Archiv autora: Zdeňka

Praha 31. ledna (ČTK) – Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů spouští nový registr, jehož cílem je prosadit odpovědný přístup k úvěrování nejen mezi poskytovateli, ale také mezi žadateli o půjčku. Asociace to dnes sdělila ČTK v tiskové zprávě.

Nástroj vyvinutý a spravovaný společností Creditinfo CEE má podle asociace umožnit efektivnější sdílení informací mezi poskytovateli úvěrů a přispět k vyšší transparentnosti a bezpečnosti finančního trhu. Členství v registru mohou využít všechny finanční instituce včetně bank, ale také poskytovatelé energetických služeb, mobilní operátoři nebo ostatní poskytovatelé platebních služeb a spotřebitelských úvěrů.

Registr umožňuje poskytovatelům úvěrů sdílet takové informace, které mohou ostatním členům pomoci odhalit skryté rizikové faktory spojené s předchozím chováním spotřebitelů. Díky tomu mohou poskytovatelé lépe a komplexněji posoudit úvěruschopnost žadatelů a minimalizovat například nechtěné předlužení plynoucí z nezodpovědného chování spotřebitelů. Členství v registru je podmíněno povinností hlásit do registru konkrétní informace o rizikovém chování žadatelů. Všichni členové pak mají možnost tato data z registru využít při posuzování míry rizikovosti žadatelů o úvěr.

Registr sdružuje informace o všech typech sporů, aktuálně vedených spotřebitelem s daným poskytovatelem v uplynulých třech letech, například spory soudní, spory s Finančním arbitrem a další. „Tyto skutečnosti totiž nyní nejsou k dispozici v jiných registrech, ale přitom mohou významně ovlivnit budoucí chování žadatele o úvěr a potenciální problémy s jeho splácením,“ uvedl předseda představenstva asociace Aleš Perutka.

Veškeré údaje zpracovávané v registru podle něj splňují požadavky na ochranu osobních údajů podle pravidel GDPR. „Naše technologie již pomohly zlepšit odpovědné financování v mnoha zemích a jsme hrdí, že můžeme podpořit český trh,“ doplnil zástupce Creditinfo CEE Martin Koubík.

fd jzf

Praha 15. ledna (ČTK) – Loni bylo v Česku vyhlášeno 13.751 osobních bankrotů, což je meziroční nárůst o sedm procent. Je to obrat v trendu, protože v předchozích čtyřech letech se jejich počet snižoval. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou ČTK poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau.

Zároveň bylo v roce 2024 podáno 14.883 insolvenčních návrhů, o desetinu více než předloni. V prosinci bylo vyhlášeno 1219 osobních bankrotů a bylo podáno 1257 návrhů na osobní bankrot.

„V loňském roce bylo vyhlášeno každý měsíc v průměru 1146 osobních bankrotů a podáno 1240 návrhů na osobní bankrot. Přestože celkový počet bankrotů meziročně vzrostl, bylo jich o 4763 méně než v roce 2019. Meziroční růst insolvenčních návrhů naznačuje vyšší počet osobních bankrotů v letošním roce,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Ve větší míře se podle ní projeví vliv novely insolvenčního zákona z října loňského roku, která upravila některé podmínky pro osobní bankrot, čímž ho zpřístupnila většímu počtu lidí v obtížné finanční situaci. Na druhé straně je zjevné, že platební morálka při splácení spotřebitelských úvěrů se meziročně zhoršila a objem úvěrů na spotřebu se poměrně svižně zvyšuje, dodala.

Nejvíce osobních bankrotů bylo v roce 2024 vyhlášeno již tradičně v Moravskoslezském, a to 2176. Dále to bylo v Ústeckém kraji s 1934 bankroty a ve Středočeském kraji s 1493. Nejméně jich bylo na Vysočině se 436 bankroty, v Karlovarském kraji s 516 a ve Zlínském kraji s 528. Proti roku 2023 vzrostl výrazně počet bankrotů v Ústeckém kraji, a to o 14 procent, a v Jihočeském kraji. Tam to bylo o 12 procent. Nejméně se situace změnila na Vysočině, kde se počet osobních bankrotů meziročně zvýšil o jedno procento. Nízký růst vykázal také Karlovarský kraj, a to o čtyři procenta.

Stejně jako v roce 2023 byl i loni regionem, ve kterém je riziko osobního bankrotu nejvyšší, Ústecký kraj. Připadlo v něm 28 bankrotů na 10.000 obyvatel starších 14 let. Následoval Moravskoslezský kraj s 22 osobními bankroty na 10.000 obyvatel věkové skupiny a Karlovarský kraj, kde bylo vyhlášeno 21 osobních bankrotů. Lidé z těchto tří krajů jsou bankrotem dlouhodobě nejvíce ohroženi.

