Dobrý den, chtěl bych se informovat, jaký je postup při výmazu zástavních práv u zakoupené nemovitosti v insolvenčním řízení. Jde mi především o to, jak má správce postupovat. Zda stačí předat kus papíru s tím, že si mám vše vyřídit sám, nebo zda celou věc katastru nemovistostí pošle a vyřídí. Za posledních cca 9 let se to u mě nestalo.
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 8 měsícůDobrý den,
od insolvenčního správce je třeba vyžádat potvrzení o zániku zástavního práva (ve smyslu § 167, odst. 5 IZ), které Vám posléze poslouží jako podklad k návrhu na výmaz zástavního práva, které podáte příslušnému katastrálnímu úřadu.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
Dobrý den,
ráda bych se pro potřeby své závěrečné práce týkající se činnosti insolvenčních správců informovala na podmínku uvedenou v zákoně pro oprávnění vykonávat činnost insolvenčního správce, respektive na to, zdali jsem pochopila správně její znění.
Jedná se o § 7 odst. 1 písm. c.), zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, kdy podmínku bezúhonnosti nesplňuje ta osoba, o jejímž úpadku bylo v insolvenčním řízení pravomocně rozhodnuto.
Jedná se o úpadek, o kterém bylo rozhodnuto soudem pravomocně kdykoli za život této osoby? Tedy nesměl by se žadatel o funkci insolvenčního správce dostat nikdy v životě do úpadku? Nebo se tím rozumí, že v okamžiku, kdy je žadatel o funkci (nebo již aktivní IS) v úpadku (právě teď a tady), tuto funkci nemůže vykonávat? Pokud by žadatel o funkci insolvenčního správce měl za sebou oddlužení a všechny pohledávky uhrazeny, může se o funkci insolvenčního správce ucházet?
Dále bych se chtěla informovat, v jaké podobě je akceptován doklad dle § 4 odst. 2 písm. d) - v podobě prohlášení poskytovatele odborné praxe či jeho prohlášení o výkonu za předpokladu, že se například nejednalo o pracovní smlouvu?
Předem mnohokrát děkuji za odpověď.
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 8 měsícůVážená paní,
ve věci Vašeho dotazu uvádím, že problematiku výkladu § 6 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 7 odst. 1 písm. d) řešil Nejvyšší správní soud ve věci sp. zn. 5 As 320/2020-55 ze dne 29. 1. 2021. Právní věta stanoví, že bezúhonnost je jednou z podmínek, kterou zákon vyžaduje pro vydání povolení k výkonu činnosti insolvenčního správce fyzické osobě, a je třeba, aby ji tato osoba splňovala po celou dobu platnosti tohoto povolení. V opačném případě Ministerstvo spravedlnosti zruší povolení insolvenčního správce podle § 13 odst. 1 písm. a) zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, jenž nepřipouští správní uvážení. Není proto namístě zkoumat okolnosti, kvůli nimž pozbyl insolvenční správce bezúhonnosti - zde okolnosti úpadku právnické osoby, v níž v posledních pěti letech působil insolvenční správce jako statutární orgán [§ 7 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 6 odst. 1 písm. d) citovaného zákona].
Na základě právě uvedeného tak lze analogicky dovodit, že Vámi dotazovaná problematika § 7 odst. 1 písm. c) na rozdíl od § 7 odst. 1 písm. d) žádný časový test výslovně neobsahuje a platí tak časově neomezeně. Právě uvedené podporuje rovněž bod 35 odůvodnění výše uvedeného rozhodnutí NSS, které stanoví, že…hlavním smyslem a účelem zákona o insolvenčních správcích je snaha garantovat určitou osobnostní i odbornou způsobilost osob vykonávajících činnosti insolvenčních správců. Tuto způsobilost lze jistě zpochybnit u osob, které nemají schopnost řádně hospodařit a spravovat svůj vlastní majetek či majetek třetích osob. Jednotlivé hypotézy v § 7 odst. 1 písm. b), c) a d) zákona o insolvenčních správcích proto v rámci splnění podmínky bezúhonnosti zohledňují, aby nebyl v úpadku přímo sám insolvenční správce či právnická osoba, na jejímž řízení se insolvenční správce podílel… Z tohoto tedy dovozuji výše uvedené, že podmínka absence úpadku musí být u osoby insolvenčního správce splněna kontinuálně a tedy po celou dobu platnosti povolení se osoba ins. správce nesmí dostat do úpadku, anebo po vyřešení úpadku o takové povolení žádat.
Ve věci doložení údajů podle § 4 odst. 2 písm. d) zákona o insolvenčních správcích jde o doklady, které prokazují splnění podmínky výkonu praxe po dobu alespoň 3 let v souvislosti s výkonem funkce ins. správce v oblasti zejména práva, ekonomie, daňového poradenství, účetnictví atd. Jde o klasickou povinnost tvrzení a nutnost unést důkazní břemeno, tedy dokladem může být vše, co Vaše tvrzení o 3 leté praxi podloží správnímu orgánu. Prohlášení poskytovatele praxe může být dostačující, avšak je zde diskreční oprávnění správního orgánu, který může vyžadovat například právě Vámi zmíněnou pracovní či jinou smlouvu k prokázání této 3 leté praxe.
S pozdravem
JUDr. Pavel Berger, advokát a insolvenční správce
Dobrý den,
V březnu 2025 konci mi IS(oddluzeni),splatnost 90% dluhu.
Všiml jsem se že dluh je rozdělen na podřízené a nepodrizene částky-co to znamená?
Dále dozvěděl jsem se že penzijni pojsteni bude zahrnuté věřitelům,přišel mi dopis.
To znamená že z penzijního doplatím zbylé 10% a pak co zbude zůstane rozdělené do nezajistenych částek dluhu(a to vůbec nevím co jsou to za,,dluhy,to jsou nějaké úroky,penále?
Děkuji za odpověď
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 8 měsícůDobrý den,
v insolvenčním řízení nemají všechny pohledávky stejné pořadí. IZ definuje podřízenou pohledávku jako pohledávku, která má být uspokojena až po uspokojení jiné pohledávky (resp. všech pohledávek dlužníka). V žebříčku pohledávek je tato skupina na posledním místě, je tak velmi pravděpodobné, že v insolvenčním řízení nebudou zaplaceny. Nepodřízené pohledávky jsou v zásadě ty ostatní, které dlužník splácí svým věřitelům.
Z ust. § 412 odst. 1, písm. b) IZ vyplývá, že: „Po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen hodnoty získané dědictvím a darem zpeněžit a jejich výtěžek, stejně jako jiné své mimořádné příjmy, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře“.
Vzhledem ke skutečnosti, že hovoříte o dopisu, jehož obsahem je sdělení, že penzijní pojištění bude zahrnuto do plnění věřitelům, tak je na penzijní pojištění nahlíženo jako na mimořádný příjem, který bude rozdělen věřitelům (a to až do výše 100% uspokojení věřitelů).
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
Dobrý den,
obracím se na Vás s žádostí o pomoc v mé situaci.
V hlavních bodech:
- Při výkonu OSVČ jsem se dostal do bezvýchodné dluhové situace. Některé dluhy jsou vůči státu (daň, zdravotní a sociální pojištění), některé vůči bankovním a nebankovním institucím. Tyto pohledávky zahrnují vyčerpaný kontokorentní účet, osobní půjčky a kreditní karty, přičemž žádnou půjčku nemám evidovanou jako podnikatelskou ani zavedenou v účetnictví.
- Živnost mám již ukončenou a nyní mám pracovní smlouvu.
- U jedné žádosti o úvěr je připodepsána moje manželka, a to za účelem prohlášení o tom, že ví, že jsem si tehdy úvěr bral (byla to částka 750 000 Kč). Od banky máme potvrzeno, že šlo pouze o informativní povinnost – není spolužadatelem ani ručitelem.
- Od minulého týdne vedeme režim odděleného majetku, avšak dluhy vznikly za doby SJM.
- V SJM nevlastníme žádný nemovitý majetek a movitý majetek zdaleka nestačí na úhradu pohledávek.
- Můj plat činí přibližně 40 000 Kč čistého, celková dlužná částka činí přibližně 1 200 000 Kč, mám vyživovací povinnost vůči manželce a naší nezletilé dceři.
Mé dotazy:
- Existuje nějaké riziko, že by v rámci oddlužení mohl být postihnut i plat mojí manželky? Návrh na insolvenci budu podávat pouze já.
