & Bradstreet Petra Štěpánová. Dun & Bradstreet v ČR identifikovala 50.912 firem, v jejichž ekonomicky spjatém okolí, do druhé úrovně hloubky aktivních vazeb, je nejméně dvacet procent subjektů s alespoň jedním negativním indikátorem.

Za negativní indikátor považuje insolvence, likvidace, nespolehlivé placení DPH, exekuce nebo dlužnou částka přesahující 100.000 korun. „Jde o typ informace, která by měla být zvažována při prověřování obchodních partnerů,“ dodala.

Rizikové okolí má v ČR 7,8 procenta akciových společností (2115) a 9,6 procenta společností s ručením omezeným (48.797). Výrazně častěji jsou negativně svým okolím ovlivněny menší společnosti, které vykazují nižší tržby. Na 66 procent takových firem tržby nevykazuje, 12 procent má tržby do jednoho milionu korun a tržby 17 procent z nich jsou mezi jedním a 30 miliony korun.

Více než polovina firem, které mohou být ohroženy svým ekonomicky spjatým okolím, má pražskou adresu. Na 12 procent společností s rizikovým okolím podniká v pronájmu a správě nemovitostí, desetina ve zprostředkování velkoobchodu a po osmi procentech má zastoupení nespecializovaný velkoobchod a služby.

fd rdo

Hradec Králové 11. listopadu (ČTK) – Krajský soud v Hradci Králové schválil reorganizační plán zkrachovalé kožešnické obchodní společnosti Kara Trutnov. Vyplývá to z dokumentů v insolvenčním rejstříku. Reorganizace má umožnit zachování podnikání Kary. S reorganizačním plánem již 25. října vyslovili souhlas věřitelé. V insolvenčním řízení je Kara od února. Má 160 věřitelů, kteří po ní požadují 277 milionů korun.

Reorganizační plán připravila investiční skupina Natland, která je největším věřitelem Kary. Skupina Natland by se měla při reorganizaci stát vlastníkem Kary. „Reorganizační plán bude účinný, jakmile rozhodnutí o jeho schválení nabude právní moci,“ uvedla dnes společnost Natland. Majoritní vlastník skupiny Tomáš Raška uvedl, že reorganizační plán by následně mohl být naplněn do jednoho měsíce.

Proti pondělnímu usnesení krajského soudu o schválení reorganizačního plánu ve středu podal odvolání k pražskému vrchnímu soudu věřitel Kary Pavel Bednář, který je bývalým finančním ředitelem Kary. Soudu sdělil, že odvolání odůvodní do 23. listopadu. Bednář na říjnové schůzi věřitelů jako jediný hlasoval proti přijetí reorganizačního plánu. Soudu navrhoval, vzhledem k nabídce podnikatele Richarda Benýška na odkup majetku Kary, jednání odročit. Bednář tvrdí, že při konkurzu Kary by byl výnos pro věřitele vyšší než při reorganizaci. Natland se podle něj snaží získat Karu pod cenou. Natland nepoctivý záměr reorganizačního plánu odmítl.

Při rozhodování o schválení reorganizačního plánu se soud musel vypořádat i s nabídkou podnikatele Richarda Benýška, který v říjnu soudu napsal, že za odkup majetku Kary nabízí 103,88 milionu korun. Znalci hodnotu Kary vyčíslili na 80,5 milionu korun. Soud Benýškovu nabídku označil ze nezávaznou, nevynutitelnou a odvolatelnou. Tedy k ní podle soudu nelze při hodnocení, zda jsou splněny zákonem dané podmínky pro schválení reorganizačního plánu, přihlížet.

Soud konstatoval, že částka, kterou Benýšek nabídl, je sice vyšší než hodnota stanovená znalci, ale jinou věcí je skutečná míra uspokojení nezajištěných věřitelů při prodeji majetku Kary konkurzem. Výše uspokojení při variantě konkurzu by podle soudu byla ovlivněna náklady na správu a zpeněžení majetkové podstaty a na uspokojení pohledávek za podstatou.

Benýšek soudu 5. listopadu napsal, že svou nabídku myslí zcela vážně. Uvedl, že jeho nabídka znamená pro věřitele větší výnos než při variantě reorganizace. Natland dnes uvedl, že věřitelé při reorganizaci získají téměř o 30 procent vyšší uspokojení svých pohledávek, než kdyby Kara skončila v konkurzu. Raška na říjnové schůzi věřitelů uvedl, že Benýškův návrh není myšlen vážně a označil jej za účelovou obstrukci. Tato tvrzení Benýšek následně rozhodně odmítl.

Za záchranou Kary a obnovením jejího chodu stojí podnikatel Zdeněk Rinth, který se v této věci spojil se skupinou Natland a záchranu financuje. Rinth Karu od května řídí a provoz finančně podpořil. Dříve uvedl, že je do záchrany Kary připraven vložit až 90 milionů korun. V budoucnu by se Rinth měl stát většinovým majitelem Kary.

Kara pod Rinthovým vedením v polovině května začala opět otevírat uzavřené prodejny. Nyní má otevřených 26 prodejen v Česku a šest na Slovensku a zaměstnává asi 150 lidí. Raška uvedl, že firmu bude nadále řídit Rinth, jehož osoba je důležitou zárukou pokračování dobrých vztahů Kary s jejími obchodními partnery.

Skupina Natland za Karou drží pohledávky za 170 milionů korun. Své zajištěné pohledávky 40,9 milionu korun by měla podle reorganizačního plánu kapitalizovat úpisem nových akcií Kary, kdy se v rámci reorganizace stane jejím jediným vlastníkem. Se zbytkem pohledávek má být Natland uspokojen stejně jako nezajištění věřitelé.

Nezajištění věřitelé by měli získat zpět nejméně 9,59 procenta svých pohledávek, zatímco v případě konkurzu by to bylo 6,9 procenta. Na uspokojení nezajištěných věřitelů poskytne Natland 23 milionů korun ve formě dobrovolného příplatku mimo základní kapitál. Dosavadní majitel Kary, investiční skupina C2H podnikatele Michala Mičky, nedostane při reorganizaci nic.

Rinth byl vlastníkem Kary do roku 2018, kdy ji prodal investiční skupině C2H. Insolvenční návrh na sebe podala sama Kara začátkem února. Uvedla, že ji negativně zasáhla omezení spojená s epidemií koronaviru. Podle Natlandu byla důvodem insolvence Kary i neúspěšná obchodní strategie bývalého managementu a poskytování půjček ostatním společnostem ze skupiny C2H.

Zdeněk Rychtera dr gcm