Průměr za celou republiku byl loni 15 osobních bankrotů na 10.000 obyvatel ve věku nad 15 let, zatímco v roce 2023 to bylo o jeden osobní bankrot méně. Dlouhodobě jsou bankrotem nejméně ohrožení lidé v Praze, ve které bylo v loňském roce vyhlášeno devět osobních bankrotů na 10.000 obyvatel ve věkové skupině. V kraji Vysočina to bylo deset bankrotů a ve Zlínském kraji 11 bankrotů.

fd ptd

Praha 14. ledna (ČTK) – V ČR loni zbankrotovalo 5331 podnikatelů, o sedm procent více než v roce 2023 a zároveň nejvíce od roku 2021. Bylo také podáno 5813 insolvenčních návrhů, meziročně jde rovněž o sedmiprocentní nárůst. Vyplývá to z analýzy dat portálu Informace o firmách, kterou ČTK poskytla společnost CRIF.

V prosinci bylo vyhlášeno 429 bankrotů podnikatelů, v prosinci 2023 jich bylo o 135 méně. „V prosinci zpravidla bývá méně bankrotů než v průběhu roku. Loni ale počet bankrotů podnikatelů výrazně neklesl. Průměrně v loňském roce bylo 444 bankrotů fyzických osob podnikatelů měsíčně a bylo podáno v průměru 484 insolvenčních návrhů,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Z dlouhodobějšího pohledu se počet bankrotů podnikatelů podle ní snižuje. Například v roce 2021 jich bylo 6358, což je o 1000 více než v minulém roce. Růst počtu bankrotů podnikatelů ovlivnila novela insolvenčního zákona platná od října loňského roku, která změnila některá pravidla osobního bankrotu. Naprostá většina bankrotů podnikatelů má formu osobního bankrotu. Platební morálka podnikatelů při splácení úvěrů byla v loňském roce lepší než dříve a jejich úvěry se zvyšovaly vyšším tempem než jejich vklady, dodala analytička.

Nejvíce bankrotů podnikatelů bylo v uplynulém roce vyhlášeno v Moravskoslezském kraji, a to 759. V Praze jich bylo 624 a ve Středočeském kraji 606. Počet bankrotů se meziročně zvýšil ve většině krajů. Meziročně jejich počet klesl pouze ve dvou z nich, a to v Karlovarském kraji a v Ústeckém kraji. Nejvíce se meziročně počet bankrotů podnikatelů zvýšil v Olomouckém kraji, a to o 26 procent. O 21 procent to bylo ve Zlínském kraji.

Bankrot nejvíce ohrožuje podnikatele v Moravskoslezském kraji, kde loni připadalo na 10.000 aktivních podnikatelů 84 bankrotů. V Ústeckém kraji to bylo 79 bankrotů na 10.000 aktivních podnikatelů. Nejnižší míra bankrotů fyzických osob podnikatelů byla v Praze, kde na 10.000 aktivních podnikatelů připadalo pouze 35 bankrotů. Ve Středočeském a ve Zlínském kraji to bylo 42 bankrotů na 10.000 aktivních podnikatelů.

V odvětví bylo v loňském roce zdaleka nejvíce bankrotů podnikatelů vyhlášeno ve stavebnictví, 1275. V obchodu jich bylo 790 a ve zpracovatelském průmyslu 717. Meziročně přibylo bankrotů v odvětví dopravy a skladování, a to o 27 procent na 542. Největší pokles zaznamenalo podnikání, které se věnuje vodě, plynu a elektřině, kde se počet bankrotů meziročně snížil o 17 procent.

V oboru doprava a skladování nejenže meziročně přibylo nejvíce bankrotů. Je to zároveň odvětví, které je pro podnikatele nejrizikovější. Na 10.000 subjektů tam loni připadlo 73 bankrotů. V průměru připadlo loni v ČR na 10.000 subjektů 28 bankrotů. Vyšší než průměrnou míru bankrotů mělo rovněž stavebnictví nebo ubytování a stravování. Bankrotem nejméně ohroženým odvětvím je vzdělávání, zdravotní a sociální péče s méně než šesti bankroty na 10.000 subjektů a informační a komunikační činnosti.

fd ptd

Praha 7. ledna (ČTK) – V roce 2024 v Česku zbankrotovalo 686 firem, což bylo o pět procent více než v roce 2023. Zároveň bylo podáno 1082 návrhů na jejich bankrot, o tři procenta meziročně více. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou ČTK poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau.