- U manželky právě probíhá dědické řízení. Může být dědictví, které manželka obdrží v budoucnosti, zahrnuto do insolvenčního řízení?
- S ohledem na výše uvedené informace (dluh, plat, vyživovací povinnost) lze určit, jaká částka z platu by mi zůstala jako životní minimum?
Předem děkuji za Vaši pomoc, které si nesmírně vážím.
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 8 měsícůVážený pane,
odpověď na dotaz rozdělím do několika částí, nejprve vysvětlím dluhy vzniklé v době trvání SJM, poté modifikaci SJM, následně dědické řízení, poté podmínky insolvenčního řízení a dluhy vzniklé z podnikání a dále možnosti oddlužení jakož i případnou výši splátek.
Co se týče SJM, nebyla-li mezi vámi jako manžely nějaká modifikace SJM – dohoda či rozhodnutí soudu ( ust. § 708 občanského zákoníku – „OZ“), pak zákon říká, že součástí SJM je vše, čeho nabyl jeden nebo oba manželé za trvání manželství, s výjimkou věcí v § 709 odst. 1 OZ. Součástí SJM jsou rovněž dluhy převzaté za trvání SJM s výjimkou uvedenou v § 710 OZ (dluh, který se týká majetku ve vlastnictví pouze 1 z manželů či dluh převzatý bez souhlasu druhého manžela – proto po Vás úvěrová instituce chtěla potvrzení manželky o tom, že o úvěru ví). Práva a povinnosti (jakož i dluhy) spojené se SJM pak náleží obě manželům společně a nerozdílně – solidárně, tj. princip jeden za všechny a všichni za jednoho.
Co se týče zúžení rozsahu SJM, tedy váš režim odděleného jmění, zde podle § 729 OZ smí manžel nakládat svým jměním bez souhlasu druhého. Je však třeba upozornit, že OZ zná ochranu třetích osob a to v § 731 a násl. OZ. Ten stanoví, že pokud dluh vznikl za doby trvání SJM, může se věřitel uspokojit i z toho, co je v SJM. Dále § 733 stanoví, že pokud se jeden z manželů zaváže v době do 6 měsíců od modifikace SJM, může se věřitel uspokojit ze všeho, co by bylo součástí SJM, pokud by k modifikace nedošlo. Současně se třetí osoba, jejíž právo by bylo vypořádáním SJM dotčeno může dle § 737 domáhat určení, že vypořádání není vůči ní účinné. Klíčové je ustanovení § 737 odst. 2 OZ, tedy že vypořádání dluhů má účinky POUZE mezi manžely. Vůči věřitelům tak stále vystupujete v pozici solidárního dlužníka –jako majetkové společenství manželů.
Pokud Vaše manželka nyní po 6 měsících získá v dědickém řízení nějaká aktiva (nad rámec dotazu upozorňuji, že v rámci dědického řízení se vyplatí vyhradit si soupis pozůstalosti podle ust. § 1674 OZ– tím na dědice přejdou dluhy zůstavitele maximálně ve výši aktiv, které dědic získá a žádné dluhy nad rámec majetku získaného dědicem), neměl by tento majetek být postihnutelný věřitelem z dluhu vzniklého v době trvání SJM (i s přihlédnutím k tomu, že na věc získanou děděním se vztahuje výjimka v § 709 OZ uvedeném výše – věc získaná děděním se nestává součástí SJM).
Co se týče insolvenčního řízení, dluhy z podnikání (podnikatelem je dle § 421 odst. 2 OZ rovněž osoba s živnostenským oprávněním) podle § 389 odst. 2 insolvenčního zákona („InsZ“) nebrání řešení úpadku oddlužením leda by s tím (nezajištěný) věřitel výslovně nesouhlasil. V každém případě se vzhledem k Vašim příjmům a dlužné částce (která může růst o úroky z prodlení a penále) jeví oddlužení jako žádoucí. Vzhledem k existenci SJM se pak společný návrh manželů na povolení oddlužení (ust. § 394a InsZ) jeví jako minimálně vhodný. Respektive i insolvenční soud by se k tomuto pravděpodobně klonil, neboť dlužníkem z dluhů vzniklých za trvání SJM je i Vaše manželka a oddlužení pouze jednoho z Vás by bylo proti smyslu příslušných ustanovení InsZ, neboť by dluhy mohly být vymáhány právě proti Vaší manželce. V případě společného oddlužení manželů pak bude postihnut i plat vaší manželky (typicky ve formě srážek ze mzdy).
Co se majetku postihovaného v oddlužení týče, podle ust. § 205 odst. 1 InsZ platí, že pokud insolvenční návrh podá dlužník, do majetkové podstaty (masy, z níž budou případně uspokojováni věřitelé) náleží majetek, který dlužníkovi patřil k okamžiku zahájení ins. řízení, jakož i majetek, který v ins. řízení dlužník nabyde, tedy i případně získané dědictví.
Nezabavitelná částka je pro rok 2024 v částce 12.705,- Kč, za každou vyživovanou osobu se zvýší o 3.176,00,- Kč. Současně musí být dlužník schopen hradit měsíčně přibližně tolik, aby ve 3 až 5 letech (z důvodu novely InsZ) byl schopen uhradit přibližně 30 % dluhů, avšak nakonec tato částka to může být i nižší, vynaloží-li dlužník veškeré úsilí, které je po něm rozumně možné požadovat a bude řádně plnit povinnosti uložené mu ins. zákonem a soudem.
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
Dobrý den,
po úmrtí člena rodiny probíhá řízení o pozůstalosti. Dědici jsou manželka a děti zesnulého. Součástí pozůstalosti je pohledávka, kde zesnulý a jeho manželka vystupují společně a nerozdílně jako věřitelé. Tato pohledávka je vymáhána exekucí. Dlužník, proti kterému je exekuce vedena, si podal žádost o zahájení insolvenčního řízení. Když skončí lhůta pro přihlašování pohledávek, řízení o pozůstalosti bude s vysokou pravděpodobností ještě pořád probíhat.
Kdo má právo přihlásit tuto pohledávku do insolvenčního řízení? Má na to právo pouze manželka? Ta má pocit, že vzhledem k očekávané výši plnění se ji to nevyplati. Jedno z dětí by do insolvenčního řízení chtělo pohledávku přihlásit podmíněne, ale pokud tomu správně rozumím, institut podmíněné pohledávky je vázan na plnění za dlužníka. Nejde použít jako "pokud tuto pohledávku zdědím, chci ji mít přihlášenou". Je možné, že pokud si pohledávku nepřihlásí manželka, nikdo jinej si ji přihlásit nemůže? Za odpověď srdečně děkuji.
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 8 měsícůDobrý den,
Váš případ je komplikovanou a komplexní otázkou pro jejíž správné vyřešení je třeba znát úplné podrobnosti případu a takovýto případ nejsme na této platformě schopni vyřešit.
I přesto se pokusíme o dílčí radu.
Nejlepším řešením by bylo nalézt shodu mezi dědici, jelikož dědické řízení, jak jsem pochopil, stále běží. Je možné, že by pro přihlášení pohledávky stačilo potvrzení o okruhu dědiců od notáře, ve kterém by bylo jméno dědice, který by chtěl pohledávku uplatnit. Avšak je taktéž možné, že by takovýto dokument pro přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení nestačil, jelikož před uzavřením dědického řízení ještě není jisté, že daný dědic opravdu nabude danou pohledávku.
Tedy jediným opravdu jistým řešením, které můžeme doporučit by bylo najít shodu na postupu mezi všemi dědici.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
Dobrý den ,
Prosím poradil by ste mi co mám dělat když se objevila exekuce která je zahájena od března 2021 a pořad běží s tím že dnešním dnem je tam nějakých 50 tisíc ale já sem od listopadu 2021 v insolvenci jaktoze mi pořad exekuce běží ? Mám strach ze mi zablokuji účet a budou to vymáhat. Děkuji za odpověď
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 8 měsícůDobrý den,
tím, že Vám bylo schváleno oddlužení (insolvence) ještě nedochází automaticky k zastavení a zrušení exekucí na Vaši osobu. Tyto exekuce jsou pouze přerušeny po dobu trvání insolvenčního řízení na jehož konci soud rozhodne, zdali budete osvobozen od placení zbylých pohledávek (exekucí). O osvobození soud zpravidla rozhodne, když řádně plníte podmínky insolvence. V případě, že budete tedy osvobozen, exekuce bude posléze zastavena.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
Dobrý den,
dostal jsem se do dluhové situace, kdy jedinou možností mi zbývá podat insolvenční návrh na oddlužení. V roce 2021 jsem daroval manželce svou polovinu rodinného domu, ve kterém žijeme. Záměrem bylo vyjmout ho z dědictví v případě, že by se mi něco stalo. Děti z prvního manželství jsem již dříve zaopatřil jinak.