V prosinci bylo vyhlášeno 48 bankrotů firem, což bylo nejméně za měsíc v loňském roce. Bylo také podáno 75 insolvenčních návrhů, rovněž nejméně v roce 2024. „V prosinci je každoročně zpravidla méně bankrotů než v ostatních měsících. Celkový počet bankrotů firem za rok 2024 je stejný jako v roce 2022. Výrazně více firem zbankrotovalo v roce 2021, kdy jich bylo 730,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Průměrně loni zbankrotovalo 16 z 10.000 aktivních společností, zhruba stejně jako o rok dříve. Navzdory pomalému snižování úrokových sazeb vzrostly úvěry obchodních společností meziročně o osm procent, zatímco jejich vklady se zvedly o pět procent. Podíl nevýkonných úvěrů byl loni nižší než rok předtím, takže se platební morálka firem při splácení úvěrů dále zlepšovala, dodala Kameníčková.

Nejvíce firemních bankrotů bylo v roce 2024, stejně jako v předchozích letech, vyhlášeno v Praze, a to 318. Dále to bylo v Jihomoravském kraji se sto a v Moravskoslezském kraji s 55 bankroty. Tam se však oproti roku 2023 počet firemních bankrotů snížil o 26 procent. Naopak v Jihomoravském kraji byl počet firemních bankrotů vyšší o čtvrtinu.

Nejvyšší počet bankrotů na množství aktivních firem byl loni ve Středočeském kraji, kde připadlo 25 bankrotů na 10.000 společností. V tomto kraji se počet firemních bankrotů meziročně zvýšil o 29 procent. V Praze, Jihomoravském, Libereckém a Olomouckém kraji připadalo zhruba 19 firemních bankrotů na 10.000 aktivních společností. Dobře se vedlo firmám na Vysočině, kde na 10.000 aktivních společností připadalo šest bankrotů. Počet firemních bankrotů se v kraji také meziročně snížil o 25 procent. Nízkou míru bankrotů firem vykázal v loňském roce i Ústecký a Pardubický kraj.

Co se týče odvětví, bylo v loňském roce nejvíce bankrotů v obchodu, 151. Ve zpracovatelském průmyslu jich bylo 108 a v nemovitostech 79. Nejvíce bankrotů na 10.000 subjektů bylo v dopravě a skladování, a to 23. Ve zpracovatelském průmyslu jich bylo 18.

Naopak nejméně bankrotů na 10.000 aktivních firem bylo ve vzdělávání, zdravotní a sociální péči a v informačních a komunikačních činnostech. To byl také jeden z mála oborů, kde počet bankrotů klesl, meziročně o pětinu. Výrazně se zvýšilo množství bankrotů firem, které se věnují administrativním a podpůrným činnostem, a to o 74 procent. Do tohoto odvětví se řadí především pronájem a leasing, agentury zprostředkovávající práci a cestovní kanceláře a agentury.

fd snm ptd

Praha 7. ledna (ČTK) – V roce 2024 v Česku zbankrotovalo 686 firem, což bylo o pět procent více než v roce 2023. Zároveň bylo podáno 1082 návrhů na jejich bankrot, o tři procenta meziročně více. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou ČTK poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau.

V prosinci bylo vyhlášeno 48 bankrotů firem, což bylo nejméně za měsíc v loňském roce. Bylo také podáno 75 insolvenčních návrhů, rovněž nejméně v roce 2024. „V prosinci je každoročně zpravidla méně bankrotů než v ostatních měsících. Celkový počet bankrotů firem za rok 2024 je stejný jako v roce 2022. Výrazně více firem zbankrotovalo v roce 2021, kdy jich bylo 730,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Průměrně loni zbankrotovalo 16 z 10.000 aktivních společností, zhruba stejně jako o rok dříve. Navzdory pomalému snižování úrokových sazeb vzrostly úvěry obchodních společností meziročně o osm procent, zatímco jejich vklady se zvedly o pět procent. Podíl nevýkonných úvěrů byl loni nižší než rok předtím, takže se platební morálka firem při splácení úvěrů dále zlepšovala, dodala Kameníčková.

Nejvíce firemních bankrotů bylo v roce 2024, stejně jako v předchozích letech, vyhlášeno v Praze, a to 318. Dále to bylo v Jihomoravském kraji se sto a v Moravskoslezském kraji s 55 bankroty. Tam se však oproti roku 2023 počet firemních bankrotů snížil o 26 procent. Naopak v Jihomoravském kraji byl počet firemních bankrotů vyšší o čtvrtinu.

Nejvyšší počet bankrotů na množství aktivních firem byl loni ve Středočeském kraji, kde připadlo 25 bankrotů na 10.000 společností. V tomto kraji se počet firemních bankrotů meziročně zvýšil o 29 procent. V Praze, Jihomoravském, Libereckém a Olomouckém kraji připadalo zhruba 19 firemních bankrotů na 10.000 aktivních společností. Dobře se vedlo firmám na Vysočině, kde na 10.000 aktivních společností připadalo šest bankrotů. Počet firemních bankrotů se v kraji také meziročně snížil o 25 procent. Nízkou míru bankrotů firem vykázal v loňském roce i Ústecký a Pardubický kraj.

Co se týče odvětví, bylo v loňském roce nejvíce bankrotů v obchodu, 151. Ve zpracovatelském průmyslu jich bylo 108 a v nemovitostech 79. Nejvíce bankrotů na 10.000 subjektů bylo v dopravě a skladování, a to 23. Ve zpracovatelském průmyslu jich bylo 18.

Naopak nejméně bankrotů na 10.000 aktivních firem bylo ve vzdělávání, zdravotní a sociální péči a v informačních a komunikačních činnostech. To byl také jeden z mála oborů, kde počet bankrotů klesl, meziročně o pětinu. Výrazně se zvýšilo množství bankrotů firem, které se věnují administrativním a podpůrným činnostem, a to o 74 procent. Do tohoto odvětví se řadí především pronájem a leasing, agentury zprostředkovávající práci a cestovní kanceláře a agentury.

fd snm ptd

Praha 22. listopadu (ČTK) – Poslanci by dnes měli dokončit závěrečné schvalování novely o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. V posledním čtení jsou i další předlohy, Patří k nim změny zákona o obchodování s emisními povolenkami či atomového zákona a návrh zákona o Národní rozvojové bance.

Novela takzvaného lex Ukrajina také předpokládá, že běženci z Ukrajiny, kteří by se rozhodli v Česku usadit a ochranu nepotřebují, by mohli nově využít zvláštní dlouhodobý pobyt. Poslanci opozičního hnutí ANO zpochybňují pozměňovací návrhy o novém způsobu posuzování zdravotního postižení ukrajinských uprchlíků a o uzákonění nového trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc.

Předloha o obchodování s emisními povolenkami počítá s tím, že peníze z prodeje povolenek bude možné využít jen na boj s následky klimatické změny. Jedna z úprav, kterou doporučil výbor pro životní prostředí, by zabránila v prodeji povolenek těm podnikům, které jsou v insolvenčním řízení nebo v preventivní restrukturalizaci.

Novela atomového zákona by měla přinést zrychlení povolovacích postupů pro stavbu nových jaderných bloků i malých modulárních reaktorů. Předloha o Národní rozvojové bance má do budoucna umožnit její integraci s Českou exportní bankou.

V závěrečném schvalování je ve Sněmovně také třeba veterinární novela o kamerovém dohledu na jatkách, aby bylo možné sledovat, jak jejich zaměstnanci zacházejí se zvířaty. Poslanci budou rozhodovat mimo jiné o tom, jakých prostor se bude umístění kamer týkat.

mbc rot

Praha 12. listopadu (ČTK) – Od začátku roku do konce října bylo v Česku vyhlášeno 11.437 osobních bankrotů, o šest procent více než ve stejném období loni. Insolvenčních návrhů bylo podáno 12.225, meziročně o osm procent více. Vyplývá to z analýzy dat portálu Informace o firmách, kterou dnes ČTK poskytla společnost CRIF.

„V letošním roce se po dvou letech poklesu začal počet osobních bankrotů mírně zvyšovat, situace však zatím zdaleka není dramatická. Růst počtu bankrotů se týkal prvních měsíců roku, od července se snižoval. Ve stejném období roku 2020 bylo osobních bankrotů vyhlášeno téměř 15.000. Na druhou stranu je potřeba brát v úvahu rostoucí podíl nesplácených úvěrů na spotřebu a růst počtu návrhů na osobní bankrot v letošním roce, což je varovný signál,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Nicméně letos v říjnu bylo vyhlášeno nejméně bankrotů, a to 930. Zároveň se meziměsíčně snížil i počet insolvenčních návrhů na 1164, což je lehce pod celoročním průměrem.