Již v té době jsem měl evidované pohledávky vůči státu ve výši cca 150 000 Kč za DPH. Byla to situace po COVIDu, kdy se každý snažil udržet své podnikání nad vodou. Bankovní úvěry jsem řádně splácel. Většina mých dluhů vznikla v roce 2022 a 2023, kdy mi vznikla daňová povinnost v takové výši, že jsem ji musel řešit půjčkou. Situaci jsem se snažil zachránit, bohužel jsem již druhý měsíc neschopen hradit své pohledávky, a celková dlužná částka dnes činí přibližně 1 200 000 Kč.
Žádný nemovitý majetek v SJM nemáme, který by pokryl tento dluh. Situaci bych tedy chtěl řešit formou oddlužení.
Vím, že jsou to velice obecné informace, ale je zde nějaká vyšší šance, že by insolvenční správce dokázal úspešně rozporovat darovací smlouvu formou notářského zápisu jako účelovou? Tím by se tedy zvýšilo riziko, že by do insolvence spadl i tento rodinný dům?
Pokud by se tak stalo, bylo by možné se i v této fázi z insolvence ještě „vyplatit“? Existuje možnost vložit rodinný dům do družstva s tím, že nám družstvo poskytne půjčku. Úrokové sazby jsou samozřejmě vyšší než v bankovním sektoru – byla by to pro nás však poslední šance.
Pokud by došlo k prodeji domu insolvenčním správcem, lze očekávat, že nemovitost bude prodána za tržní cenu, nebo bude záměr prodat dům co nejdříve i za předpokladu, že to bude hluboko pod jeho tržní cenou?
Mnohokrát děkuji za Vaši odpověď, které si velice vážím.
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 9 měsícůVážený pane,
v odpovědi na dotaz uvádím, že insolvenční správce má, pokud jde o nemovité věci jako případné součásti majetkové podstaty (masy majetku, z níž se budou uspokojovat věřitelé – ust. § 2 písm. e) insolvenčního zákona „InsZ“) možnost postupovat podle ust. § 235 a násl. InsZ. Ten stanoví, že neúčinnými jsou taková právní jednání, kterými by dlužník zkrátil možnost věřitelů uspokojit se. Insolvenční správce může podat odpůrčí žalobu podle § 239 InsZ a to do 1 roku od zahájení ins. řízení. Váš úkon by mohl být posouzen jako úmyslně zkracující právní úkon, kterému může být odporováno, pokud byl učiněn v posledních 5 letech před zahájením insolvenčního řízení – ust. § 242 odst. 3 InsZ, současně zde musel být přítomen úmysl dlužníka zkrátit uspokojení věřitele – jako nezbytná podmínka pro rozhodnutí soudu o odpůrčí žalobě ve Váš neprospěch. Popisujete, že k převodu domu došlo roce 2021, dluhy vznikly v roce 2022 a 2023 a neschopnost je splácet je u Vás přítomna až do roku 2024. Vzhledem k tomu, že to případně bude právě Vaše manželka, která bude muset prokázat, že o zkrácení věřitelů nevěděla, lze očekávat, že se ocitnete v důkazně obtížné situaci – ust. § 242 odst. 2 InsZ.
Pokud by odpůrčí žaloba byla úspěšná (což se jeví jako pravděpodobné), pak ano, součástí majetkové podstaty by byla i tato polovina domu, která by mohla být zpeněžena a použita k uspokojení věřitelů. Je třeba rovněž připomenout, že v rámci manželství existuje SJM, podle ust. § 708 a násl. občanského zákoníku („OZ“). Pokud nemáte režim SJM modifikován, platí, že součástí SJM jsou i dluhy (stejně jako aktiva) – jinými slovy se věřitel může uspokojit i na tom, co v rámci SJM patří Vaší manželce ve smyslu ust. § 713 OZ. V úvahu by tak mohlo přicházet i společné oddlužení manželů podle § 394a InsZ.
Insolvenční řízení je možné – pokud chybí zajištění věřitelé (na domu nevázne zástavní právo, nebo není domem zajištěn jiný dluh apod. – ust. § 2 písm. g) InsZ) úspěšně dokončit i bez zpeněžení nemovité věci – ovšem to platí zejména v případě, že by Vaše měsíční splátky slibovaly značnou míru uspokojení věřitelů, pak by nebylo nutné dům zpeněžovat.
V případě jeho zpeněžení se typicky vyhotoví znalecký posudek a ten určí cenu nemovité věci, která je pak prodávána typicky právě za tržní cenu – snahou je maximálně uspokojit věřitele, nikoliv co nejrychleji a se ztrátou.
S pozdravem
JUDr. Pavel Berger, advokát a insolvenční správce
Dobrý den, zahraniční věřitel ze Slovenska nepřihlásil svojí pohledávku do insolvenčního řízení. Může vymáhat pohledávku po ukončení oddlužení. Jsem slovenské národnosti žiju v Česku dlouhodobě. Děkuji
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 9 měsícůVážený pane,
v této věci pro úplnost upozorňuji na ust. § 413 ve spojení s § 414 insolvenčního zákona (“InsZ), podle kterého splnění oddlužení soud vezme na vědomí rozhodnutím o splnění oddlužení a toto spojí s rozhodnutím, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení. Právě uvedené se přitom nevztahuje na pohledávky vniklé PO rozhodnutí o úpadku. Osvobození se však vztahuje na věřitele, k jejichž pohledávkám se nepřihlíželo nebo na věřitele, kteří své pohledávky do ins. řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit (ust. § 414 odst. 2 InsZ).
Pokud jde o působnosti norem insolvenčního zákona, jsou teritoriálně omezeny na území České republiky, a pokud věřitel se sídlem na Slovensku nepřihlásil svou pohledávku dle ust. § 414 odst. 2 InsZ, tak již tuto pohledávku nemůže uplatnit, neboť se na ni vztahuje soudem přiznané osvobození. To však neplatí pro území jiných států – tedy pokud na Slovensku máte majetek, bankovní účty apod., nic nebrání tomu, aby věřitel svůj nárok vymáhal tam. České právo nemůže slovenskou právní úpravu suspendovat a naopak. V České republice Vás výše zmíněná rozhodnutí chrání před případnými nároky jak českých, tak zahraničních věřitelů (srov. § 430 InsZ).
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER - advokát a insolvenční správce
Dobrý den, nevím, jestli mohu zaměstnanci v exekuci srazit ze mzdy jídlo (oběd i jiné drobné občerstvení), které sní ve firemní jídelně. Snížila by se mu o tuto srážku mzda k výplatě.
Děkuji
S pozdravem
Lenka Jelínková
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 9 měsícůVážená paní,
v odpovědi na Váš dotaz uvádím, že mzda povinného se (po odečtení nezabavitelného minima – 12.705,- Kč navýšeného o počet vyživovaných osob – 3.176,-Kč/osoba ) dělí na tři části, 1/3 zůstane povinnému, 1/3 se převede exekutorovi k úhradě nepřednostních pohledávek a 1/3 slouží k úhradě přednostních pohledávek (na výživném, daních apod.), pokud nejsou, vrací se tato třetina povinnému. U každého povinného jde v absolutních číslech o jinou částku a nedá se tedy paušálně říci, jaký postup je ten nejvhodnější. Velmi efektivní se však z pohledu zaměstnavatele jeví postup, kdy povinný obědy a další drobné útraty hradí na pokladně a nedochází u něj ke srážkám ze mzdy u těchto položek. Tím bude zajištěno, že zákonem požadované „třetiny“ budou dodrženy.
Pro úplnost bych uvedl, že do čisté mzdy se nezapočítávají stravenky, diety, cestovné atd.
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
Dobrý den. Insolvenční správce Mgr. Karel Kutálek IČO 01336037 byl vyškrtnut z Vaší asociace a v systému ARES není také dohledatelný. V minulosti v roce 2015 byl jmenován insolvenčním správce firmy E.F.F.I., s.r.o., která prošla likvidací. Tato firma měla na základě smlouvy archivovat dokumenty již zlikvidované firmy AGS Astra, a.s. Pátráme po informaci, s kým uzavřel Mgr. Kutálek smlouvu na archivaci dokumentů firmy E.F.F.I., abychom s tímto subjektem mohli jednat o dokumentech firmy AGS Astra, a.s. z důvodu dohledání mzdových listů našeho zaměstnance pro doložení pro důchod u ČSSZ. Děkuji za odpověď. Ing. Jiří Urban, tel. 777 000 343
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 9 měsícůDobrý den, byť na základě usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 36 INS 17842/2013-B-31 ze dne 5.6.2019 byl zrušen konkurs na majetek dlužníka po splnění rozvrhového usnesení, je společnost E.F.F.I., s.r.o. stále zapsaná v obchodním rejstříku a jako jednatel této společnosti je zapsán PETR ALBERT , dat. nar. 14. února 1962, Jaroslava Šípka 486, 273 03 Stochov. Předpokládám, že to by byla osoba, která mohla uzavřít Vámi zmíněnou smlouvu o archivaci dokumentů a nikoliv insolvenční správce. Jestliže pátráte po dokumentech společnosti AGS Astra, akciová společnost, u níž usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. 46 K 24/2007-1886 ze dne 1.7.2016 byl konkurs zrušen po splnění rozvrhového usnesení, tak doporučuji oslovit tehdejšího SKP této společnosti, kterým byl Mgr. PETR GALIA, Litoměřice, Sovova 709/5, PSČ 41201. Nelze samozřejmě vyloučit, že se mzdový list Vašeho zaměstnance již nedohledá.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
Dobrý den,
snažíme se prodat byt a jeden z vlastníků je v insolvenci. Insolvenční správce s námi moc nekomunikuje pořád ho musíme uhánět, všechno se prodlužuje a žádné výsledky.
Můžeme oslovit jiného právníka ať nám pomůže s prodejem a insolvenčního správce jen vyplatíme tímto způsobem?
Za mě je to už nedůvěryhodná osoba, a myslím si, že je zbytečné, aby mu šla celá částka z prodeje a pak nám to rozděloval. Do smlouvy, kterou nám poslal napsal prodávajícího mého dědu, který již zemřel. Takže nebyl schopný si na katastru najít ani vlastníky nemovitosti. Stížnost jsme podali a akorát to celé obrátil proti kupujícím.
Děkuji za informaci a přeji pěkný den.
Petra Homolková
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 9 měsícůVážená paní, podle mého názoru by bylo možné věc řešit i žalobou na zrušení podílového spoluvlastnictví. To by Vám umožnilo vypořádat byt tak, že byste se stala výlučnou vlastnicí bytu s povinností vyplatit podíl do majetkové podstaty. Následně by bylo možné Váš byt prodat již bez jakýchkoliv omezení.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
Dobrý den,
Mám 3,5 roku insolvenci, povinnosti si plním. Dluh, který je hlavně předmětem insolvence vznikl koupí nemovitosti na hypotéční úvěr pro manželovo podnikání v roce 2010. Měli jsme ústní dohodu, že si hypotéku na koupi domu vezmu s ním, ale platit bude jen on a já si nebudu z domu nic nárokovat. Banka odmítala dát hypotéku jen jemu, i když jsem byla v době uzavření hypotéčního úvěru na mateřské a měla na sobě břemeno úvěru na byt, kde jsme bydleli. Dnes již bývalý manžel se dostal ještě více do různých dluhů, byl dům prodán v dražbě neočekávaně za třetinu z kupní ceny. Před prodejem domu v dražbě, jsem koupila byt z mých peněz z dědictví a prodeje mého bytu. V bytě doposud s dětmi jako samoživitelka bydlím. Byt jsem po jeho koupi darovala soudní cestou dětem, jelikož bývalý manžel dlužil, stýkal se z různými lidmi, vydírali ho, byla u něj i zásahovka. Bála jsem se, že mě přijdou vydírat také a byt mi seberou. Byla jsem pod velkým tlakem, moc racionálně jsem neuvažovala. Koupě bytu proběhla v zimě ve 2018, asi měsíc na to byla dražba domu z hypotečního úvěru, potom darování bytu dětem. Ex-manžel stále dle výpisu v době darování platil splátky za úvěr. Také mi sdělil, že dluh za úvěr zaplatil, věděla jsem, že peníze na to měl. Až po roce, jsem se od banky dozvěděla, že to tak není a tak jsem zvolila možnost insolvence, abych se dostala z role jeho rukojmí. Banka mi běžně žádné dopisy neposílala, kontaktovala výhradně bývalého manžela, mě jen telefonicky, když nebylo zaplaceno, co mělo. Přijala jsem s vděkem možnost insolvence, i když je to pro mě zátěž a neměla jsem od nemovitosti ani klíče. Po schválení možnosti insolvence soudem dal IS návrh na zrušení darovací smlouvy dětem a zpeněžení bytu, ve kterém bydlíme. Spor se vede od roku 2020. Jednání došlo k vrchnímu soudu a bylo vráceno ke krajskému. Aní já, ani ex-manžel, jsme u soudu nevypovídali. Zabavení bytu mi připadá nad rámec. Soud mi říká, že jsem měla dát peníze místo na byt na hypotéční úvěr, o kterém jsem měla informace, že z dražby bude uhrazena velká část dluhu, že ho ex-manžel nějakým způsobem platí a doplatí sám. A měla jsem jít do podnájmu, na který bych z dlouhodobého hlediska finančně nedosáhla? Chtěla bych vědět Váš názor. Také mě zajímá, jestli splněním povinností v insolvenci po pěti letech skončí i spor o byt. Velmi děkuji.
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 9 měsícůVážená paní,
v odpovědi na Váš dotaz uvádím, že darování bytu dětem bylo pravděpodobně prohlášeno za relativně neúčinné ve smyslu § 240 insolvenčního zákona („InsZ“), jde o právní úkon učiněných ve 3 letech před zahájením ins. řízení ve prospěch osoby blízké (zde je lhůtaa 5 let dle § 242 odst. 3 InsZ) a to bez přiměřeného protiplnění a to na základě odpůrčí žaloby insolvenčního správce podle § 239 InsZ.
Jedním ze způsobů oddlužení je pak oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty podle § 398 odst. 1 InsZ. Vaší povinností je pak vydat majetek insolvenčnímu správci, který jej zpeněží (ust. § 398 odst. 3 InsZ). Nařízení vlády č. 189/2019 Sb. pak upravuje, co je obydlím dlužníka, které není povinen vydat ke zpeněžení. Dle § 3 tohoto nařízení vlády se hodnota obydlí, které dlužník není povinen vydat ke zpeněžení, určí jako součin částky na zajištění obydlí v dlužníkově bydlišti a koeficientu zohledňovaných osob. Zohledňovanou osobou je osoba, která s dlužníkem žije ve společné domácnosti a které je zároveň dlužník povinen poskytovat výživné (typicky děti). Částka na zajištění obydlí v dlužníkově bydlišti se určí jako součin statistické hodnoty a koeficientu růstu cen. Pokud částka určená jako tržní cena nemovité věci převyšuje hodnotu tzv. chráněného obydlí, je insolvenční správce oprávněn nemovitou věc zpeněžit a výtěžek vyplatit věřitelům a zbytek Vám jako dlužníkovi a to podle § 398 odst. 6 InsZ. Nejste však povinna vydat obydlí ke zpeněžení, pokud by se zpeněžením tohoto majetku nedosáhlo uspokojení věřitelů.
V nájmu byste poté mohla žádat o tzv. příspěvek na bydlení, který by Vám, jako samoživitelce, měl pomoci uspokojit bytovou potřebu.
Po uplynutí 5 let soud vydá rozhodnutí o splnění oddlužení (v případě dodržení všech povinností plynoucích z jeho přechozích rozhodnutí ze strany dlužníka) a s tímto spojí také rozhodnutí o osvobození dlužníka od placení pohledávek vzniklých DO rozhodnutí o úpadku. Tím bude insolvenční řízení skončeno. Neznamená to však automatické ukončení sporu, který zmiňujete, když tento může za podmínek stanovených v § 159 InsZ pokračovat.