Nejvíce osobních bankrotů bylo letos do konce října vyhlášeno v Moravskoslezském kraji, a to 1815. V Ústeckém kraji to bylo 1573 a ve Středočeském kraji 1226. Nejméně to bylo na Vysočině se 374, v Karlovarském se 436 a Zlínském kraji se 442 bankroty. Počet osobních bankrotů se meziročně zvedl ve všech krajích. Nejvyšší růst zaznamenal Jihočeský kraj, o 12 procent. V Jihomoravském kraji to bylo o 11 procent a Ústeckém kraji o deset procent. V Praze se počet osobních bankrotů meziročně nezměnil a ve Středočeském kraji se jejich počet zvýšil o tři procenta.

Nejvyšší roční míru bankrotů vykazuje Ústecký kraj s 27 bankroty na 10.000 obyvatel. Následuje Moravskoslezský kraj s 21 bankroty na 10.000 obyvatel. Oba jsou kraji s dlouhodobě nejvyšší mírou ohrožení osobním bankrotem. Nejméně jsou jím ohroženi obyvatelé Prahy, kde na 10.000 obyvatel připadlo pouze devět bankrotů, o jeden více to bylo na Vysočině. Průměr za celou ČR za posledních 12 měsíců byl 15 osobních bankrotů na 10.000 obyvatel.

fd rot

Praha 11. listopadu (ČTK) – V Česku přibývá lidí v takzvané energetické chudobě, kteří si nemohou dovolit dostatečně topit, dluží na energiích či za ně utratí víc než dvě pětiny svého čistého příjmu. Zatímco v roce 2020 jich bylo asi 770.000, loni už 1,3 milionu. Uvádí to česká zpráva Powerty Watch 2024, kterou dnes na tiskové konferenci představili zástupci české části Evropské sítě proti chudobě a sociálnímu vyloučení (EAPN). Ta sleduje v jednotlivých zemích výskyt chudoby a vyloučení a dopady sociální politiky, podle toho pak připravuje svá doporučení. Česká zpráva shrnuje výsledky domácích analýz a studií od loňského podzimu.

„Můžeme konstatovat, že se každý rok situace zhoršuje. Chtěli jsme upozornit na to, že data jsou alarmující. Stále více lidí zůstává bez tepla a světla. Zadlužují se, v předlužených rodinách jsou děti. Je těžké pomoci, protože nefunguje dávkový systém, zabydlování, lidé se točí v azylových domech,“ uvedla jedna ze spoluautorů zprávy Iva Kuchyňková z Charity ČR.

Letošní zpráva se zaměřuje na energetickou chudobu, kdy má domácnost problém zajistit topení či ohřev vody. Podle jedné ze studií se to týká lidí z pětiny nejchudších domácností, kteří si nemohou dovolit dostatečně topit, dluží za energie či za ně utratí přes pětinu svého čistého příjmu. V roce 2020 bylo v takové situaci 440.000 domácností, v nichž žilo 770.000 osob. Loni to bylo 690.000 domácností s 1,3 milionu členů. Důvodem jsou nízké výdělky, vysoké ceny energií i nízká energetická účinnost, uvádí zpráva.

Spoluautor dokumentu Jiří Vraspír připomněl pak nedávnou zprávu o vyloučení z bydlení, na kterou se dokument také odkazuje. Podle ní má víc než půl milionu domácností nadměrné náklady na bydlení a vydává za ně přes dvě pětiny příjmu. V těchto rodinách žije 860.000 dospělých a dětí. V bytové nouzi v provizorním bydlení, nevyhovujícím bytě či bez domova zůstává pak 160.900 lidí, z nich 62.300 dětí.

Podle bývalé ombudsmanky Anny Šabatové jsou výsledky zprávy pesimistické. „Všechny parametry se zhoršily a ještě se budou zhoršovat. Je to výsledek dlouhodobě špatných politik, kdy jsou nespravedlivě nastavené základní parametry. Pak se šetří na všech oblastech, které mají dopad do chudoby,“ míní Šabatová. Podle někdejšího premiéra Vladimíra Špidly (SOCDEM) se opatření nastavují podle představy, že za chudobou je selhání člověka a že se dávky zneužívají. Reálná hodnota životního minima výrazně v posledních letech kvůli vysoké inflaci poklesla, stanovená částka tak neplní svou funkci, řekl Špidla.

Česká síť EAPN doporučuje přijmout zákon o podpoře v bydlení či upravit pravidla pro nárok na pomoc od státu po revizi dávek, kdy má čtyři dosavadní příspěvky nahradit jeden. Potřeba je také důstojný výdělek k zajištění rodin, zdůraznila Kuchyňková.

Letošní zpráva se zaměřuje i na migraci, zaměstnávání cizinců či dlouhodobou péči o potřebné. O zjištěních debatovali dnes zástupci některých organizací, resortu práce, pražského magistrátu či akademiků.

ktk rot