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
Dobrý den pane JUDr. Bergere,
děkuji Vám za to, že odpovídáte na dotazy lidem v dluzích. Rozumím, že jako člověk pracující pro soud musíte být byť jen částečně indoktrinován do demokratické propagandy o milosrdenství režimu vůči zlodějským dlužníkům. Na druhou stranu nemůžu nezmínit, že si jako téměř každý z dlužníků (se kterými jsem v kontaktu) kladu otázku zdali nám součinnost s "milostí různých ročních období" spíš neuškodí. Prosím poraďte mi v klíčových otázkách řešících moje finanční zmrtvýchvstání jako celek. Na zamlžování negativních aspektů oddlužování a zároveň si hraní na papežštějšího něž papež a akcentování oddlužování jako jediné volby musí minimálně lidé žijící v zahraničí nebo lidé pracující načerno koukat s úsměvem pod vousy.
V reakcích zmiňujete, že by i po novele insolvenčního zákona z roku 2024 mělo být pro dlužnících vyžadováno splatit minimálně 30% závazků ikdyž dlužníkům po novele z roku 2019 může být odpuštěno více než 70% závazků. Pro lidi co dosáhli na 30% to může být zásadní informace ovlivňující jejich rozhodnutí se po 1.10.2024 do oddlužení přihlásit.
Zároveň jste mi vůbec neodpověděl ,zdali po případném úspěšném oddlužení a odpuštění zbytku dluhů se po mě nemůže domáhat stará kompenzace, že zaplatila víc jak půlku dluhů z SJM svým dědictvím.
Taky by mě zajímalo zdali kdyby mi soud neschválil oddlužení, tak jestli mi zaměstnavatel vrátí půlku nakumulovaných peněz. Po podání návrhu na oddlužení bych měl platit 2/3 nad nezabavitelné minimum - to je o třetinu více než platím teď. Chci jen vědět co zaměstnavatel udělá s penězi - zdali po neschválení oddlužení pošle vyděračům 2/3 (a tím mě o 1/3 připraví) nebo jestli jim pošle 1/3 a 1/3 vrátí mě. Jak jste asi vyrozuměl nedosáhnu na 30%.
Asi nechci řešit kde se vzala částka 580 000 Kč a doptávat se na registr DPP. Ikdyž samozřejmě každá informace je cenná.
Rád bych věděl na čem jsem.
Novotný
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 9 měsícůVážený pane,
v reakci na Váš poměrně široce položený dotaz sděluji následující.
Akce Milostivé léto se typicky týká dlužníků, za nimiž stát, státní instituce (městský úřad, zdravotní pojišťovna apod.) disponuje nesplacenými pohledávkami. Je to právě stát, který Milostivé léto vyhlásil a který se dobrovolně vzdává svého nároku na zaplacení úroků z prodlení, exekučních nákladů, nákladů řízení apod. Momentálně probíhá Milostivé léto IV, během kterého právě zdravotní pojišťovny dlužníkům odpouští penále a náklady daňové exekuce a to v případě, že dlužník dlužné pojistné uhradí. Cílem je, aby stát na dlužnících nevymáhal příslušenství ve výši, kterou dlužníci nikdy nemohou splatit (úroky, úroky z prodlení, smluvní pokuty, či penále).
Z položeného dotazu pak plyne, že se Vám nepodaří dosáhnout hranice 30 % splacených pohledávek během 5 let, jak vyžaduje § 412a odst. 3 insolvenčního zákona („InsZ“) v současném znění. Je třeba konstatovat, že novela InsZ mění podmínky splnění oddlužení i co se této hranice týče. V současnosti (srpen 2024) platí vyvratitelná domněnka, že splacením 30 % pohledávek dlužník splní povinnosti plynoucí mu z oddlužení. Novela však toto rozvolňuje a insolvenční soud při svém rozhodování bude více přihlížet ke schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům dlužníka.
Dále je k dotazu třeba uvést, že i z dohod o provedení práce bude možné provádět srážky ze mzdy ze strany exekutora.
Co se majetkového režimu rozvedených manželů týče, je obtížené zodpovědět dotaz na základě kusých informací, které žadatel poskytne. V obecné rovině uvádím, že podle ust.§ 741 občanského zákoníku platí, že pokud nedojde do 3 let od zániku SJM k jeho vypořádání dohodou ani návrhem na vypořádání soudem, platí, že: hmotné movité věci jsou ve vlastnictví toho bývalého manžela, který je užívá pro sebe či svou rodinu. Ostatní movité i nemovité věci jsou v podílovém spoluvlastnictví obou – jejich podíly jsou STEJNÉ. Další pohledávky a dluhy náleží společně oběma, jejich podíly jsou stejné. Tedy jinými slovy, dluhy ze SJM náleží oběma a k plnění může být vyzván kterýkoliv z Vás. Pokud bývalá manželka dluhy uhradí, pak se v té výši, v níž uhrazená částka přesahovala její podíl na dluzích, může na Vás domáhat plnění. Pokud však splníte oddlužení, tak v souladu s § 414 InsZ soud rozhodne o tom, že od placení dluhů vzniklých DO rozhodnutí o úpadku jste osvobozen. Pokud by pohledávka vznikla až po rozhodnutí o úpadku, pak ji plnit budete muset.
Co se srážek ze mzdy týče, nezabavitelná částka se odečte od čisté mzdy. Zbylá částka se vydělí třemi a 1/3 půjde na uspokojení dluhů věřitelům, 1/3 na přednostní pohledávky (dluhy na výživném, náhradu způsobené újmy na životě, dluhy na daních a pojistném atd.) – pokud zde žádné dluhy nebudou, vrací se částka dlužníkovi. Poslední 1/3 se pak vyplácí rovněž dlužníkovi (povinnému). Pokud Vám způsob řešení úpadku oddlužením nebude schválen, tak se pro Vás nic měnit nebude. Pokud by se Vám v průběhu insol. řízení postup zaměstnavatele nepozdával, lze se podnětem obrátit na insolvenční soud. Od zahájení ins. řízení však zaměstnavatel již nevyplácí exekutorům nic, srážky se deponují a případně budou přeposlány insolvenčnímu správci, který je použije na úhradu dluhů věřitelům. Pokud oddlužení schváleno nebude, peníze se nikam neztratí a bude postupováno podle vzorce výše.
Dluh u jednotlivých právnických osob (uvádíte DPP – asi Dopravní podnik Praha) je bezpochyby navýšen o náklady nalézacího řízení, exekučního řízení, úroky z prodlení atd.
S pozdravem
JUDr. Pavel BEREGER, advokát a insolvenční správce
Dobry den,
resime v rodine dluhy, ktere vznikly v ramci rodinne firmy. Jeden z jednatelu odmita uznat spatnost svych rozhodnuti a jit do oddluzeni. Druhy jednatel by si chtel podat zadost o oddluzeni jako fyzicka osoba, ale neni si jistej, jak postupovat, vzhledem k § 389 insolvencniho zakona. Jako fyzicka osoba - jednatel - rucil za bankovni uver firmy smenkou. Jedna se v jeho pripade o dluhy z podnikani?
Cast dluhu byla splacena firmou prodejem firemni nemovitosti, zbyla dluzni castka byla napsana na smenku a je vymahana po jednateli jako po fyzicke osobe. Z podnikani (z s.r.o) ma jednatel jenom tento jeden dluh, zbyle dluhy ma jako fyzicka osoba.
Na internetu jsem cetla, ze o tom, jestli se jedna o dluh z podnikani, nebo ne, rozhoduje soud. Ve ktere fazi zadosti o oddluzeni fyzicke osoby toto rozhodnuti probehne? Je to pred nebo po rozhodnutim o upadku?
§ 389 (2) Dluh z podnikání nebrání řešení dlužníkova úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením, jestliže
a) s tím souhlasí věřitel, o jehož pohledávku jde; platí, že věřitel souhlasí, pokud nejpozději spolu s přihláškou své pohledávky výslovně nesdělí, že s řešením úpadku oddlužením nesouhlasí, a toto své stanovisko odůvodní, nebo
b) jde o pohledávku věřitele, která zůstala neuspokojena po skončení insolvenčního řízení, ve kterém insolvenční soud zrušil konkurs na majetek dlužníka podle § 308 odst. 1 písm. c) nebo d), anebo
c) jde o pohledávku zajištěného věřitele.
Pokud veritele nesouhlasi a nejsou zajisteni, je teda jedina moznost, jak se oddluzit z dluhu z podnikani, likvidace obchodni spolecnosti? Neni mi jasny, jak rozumet odstavci 2b tohoto paragrafu.
Taky mi neni jasna definice zajisteneho veritele. Veritele meli zastavu na nemovitosti, nemovitost byla prodana, ale jeji hodnota nebyla postacujici. Jedna se v tomto pripade o zajistene, nebo nezajistene veritele?
Nasla jsem knizku Likvidace obchodnych spolecnosti: https://www.knihydobrovsky.cz/kniha/likvidace-obchodnich-spolecnosti-2017-52036369 , kde se pise, ze soud muze naridit likvidaci obchodni spolecnosti, ktera nevykazuje zadnou cinnost a neplni svoje povinnosti (jako podavani vyrocnich zprav). Likvidatorem je pak vetsinou jmenovan nektery z insolvencnich spravcu daneho soudu. Pokud je tato neaktivni obchodni spolecnost v upadku, likvidator poda na spolecnost insolvencni navrh, ale doporuci jeho zamitnuti pro nemajetnost spolecnosti.
Mluvi odstavec 2b z § 389 insolvencniho zakona o teto situaci? Musi likvidace probehnout pred podanim zadosti o oddluzeni fyzicke osoby (jednatele)? Bylo by resenim, kdyby jednatel snazici se oddluzeni podal navrh na likvidaci spolecnosti hned ted?
Aktualne je dluznik v situaci, kdy mesicne plati neprednostne srazky. Radi bychom predesli situaci, kdy podame insolvencni navrh na spolecnika/jednatele, a pak budeme nekolik let cekat na likvidaci a vymaz obchodni spolecnosti z rejstriku, s tim, ze v teto dobe by uz dluznik platil prednostni srazky v ramci soudniho prezkoumavani insolvencniho navrhu. Nebo-li, nechceme aby se standardni lhuta mezi podanim a schvalenim insolvencniho navrhu protahla ze 4-6 mesicu na nekolik let.
Existuje nejaka metodika, jak v obdobnych pripadech postupovat?
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 10 měsícůVážení,
předně je třeba upozornit na to, že Poradna ASIS je určena zejména na poradenství ve věci úpadku fyzických osob a jeho řešení oddlužením. V těchto mezích rovněž uvádím odpověď níže.
Jednak je třeba vzít v potaz právní formu předmětné obchodní korporace. Uvádíte, že jde o jednatele a tedy s.r.o. podle § 132 a násl. zákona o obchodních korporacích („ZOK“). V takovém případě klasicky společníci za dluhy právnické osoby neručí, nicméně došlo-li k zajištění dluhu společnosti směnkou, tak samozřejmě jde z pohledu věřitele o uspokojení ze zajištění, nemusí však ještě jít o dluh z podnikání. Podle občanského zákoníku jednatel nemusí být podnikatelem (ale může). Definici podnikatele naleznete v § 420 občanského zákoníku („OZ“). Jednatel jako takový však je spíše než podnikatelem zástupcem právnické osoby (podnikatele) sui generis a tedy za tuto právnickou osobu jedná.
Pokud je živnostníkem, pak je pan jednatel jednoznačně podnikatelem (§ 421 odst. 1 a 2 občanského zákoníku) stejně, jako v případě že naplňuje podmínky § 420 OZ. V takovém případě pak půjde o dluh z podnikání. To musí být postaveno najisto již v době, než soud o úpadku rozhodne, neboť rozhodnutí o úpadku a případně povolení oddlužení se činí ve světle snahy maximálního uspokojení všech dlužníkových věřitelů.
Likvidace obchodní společnosti ve smyslu § 187 a násl. OZ by pak řešila dluhy této právnické osoby nikoliv však osoby fyzické.
Ust. § 389 odst. 2 insolvenčního zákona („InsZ“) pak je třeba interpretovat ve světle právě uvedeného: pokud věřitel vlastnící za dlužníkem pohledávku z jeho podnikání souhlasit nebude, není možné řešit úpadek dlužníka oddlužením. Zajištěný věřitel je takový, jehož dluh je zajištěn například zástavním právem na nemovité věci, zadržovacím právem a podobně – jde o věřitele, jejichž pohledávky jsou zajištěny nějakou majetkovou hodnotou z aktiv dlužníka - § 2 písm. g) InsZ. Takový věřitel se v oddlužení uspokojuje z předmětu zajištění (například z výtěžku z prodeje nemovitosti), více než činí hodnota předmětu zajištění však takový věřitel nedostane. Zákon však ručitelské prohlášení v taxativním výčtu nezmiňuje a o zajištěného věřitele v jiných případech, než zákonem uvedených, tedy nepůjde.
Likvidace a vypořádání dluhů právnické osoby – zvláště jedná-li se o korporaci kapitálového typu (s.r.o./a.s.), jejíž dluhy a majetek jsou nezávislé na osobách společníků, pak není podmínkou pro úspěšné oddlužení ani společníků ani jednatele takové právnické osoby. Právě naopak, osoba jednatele je v případě svého úpadku vyloučena z možnosti být členem voleného orgánu obchodní korporace podle § 46 odst. 2 ZOK ve spojení s § 190 odst. 2 písm. c) ZOK.
Dále je třeba upozornit, že právnická osoba – potažmo jednatel, má povinnost podat na sebe (jako právnickou osobu) insolvenční návrh, stejně tak má tuto povinnost fyzická osoba – podnikatel, a to bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku (podle § 98 odst. 1 InsZ).
Co se týče doby, než bude rozhodnutí ve věci vydáno, insolvenční soud postupuje bez zbytečného odkladu podle § 134 InsZ a v zásadě procesně reaguje poměrně svižným tempem.
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
Dobrý den, chtěla bych se přihlásit do oddlužení. Manžel mi nadělal dluhy. Rozvedli jsme se (déle než před 5 lety), ale nedošlo k dohodě či rozsudku o vypořádání společnèho jmění. Jsme oba dva v exekucích a bývalý manžel situaci vyřešil tak, že pracuje "na černo" a nic nesplácí. Chtěla jsem se zeptat zda-li se mám první pokusit o rozdělení dluhů a až pak podat insolvenční návrh a nebo zda-li mám jít do insolvence s nerozdělenými dluhy. Bývalý manžel dluhy splácet nechce. Vyhovuje mu aktuální situace kdy neplatí nic.
Na částku 30% z rozděleného dluhu bych se možná po 3 letech splácení dostala. Bude po novele insolvenčního zákona 2024 rozdělení dluhu mít pro mě nějakou výhodu?
Zajímal by mě tedy případ kdy se do oddlužení od společných dluhů budu hlásit sama bez bývalého manžela. Dluhů i věřitelů máme více. Také by mě zajímalo jestli když zaplatím z dluhu jen třeba 5% tak jestli dluh po ukončení insolvence zanikne (jak pro mě tak pro exmanžela) nebo zda-li zbytek dluhu těch 95% dluhu se stane výlučně dluhem exmanžela.
Ještě by mě zajímalo zda-li v mezičase mezi podáním insolvenčního návrhu a schválením insolvence soudem budu platit přednostní nebo nepřednostní splátky (teď platím nepřednostní).
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 10 měsícůVážená paní,
pokud jde o SJM, tak podle § 757 občanského zákoníku soud manželství rozvede (tzv. nesporně) pokud se manželé mj. dohodnou na svých majetkových poměrech a jejich úpravě. V případě tzv. sporného rozvodu pak dohoda o majetku není součástí rozvodového řízení. Předpokládám, že vás se týká druhý případ (§ 756 občanského zákoníku).
Ve vašem případě je společné jmění manželů vypořádáno tzv. zákonnou domněnkou podle § 741 občanského zákoníku a to tak že, pokud do 3 let od zániku SJM nedojde k jeho vypořádání, platí, že: a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho bývalého manžela, který je pro svou potřebu či potřebu své rodiny či rodinné domácnosti jako vlastník užívá, b) platí, že ostatní hmotné movité věci a nemovitosti jsou v podílovém spoluvlastnictví obou bývalých manželů, podíly jsou stejné (50-50) a za c) platí, že ostatní majetková práva, pohledávky a DLUHY náleží společně oběma, podíly jsou opět stejné.
Vaše SJM již je tedy vypořádáno a nové dluhy manžela vzniklé v době po rozvodu do něj nepatří, dluhy z doby trvání manželství jsou rozděleny. Současně do SJM nepatřily ani dluhy manžela, které náleží výhradně jednomu z manželů (podle § 710 občanského zákoníku – např.: manželovy dluhy na pojištění).
Současně nemusíte ani řešit nezájem o oddlužení ze stany bývalého manžela, jelikož Vaše manželství netrvá, a proto nelze o oddlužení ani společně žádat.
Podle novely účinné od října 2024 bude třeba za 3 roky splatit 30 % dluhů (tedy těch, které věřitelé přihlásí), abyste od placení zbylých byla osvobozena (dluhy však nezanikají, nicméně je nemusíte v takovém případě hradit).
Podle domněnky výše uvedené pak dluhy vzniklé za trvání manželství jdou k tíži Vás a bývalého manžela v zásadě na půl. Současně pokud ve věci není soudní rozhodnutí (rozsudek, platební rozkaz apod.) běží 3 letá promlčecí lhůta, po které už nejste povinna majetkový dluh plnit (ledaže věřitel částku stihl zažalovat u soudu, anebo jste dluh vůči němu uznala, apod.).
Povinnost hradit předností splátky (dluhy na výživném apod.) trvá a bude trvat i nadále.
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
Dobrý den,
jmenuju se Novotný. Bývalá manželka i já jsme 5 let v exekuci. Rozvedli jsme se před 3 lety. Dluhy máme asi 4 milióny. Manželka i já jsme praovali na zkrácený úvazek + DPP tak nám strhávávají jen málo. Budou nám teď strhávat i z DPP? Prý se DPP nově evidují.
Pak jsem se chtěl zeptat zdali když bych se přihlásil do insolvence a v průběhu insolvence za 3 roky zaplatil na přednostních srážkách cca 350 tisíc Kč. Byl bych pak osvobozen od splácení všech dluhu? Bývalá manželka bude pravděpodobně jednou dědit barák po rodičích v hodnotě několika milionů. Je možné že když by v průběhu případné svojí insolvence zdědila dům a zaplatila s ním zbylý dluh 3,65 milionu Kč tak že by po mě mohla vymáhat 1,65 miliónu co vlastně zaplatila za mě? Máme po třech letech dluhy podílové. Nechtěl bych se oddlužit abych pak kvůli ex-manželčinému dědictví byl znovu dlužníkem vůči ní jako věřiteli. Zbavím se oddlužením všech dluhů nebo mi i po úspěšném oddlužení hrozí, že kvůli ex-manželčinému dědictví spadnu opět do dluhové pasti vuci ní? Jestli oddlužení neřeší zbavení se všech dluhů radši bych dělal na DPP dále. Poraďte prosím co má smysl dělat.
S poděkováním. Novotný
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 10 měsícůVážená paní,
v odpovědi na Váš dotaz uvádím, že podle § 412a odst. 1 insolvenčního zákona („InsZ“)je oddlužení splněno v případě, že dlužník splatí a) nezajištěné pohledávky v plné výši, anebo b) za 3 roky dlužník splatí 60 % nezajištěných pohledávek, anebo c) za 5 let splatí dlužník 30 % nezajištěných pohledávek věřitelů a současně dlužník neporuší povinnosti uložené mu InsZ.
Pro Vás tedy platí, že za 5 let (60 měsíců) musí splátky pokrýt 30 % nezajištěných pohledávek věřitelů, což z 580.000,- Kč činí cca 175.000,- Kč. V takovém případě soud vezme rozhodnutím splnění oddlužení na vědomí a spojí s tímto rozhodnutím rovněž rozhodnutí o osvobození od placení pohledávek podle § 413 odst. 1 ve spojení s § 414 odst. 1 Insz.
Výše uvedené je však minimem, nikoliv maximem možného, neboť podle § 412 odst. 1 InsZ je dlužník povinen vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost, případně o získání příjmu usilovat a nesmí odmítat splnitelnou možnost si příjem obstarat. Dále je zákonnou povinností dlužníka vynaložit veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů.
Zvýšení plnění z darovací smlouvy se jeví jako velmi žádoucí, stejně jako vyšší platba ze zaměstnání, neboť pokud bude plněná částka příliš nízká, může pak nastat situace, kdy 30% uspokojení pohledávek nebude (byť velmi těsně) dosaženo a dlužníkovi osvobození od placení dluhů nebude přiznáno. Důvodem nepřiznání osvobození by i přes splacení 30 % pohledávek mohlo být rovněž to, že dlužník zákonné povinnosti neplní, a to zejména povinnost vynaložit veškeré úsilí, které po něm je možno spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů podle § 412a odst. 1 písm. c) InsZ. I proto se vracím k výše uvedenému a doporučuji Vám částku určenou ke splácení dluhů navýšit.
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
Dobrý den,
jmenuji se Radovan Bartošík a jsem již skoro čtyři roky v insolvenci.
Chtěl bych se Vás proto zeptat a poprosit o odpověď, zda se mě týká novela tohoto zákona, či nikoliv, neboť jsem obdržel informaci, že netýká a to z toho důvodu, že prý pokračuji dále podle starého zákona. Prosím Vás tedy jen o potvrzení, zda je tato informace správná, nebo šlo jiné pochopení výkladu.
Za odpověď Vám mnohokráte děkuji a přeji Vám krásný den.
S úctou
Radovan Bartošík
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 10 měsícůVážený pane,
v odpovědi na dotaz uvádím, že Vaše interpretace zákona je správná. Účinnost novely insolvenčního zákona je předpokládána až od října 2024 a podle starořímské zásady lex retro non agit, z níž vychází i náš právní řád, tedy zákon nepůsobí zpětně - novela nemůže zasáhnout již existující právní vztahy a ty budou i nadále posuzovány podle zákona účinného v době jejich vzniku (stejný princip platí naskrz právním řádem, tedy i v době přijetí nového občanského zákoníku (2013-14) jej bylo nutné aplikovat analogicky podle §3028 OZ).
Pro Vás, pokud se nacházíte ve 4. roce oddlužení, je důležité, abyste po uplynutí 5 let měl splaceno alespoň 30 % nezajištěných pohledávek věřitelů a oddlužení bylo tedy splněno (§ 412a insolvenčního zákona). Poté soud rozhodne o osvobození od placení zbylých pohledávek vzniklých DO rozhodnutí o úpadku (§ 414 insol. zákona).
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
Dobrý den,
mám zaměstnance, který má insolvenci. Chodí na obědy, na které zaměstnavatel připívá 65 Kč a zaměstnnance si platí 40 Kč, které obvykle srážíme zaměstnancům ze mzdy.
Nevím, jak ale postupovat v případě insolvence. Inslovenčním správcem mě bylo řečeno, že můžu srážet srážku na stravné be zproblému z nepostižiteplné části dlužníka. Je to pravda? Moc děkuji za odpověď.
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 10 měsícůVážený pane,
v odpovědi na Váš dotaz uvádím, že pro případ insolvenčního řízení zaměstnance, v zásadě splníte své povinnosti, budete-li postupovat v souladu s (písemnými) pokyny insolvenčního správce.
Co se týče srážek na úhradu stravy, tady je nutné reagovat na každého dlužníka jinak. Musí mu být vždy vyplaceno nezabavitelné minimum, někteří dlužníci platí nižší dluhy a po srážce ze mzdy zbývá částka přesahující nezabavitelné minimum. U jiných tomu tak být nemusí. Pro Vás jako zaměstnavatele tedy bude efektivnější, pokud srážky na obědy provádět nebudete a dlužník je bude hradit tzv. na pokladně a to i proto, že zákon stanoví, že nezabavitelná částka a 1/3 částky ze zbytku mzdy náleží (a musí tedy být vyplacena) právě dlužníkovi. Na základě tohoto nelze srážku ceny oběda doporučit. Insolvenční správce má však detailní přehled o plnění splátkového kalendáře, a proto možná nenamítal nic, proti Vámi popsanému postupu, neboť dlužníkovi zbývá dostatečná částka i po srážkách (to už je ovšem pouze má domněnka).
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
Dobrý den,
jsem několik měsíců v aktivním oddlužení jako OSVČ pracující v IT a velmi pociťuji zhoršení zraku, rád bych tedy řešil výměnu dioptrických brýlí, které ale z částky, která mi zůstává, v žádném případě nedokáži uhradit. Jelikož jsou brýle pro mě v práci podstatné, občas mě to velmi omezuje.
Podobnou situaci bych asi v brzké době řešil i se zdravotní židlí, protože mam rozsáhlou hrudní kyfozu (obroušené obratle páteře) a opět je to něco, co mě v práci velmi omezuje.
Je možné soud požádat o úlevu splátky v hodnotě např. dioptrických čoček s obroučky? Pokud ano, jak? Případně je jiná cesta, jak tohle co nejefektivněji vyřešit, abych nenarušil oddlužení?
Moc díky za odpověď.
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 10 měsícůDobrý den,
v případě, že nemáte stanovenou přesnou výši splátek bylo by možné v daném měsíci zaslat částku nižší, kterou byste např. dorovnal v následujících měsících, kdy by splátka byla vyšší, případně za pomocí mimořádné splátky. Obecně vzato by však měl dlužník učinit vše co je v jeho silách, aby došlo k co možná největšímu uspokojení věřitelů.
Je rovněž nutno zmínit, že vstupem do oddlužení vznikají dlužníkovi jisté povinnosti, na základě kterých je omezeno nakládání s jeho finančními prostředky. Tedy pokud brýle nejsou naprosto nezbytné, měl byste vyčkat do skončení oddlužení, případně zvážit brýle levnější, které by šly uhradit např. z nezabavitelné částky.
Vzhledem k tomu, že však neznám Váš případ detailněji, doporučuji danou věc konzultovat s Vaším insolvenčním správcem.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
Dobry den, řešíme s přítelkyní insolvenční návrh pro mojí maminku. Vždycky si moc přála se zbavit dluhů co jí nadělal bývalý manžel ale je už v exekuci jako nemajetná přes deset let tak si už nejak zvykla na to býti na okraji společnosti. Když se zotavila z nádorového onemocnění a přišly první exekuce tak nedosáhla na 30%. Když v roce 2019 přišla novela insolvenčního zákona byla pro maminku varianta, že bude 5 let splácet 2/3 mzdy nad nezabavitelné minimum a na konci splácení se uvidí zdali ji odpustí zbytek dluhů, to by byl akorát způsob jak by svého psychiatra vytížila na 5 let nad rámec jeho možností. Po novele 2024 by to možná mohlo být lepší. Za 3 roky dvojnásobných splátek (prokazujících ochotu splácet nikoli řešících přínos pro věřitele) by zbavení se dluhů jednou pro vždy asi stálo.
Jen je tady více aspektů. Zaprvé dluhy vznikly jako záruka za dluhy SROčka rodinné firmy ve které má pořád mamina 50% podíl. Firma je předlužená a bez příjmu i majetku a máma by se ji ráda zbavila. V Člověku v tísni nám nechtěli sepsat insolvenční návrh, protože má pořád podíl ve firmě. Prý by mohly dluhy firmy narušit uspěšnost maminy oddlužení. Prý kdyby nezlikvidovaná firma dostala nějakou další pokutu a moje máma ji v průběhu oddlužení za svoji firmu nezaplatila tak na to může soud koukat tak, že máma dělá dluhy i v insolvenci. Dluhy ve firmě pořád rostou a prý za určitých podmínek může za špatná rozhodnutí ve firmě nést hmotnou zodpovědnost jednatel jako fyzická osoba. Druhý společník dělal spoustu rozhodnutí, které poškozovaly nejen firmu ale i její věřitele.
Doporučil byste mojí mamine i tak insolvenci? Dluhy SJM i firmy ztransformované na nevymahatelné pohledávky (natruc věřitelům) může mamina splatit jen ze symbolické části. Co dělat kdyby insolvenční správce očekával, že mamina vyřeší likvidaci firmy nebo rozdělení dluhu z SJM? Druhý společník (exmanžel) s likvidací firmy pravděpodobně nebude nikdy souhlasit. Bere dluhy jako důkaz toho, že je nepochopený génius. Předpokládal bych, že mamině bude chtít primárně škodit. Šlo by insolvenční řízení od samého začátku nevedoucí k odpuštění zbytku dluhu bez postihu maminy zastavit a vrátit se jen k nepřednostním srážkám? Další insolvence je možná až prý po 12 letech. Nepřednostní srážky z důchodu (za 5 let bude mít starobní) bude mít stejně minimální. Neuškodím mamině insolvencí spíš? Dejte nám prosím vědět zdali se do insolvence vůbec pouštět. Pokusit se prostřednictvím soudního řízení rozdělit dluhy může trvat déle než mamině zbývá z produktivního věku.
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 10 měsícůVážení,
odpověď na Vámi položenou otázku rozložím do několika částí. Nejprve se budu zabývat oddlužením, poté ručením společníka s.r.o., dále jednatelem a jeho ručením jakož i ručením smluvním, dále problematikou SJM a odpověď uzavřu opět oddlužením.
Nejprve je třeba vzít v potaz, že nová podoba insolvencí, respektive řešení úpadku ve formě oddlužení za 3 roky, bude možná – pravděpodobně – nejdříve od října 2024. I zde však musí dlužník splňovat kritéria přijmu, aby byl 36 splátek v oddlužení schopen uhradit.
Co se předlužené obchodní korporace týče: podle § 132 zákona o obchodních korporacích („ZOK“) společník s.r.o. ručí za dluhy obchodní korporace jen do celkové nesplacené výše základního kapitálu (všech společníků) a to podle zápisu v obchodním rejstříku. Např.: nesplatili-li společníci (kterýkoliv z nich) celkem 300.000,- Kč jako vkladovou povinnost, pak ručí za dluhy společnosti každý z nich jen do této výše – právnická osoba je subjekt majetkově oddělený od majetku společníka – s výjimkou právě uvedeného.
V případě člena statutárního orgánu je to odlišné, pokud je maminka jednatelem, tak podle § 159 občanského zákoníku („OZ“) musí při výkonu funkce postupovat s péčí řádného hospodáře. Pokud tuto povinnost poruší, musí obchodní korporaci nahradit škodu z toho vzniklou a to podle § 159 odst. 3 OZ a dokud tak neučiní, ručí věřiteli za dluhy obchodní korporace v rozsahu neuhrazené škody.
Co se manžela týče, je-li druhým jednatelem, i on má povinnost jednat s péčí řádného hospodáře. Podle § 53 ZOK pak osoba, která porušila péči řádného hospodáře, vydá obchodní korporaci prospěch takto získaný, či jej nahradí v penězích.
Pokud maminka za dluhy ručí na základě smlouvy, či ručitelského prohlášení, tak ani toto jejímu vstupu do oddlužení nebrání. Věřitel zajištěné pohledávky má možnost tuto svou pohledávku do řízení klasicky přihlásit.
Co se SJM týče, podle § 724 občanského zákoníku může na návrh manžela SJM zúžit nebo zrušit soud.
Co se předlužené obchodní korporace týče, i ona může vstoupit do insolvenčního řízení a to bez závislosti na tom, zda druhý jednatel chce, nebo nikoliv – stačí k tomu vícero věřitelů s pohledávkami 30 dní po splatnosti a neschopnost dlužníka tyto závazky plnit (platební neschopnost), anebo předlužení (pasiva (dluhy) převyšují aktiva (majetek), kteří podají insolvenční návrh - § 3 odst. 1 a 4 insolvenčního zákona („InsZ“).
Je třeba zdůraznit, že podle § 98 InsZ má dlužník – právnická osoba povinnost podat na sebe insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se o svém úpadku dozví nebo měl dozvědět. Následovat by mohl konkurz, zrušení s likvidací a výmaz společnosti z rejstříku. Pokud firma nemá majetek ani jiná aktiva, pak bude konkurz zrušen pro nepostačující majetek podle § 308 InsZ.
Výše uvedené by ale nemělo mít vliv na skutečnost, že Vaše maminka o řešení úpadu oddlužením bude žádat. V závislosti na částce, která bude věřiteli přihlášena, se rozhodne o výši minimálních splátek a případném schválení oddlužení. Dluhy vzniklé poté, co bylo o úpadku rozhodnuto, se již do schváleného oddlužení nezapočítávají a existují a jsou exekutorsky vymáhány nezávisle na oddlužení (ust. § 414 InsZ). Může na ně samozřejmě být nahlíženo jako na nepoctivý záměr, nicméně § 418 InsZ stanoví, že oddlužení může být dlužníkovi zrušeno pokud oddlužení neplní, anebo mu vzniknou nové dluhy a to v důsledku jeho zaviněného jednání.
K zamítnutí opětovného návrhu na povolení oddlužení pak v souladu s § 395 InsZ může dojít, je-li jím sledován nepoctivý záměr, pro neschopnost dlužníka splácet pohledávky za majetkovou podstatou, dále pokud dlužník v posledních 10 letech oddlužení splnil, anebo pokud byl návrh dlužníka v posledních 5 letech zamítnut (tedy nejde o 12 let, jak uvádíte v dotazu), případně pokud byl dlužníkův návrh v posledních 3 měsících vzat zpět. Bude-li insolvenční řízení takto skončeno, pro maminku se ve výsledku nic nezmění a insolvence by jí tedy neměla uškodit.
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce